| |
|
Mutagenní a antimutagenní účinky látek zevního prostředí
Langová, Martina ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Sedmíková, Markéta (oponent) ; Novotná, Božena (oponent)
Cílem práce je testování antimutagenních účinků chemicky definovaných přírodních látek: diallylsulfid (DAS), kyselina ellagová (EA), resveratrol (RES) a fenetyl isothiokyanát (PEITC) na experimentálních modelech, které byly ovlivněny vybranými mutageny: aflatoxin B1 (AFB1), 2-amino-3-methylimidazo/4,5,-f/chinolin (IQ) a N-nitroso-N metylurea (MNU). AFB1 a IQ jsou nepřímé mutageny a vyžadují metabolickou aktivaci k tomu, aby se projevil jejich genotoxický efekt. Oproti tomu třetí použitý karcinogen MNU metabolickou aktivaci nevyžaduje. Testováni protektivních látek přírodního původu bylo provedeno na prokaryotním modelu (Amesův test, kmeny Salmonella typhimurium TA98, TA100) a eukaryotním modelu (mikronukleus test a kometový test na myším modelu).
|
|
Evaluation of antioxidant effect using different analytical methods
Kristinová, Věra ; Mozuraityte, Revilija (oponent) ; Rustad, Turid (vedoucí práce)
The objective of the diploma thesis is to evaluate antioxidant effects of five different compounds that have a potential as food antioxidants (propyl gallate, caffeic acid, ferulic acid, p-coumaric acid and L(+)-ascorbic acid) by means of four conventional antioxidant capacity assays (FC, FRAP, DPPH, ABTS), and in a liposome model system using free iron (Fe2+, Fe3+) and bovine hemoglobin as prooxidants, with special focus on different concentration levels of the tested compounds in the system. The oxygen uptake is used for continuous monitoring lipid oxidation at pH 5.5 and 30°C. The outcomes of this work contribute to better understanding the basic pro- and antioxidant mechanisms and factors influencing oxidation of cell membranes, liposome solutions, and oil-in-water emulsions stabilized by phospholipids.
|
|
Studie flavonoidů obsažených v přípravcích registrovaných v ČR.
Relovská, Magdalena ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Studie flavonoidů obsažených v přípravcích registrovaných v ČR. The study of the flavonoids contained in the preparations registrated in the Czech republic. Mgr. Magdalena Relovská ABSTRAKT Flavonoidy jsou sloučeniny rostlinného původu. Jejich význam pro rostlinu je značný. Vábí opylovače, chrání rostlinu před ultrafialovým zářením, ale také před volnými radikály. Flavonoidy jsou látky odvozené od fenylchromanu. Základní skelet tvoří 2-fenylchroman. Pokud je fenyl vázaný v poloze 3, jedná se o izoflavany a pokud je v poloze 4, jedná se o neoflavany. Flavonoidy byly, jsou a nadále budou studovány z hlediska jejich vlastností a účinků a možného využití v prevenci nebo terapii některých onemocnění. V současné době jsou využívány pro jejich venoprotektivní účinky. Kromě doplňků stravy jsou součástí i některých HVLP, které jsou používány jako venofarmaka, popřípadě se vyskytují v kombinaci s proteolytickými enzymy. Z výsledků studií vyplývá, že flavonoidy mají mnoho rozličných účinků na živý organismus. Mají výraznou antioxidační aktivitu, mají protivirové, antibakteriální a antimykotické účinky, působí protizánětlivě, mají antialergické účinky, mohou snižovat krevní tlak a hladiny cholesterolu, inhibují mnoho enzymů, mají antimutagenní a protinádorové účinky a objevují se zprávy o jejich antidiabetických,...
|
|
Charakterizace vlastností extraktů z hroznových bobulí pomocí moderních analytických metod
Šťavíková, Lenka ; Brezová, Vlasta (oponent) ; Šilhar,, Stanislav (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V posledních letech se zvýšil zájem o stanovení anthokyanů v hroznech a vínech červených odrůd, protože hrají významnou roli v kvalitě barvy červených vín, ale mají také mnoho prospěšných účinků na lidské zdraví. Přispívají například k redukci srdečně-cévních onemocnění, mají antimutagenní, protizánětlivé, antikarcinogenní a v neposlední řadě také antioxidační vlastnosti. Předložená disertační práce se zabývá komplexním studiem alkoholových a vodných extraktů z hroznových slupek, připravených ze dvou vinných odrůd: Alibernet a Svatovavřinecké. Extrakty byly připraveny ze tří různých navážek lyofilizovaných hroznových slupek (0,5; 1,0 a 1,5 g) pomocí vysokotlaké extrakce rozpouštědlem (PFE) a extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE) při teplotách 40 až 120 °C a tlaku 15 MPa. Jako rozpouštědlo byl použit methanol, ethanol a voda. Pomocí Folin-Ciocalteauho metody byl u jednotlivých extraktů stanoven celkový obsah polyfenolů (TPC) a jejich trichromatické souřadnice (CIE Lab) byly stanoveny pomocí UV-VIS spektrofotometru. Identifikace a kvantifikace anthokyanů byla provedena pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie ve spojení s detekcí pomocí diodového pole (HPLC-DAD). Bylo také změřeno pH všech extraktů s využitím skleněné elektrody. Antioxidační aktivita byla testována EPR spektroskopií s využitím Fentonova systému (H2O2/Fe2+) generujícího reaktivní radikály (•OH, O2-•, •CH3) ve spojení s technikou spinových lapačů využívající 5,5-dimethyl-1-pyrrolin-N-oxid (DMPO) jako spinový lapač. Radikál-zhášející aktivita byla posouzena pomocí stabilního volného radikálu 1,1-difenylu-2-pikrylhydrazylu (•DPPH) a kation radikálu 2,2'-azino-bis-(3-ethylbenzthiazolin-6-sulfonové kyseliny) - (ABTS•+). Všechna data byla zpracována pomocí analýzy hlavních komponent (PCA) a kánonické diskriminační analýzy (CDA) kvůli specifikaci optimálních extrakčních podmínek pro potenciální využití extraktů jako potravinových doplňků nebo barviv. Výsledky prokázaly, že hroznové slupky obou odrůd jsou slibným zdrojem anthokyanů s možným využitím v potravinářském průmyslu.
|
|
Modulační účinky apigeninu a luteolinu na aktivitu a expresi cytochromu P4501A ve střevních buňkách
Šalovská, Barbora ; Boušová, Iva (oponent) ; Skálová, Lenka (vedoucí práce)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Titul, jméno, příjmení kandidáta: Barbora Šalovská Titul, jméno, příjmení školitele: Doc. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Modulační účinky apigeninu a luteolinu na aktivitu a expresi cytochromu P4501A ve střevních buňkách Flavonoidy tvoří velkou skupinu polyfenolických látek, které se běžně vyskytují v rostlinách. Byla u nich prokázána široká škála biologických účinků, mezi něž patří například účinky protizánětlivé, antioxidační a antimutagenní. Hrají také významnou roli v prevenci kancerogeneze. Cílem této práce bylo stanovení vlivu dvou flavonů apigeninu a luteolinu na aktivitu a expresi podrodiny 1A cytochromů P450 ve střevní buněčné linii HCT-8. Enzymatická aktivita CYP1A byla měřena pomocí aktivity EROD/MROD, množství proteinu CYP1A bylo detekováno pomocí metody Western blotting. Zjistili jsme, že v buňkách HCT-8 apigenin i luteolin signifikantně snižovaly aktivitu CYP1A. Při současné kultivaci buněk s modelovým induktorem β-naftoflavonem (β-NF) a apigeninem nebo luteolinem (v koncentraci 5µM a vyšších), došlo k omezení indukčního působení β-NF na CYP1A. Apigenin i luteolin rovněž značně snížily CYP1A aktivitu, která byla předem indukována expozicí buněk β-naftoflavonem. Tyto výsledky...
|
|
Vliv antioxidantů na zdraví člověka
Hoferková, Adéla
Antioxidantům se poslední dobou věnuje velká pozornost ve spojitosti s výživou a zdravím lidí a jsou předmětem zájmu potravinářských a zdravotnických odborníků. Jsou důležité především k prevenci vzniku a působení volných radikálů. Jestliže se volné radikály v těle nahromadí, zhoršuje se zdraví člověka. Tato bakalářská práce pojednává formou rešerše o přírodních a syntetických antioxidantech. Zabývá se především jejich charakteristikou a vlivem na zdraví člověka. V první části práce jsou popsány volné radikály, možnost jejich sledování a nemoci způsobené volnými radikály. V dalších částech práce najdeme rozdělení přírodních antioxidantů, mezi které patří vitaminy, stopové prvky, karotenoidy, fenolické antioxidanty, ginkgo biloba aj. Mezi syntetické antioxidanty patří BHA, BHT, TBHQ, galláty a kyselina fumarová.
|
|
Cereálie - aktivní složky, biologické účinky a vybrané aplikace v potravinářství
Lichnová, Andrea ; Tremlová, Bohuslava (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na studium biologických účinků aktivních látek vyskytujících se v cereáliích, na vývoj metod k analýze těchto účinků a ke stanovení obsahu aktivních složek a charakterizaci vztahu složení a účinků cereálií a cereálních výrobků. Pro analýzu bylo vybráno několik druhů surových cereálních vzorků (vločky, mouky, klíčky, otruby), ochucené extrudované cereální výrobky a také vzorky loupané a neloupané rýže. Mezi hlavní typy analyzovaných aktivních látek patří především fenolické látky, a to ve formě glykosidů i aglykonů, a dále sacharidy. Skupinové parametry - celkové polyfenoly, flavonoidy a flavanoly a celkové a redukující sacharidy byly stanoveny spektrofotometricky, individuální fenolické sloučeniny a sacharidy byly stanoveny pomocí kapalinové chromatografie. Ke stanovení antioxidační aktivity cereálií byly použity metody TEAC, DPPH a CLAMS, a dále nepřímé metody stanovení obsahu látek s antioxidačním účinkem. Výsledky antioxidační aktivity byly srovnány s hodnotami antimutagenní/genotoxické aktivity s využitím několika mikrobiálních testů. Antimutagenní efekt byl vyjádřen jako procento inhibice účinku standardního mutagenu a představuje potenciální preventivní účinek cereálie proti poškození DNA způsobenému primárně volnými radikály. Nejvyšší hodnoty skupinových i individuálních fenolických látek, antioxidační i antimutagenní aktivity byly nalezeny u klíčků, otrub a pohankových produktů a dále u barevné a neloupané rýže. U ochucených cereálních výrobků bylo zjištěno, že přidaná složka – zejména čokoláda a ovoce pozitivně ovlivňuje obsah aktivních fenolických látek, sacharidů, antioxidační a antimutagenní aktivity. Na reprezentativním vzorku populace byla provedena dotazníková studie monitorující zájem o cereální výrobky a preference spotřebitelů. Většina spotřebitelů považuje cereálie s čokoládovou příchutí za méně zdravé než potrzují výsledky analýz. V rámci vývoje nových výrobků bylo připraveno několik typů modelových cereálních směsí obsahujících rostlinné (ovocné, zeleninové) extrakty přidané v lyofilizované a enkapsulované formě. Nejvyšší pozitivní efekt vykazoval přídavek extraktu ze směsi tuzemského lesního ovoce. V rámci přípravy enkapsulovaných extraktů bylo rovněž vyzkoušeno několik metod přípravy částic lipidové nebo polysacharidické povahy. Analyzovaná byla enkapsulační účinnost metod a stabilita a velikost částic. Na základě získaných výsledků lze navrhnout optimální typ fortifikované cereální potraviny s popsaným biologickým účinkem. Vybrané cereálie byly použity též jako alternativní upravené či surové substráty pro kultivaci mikroorganizmů za účelem produkce obohacené biomasy využitelné v krmivářství. Závěrem lze konstatovat, že cereálie, ať už ve formě surové nebo technologicky zpracované, jsou všestrannou potravinou a bohatým zdrojem biologicky aktivních látek a poskytují celou řadu možností zpracování. Je možné je využít jak pro přímou konzumaci, jako součást nových výrobků a také nepřímo jako substrát pro krmivářské účely.
|
|
Sledování antioxidantů v sušeném ovoci
Barošová, Michaela ; Drábková,, Michaela (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na komplexní charakterizaci sušeného ovoce z hlediska obsahu antioxidačně aktivních látek. Za účelem dosažení cíle práce byla provedena analýza kyseliny askorbové, tokoferolu, karotenoidů a vybraných flavonoidů pomocí metody RP-HPLC se spektrofotometrickou detekcí. Z výsledků analýzy obsahu aktivních látek v sušeném ovoci vyplývá, že bohatým zdrojem vitaminů i polyfenolických látek jsou zejména bobuloviny (borůvky, brusinky, jahody). Vysoký obsah karotenoidů byl pak zjištěn u sušených meruněk a švestek. V další části práce byla stanovena celková antioxidační aktivita extraktů sušeného ovoce pomocí metody ABTS. Touto metodou byla zjištěna vysoká antioxidační kapacita u jablečných křížal, borůvek a brusinek. Pro studium antimutagenní aktivity sušeného ovoce byl použit biologický test na kvasince Sascharomyces cerevisiae D7. V testu na kvasinkových buňkách D7 byla nejvyšší antimutagenní aktivita pozorována u sušených bio brusinek a borůvek. U většiny sušených plodů odpovídal vyšší antimutagenní efekt i vysoké antioxidační kapacitě a vysokému obsahu některých antioxidantů, avšak v žádném v těchto vztahů nebyla prokázána přímá korelace. V závěrečné části práce byl u dvou druhů jablek sledován vliv sušení na obsah antioxidantů. Sušení za mírných regulovaných podmínek nemělo významný negativní efekt na obsah aktivních látek, v některých případech došlo k jejich zkoncentrování.
|
|
Obsah antioxidačních látek ve vybraných druzích ovocných a bylinných čajů
Tomková, Martina ; Buňková, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem antioxidačních a antimutagenních vlastností vybraných druhů bylinných a ovocných čajů oblíbených v české populaci. V rámci práce byl srovnán obsah aktivních látek v různě balených (porcovaných a sypaných) bylinných čajích. Rovněž byl sledován vliv dlouhodobého skladování ovocných i bylinných čajů v podmínkách podobných běžnému uchovávání v domácnosti. K popisu antioxidačních charakteristik čajů byly použity vybrané skupinové parametry - celková antioxidační aktivita (kit Randox), spektrofotometrické stanovení celkových polyfenolů a celkových flavonoidů a rovněž stanovení individuálních zástupců nízkomolekulárních antioxidantů. Hladiny skupinových parametrů byly vesměs vyšší v bylinných čajích ve srovnání s ovocnými. Sypané čaje vykazovaly téměř ve všech případech vyšší obsah antioxidantů než čaje porcované. Kvalitativní a kvantitativní analýza individuálních antioxidantů byla provedena metodou HPLC se spektrofotometrickou detekcí a verifikována metodou on-line LC/MS. Ve všech druzích čajů byl analyzován obsah katechinů - katechinu, epikatechinu a epikatechin-gallátu a dalších flavonoidů - rutinu, morinu, quercetinu, kaempferolu, myricetinu a luteolinu. Byl Ve všech čajích byl zjištěn vysoký obsah katechinu a rutinu. Obecně nejvyšší obsah jednotlivých flavonoidních látek byl prokázán v bylinných sypaných čajích. Dalším z analyzovaných nízkomolekulárních antioxidantů byla kyselina L-askorbová, která byla ve vyšším množství zastoupena ovocných čajích a v šípkovém čaji. Antimutagenita čajových extraktů byla testována pomocí in vitro testu za použití kvasinkového kmene Saccharomyces cerevisiae D7. Vysoká antimutagenní aktivita byla prokázána u bylinných čajů z kopřivy a z třezalky a u všech ovocných čajů. V průběhu skladování po dobu 1 roku při 20°C a ve tmě došlo k poklesu většiny sledovaných skupinových antioxidantů, přičemž výraznější pokles byl zaznamenán u ovocných čajů ve srovnání s bylinnými čaji.
|
host ::
