Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 64 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 

Fyzioterapie u pacientů s Bechtěrevovou chorobou
KANTOROVÁ, Vanda
Tématem mé bakalářské práce je fyzioterapie u pacientů s Bechtěrevovou chorobou. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje anatomické struktury axiálního skeletu, biomechaniku páteře a obecně vymezuje spondylartritidy. Dále podrobně analyzuje Bechtěrevovu chorobu (ankylozující spondylitidu), její vyšetření, léčbu a aplikaci fyzioterapeutických postupů. Část praktická popisuje konkrétní průběh fyzioterapie u tří náhodně vybraných klientů v třeboňských lázních Aurora, která probíhala od 5. 3. do 9. 4. 2010. Prvním cílem bakalářské práce je zhodnocení vybraných metodik fyzioterapie při léčbě pacientů s Bechtěrevovou chorobou. Druhým cílem je posouzení vlivu metodik na další vývoj nemoci. Bylo použito metody kvalitativního výzkumu, pro sběr dat jsem použila následující techniky: anamnézu, rozhovor, pozorování (kineziologický rozbor) a sekundární analýzu dat. Bakalářská práce může být použita jako studijní a informační materiál pro studenty, laickou veřejnost i zdravotníky.

Studium exprese jaderného receptoru nhr-97 v Caenorhabditis elegans
Boušová, Kristýna ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
Jaderné hormonální receptory (NHR) patří mezi důležité transkripční faktory, které regulují vývoj a metabolismus u velké části živočichů. Caenorhabditis elegans obsahuje 284 jaderných receptorů, což je neobvykle velké množství oproti receptorům nalezeným u Drosophila melanogaster (18) a u člověka (48). Patnáct z těchoto receptorů C. elegans má homologní strukturu s receptory D. melanogaster a se savci. Zbylých 269 NHR jsou specifické pouze pro hlístice a patří do skupiny tzv. doplňkových jaderných receptorů (SupNRs), jejichž evolučním předchůdcem je HNF4 - důležitý transkripční faktor u člověka. V této práci jsme popsali jaderný hormonální receptor nhr-97, jehož exprese a funkce dosud nebyly studovány. Gen je kódován v genomu C. elegans a patří mezi SupNRs. Nhr-97 tvoří dvě isoformy A a B, jejichž exprese je v tkáních C. elegans odlišná. Lokalizace exprese genu in vivo byla určena pomocí transgenních linií exprimujících nhr-97::GFP. Pro isoformu A byla exprese nhr-97 lokalizována v neuronech v oblasti hltanu a v oblasti ocásku, ve střevě a v hypodermis, pro isoformu B v hltanu, v neuronech okolo korpusu hltanu, v hlavové mesodermální buňce a v análním svěrači. Exprese nhr-97 během vývoje C. elegans byla stanovena pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce (qPCR). Zjistili jsme, že mRNA...

Detekce objektů
Strašek, Petr ; Davídek, Daniel (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce řeší problematiku detekce kontrastních objektů, hodnocení jejich symetrie a mezních stavů. Za tímto účelem byla vytvořena databáze snímků, na kterých byly algoritmy testovány. Práce dále popisuje konkrétní implementaci těchto algoritmů a jejich výsledky.

Intenzifikace separace manganu při úpravě pitné vody
Bartoš, Ladislav ; Janda, Václav (oponent) ; Hlaváč, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá komplexně manganem. V úvodní části je uveden přehled jeho základních fyzikálních a chemických vlastností. Jednotlivě jsou uvedeny jeho sloučeniny včetně jejich příprav, výrob a použití v praxi. Dále je uveden přehled analytických metod, kterých se mangan v podobě svých sloučenin účastní coby činidlo. V stejné části je rovněž uveden přehled analytických metod, kterými se mangan a jeho sloučeniny stanovují, zejména v technologii vody. Pozornost je věnována manganu jako nezanedbatelné složce jednotlivých částí životního prostředí. Zajímavá je část věnována biogennímu působení manganu a to nejen z pohledu jeho toxicity, ale i z pohledu důležitého a zejména pro život savců nepostradatelného biogenního prvku. V navazujících kapitolách je přehled jednotlivých metod, které jsou za určitých podmínek vhodné pro separaci při úpravách povrchových a podzemních vod na vodu pitnou nebo provozní či průmyslovou v níž je požadována minimální koncentrace tohoto kovu. Vliv fyzikálně-chemických podmínek, které nezanedbatelným resp. zcela zásadním způsobem ovlivňují úspěšnost a účinnost separace je zpracován dále. Vzhledem k určitým specifikům při úpravě povrchových podzemních vod, jsou v kapitolách vždy detailněji zmíněny postupy vhodnější pro konkrétní typ matrice či specifické podmínky. Další kapitoly jsou již záznamem dlouholetých pozorování a zkušeností, které autor učinil na jednotlivých částech vodárenského systému a to od zdroje surové vody přes její úpravu až po distribuci se specifickým rozdělením na vody povrchové a podzemní. Poslední kapitola popisuje stavbu modelu úpravny vody, jeho spuštění, kalibraci a testy zaměřené na separaci manganu při koagulaci síranem hlinitým a síranem železitým.

Kmenové buňky v tkáních savců - pohled do minulosti a současný stav poznání
Hlavatá, Adéla ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
V dospělém savčím organismu je sebeobnova tkání zajištěna aktivitou kmenových buněk. V rámci epitelu tenkého střeva jsou kmenové buňky, na rozdíl od většiny ostatních tkání, poměrně přehledně uspořádány. Mimo to je epitel tenkého střeva pro studium kmenových buněk vhodný i z hlediska své pravidelné struktury a vysoké rychlosti sebeobnovy. Jedny z prvních poznatků o kmenových buňkách střevního epitelu byly získány z experimentů zahrnujících generování embryonálních agregačních chimér a transgenních chimér myši. Zásadní význam pro studium mělo objasnění vlivu signalizace Wnt na kontrolu dynamiky linií kmenových buněk a s tím související objev jedinečného markeru kmenových buněk střevního epitelu proteinu Lgr5. Hlavním nástrojem výzkumu se následně staly geneticky modifikované myši s modifikovaným lokusem Lgr5. Názory na konkrétní identitu a organizaci dělení střevních epiteliálních kmenových buněk zůstávají dosud sporné. klíčová slova: kmenové buňky, CBC buňky, střevní epitel, chiméra, signalizace Wnt, Lgr5, "reportérové" myši

Entrainment of the circadian clock within the rat suprachiasmatic nukleus during fetal and early postnatal development
El-Hennamy Essam, Rehab ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Novotná, Růžena (oponent) ; Mourek, Jindřich (oponent)
All mammals exhibit daily rhythms which persist in non-periodic environment with a period close to 24h. These rhythms are entrained to the 24h day mostly by the light-dark cycle. These circadian rhythms are controlled by a clock (pacemaker) located in the suprachiasmatic nuclei (SCN) of the hypothalamus. In the rat, the circadian clock within the SCN develops gradually from prenatal to postnatal period and is supposed to be synchronized mainly by maternal signals. However, the rat SCN is sensitive to light immediately after birth. The aim of the present work was to investigate the mechanism of entrainment of the circadian clock within the rat SCN during fetal and early postnatal development. The specific questions were whether and when the immature fetal and neonatal molecular SCN clocks can be reset by maternal cues, and whether and when the external light-dark cycle (LD) can affect the developing circadian rhythms. The role of light-dark cycle in the development of the photoperiodic entrainment during early postnatal period was also examined. Experiment no. (1): Pregnant rats were maintained under a light - dark regime with 12 h of light and 12 h of darkness (LD12:12). At gestational day 20 (E20), the fetuses were sampled throughout the day under either LD12:12 or constant darkness (DD). The...

Účinek hipoterapie na držení těla
Burešová, Barbora ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
Práce se zabývá problematikou držení těla a způsobu jeho ovlivnění prostřednictvím hipoterapie. První část práce se zabývá motorikou člověka a jejím vývojem. Je zde rozlišena motorika podpůrná, která zajišťuje vzpřímené držení těla pomocí reflexních mechanismů a motorika cílená, která zahrnuje volní a mimovolní pohyby. Volní pohyby jsou řízeny centrální nervovou soustavou na popud naší mysli. Jestliže vykonáváme určité pohyby často, mohou z nich vzniknout, na základě pohybového učení stereotypy. Tyto pohyby i jejich řízení se zautomatizují a jsou vykonávány neuvědoměle, což může vést k nepřiměřenému zatěžování některých svalů. Mimovolní pohyby, spojené s příjmem potravy, chůzí a podobně jsou dané tzv. motorickými vzory. Jsou to pohybové odpovědi centrální nervové soustavy, objevující se ve stejné podobě ve sledu generací, jednoduché reflexy i složitější pohybové reakce. Vývoj motoriky je daný právě těmito motorickými vzory. Začíná vývojem držení těla - postury a cílené lokomoce a je vázaný na zdravý centrální nervový systém. V práci je popsán fyziologický vývoj motoriky člověka a jeho jednotlivá období. Postupně dochází ke koordinaci svalové aktivity, která zajišťuje centrované postavení kloubů a správné zakřivení páteře. Následně se vyvíjí nákročná a opěrná funkce, dítě se vertikalizuje a pomocí rovnováhy, koordinace a ovládání svalové síly se začíná vyvíjet samostatná chůze. V období kolem dvou let, kdy dozrává centrální nervový systém, mizí některé reflexy a motorické vzory a začínají vznikat první pohybové stereotypy. Druhá část práce se věnuje držení těla, které odráží a ovlivňuje celkový stav organismu. Jde o svalové držení jednotlivých částí těla zejména proti působení gravitační síly. Je součástí každé polohy a základní podmínkou pohybu. Jsou zde popsány jednotlivé složky pohybového aparátu s důrazem na axiální systém a páteř, jež jsou základem, od kterého se každý pohyb odvíjí. Kostra tvoří pevný základ těla, chrání orgány a je místem úponu jednotlivých svalů. V práci je popsána stavba a vlastnosti svalové tkáně a jsou zde zmíněny svaly, jejichž funkce je zásadní pro držení těla. Držení těla a každý pohyb je zajišťován rovnovážnou spoluprací svalů, které jsou řízeny z centrální nervové soustavy, proto se část práce věnuje právě popisu nervové soustavy. Závěr druhé části práce se zaměřuje na vadné držení těla způsobené hlavně pohybovými stereotypy, osvojenými v průběhu života, které vedou k nadměrnému svalovému napětí, následně k bolesti a omezení pohyblivosti. Mnoho těchto stereotypů vzniká už v dětství, a proto se zdají být zcela normální, často si je neuvědomujeme a nevíme, jak je změnit. V další části je nastíněn princip celostní medicíny, že tělo a mysl jsou neoddělitelné a jedno ovlivňuje druhé. Poslední část práce rozebírá vztah člověka a koně, který sahá daleko do naší historie. Soustředí se na využití koně ke zlepšení zdravotního stavu a celkové kvality života lidí, což je oblast, o kterou je v současné době čím dál větší zájem. Zabývá se působením koně na člověka zejména ve fyzické a psychické oblasti. Pro pochopení účinku na tělesnou stránku člověka je zde popsán pohyb koně v kroku, dále pozice jezdce a jeho pohyb, který je vyvolaný pohybem koňského hřbetu. Práce shrnuje poznatky o přímém účinku hipoterapie na fyzické tělo a o účinku na psychickou stránku člověka, neboť tyto oblasti jsou vzájemně úzce propojeny.

Tvarové změny v axiálním systému při respiraci
Slawiková, Eliška ; Šorfová, Monika (vedoucí práce) ; Dudová, Agnieszka (oponent)
Název práce: Tvarové změny v axiálním systému při respiraci Shape changes in the axial system during respiration Cíle práce: Hlavním cílem je provést případovou studii dechových parametrů a změn tvaru trupu během daného ventilačního manévru, připravit správnou metodiku výzkumu a provést samostatné měření. Diplomová práce bude rozdělena na dvě části, první bude obsahovat teoretická východiska k danému tématu, ve druhé části pak bude popsán provedený výzkum, kde jsem zjišťovala změnu objemu plic v závislosti na čase, zhodnotila vliv prováděného ventilačního manévru na jednotlivé probandy a prověřila respirační dynamiku u vybraného dechového manévru. Metoda: V rámci plnění úkolů této práce byly provedeny experimenty s využitím 3D kinematického záznamu pomocí systému Qualisys doplněného spirometrickým měřením. Experimentu se zúčastnili 3 probandi ve věku 20 - 40 let se specifickými společnými rysy. Každý proband prováděl během měření klidové dýchání, maximální nádech a výdech a ventilační manévr. Měření probíhalo v jednom dni za standardních podmínek, v den měření provedli probandi klidové dýchání, maximální nádech a výdech a ventilační manévr (5 min celkem). Záznamy dat byly provedeny bezprostředně po ukončení měření. Výsledek: z výsledků měření vyplývá, že došlo po Kapalabhati ke snížení objemu plic...

Origins of vertebrate hematiopoiesis
Svoboda, Ondřej ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Divoký, Vladimír (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
(CZECH) Krvetvorba je závislá na schopnostech sebeobnovy a diferenciace krvetvorných kmenových buněk (HSCs). Tyto procesy jsou řízeny pomocí nejrůznějších mimo-buněčných a vnitro- buněčných signálů. Obecně je krvetvorba obratlovců velmi dobře konzervována. To však neplatí pro diferenciaci savčích a nesavčích erytrocytů a trombocytů. Během evoluce savců došlo k výrazným změnám během zrání těchto buněk. Savčí erytrocyty ztrácejí během diferenciace jádro a trombocyty vznikají odštěpováním z mnohojaderných megakaryocytů. Zdá se, že tyto změny přinesly celou řadu výhod, které primárně zvyšují biologickou fitness savčích buněk. Otázkou však zůstává evoluční původ těchto buněk, který jsme se rozhodli studovat na modelovém organizmu Dánia pruhovaného (zebřička). Nejprve však bylo nutné ustanovit podmínky kultivace rybích buněk ex vivo v tekutých a v polotuhých médiích. Připravili a charakterizovali jsme panel rybích cytokinů. Protože genom kostnatých ryb prošel během evoluce jednou duplikací navíc, mnoho genů nacházíme ve formě dvou paralogů. To se týká rovněž některých námi připravených cytokinů, např. Gcsf, Epo, Scf. Součástí této práce je charakterizace těchto paralogů. Naše výsledky ukazují, že rybí Gcsf je schopen kromě diferenciace myeloidních buněk se podílet také na sebeobnově a expanzi HSC....

Relaps u drogově závislých v průběhu doléčování
BRANDOVÁ, Nikola
Práce se zabývá jevem zvaným relaps u drogově závislých, kteří mají zkušenost s doléčováním. V teoretické části se zaměřuji na problematiku drogových závislostí, jejich léčbu, doléčování, Doléčovací centrum Prevent a na samotný relaps. Empirická část obsahuje cíl výzkumu, kterým je získat více informací o faktorech souvisejících s relapsem tak, jak je reflektují závislí během doléčování či po něm. Jako metoda sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory, jejichž přepisy jsem následně analyzovala dle technik zakotvené teorie. Analýza proběhla nejprve na úrovni otevřeného kódování, poté následovalo axiální kódování.