|
Tradiční a netradiční pojetí role zvířat v dětské literatuře a autorské pohádce
RABOVÁ, Markéta
Bakalářská práce Tradiční a netradiční role zvířat v dětské literatuře a autorské povídce se snaží definovat pohádku jako literární útvar, postihnout její základní dělení (druhy) a stručně nastínit její historii. Stejné cíle si klade i u autorské povídky. Jejím dalším dílčím úkolem je charakterizovat pohádkové postavy, a to se se zaměřením na zvířecí protagonisty. Druhá kapitola představuje analytickou teorii C. G. Junga, na jejímž základě zdůrazňuje propojení pohádek s psychologií a důležitost jejího analyzování pro děti i pacienty. Těžiště práce spočívá na komparaci vybraných klasických pohádek (nejen bratrů Grimmových) s moderním přepracováním povídek A. Carterové. Dále se práce zabývá podrobnou charakteristikou dvou rolí vybraných zvířecích hrdinů, vlka a kočky následované zvířecími metamorfózami v pohádkách Kráska a zvíře a Žabí princ. Tato práce také stručně nastiňuje psychologický dopad pohádek na vývoj dítěte.
|
|
Čtenářské kompetence adolescentů
Klumparová, Štěpánka ; Lederbuchová, Ladislava (vedoucí práce) ; Slavík, Jan (oponent) ; Toman, Jaroslav (oponent)
Resumé Teoretická část práce je kompilací poznatků o čtenářské kompetenci, o nejnovějších teoriích čtenáře a o teorii fikčních světů. Na pozadí výsledků výzkumů čtenářství pubescentního a dospělého jsou v ní charakterizovány základní rysy adolescentního čtenářství. Pro potřeby práce byly stanoveny 3 okruhy pro vnitřní členění čtenářské kompetence a provedena interpretace textu fantastické povídky Julia Cortazára "Nocí naznak", který posloužil jako výchozí text pro literární dotazník. V praktické části práce byl proveden smíšený výzkum. Kvalitativní metody výzkumu se projevily v otevřených otázkách (zaměřených v první fázi na celkový estetický soud o díle a ve druhé fázi na jednotlivé aspekty díla) zadaných v literárním dotazníku. Kvantitativní metody výzkumu spočívaly v ověřování hypotéz stanovených na základě studia odborné literatury a ve formě třídění odpovědí respondentů do jednotlivých předem vymezených úrovní čtenářské kompetence. Na základě výsledků výzkumu byla rozšířena a doplněna výchozí charakteristika adolescentního čtenáře a vytvořena metodická doporučení, v rámci nichž byly navrženy konkrétní metody a formy práce pro podporu a rozvíjení jednotlivých dílčích kompetencí. Klíčová slova čtenářská kompetence - adolescentní čtenářství - teorie fikčních světů - smíšený výzkum - literární dotazník -...
|
|
Interpreting ancient Egyptian mythology. A structural analysis of the Tale of the two brothers and the Astarte papyrus
Pehal, Martin ; Janák, Jiří (oponent) ; Bareš, Ladislav (vedoucí práce)
Práce je rozdelena na Cást I a Cást II. V Cásti I autor shrnuje badatelské metody, jež jsou v rámci Egyptologie využívány k interpretaci mytologických textu - euheméristická (historizující) a teorie prosazovaná tzv. Školou mýtu a rituálu. Autor ukazuje jejich základní nedostatky a dochází k záveru, že historizující metoda je redukcionistická a teorie Školy mýtu a rituálu se mýlí v názoru na zpusob, jakým se k sobe vztahuje mýtus a rituál. Autor tvrdí, že strukturalistická metoda je schopna se vyhnout pastem, do níž predešlé dva prístupy spadly. Cást II je zasvecena aplikaci strukturalistické metody na mytologické príbehy starého Egypta - konkrétne analýze tzv. Astartina papyru. Autor nejprve shrnuje veškerou relevantní literature vztahující se k tomuto papyru a podává i její chronologický seznam. Následuje shrnutí základních principu strukturalistické metody tak, jak ji ve své díle rozpracoval Claude Lévi-Strauss a další badatelé. Vzhledem k tomu, že tato teorie ve své cisté podobe obsahuje i nekolik mylných predpokladu, autor nabízí i shrnutí tech základních námitek, jež se prímo vztahují i k této páci a které jsou namírené proti strukturalistické metode a vysvetluje, jak se jiní badatelé (zejména pak Edmund Leach a Terence Turner) s temito námitkami úspešne vyrovnali tím, že strukturalistickou metodu...
|
|
J.W. Goethe: FAUST / complex costume costume design/
Škandíková, Lucia ; Zbořilová, Jana (vedoucí práce) ; Zábrodská, Dana (oponent)
Táto diplomová práca sa v teoretickej časti zaoberá zobrazením diabla v kultúrnych a historických kontextoch a to síce v dejinách ľudstva, vo výtvarnom umení, v literatúre, vo filme, v divadle a v ľudovom stredoeurópskom prostredí. Následne na to sa zameriava na diabla v súvislostiach, podľa ktorých sa jeho interpretácia formuje. V praktickej časti je popísaná moja vlastná skúsenosť z interpretácie divadelnej postavy diabla a sleduje jeho premeny v rôznych dramatických textoch a to konkrétne v: Majstrovi a Margaréte od M. Bulgakova, Bratoch Karamazových od F. M. Dostojevského, Dantovi - Light in a Darkness od P. Boháča, Bezbožných dievkach od J. Kráľa a podrobnejšie vo Faustovi od J. W. Goetheho.
|
| |
|
John Wyndham - Den Trifidů. Autorská kniha
RŮŽIČKOVÁ, Eliška
Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji tématu krásné knihy, tedy bibliofilii, autorské knize, ilustraci a knižnímu umění obecně. Východiskem pro praktickou část je osobnost a dílo, konkrétně Den trifidů, spisovatele Johna Wyndhama, a zároveň význam a místo vědecko-fantastické literatury ve světovém umění. Teoretická část se skládá ze souboru ilustrací, návrhu obálky a typografického řešení knihy Den trifidů. Cílem této práce bylo vytvořit knihu, která by se mohla nejen svým obsahem, ale i vzhledem, zařadit mezi hodnotnou literaturu.
|
|
Kronika jako literární žánr
Pašková, Jitka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Tématem diplomové práce je sledování vývoje žánru románové kroniky, který vznikl koncem 19. století na průsečíku staré podoby kroniky a románu. Východiskem k charakteristice žánru a k zmapování jeho vývoje se staly "nová kronika" Aloise Jiráska U nás, "kronika moravské dědiny" bratří Mrštíků Rok na vsi a generační kronika Rozkvět, jejímž autorem je František Xaver Svoboda. Tyto tři románové kroniky jsou si blízké dobou vzniku a mají několik společných rysů, jež jsou spjaty zejména s jejich žánrovým určením (dominace času a prostoru nad postavami a dějem, zpomalování dynamiky času, uzavřenost prostoru, důraz na poetiku konkrétního). Jejich autoři však materiálově čerpali z různých regionů (severovýchodní Čechy, střední Čechy, pomezí Slovácka a Hané) a zobrazili rozdílná sociální prostředí. Kroniky se zároveň liší i časem, kdy se odehrávají, a způsobem zpracování výchozí látky. Všechny patří k dílům realistickým, každá však z hlediska tematického i z hlediska místa děje reprezentuje jiný typ realismu (historický, městský, venkovský). Jako základní a výchozí metody byly zvoleny analýza textů a jejich následná interpretace, jádro práce pak tvoří komparace děl.
|
|
Formování prostoru ve vybraných dílech literatury pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně interpretační a interpretace se opírá o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Práce je dělena na dvě části. První část je věnována teoretickému pojetí literárního prostoru a zaměřuje se především na oblast literární topologie. Druhá část je zaměřena na interpretaci jednotlivých děl (Bratři Lví srdce od Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh od Michaela Endeho, Jako v zrcadle, jen v hádance od Josteina Gaardera, Princ a Skřivánek od Valji Stýblové). Interpretované knihy jsou vybrány na základě literárního prostoru. Jsou zvolena díla, která tvoří reprezentativní vzorek možných prostorů. Dále je výběr titulů omezen tématem, kterému se věnují. Témata jsou charakteristická tím, že seznamují děti se závažnými problémy lidského života. Práce se věnuje tomu, jak se tato témata promítají do literárního prostoru a jak prostor tato témata podporuje. Práce dochází k závěru, že v těchto dílech se do literárního prostoru výrazně promítají zobrazovaná témata a že literární prostor podporuje jejich závažnost, anebo zmírňuje jejich děsivost.
|
|
Astrid Lindgrenová: Bratři Lví srdce, Literární dílo cestami dramatické výchovy
Havlíčková, Radka ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na posouzení literárního díla Bratři Lví srdce, na hledání (a nalezení) způsobů, kterými jej lze uchopit metodami dramatické výchovy a přenést tak jeho obsahy do žákovy zkušenosti. Je to způsob, jak využít zpracovaných témat pro vytváření hodnotové orientace žáků. Součástí práce je rozbor literárního textu z pohledu literárněvědného i dramaticko-výchovného, dále popis a reflexe projektu, který z tohoto textu vychází a naopak němu směřuje. Diplomová práce obsahuje i teoretická východiska z oblasti vývojové psychologie a psychologie dětského čtenářství.
|
|
Sociologický pohled na rodinu ve středověku
Škodová, Eva ; Kubišová, Zuzana (oponent) ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce)
Resumé Práce přináší historicko-sociologický pohled na středověkou rodinu. K jejímu zpracování je využívána primární a sekundární literatura. Jedná se například o rozdělení obsahu rolí postavení muže, ženy a dětí. Středověk má vyhraněná pravidla pohledu na život silně ovlivněná křesťanstvím a hlavně katolickou církví. Domácnost rodiny ve středověku byla silně patriarchální, žena i děti byly podřízeny mužovi. Častou součástí rodiny byli neženatí bratři a neprovdané dcery. Po smrti otce zaujala jeho místo manželka nebo nejstarší syn. Na manželství a jeho uzavírání měla významný vliv církev, která stanovovala přesné regule zásnub i věkovou hranici a předpisy pro sňatek Odlišné byly sňatky na panovnickém dvoře, kde převládaly při přípravě sňatku hlavně státní, politické a ekonomické vlivy. V prostředí šlechty, ve městech a na venkově byl výběr partnerů určován rodiči. Citové vztahy budoucích manželů neměly žádný vliv. Dosáhnout rozvodu bylo náročné a příklady jsou známy z panovnických rodin nebo vyšší šlechty. Manželka byla podřízena svému muži a její hlavní povinností bylo rodit děti, především syna - nástupce rodiny. Při porodech ženy často umíraly. Láska a sexualita byla ve středověké rodině omezována, hlavní zájmem byla sexuální věrnost manželky. Děti byly povinny poslušností a úctou k rodičům. Chlapci byli...
|
host ::
