Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,552 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.05 vteřin. 


Komunitní centrum Roškovce
Lvová, Andrea ; Dočkal, Jan (vedoucí práce) ; Pospíšil, Milan (oponent)
Tato práce se věnuje problematice romských vyloučených lokalit a vztahu slovenské majority k obyvatelům romských osad. Ukazuje, jak se Komunitnímu centru Roškovce daří zlepšovat situaci v osadě na Slovensku. Pohled autorky není jen pohledem sociálního pracovníka, jelikož autorka této práce zároveň studuje obor Romistika na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Pro sblížení s obyvateli Roškovců tak využila znalost romštiny a romských reálií, informace sbírala nejvíce antropologickou metodou zúčastněného pozorování. Když bylo založeno Komunitní centrum Roškovce, dalo si do svých cílů mimo jiné 1. zapojovat do svých aktivit i členy komunity mimo primární cílovou skupinu (školou povinné děti) a 2. zlepšovat vztah okolní slovenské majority k členům roškovské komunity. Tato práce hodnotí, jestli se po dvou letech fungování centra daří tyto cíle naplňovat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Využití waldorfské pedagogiky ve volnočasových aktivitách, aneb lze waldorfskou pedagogiku využít ve skautském oddíle?
Vondrušková, Josefína ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Růžička, Vít (oponent)
Téma mé práce zní: Využití waldorfské pedagogiky ve volnočasových aktivitách, aneb lze využít waldorfskou pedagogiku ve skautském oddíle? Proto se snažím ve své práci porovnat přístup Steinerovi pedagogiky a skautingu k výchově dětí. Cílem mé práce je nalézt shodné prvky a rozpory obou přístupů a tím zjistit, jestli je možné aplikovat waldorfský přístup do skautských oddílů. Ve své práci čerpám především z dlouholetých zkušeností s vedením skautského oddílu a v oblasti waldorfské pedagogiky především z teoretických znalostí nalezených v dostupné literatuře. Zabývám se lehce současnými požadavky na volný čas dětí, protože mou prací se zároveň snažím nalézt možnost modernizace skautské výchovy tak, aby byla zajímavá i pro současné děti. Jednu z možnosí vidím právě ve využití této pedagogiky. Po určení požadavků na volnočasové aktivity se snažím komplexně charakterizovat skautskou metodiku, jednotlivé důležité oblasti pro praxi. Stejným způsobem popisuji waldorfskou pedagogiku a antroposofický přístup k výchově. V poslední kapitole pak porovnávám oba přístupy, shodné momenty a rozdíly. Docházím k závěru, že oba přístupy si v základním pojetí neodporují, obě výchovy se snaží vychovat jedince ke svobodě a osobitosti ve všech čtyřech dimenzích člověka (psychologická, biologická, sociální a spirituální). Přestože...

Potřebnost volnočasového centra pro seniory a možnosti využití seniorů jako dobrovolníků. Průzkum ve městě Jihlava
Radová, Pavla ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
V našich podminkách existuje řada možností, jak mohou příslušníci starších generací naplnit zvýšené množství volného času, které se pojí s nástupem a průběhem penzionování. Stále však není všeobecným standardem nabízet seniorům všechny služby, jež jsou těmto lidem dostupné v jiných zemích. V západní Evropě a v Severní Americe jsou běžnou výbavou měst tzv. komunitní nebo také seniorská centra. Ta nabízejí programy pro trávení volného času, vzdělávací programy, mohou nabízet služby zacílené na podporu zdraví a prevenci onemocnění, poskytování stravy během dne i dovoz seniorů z domova do komunitního centra a zpět. Zároveň tato centra zpravidla využívají angažovanosti dobrovolníků jako jednoho z využitelných zdrojů. V České republice mnoho takových center nenajdeme. Ve většině větších měst fungují kluby důchodců, které poskytují jen velmi omezené možnosti pro trávení volného času. A ani tyto kluby nejsou ve všech velkých městech.


Komunitní přístup k duševně nemocným jako alternativa k ústavní péči
Strnadová, Dagmar ; Klimešová, Anna (vedoucí práce) ; Sivek, Vojtěch (oponent)
Péče o duševně nemocné procházela v historii mnoha proměnami. Většina lidí byla přijímána jako součást společnosti. Péči o ně zajišťovala rodina a místní společenství. Jen malá část duševně nemocných byla vyháněna nebo naopak vězněna. Ve velkém začali být jedinci s duševními problémy vyčleňováni a izolováni až v novověku. Ve 20. století došlo k prudkému rozvoji psychiatrie i péče o duševně nemocné. V 50. letech začaly být velké psychiatrické ústavy v mnoha vyspělých zemích uzavírány. Ústavní péče byla nahrazena ambulantními a komunitními službami. Hlavní cíl komunitní práce je, aby lidé trpící duševní nemocí mohli žít ve svém přirozeném prostředí. Mezi státy s dlouhou tradicí komunitní péče v oblasti péče o duševní zdraví patří i Anglie.Vznikla zde široká škála služeb v oblasti bydlení, zaměstnávání a volného času. Změnil se i přístup k duševně nemocným lidem. V České republice se komunitní práce začala používat až v 90. letech. Od té doby došlo v oblasti komunitní práce k velikému pokroku. Přesto se u nás stále často upřednostňuje ústavní péče. Komunitní práce navazuje na hodnoty tradičních komunit a je založena na respektu k lidským právům. Zároveň se snaží odstraňovat stigma, které je s duševní nemocí spojené. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Revitalizace areálu bývalých Baťových závodů ve Zlíně
Horníčková, Nela ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Zelený, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice památkové ochrany, asanaci a konzervaci industriálních nemovitých kulturních památek. V teoretické části je zevrubně popsána teorie související s probíraným tématem, která je relevantní pro pochopení příkladu v praktické části. Konkrétně je pak práce v praktické části zaměřena na nové využití továren v bývalém areálu Svitu ve Zlíně, na proměnu funkce areálu od jeho založení až po současné využití. A to s ohledem na to, aby odpovídal potřebám současných obyvatel Zlína, ale také aby byl při jeho využití, v zájmu kulturního dědictví, kladen důraz na zachování baťovského odkazu a atmosféry závodů, které k tomuto krajskému městu zajisté patří.

Pohybové aktivity jako součást života dítěte předškolního věku
Hrušová, Marcela ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Polášková, Jitka (oponent)
Moje diplomová práce se zabývá pohybovými aktivitami, které jsou součástí života dětí předškolního věku. Cílem mé práce bylo zjistit kolik času věnuje předškolní dítě spontánním a řízeným pohybovým činnostem v rodinném prostředí a v mateřské škole. Zajímalo mě, zda se budou lišit pohybové aktivity dětí z venkova, z okrajových míst Prahy a v centru Prahy. Podle výzkumného šetření, které jsem provedla, byly výsledné rozdíly minimální. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Stárnutí populace České republiky a jeho důsledky
Tomsová, Veronika ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá demografickým vývojem v České republice a důsledky stárnutí populace. V teoretické části práce jsou uvedeny základní pojmy vztahující se k demografii, stárnutí a důchodovému systému. Charakterizovány jsou příčiny a důsledky stárnutí populace. Analytická část práce je zaměřena na období let 2005 až 2015. Pomocí vybraných ukazatelů je zhodnocen proces stárnutí populace. Součástí práce je vyhodnocení vývoje počtu obyvatel, věkové skladby, průměrného věku, naděje dožití a vybraných indexů. V souvislosti se stárnutím populace jsou analyzována data vztahující se k důchodovému systému. Pro rozbor a predikci vybraných ukazatelů byla využita metoda analýzy časových řad. Práce obsahuje návrhy a doporučení vztahující se k hodnoceným ukazatelům.

Statistická analýza úrovně včelařství na Vysočině a jeho budoucí vývoj
Musil, Radovan ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vybraných ukazatelů z oboru včelařství v letech 2005-2015 v kraji Vysočina. Analyzuje vývoj počtu včelstev, počtu včelařů, počtu včelstev na včelaře a produkce medu v kraji Vysočina. Na základě výpočtu trendu vývoje těchto časových řad tato práce také předpovídá vývoj těchto ukazatelů do budoucnosti. Tyto údaje nejsou zajímavé jen kvůli produkci medu a rekreační funkci včelařství, ale zejména kvůli opylovací funkci včel. Bez včel by se snížily výnosy zemědělských plodin a z krajiny by se vytrácely hmyzosnubné rostliny. Proto je pro celé zemědělství důležité vědět, zda může počítat s opylovací službou poskytovanou včelami. Dále se práce zabývá počty včelstev a počty včelařů rozdělených do skupin podle počtu včelstev chovaných včelařem v kraji Vysočina a jejich vývojem mezi roky 2010 a 2015. Součástí práce je také dotazník provedený v populaci kraje Vysočina. Tento dotazník zjišťuje spotřebu medu obyvatel kraje Vysočina a jejich zvyklosti a preference při nákupu a spotřebě medu. Závěrem práce je odhad vývoje včelařství na Vysočině a doporučení pro možné kroky k dalšímu rozvoji tohoto odvětví