| |
| |
|
Vnitrodruhová diverzita ichtyofauny České republiky - znalost a ochrana
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra
Ve vodách České republiky se v současnosti vyskytuje 48 původních druhů ryb a 2 druhy mihulí. Z toho je celoplošně nebo lokálně v různé míře legislativně chráněno 22 druhů ryb, další 3 druhy podmíněně a 2 druhy mihulí. Prozatím nejsou k dispozici konkrétní legislativní nástroje pro ochranu vnitrodruhové (genetické) diverzity. V tomto směru lze využít pouze některých nepřímých opatření, které vyplývají z omezení manipulace s ohroženými druhy. Znalosti o vnitrodruhové diverzitě ichtyofauny v ČR jsou prozatím velmi kusé a nesouvislé. To je jedna z příčin absence legislativních nástrojů pro ochranu vnitrodruhové diverzity. Rovněž vnímání tohoto fenoménu rybářskou veřejností je zcela nedostatečné, i když právě ze strany rybářského managementu je největší hrozba pro vnitrodruhovou diverzitu. Nezbytnou nápravou tohoto stavu je urychlený výzkum a poznání vnitrodruhové diverzity jednotlivých druhů jako základu pro její uchování.
|
| |
| |
| |
|
Autorskoprávní ochrana počítačových programů
Vajbarová, Radka ; Holcová, Irena (vedoucí práce) ; Křesťanová, Veronika (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo nabídnout základní souhrnné pojednání o v současnosti dle mého názoru nejzajímavějších tématech souvisejících s autorskoprávní ochranou počítačových programů. Problematika chápání počítačových programů a jejich právní úpravy do současné doby prošla již značným vývojem, a to i přes to, že se jedná o relativně mladou oblast lidské činnosti. V současné době je ovšem zřejmé, že tento vývoj ještě není zdaleka u konce. Neustále probíhající diskuze o povaze ochrany, kterou je možné počítačovému programu přiznat a rovněž o povaze počítačového programu samotného to jenom dokazují. Současné řešení, jímž je podřazení počítačových programů pod ochranu autorskoprávní se v minulosti zdálo být řešením nejpřijatelnějším a ať bylo jakkoli účelové, bude tomu tak zřejmě i nadále, neboť lepší způsob ochrany zatím, jak se zdá, objeven nebyl. Rovněž vytvoření nového typu ochrany prostřednictvím práva sui genesis se v nejbližší době s největší pravděpodobností nedá předpokládat. Ačkoli se tato diplomová práce zabývá ochranou počítačových programů zejména z hlediska autorského práva, pokusila jsem se uvést i nejčastější argumenty pro a proti ochraně patentoprávní. I přes to, že v poměrně nedávné době, konkrétně 6. července 2005, Evropský parlament ukončil diskusi nad návrhem Směrnice o...
|
|
Základní kapitál kapitálových společností, jeho tvorba a ochrana
Mancelová, Silvia ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Základný kapitál patrí medzi základné pojmy práva obchodných spoločností. Podstatou pochopenia tohto pojmu je uvedomenie si, že základný kapitál, tak ako to stanovuje Obchodný zákonník nepredstavuje konkrétny majetok, ale je to abstraktný číselný údaj, ktorý vyjadruje finančnú hodnotu vneseného majetku do spoločnosti jej spoločníkmi, akcionármi. Koncepcia reálnej tvorby a ochrany základného kapitálu, z ktorej vychádza Obchodný zákonník a ktorá sa presadila aj v ostatných európskych štátoch sa snaží dosiahnuť, aby hodnota základného kapitálu mala adekvátnu protihodnotu v reálnej majetkovej podobe kapitálovej spoločnosti a aby si kapitálová spoločnosť tento reálny majetok udržala po dobu trvania svojej činnosti. Takto chápaná koncepcia základného kapitálu je v praxi zrealizovateľná iba v širšom zmysle. V užšom zmysle, tak ako ju vypracovala francúzska právna veda 19. storočia nie je prakticky uskutočniteľná, pretože aj keby spoločnosť sama prostriedky nespotrebovala, nie je možné vylúčiť možnosť zníženia hodnoty majetku v dôsledku vis maior, alebo inej udalosti, ktorú prináša bežné podnikateľské riziko.71 Je zrejmé, že spoločnosť už bezprostredne po svojom vzniku nebude dosahovať rovnováhy medzi zapísaným základným kapitálom a skutočným kapitálom. Pri úspešnej spoločnosti sa, ale predpokladá, že v dôsledku...
|
|
Možné způsoby narušení vodárenské soustavy a návrh opatření k zabránění jejího zneužití v Jihočeském kraji.
SOUKUPOVÁ, Eva
Diplomová práce je v teoretické části zaměřena na charakteristiku vody jako na základní stavební prvek života na Zemi. Dále práce zmiňuje právní předpisy související s kritickou infrastrukturou, ochranou vod a vodním hospodářstvím. Je zde popsán systém vodního hospodářství v České republice a v Jihočeském kraji. Podrobně jsou zde charakterizovány nejpravděpodobnější chemické, biologické či radiologické vodní kontaminanty, které by mohly být zneužity člověkem v případě jeho vniknutí do objektů vodárenské soustavy. Cílem práce je zmapování možných ohrožení vodárenské soustavy a následné navrhnutí opatření k ochraně Vodárenské soustavy jižní Čechy. Na základě identifikace možných ohrožení na území Jihočeského kraje, a z hlediska rozsahu této diplomové práce je text dále zaměřen pouze na úmyslné ohrožení vodárenských objektů ze strany člověka. Výzkumná část se nejprve zabývá detailnějším popisem Vodárenské soustavy jižní Čechy a to od zdrojů pitné vody, přeš její čerpání, úpravu, skladování, až po její distribuci ke konečnému spotřebiteli. Je zde rozdělen systém zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihočeském kraji metodou AKIS a to na sektory. Na základě tohoto rozdělení byl vytvořen dotazník pro pracovníky působící v oblasti vodního hospodářství a podle získaných informací z jejich odpovědí byla vyhodnocena především zranitelnost a úroveň bezpečnostních opatření jednotlivých sektorů Vodárenské soustavy jižní Čechy. V druhé řadě je výzkumná část této práce zaměřena na popis použitých bezpečnostních prvků v objektech Vodárenské soustavy jižní Čechy, který je doplněný o pořízení vlastní fotodokumentace objektů a areálů, které jsou v působnosti Jihočeského vodárenského svazu. Jsou zde zdokumentovány a popsány prvky pasivní a aktivní ochrany použité právě Jihočeským vodárenským svazem v jeho objektech a areálech. S touto částí souvisí i použití dvou metod operační analýzy. Nejprve je provedeno kvantitativního šetření zabezpečenosti vodárenských objektů, které spočívá ve zhodnocení nejlépe zabezpečeného objektu Vodárenské soustavy jižní Čechy. Toto šetření je aplikováno na prvky pasivní a aktivní ochrany. Získané výsledky umožní stanovit ten areál a objekt Vodárenské soustavy jižní Čechy, který je nejlépe pasivně i aktivně zabezpečen proti vniknutí nepovolaných osob. Pro porovnání relevantnosti použitého kvantitativního šetření zabezpečenosti, je použita i metoda relativního porovnání zabezpečení vodárenských objektů a její následné vyjádření indexem bezpečnosti. Index bezpečnosti popisuje zabezpečení objektu před možným narušením vyskytující se na celé ploše objektu. Aplikací této metody je dosaženo číselného vyjádření a identifikace celkové bezpečnosti Vodárenské soustavy jižní Čechy s ohledem na preferenci sledovaných parametrů. Oběma metodami je dosaženo shodného výsledku. Nejzabezpečenějším objektem se dle použitých metod operační analýzy jeví srdce Vodárenské soustavy jižní Čechy, kterým je úpravna vody Plav, která je na jihu Čech jedinou úpravnou zásobující pitnou vodou převážnou část obyvatelstva v Jihočeském kraji. Dalšími neméně zabezpečenými objekty jsou čerpací stanice a vodojemy. Na vodárenské soustavě se vyskytují i objekty, které nejsou zabezpečené vůbec. V závěru jsou navrhnuta některá opatření, která by měla zabránit vniku nepovolaných osob do všech vodárenských objektů a bránit tak následnému znehodnocení pitné vody. Jak vyplývá z pozorování, zdá se, že ochrana vodárenských objektů by se měla zlepšovat, vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. S tím souvisí i náklady Jihočeského vodárenského svazu, které by se měly vynaložit na oblast zabezpečení, aby mohly být uvedeny v praxi ty nejnovější dostupné prvky ochrany. S úspěchem lze sdělit, že převážná část vodárenských objektů je chráněna proti zneužití a to jak pasivně, tak i aktivně.
|
|
Současný stav ochrany a hospodaření v nivě Lužnice
Montagová, Martina ; Pithart, David
Na toku lužnice od státní hranice po rybník Rožmberk je celkem 5 maloplošných chráněných území. Hlavním předmětem ochrany je přirozeně meandrující řeka a její niva s odstavenými rameny, tůněmi a meandry. Území je stanovištěm různých typů mokřadních a lučních společenstev. V nivě se už od středověku hospodařilo (louky, pastviny). V současnosti je spásáno asi 100 ha, využití luk troskotá na nezájmu majitelů a obtížnému využití techniky. Nesečené louky zarůstají především chrasticí rákosovitou a kopřivou. Další vývoj nivy je buď cesta přirozené sukcese vedoucí k lužnímu lesu, aktivní podpora kosení nebo kombinace obou přístupů.
|
host ::
