|
Socio-ekonomický vývoj Venezuely a jeho hlavní příčiny
Erbanová, Andrea ; Urbánek, Václav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Práce analyzuje a hodnotí vývoj socio-ekonomické situace ve Venezuele. Teoretické zázemí vysvětluje úlohu a chování vlády, rozebírá rozpočet. Věnuje se řízení veřejného sektoru rozvojových zemí. Nastiňuje historický vývoj názorů, problémů a kritik různých politických přístupů. Součástí jsou navržené oblasti reformních kroků. Těžištěm práce je případová studie vývoje a stavu veřejných financí Venezuely zaměřená na tři roviny: fiskální disciplína, adekvátní redistribuce, efektivnost veřejných výdajů. Pomocí výsledků studie a teoretických východisek je závěr práce věnován příčinám dané situace a jejich hodnocení. Hlavni úlohu hrají: fyzický kapitál, lidský kapitál a sociální kapitál.
|
|
Odkaz Frédérica Bastiata
Chudoba, Matěj ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Pavlík, Ján (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje ekonomickému myšlení Frédérica Bastiata. Čtenářům jsou představena všechna jeho díla a zásadní myšlenky. Největší prostor je věnován "omylu rozbitého okna", tedy vyzdvihování pouze bezprostředních účinků státních zásahů a opomíjení těch vzdálenějších. Práce na několika příkladech demonstruje, že stát pomocí přerozdělování nemůže vytvořit byť jediné pracovní místo, nýbrž pouze přesměrovává pracovní místa ze soukromého sektoru do veřejného. Práce se také zabývá Bastiatovou kritikou protekcionismu a ukazuje, že svobodný mezinárodní obchod je zahalen mnoha ekonomickými mýty. Není opomenut ani Bastiatův přínos v oblasti spontánního řádu a jeho rozlišení s uměle vytvořeným socialistickým řádem. Cílem je nejen shrnout jeho ekonomické myšlení, ale také dokázat, že jeho neortodoxní myšlenky mohou být přínosem pro dnešní ekonomii.
|
|
Užití výkonových měničů ve zdrojích vysokého napětí
Zemánek, Miroslav ; Janča, Jan (oponent) ; Boušek, Jaroslav (oponent) ; Patočka, Miroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou výkonových měničů pro zdroje vysokého střídavého napětí. V teoretické části jsou popsány topologie měničů, použitelné ve zdrojích střídavého napětí. K lepšímu pochopení parazitních jevů, jež se ve zdrojích vysokého napětí nevyhnutelně vyskytují a které musí být při návrhu vysokonapěťových zdrojů brány v úvahu, je detailně popsán model transformátoru napětí. Práce je zaměřena na střídavé zdroje vysokého napětí využívané v generátorech ozonu. Z tohoto důvodu je především teoretická a částečně i praktická část věnována vlastnostem ozonu a jeho využití. Praktická část řeší samotný vysokonapěťový měnič s kapacitní zátěží, kterou tvoří jiskřiště generátoru ozonu. Navržený měnič umožňuje napájení kapacitní zátěže vysokým napětím ve velmi krátkých časech v jednotkách mikrosekund až desítkách nanosekund. Ve srovnání s délkou impulzu běžných generátorů ozonu se jedná o zkrácení doby impulzu více než stonásobně. To se pozitivně projevuje na charakteru výboje.
|
|
Charakterizace plazmatu pro vytváření tenkých organokřemíkových vrstev z hexamethyldisiloxanu
Blahová, Lucie ; Mazánková, Věra (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je diagnostika plazmatu pro tvorbu tenkých vrstev na bázi organokřemičitanů. Jako prekurzor pro plazmovou depozici byl použit hexamethyldisiloxan za přítomnosti kyslíku a diagnostika byla prováděna pomocí optické emisní spektroskopie. V teoretické části práce jsou shrnuty základní vlastnosti plazmatu, procesy probíhající při plazmové polymeraci a depozici, dále je přiblížena problematika tenkých vrstev a jejich využití při povrchové úpravě materiálů. Poměrně velká část je věnována specifikaci fyzikálně-chemické podstaty použité analytické metody, tj. optické emisní spektroskopie. Nakonec jsou popsány principy využívané pro výpočet rotační, vibrační a elektronové teploty plazmatu. Vlastní depozice probíhala jak v kontinuálním, tak i v pulzním režimu radiofrekvenčně buzeného kapacitně vázaného výboje plazmatu ve zvonovém reaktoru. Byl zkoumán vliv průtoku monomeru, výkonu plazmatu a velikosti střídy na depoziční proces. V jednotlivých spektrech byly identifikovány atomární čáry vodíku Balmerovy série, dále atomární čára kyslíku a molekulové pásy CO, které byly určeny jako Angstromův systém a 3. pozitivní systém. V případě těchto identifikovaných fragmentů byla zjišťována jejich intenzita v závislosti na obsahu monomeru ve směsi, výkonu plazmatu a střídě. Z relativních intenzit atomárních čar vodíků Balmerovy série byla vypočítána elektronová teplota plazmatu. Rotační ani vibrační teplotu nebylo možné určit, protože se ve spektrech nenacházely žádné vhodné fragmenty pro jejich stanovení. Na základě výše uvedených poznatků bylo určeno částečné složení plazmatu a některé jeho vlastnosti. Předmětem následujícího zkoumání bude stanovení přesného složení vzniklé tenké vrstvy a vyšetření dalších charakteristik plazmatu. Plazmová depozice je ovlivňována celou řadou faktorů a hledání jejich optimální kombinace pro co nejefektivnější depoziční proces je naším cílem do budoucna.
|
|
Studium funkce reprodukčních bariér za použití in vivo a in vitro modelů
Pospěchová, Kateřina ; Semecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Jirásek, Jan Evangelista (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Souhrn Hlavním limitujícím faktorem pro distribuci léčiv v těle je přítomnost fyziologických bariér. Placentární a hematotestikulární bariéra k nim bezesporu patří. Placenta je důležitý endokrinní orgán zprostředkovávající kontakt mezi matkou a plodem. Kromě dodávky živin plodu a odvodu zplodin metabolismu z plodu hraje placenta důležitou roli též v ochraně plodu. Klíčovou roli roli v ochraně plodu hraje vrstva syncytiotrofoblastu, která funguje nejen jako mechanická bariéra, ale také díky expresi biotransformačních enzymů a transportérů jako tzv. metabolická bariéra. Syncytiotrofoblast exprimuje též nukleární receptory, jež regulují transkripci genů podílejících se na výživě, minerálním metabolismu, proliferaci a diferenciaci, nebo mohou regulovat také expresi enzymů a transportérů. Ve varleti se na ochraně zárodečných buněk podílí hematotestikulární bariéra tvořená zejména těsnými a adhezními spoji mezi Sertoliho buňkami. Mezibuněčné spoje mezi Sertoliho buňkami a buňkami zárodečnými jsou zásadní také pro zachování zdárného vývoje spermií. V rámci disertační práce jsme se zaměřili na studium VDR v placentě, placentárním trofoblastu a choriokarcinomových liniích BeWo a JEG3. VDR je exprimován jak v placentě (exprese na úrovní mRNA i proteinu), tak v kulturách primárního trofoblastu. Nicméně, jeho funkce v...
|
|
Bezkontaktní měření výšky hladiny
Pribula, Wojciech ; Richter, Miloslav (oponent) ; Petyovský, Petr (vedoucí práce)
Úvodem jsou popsané současné metody měření výšky hladiny vody ve vysokotlakém systému. Tyto systémy se~nacházejí v~teplárnách a~elektrárnách a~pracují s~vodou přesahující teplotu 300\,°C a~tlak 10\,MPa. Především je~představena metoda diferenčního tlaku s~odvozením korekčního členu pro zpřesnění výsledku a~také kapacitní metoda, zvláště systém Hydrastep. Dále je snahou připravit teoreticky základ pro tvorbu algoritmu k~detekci hladiny z~vodoznaku pomocí zpracování obrazu. Jsou zvažované vhodné hardwarové prostředky jako kamera a~světlo pro nasvícení a~zvýraznění hladiny. Je~také proveden náčrt úpravy nasnímaného obrazu a~principu detekčního algoritmu. V další části je věnována pozornost samotnému algoritmu. Jsou zde popsány třídy a metody, které jsou použity k samotné detekci hladiny nebo k ladění. Jsou zde také uvedeny potřebné úpravy vodoznaku a požadavky na jeho okolí, které jsou nutné pro správnou činnost detekčního algoritmu.
|
|
Exprese a funkce nukleofosminu (B23) během preimplantačního vývoje skotu
Benešová, Veronika ; Kaňka, Jiří (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Abychom mohli porozumět časné embryogenesi savců je potřeba identifikovat geny, které zahajují svou expresi v různou dobu embryonálního vývoje. Právě tyto geny hrají důležitou roli v normálním preimplantačním vývoji. Jedním z těchto genů je i nukleofosmin, gen pro multifunkční protein, který zastává mimo jiné úlohu transportního proteinu mezi cytoplasmou a jadérkem. Podílí se na duplikaci centrosomů, vytváření ribosomů a také zastává funkci chaperonového proteinu. Jeho lokalizace závisí na fázi buněčného cyklu a vlastně odpovídá průběhu tvorby jadérka. Ke studování vlivu nukleofosminu na preimplantační vývoj skotu byla použita metoda RNA interference, kdy po injikaci dlouhé dvouřetězcové RNA (dsRNA) dojde k degradaci cílové mRNA. Průměrný pokles množství mRNA u embryí injikovaných nukleofosminovou dsRNA je 86,3 % v porovnání s kontrolními neinjikovanými embryi. Pomocí imunofluorescence však nebyl zjištěn žádný rozdíl v expresi ani lokalizaci nukleofosminu mezi jednotlivými skupinami. Embrya ze všech skupin byla schopna se vyvíjet až do stádia blastocysty, i když v tomto stádiu byl signifikantní rozdíl ve vývoji do blastocysty mezi neinjikovanou kontrolní skupinou a embryi s umlčenou mRNA pro nukleofosmin. Nenalezli jsme ani defekty polymerace tubulinu, které byly pozorovány u somatických buněk.
|
|
Ekonomika sportovní organizace
Prorok, Josef ; Kotáb, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ekonomiky sportovních organizací a celkovou analýzou současného stavu financování sportu v České republice, jeho přínosy, zdravotní prospěšnosti a také porovnání s jinými zeměmi v rámci Evropské unie. Hlavním garantem sportu v České republice je Ministerstvo školtví mládeže a tělovýchovy, které ve spojení se střešními organizacemi realokují prostředky na podporu sportu pomocí dotačních programů. Záměrem práce je zanalyzovat hospodaření dvou klíčových střešních organizací a představitelů českého sportu Českého olympijského výboru a České unie sportu a navrhnout doporučení na zefektivnění systému přerozdělování finančních prostředků včetně vymezení nejvyšší sportovní autority, která bude schopna reprezentovat zájmy sportu vůči mezinárodním institucím, zákonodárným orgánům, státním institucím, krajským a obecním orgánům, loterijním společnostem nebo potenciálním sponzorům.
|
|
Nový elektrochemický biosenzor pro detekci poškození DNA způsobeného chemickými karcinogeny
Blašková, Marta ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na vývoj a využití jednoduchého a levného elektrochemického DNA biosenzoru pro detekci poškození DNA způsobeného chemickými karcinogeny. K jeho přípravě byla použita elektroda ze skelného uhlíku (GCE), mezi jejíž výhody patří široké potenciálové okno nebo dobře obnovitelný povrch. Použitá DNA byla nízkomolekulární DNA z lososích spermií. První část práce je věnována optimalizaci přípravy biosenzoru a jeho charakterizaci, která byla provedena za použití několika elektrochemických technik - cyklické voltametrie (CV), square-wave voltametrie (SWV) a elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS). Zkoumán byl také vliv způsobu imobilizace DNA na kvalitu odezvy biosenzoru. Vyzkoušeny byly dva přístupy: 1) samovolná adsorpce DNA zaschnutím zásobního roztoku DNA na povrchu GCE a 2) adsorpční akumulace DNA na povrch GCE z roztoku (zvolena jako optimální přístup). Druhá část práce se zabývá detekcí poškození DNA různými chemickými karcinogeny. Byly testovány čtyři modelové látky: flutamid (antiandrogenní protinádorové léčivo), 4-nitro- 3-(trifluormethyl)anilin (NTMA; metabolit flutamidu), 2-aminoanthracen (genotoxický polutant životního prostředí ze skupiny aminoderivátů polycyklických aromatických uhlovodíků (APAH)) a anthracen (perzistentní polutant životního...
|
|
Studium receptoru dendritickych bunek DCL-1 pomocí technik NMR
Pospíšilová, Eliška ; Kavan, Daniel (vedoucí práce) ; Schneider, Bohdan (oponent)
(ČJ) Receptor DCL-1 (CD302) vyskytující se především na povrchu dendritických buněk je na základě sekvenční podobnosti zařazen do rodiny C-lektinových receptorů. Jelikož však jeho extracelulární doména postrádá jakékoli motivy pro vazbu sacharidových struktur v koordinaci s kationtem vápníku, lze předpokládat, že pokud bude sacharidové struktury vázat, nebude se tak dít klasickou cestou jako například u manosového receptoru nebo receptoru DEC-205. V rámci kolokalizace DCL-1 s F-aktinem se nabízí předpoklad, že hraje určitou roli v buněčné adhezi a migraci. Další předpokládanou funkcí DCL-1 je receptorem zprostředkovaná endocytóza a následné směrování do lysozomů. V posledních letech byl tento receptor také spojován s rozličnými patologickými stavy. Experimentální část této práce lze rozdělit do tří úrovní. V první fázi proběhla produkce proteinového konstruktu založeného na extracelulární doméně DCL-1 v M9 minimálním médiu, kde byl přítomen jako jediný zdroj dusíku 15 NH4Cl a jediný zdroj uhlíku 13 C glukóza. Tímto byl získán 15 N a 13 C značený protein, který byl použit pro NMR měření. Druhá část práce se zabývá vyhodnocením NMR spekter, která umožnila přiřazení frekvencí atomům peptidové páteře i alifatických postranních řetězců aminokyselin. Na základě informace o chemických posunech jader...
|
host ::
