|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Oprava oxidačního poškození DNA a její vztah k cytotoxickému účinku oxidantů
Havlínová, Alena ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Hochmann, Jiří (oponent)
H2O2 je silný oxidant a intenzivně tak ovlivňuje všechny struktury buňky. Obzvláště nebezpečné je pak oxidativní poškození DNA, které je považováno za jednu z příčin kancerogeneze, mutageneze a stárnutí. My jsme se v naší práci zaměřili na vztah mezi cytotoxickým efektem H2O2 a opravou oxidativního poškození DNA způsobeného H2O2. Zároveň jsme zkoumali účinek epigallokatechin gallátu (EGCG), u kterého již řada studií potvrdila v určitých koncentracích ochranný vliv na DNA. V experimentech jsme používali test cytotoxicity, jímž jsme zjišťovali míru inhibice tvorby kolonií a dále kometový test (comet assay), pomocí kterého jsme měřili množství jednořetězcových zlomů (SSB) v DNA vztažených na 109 daltonů. Pracovali jsme převážně s buňkami AA8, v rámci jednoho pokusu také s NER deficientní buněčnou linií UV-20. Došli jsme k závěru, že EGCG v koncentracích 12,5 a 25 g/ml významným způsobem ochraňoval buňky před cytotoxickým účinkem H2O2. Sledováním reparace indukovaného oxidativního poškození DNA jsme zjistili, že EGCG neovlivňuje opravu přímých zlomů DNA, ale že významně urychluje opravu oxidovaných purinů a pyrimidinů. Na jeho ochraně před cytotoxickým působením H2O2 se tedy pravděpodobně z velké části podílí právě toto zrychlení opravy oxidovaných bazí a dále pak patrně jeho schopnost "vychytávat"...
|
|
|
Oprava oxidativního poškození DNA u vybraných buněčných linií lidského a křeččího původu
Strejčková, Lada ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
1. SOUHRN Jedním z mechanismů oprav DNA poškozené vlivem vnějších činitelů je nukleoti- dová excizní reparace (NER). Ta hraje roli především při odstraňování následků způsobených UV zářením. Poškozené báze se ve formě pyrimidinových dimerů enzymaticky vyštěpují z DNA jako součást oligonukleotidů. Působení UV světla na DNA se však projevuje též nepřímo, a to oxidací bází. V našem experimentu jsme se snažili zjistit, zda buňky deficientní v nukleotidové excizní reparaci jsou schopny opravovat poškození indukované pouze oxidativním činitelem. Stanovovali jsme velikost poškození DNA v buňkách in vitro a schopnost jejich re- parace po ovlivnění roztokem peroxidu vodíku o různé koncentraci. K experimentům jsme použili buněčné linie křečíka čínského, a to rodičovské buňky AA8 a od nich odvozené buňky UV-20, které jsou defektní v genu ERCC1. Tento gen se podílí na tvorbě nukleáz účastnících se nukleotidové excizní reparace. Ke stanovení jsme použili metodu alkalického kometového testu, jejíž základem je alkalická gelová elektroforéza. Princip této metody spočívá v detekci zlomů, které vznikají v poškozených alkalilabilních místech. Hodnotili jsme počet jednořetězcových zlomů DNA. Detekovali jsme buď zlomy indukované samotným peroxidem vodíku (SSB), nebo zlomy vzniklé po působení enzymu, který v DNA specificky...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv věku a jiných faktorů na cytosolovou koncentraci steroidních receptorů u karcinomu prsu
Hanáková, Tereza ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Filip, Stanislav (oponent)
1 Souhrn Tereza Hanáková Vliv věku a jiných faktorů na cytosolovou koncentraci steroidních receptorů u karcinomu prsu Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmacie V diplomové práci jsme statisticky zpracovávali cytosolové výsledky estrogenových a progesteronových receptorů (ER a PR) u pacientek s diagnózou nádoru prsu získané z hradecké a pardubické laboratoře. Pomocí různých metod hodnocení věkové závislosti koncentrací ER a PR jsme porovnávali hodnoty ER a PR u premenopauzálních a postmenopauzálních pacientek. Používali jsme především metody využívající výpočty velkého počtu mediánů sousedních překrývajících se skupin pacientek. Nejprve jsme (v tabulce programu Excel) seřadili výsledky podle věku pacientek a vytvořili jsme skupiny pro výpočet mediánů z pacientek ve vzájemném sousedství. Tyto skupiny byly konstituovány pomocí podobnosti věku pacientek, nebo naopak tak, aby měly stejný počet pacientek - jejichž věk byl také podobný, ale ne konstantně. Věkové rozdíly v těchto skupinách byly větší v takovém věku, ve kterém byla nízká frekvence vzniku těchto nádorů. Všímali jsme si v jednotlivých grafech shodných věkových nárůstů či poklesů a také odlišností pacientek z různých měst a tyto naše výsledky jsme porovnávali s literaturou. Cílem bylo také prokázat...
|
|
|
Vliv kontraceptiv a hormonální substituční terapie na receptory pohlavních steroidních hormonů
Krasulová, Hana ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Tošner, Jindřich (oponent)
Tato diplomová práce objasňuje problematiku hladin estrogenových a progesteronových receptorů (ER a PR) v normální prsní tkáni a tkáni nádorové a interpretuje jejich změny. Cílem naší práce bylo vyhledat publikace, které se zabývají možností falešné pozitivity nádorů prsu a objasňují za jak dlouho po terapii kontraceptivy a hormonální substituční terapií můžeme očekávat relevantní výsledky hladin receptorů a jaké můžeme očekávat koncentrace hormonů v séru. V první řadě jsme sepsali přehled antikoncepce a hormonální terapie. Zaměřili jsme se na fyziologické koncentrace estradiolu a progesteronu v séru a jejich možné ovlivnění antikoncepcí a hormonální substituční terapií. Zjistili jsme, že nyní většina kontraceptiv obsahuje takové dávky ethinylestradiolu, které dosahují v séru podobných koncentrací jako při fyziologickém stavu. U žen v postmenopauze dochází ke snížení hladiny estradiolu oproti premenopauzálnímu stavu. Dávky ethinylestradiolu v substituční terapii jsou podstatně vyšší než u antikoncepce. Hledali jsme vztah mezi hladinami ER a PR a jejich možném ovlivnění antikoncepcí nebo hormonální substituční terapií. Česká literatura tuto otázku bohužel neřeší, proto jsme informace vyhledali především ze zahraničních studií. V jedné ze studií jsme zjistili, že u žen v postmenopauze dochází ke...
|
host ::
RSS.