Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 423 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.20 vteřin. 

Hluboký stabilizační systém
ŘEHŮŘKOVÁ, Markéta
Tématem této bakalářské práce je hluboký stabilizační systém. Jedná se o systém svalů, které zpevňují páteř v klidu i při pohybu. Dysfunkce hlubokého stabilizačního systému je jednou z mnoha možných příčin vertebrogenních obtíží a cílené ovlivnění hluboké stabilizace páteře je základním terapeutickým postupem léčby bolestí zad. Cílem první části této práce je zpracování teoretických podkladů souvisejících s touto problematikou. Obsahem teoretické části práce jsou tedy informace o anatomii, funkci, možnostech vyšetření a některých principech a metodách terapeutického ovlivnění hlubokého stabilizačního systému. Cílem výzkumné části byl výběr vhodných klientů pro efektivní péči o hluboký stabilizační systém a praktické ověření jednotlivých vyšetřovacích a terapeutických postupů používaných ve fyzioterapii při léčbě vertebrogenních obtíží. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu, případová studie. Výzkum byl prováděn na ambulanci rehabilitačního oddělení Nemocnice Blansko. Testovaný soubor byl tvořen třemi pacientkami s vertebrogenními obtížemi, které byly sledovány po dobu několika měsíců. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. U všech pacientek došlo ovlivněním hlubokého stabilizačního systému ke zlepšení obtíží, ústupu bolesti, naučily se správnému dýchání, aktivaci hlubokých stabilizačních svalů, včetně posílení a relaxace pánevního dna, a samostatnému provádění autoterapie. Terapie byla ukončena závěrečným vyšetřením, při kterém se prokázalo, že péče o hluboký stabilizační systém daných pacientek byla z hlediska vlivu na jejich obtíže efektivní, čímž byl splněn cíl výzkumné části práce. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů.

Model finančních kompenzací při umisťování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v ČR v období od roku 2010 do roku 2016
Englerová, Anna ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Autor se zabývá způsobem přidělování finančních prostředků přidělovaných státem obcím v kandidátních lokalitách na umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Hledá způsob, jak procesu přidělování finančních prostředků přidat motivační funkci cílenou na zlepšení postoje lokalit vůči hlubinnému úložišti. Hypotéza, kterou práce ověřuje, obsahuje dvě tematicky blízké části. Předpokládá se, že jednak (1) množství a struktura finančních prostředkůmohouvýznamněovlivnitrozhodováníobcía také,že(2)stávajícímechanismus rozdělování kompenzací je z hlediska motivace neúčinný. V době vzniku práce (konec roku 2016) se jednání mezi obcemi a státem o umístění hlubinného úložiště nacházejí ve fázi krize, a to přes značný přísun finančních kompenzací z jaderného účtu do obcí. Přínos práce spočívá v možnosti změnit odmítavý postoj obcí prostřednictvím motivačního modelu přidělování prostředků. Teoretická část osvětluje základní teoretická ekonomická východiska a seznamuje s problematikou radioaktivity a hlubinného úložiště z pohledu historického, sociologického, technologického a ekonomického. V praktické části autor analyzuje socioekonomickou situaci v lokalitách, porovnává vývoj příspěvků obcím s postojem lokalit k hlubinnému úložišti na časové ose a prokazuje, že stávající způsob přidělování příspěvků nemotivuje kandidátní lokality k vstřícnějšímu postoji vůči hlubinnému úložišti. Tím se potvrzuje druhá část hypotézy. Autor dále navrhuje motivační model rozdělování finančních prostředků. Ověřuje ho porovnáním se zahraničními modely, dotazníkovým šetřením u starostů obcí a u veřejnosti a také vyjádřením odborníků. Ověření modelu potvrdilo jeho motivační účinek. Tím byl potvrzen předpoklad první části hypotézy, že struktura finančních prostředků může významně ovlivnit rozhodování obcí.

Ochrana dodavatele proti postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek
Blažková, Eva ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Ochrana dodavatele proti postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek Cílem této práce je analyzovat právní nástroje, kterými se dodavatelé mohou bránit proti nezákonným postupům zadavatelů. Důvodem pro volbu tohoto tématu je můj hluboký zájem o tuto oblast. Každoročně je v České republice oznámeno více než osm tisíc výběrových řízení. Působí zde více než patnáct tisíc zadavatelů. Veřejný sektor vynakládá na realizaci veřejných zakázek více než 600 miliard Kč ročně. Jednání subjektů zapojených do zadávacích procesů je často nezákonné. Je proto nutné stanovit právní rámec hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek tak, aby se předešlo protiprávním postupům těchto subjektů majících vliv na zadávání veřejných zakázek a bylo zajištěno co nejefektivnější vynakládání veřejných prostředků. Tato práce se skládá ze čtyř kapitol. První z nich pojednává o nejdůležitějších zásadách souvisejících se zadávání veřejných zakázek. Jsou zde rovněž uvedeny příklady praktické aplikace těchto principů do jednotlivých zákonných ustanovení. Druhá kapitola je věnována institutu námitek proti postupu zadavatelů. Kapitola třetí je zaměřena na přezkum zadávání veřejných zakázek Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Právní rámec upravující postup při tomto přezkumu obsahuje zákon o veřejných zakázkách, což je...

Možnosti fyzioterapie u žen se svalovými dysbalancemi typu horního zkříženého syndromu
Tetřevová, Eva ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Smékal, David (oponent)
Horní zkřížený syndrom /HZS/ se popisuje jako svalová dysbalance vznikající v oblasti horní poloviny těla významně ovlivňující funkci krční páteře, hrudní páteře i pletence ramenního. Nefyziologická funkce a postavení v těchto oblastech se dále promítá především do obrazu dechového stereotypu - horní typ dýchání - a statiky trupu. Práce nabízí terapeutický postup založený na ovlivnění funkce hlubokého stabilizačního systému, od něhož se dále odvíjí terapie pracující s areou lokality poruchy a aktuálním kineziologickým obrazem. V rámci terapie hlubokého stabilizačního systému dochází ke komplexnímu ovlivnění dechové a posturální funkce v jejich kooordinaci programově řízené CNS. Význam úzkého spojení dechové a posturální funkce se odvíjí od skutečnosti, že na vnitřní stabilizaci se kromě hlubokých svalů páteřních podílí i svaly respirační. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Stanovení životnosti úložného kontejneru z uhlíkové oceli
Klimek, Stanislav ; Slovák, Jiří (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Titul a jméno autora: Bc. Stanislav Klimek Instituce: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Energetický ústav Název práce: Stanovení životnosti úložného kontejneru z uhlíkové oceli Vedoucí práce: Prof. Ing. Oldřich Matal, CSc. Počet stran: 70 Rok obhajoby: 2009 Cílem této diplomové práce je řešení problematiky životnosti úložného kontejneru vyrobeného z uhlíkové oceli. Tento kontejner je určen pro hlubinné uložení vyhořelého jaderného paliva. Nejprve jsou popsány základní mechanismy koroze. Dále se práce zabývá dalšími specifickými vlivy, které působí na korozi oceli při uložení vyhořelého jaderného paliva. Jde zejména o působení tepla, ionizujícího záření a okolního prostředí. V další části je uveden výpočet životnosti modelového kontejneru, který je ovlivněn teplotou a zářením. Jsou zde uvedena i doporučení k ochraně kontejneru, která vyplývají z výpočtů. Na závěr je zhodnocena významnost působení jednotlivých proměnných ovlivňujících korozi.

Tréma u klavíristů a její prevence ve vz dělávacím systému Definice a prevence trémy
Stevanović, Ena ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; KLÁNSKÝ, Ivan (oponent)
Tréma nebo strach od veřejného vystupování je zvláštní forma úzkosti, která se objevuje u hudebníků kdyţ musí vystupovat před publikem. Její obvyklé příčiny jsou konkurenční povaha povolání, touha k dokonalé interpretaci, blízkost kritiků a posluchačů, silná potřeba, aby se kontrolovali přesně ty mentální funkce, na které tréma nejvíce působí (pamět´, koncentrace, svalová koordinace). Mnozí autoři se domnívají, ţe kognitivní faktory jsou nejdůleţitější pro vysvětlování úzkosti, hlavně negativní automatické myšlenky které se objevují těsně před vystoupením.Takovéto disfunkční myšlenky deformují realitu, emotivně znepokojují a ničí umělecký výkon hudebníka. Jako nejúčinější řešení tohoto problému se v literatuře uvádí psychologická péče a konzultace (identifikace emocí a myšlenek před vystoupením) a krátkodobá a dlouhodobá organizace cvičení. Ve vzdělávacím systému se zdůrazňuje význam správného cvičení paměti a rozvíjení hudebních představ.

Účinky xenobiotik na oxidační stres, metabolizmus lipidů, integritu DNA a životaschopnost lidských buněk a rybích spermií in vitro
LINHARTOVÁ, Pavla
Znečišťování vodního prostředí anorganickými a organickými chemikáliemi je jedním z hlavních faktorů představujících vážnou hrozbu v přežití vodních organismů včetně ryb. Proto hodnocení rizik a přínosů týkajících se konzumace ryb je v současné době intenzivně diskutované téma veřejného zdraví. Spermie téměř všech druhů ryb se před oplodněním uvolňují do vodního prostředí, kde mohou být přímo vystaveny různým sloučeninám, jako jsou například cizorodé látky zahrnující též toxické kovy. Kromě toho i samotná expozice dospělých jedinců různým škodlivinám by mohla ovlivnit kvalitu rybích gamet, jejímž následkem bude snížená oplozovací schopnost a oplodnění samotné. Mimo jiné výhody konzumace ryb jsou dobře známé, a to nejen jako bohatého zdroje bílkovin a dalších nezbytných živin, ale rovněž i mnoha zdravotních výhod. Věda a výzkum v posledních několika desetiletích ukázaly, že živiny, zejména n-3 mastné kyseliny (MK), vyskytující se u ryb a mořských plodů, jsou prospěšné pro funkci srdce a nezbytné pro vývoj mozku. Celá práce byla založena na hodnocení dvou rozdílných typů modelových buněk. Za prvé lidské jaterní buňky (Hep G2, ATCC), které byly použity jako nástroj pro studium cytotoxicity kadmia (Cd2+) in vitro formou simulace po požití kontaminované ryby a následné změny ve složení mastných kyselin a fosfolipidových tříd. Za druhé byly pro studium účinků potenciálně nebezpečných xenobiotik vyskytujících se ve volných vodách použity jako in vitro model spermie jednoho ohroženého druhu ryby, jesetera malého (Acipenser ruthenus). Spermie jesetera malého byly vystaveny po dobu 2 hod při 4 °C koncentracím xenobiotik vyskytujících se v životním prostředí. Jmenovitě u DQ (0-150

Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy. Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace. Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit. Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.

Vliv operátora na přesnost odhadu podílu masa u prasat
Jiravová, Renata ; Šprysl, Michal (vedoucí práce) ; Libor , Libor (oponent)
Cíl práce sledoval určení chyby operátora, tedy opakovatelnosti, respektive vlivu místa měření na přesnost odhadu podílu masa. Šlo o to přístrojem FOM-SFK změřit v předepsaných místech na JUT prasat výšku tuku, svalu a tím i zmasilosti při jejich realizaci v systému SEUROP. Za tímto účelem bylo celkem změřeno 71 hybridních prasat (Dan-Bred) na běžném příhonu jatek ve Velvarech. Měření se prováděno vždy na jednom zvířeti, a to šesti následujícími klasifikačními vpichy, a to 1. mezi 2. a 3. posledním žebrem 7 cm laterálně od středu páteře (správný vpich), 2. mezi 2. a 3. posledním žebrem 7 cm laterálně od středu páteře (opakovaný vpich do správného vpichu), 3. mezi 1. a 2. posledním žebrem 1 cm kaudálně od správného vpichu, 4. mezi 3. a 4. posledním žebrem 1 cm kraniálně od správného vpichu, 5. mezi 2. a 3. posledním žebrem 1 cm mediálně od správného vpichu, 6. mezi 2. a 3. posledním žebrem 1 cm laterálně od správného vpichu, Měření bylo provedeno na JUT s tím, že vpich 2 by se měl shodovat s vpichem 1, vpichy 3 a 4 byly posunuty o 1 žebro kaudálně, resp. kraniálně oproti vpichu 1 a vpichy 5 a 6 byly posunuty o 1 cm mediálně, resp. laterálně oproti vpichu 1. Klasifikace se uskutečnila přístrojovou technikou FOM a pro další porovnání i metodou ZP. Pro uvedené klasifikace prasat bylo použito regresních rovnic tvaru pro: - FOM y=81,8909+0,2006*M+14,1911*ln S, kde M=výška svalu MLLT a S=výška tuku, - ZP y=76,6722--1,0485*M+0,00794*M2--0,002884*S2+9,0151*ln (M/S), kde M = hloubka svalu MLLT a S =výška tuku. Výpočet a porovnání výsledků bylo provedeno matematicko-statistickým programem SAS Propriety Software Release 6.04, rozdíly pak byly testovány analýzou variance. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že daná hypotéza byla potvrzena. Rovněž při realizaci jatečných prasat v systému SEUROP lze konstatovat, že - invazní technikou FOM - přesné určení odhadu zmasilosti JUT je funkcí nutnosti přesného určení místa vpichu operátorem, - přesnost odhadu výšky tuku a podílu svaloviny je ovlivněna opakovanými vpichy, - spolehlivěji se při opakovaném vpichu měří výška tuku, než výška svaloviny, a to v důsledku její možné deformace, - nepřesnost opakovaného měření (opakovatelnost) významně neovlivní zařazení JUT do klasifikačních tříd v běžném provozu jatek, případné chyby se projeví v neprospěch dodavatele, - posun vpichu o 1 žebro kraniálním, resp. kaudálním směrem ovlivní výslednou klasifikaci JUT více, než posun vpichu o 1 cm mediálně či laterálně od páteře, - v případě neúspěšného měření je nejlépe vpich opakovat, či druhý vpich posunout 1 cm kaudálně či, opakovat vpich mezi 2. a 3. hrudním obratlem 1cm ve směru k páteři, - neinvazní technikou ZP dochází, oproti FOM, k podhodnocení zmasilosti, a to cca o 1,4%.

Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Doskočil, Jan ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Hrevušová, Zuzana (oponent)
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky Souhrn Kostřava rákosovitá patří mezi krátce výběžkaté druhy se širokým a hrubším listem. Vytrvalý a ozimý druh, původem z Evropy, je známý pro svoji vysokou odolnost vůči suchu, nenáročnost a odolnost na zátěž. Tyto vlastnosti získala díky velmi rozvinutému a hlubokému kořenovému systému, který je schopný získávat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. Její využití je tedy na místech s velkou zátěží, jakou jsou dostihové dráhy, okraje silnic nebo meziřadí vinic. V současnosti, v době globálního oteplování, nabývá na významu její využití pro parkové účely a low-input trávníky, kde se využívá její zvýšená odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresům, především vůči suchu. V porostu se dobře doplňuje ve směsi s lipnicí luční. Cílem práce bylo zhodnocení kvality trávníků s kostřavou rákosovitou a vybranými trávníkovými druhy při různé frekvenci seče. Podle hypotézy by frekvence sečení neměla ovlivnit pokryvnost trávníku. Pokryvnost by měla být stejná při různém složení směsi s kostřavou rákosovitou. Pokus byl proveden na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze, Suchdole v roce 2015. V roce 2012 byly vysety směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou, jílkem vytrvalým, lipnicí luční a monokultury těchto druhů. Složení směsí bylo 50/50 kromě směsi kostřavy rákosovité s lipnicí luční, kde byl poměr 75/25, Celkově 63 parcelek zahrnovalo 3 opakování ve 3 různých frekvencích sečení (po 14, 30 a 45 dnech). Každá parcelka měla rozměr 6 m2. Vyhodnocení pokryvnosti a výšky seče probíhalo podle české technické normy ČSN EN 12231. Výsledky měření byly vyhodnoceny analýzou rozptylu ANOVA (P < 0.05) v programu Statgraphics verze XV. Vliv složení směsi na výšku byl průkazný. Nejvyšší výšku porostu měla monokultura kostřava rákosovitá (10,6 cm). Nejnižší výšku porostu měla monokultura jílku vytrvalého (5,4 cm). Při frekvenci sečení 14 dní měla nevyšší intenzitu růstu monokultura kostřav rákosovité (0,07 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,02 cm/den). Při frekvenci sečení 30 dní měla nejvyšší intenzitu růstu směs kostřava rákosovité a lipnice luční (0,24 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,01 cm/den). Při frekvenci sečení 45 dní byly hodnoty intenzity růstu největší. Nejvyšší intenzitu růstu měly směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (0,75 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,06 cm/den). Vliv složení směsi na pokryvnost byl statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla směs kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (81,3 %). Nejnižší pokryvnost měla monokultura jílku vytrvalého (58,6 %). Vliv frekvence na výšku porostu byl statisticky průkazný. Nejvyšší výšku měl porost při frekvenci sečení 45 dní (6 cm) a nejnižší výšku měla frekvence sečení 14 dní (3,8 cm). Vliv frekvence na pokryvnost se také ukázal jako statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla frekvence sečení 14 dní (76,5%) a nejnižší pokryvnost měla frekvence sečení 45 dní (66,7%). Získané poznatky poslouží k dalšímu sestavování směsí pro parkové účely. Bylo zjištěno, že většinou je vhodné upřednostnit vysetí směsí s kostřavou rákosovitou před monokulturami. Pro vysokou pokryvnost a optimální intensitu růstu porostu s kostřavou rákosovitou bylo doporučeno dodržování frekvence sečení - 30 dní.