|
|
Mutagenní a antimutagenní účinky látek zevního prostředí
Langová, Martina ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Sedmíková, Markéta (oponent) ; Novotná, Božena (oponent)
Cílem práce je testování antimutagenních účinků chemicky definovaných přírodních látek: diallylsulfid (DAS), kyselina ellagová (EA), resveratrol (RES) a fenetyl isothiokyanát (PEITC) na experimentálních modelech, které byly ovlivněny vybranými mutageny: aflatoxin B1 (AFB1), 2-amino-3-methylimidazo/4,5,-f/chinolin (IQ) a N-nitroso-N metylurea (MNU). AFB1 a IQ jsou nepřímé mutageny a vyžadují metabolickou aktivaci k tomu, aby se projevil jejich genotoxický efekt. Oproti tomu třetí použitý karcinogen MNU metabolickou aktivaci nevyžaduje. Testováni protektivních látek přírodního původu bylo provedeno na prokaryotním modelu (Amesův test, kmeny Salmonella typhimurium TA98, TA100) a eukaryotním modelu (mikronukleus test a kometový test na myším modelu).
|
|
|
Mutagenní a antimutagenní účinky látek zevního prostředí
Langová, Martina ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Sedmíková, Markéta (oponent) ; Novotná, Božena (oponent)
Cílem práce je testování antimutagenních účinků chemicky definovaných přírodních látek: diallylsulfid (DAS), kyselina ellagová (EA), resveratrol (RES) a fenetyl isothiokyanát (PEITC) na experimentálních modelech, které byly ovlivněny vybranými mutageny: aflatoxin B1 (AFB1), 2-amino-3-methylimidazo/4,5,-f/chinolin (IQ) a N-nitroso-N metylurea (MNU). AFB1 a IQ jsou nepřímé mutageny a vyžadují metabolickou aktivaci k tomu, aby se projevil jejich genotoxický efekt. Oproti tomu třetí použitý karcinogen MNU metabolickou aktivaci nevyžaduje. Testováni protektivních látek přírodního původu bylo provedeno na prokaryotním modelu (Amesův test, kmeny Salmonella typhimurium TA98, TA100) a eukaryotním modelu (mikronukleus test a kometový test na myším modelu).
|
|
|
Vliv donoru sulfanu a česnekových derivátů na meiotické zrání a stárnutí prasečích oocytů
Dvořáková, Markéta ; Sedmíková, Markéta (vedoucí práce) ; Miloslava, Miloslava (oponent)
Meiotické zrání oocytu je proces přeměny oocytu ve stádiu zárodečného váčku v oocyt ve stádiu metafáze II. Pokud jsou oocyty po dokončení zrání vystaveny prodloužené kultivaci, nastává proces označovaný jako stárnutí oocytu, kdy dochází k poklesu jejich kvality. Přidáním vhodných sloučenin do kultivačních médií lze pozitivně ovlivnit kvalitu zrajících a stárnoucích oocytů. Sulfan je plynná molekula, která je v organismu endogenně produkována a plní zde signální úlohu. Alliin a S-allyl cystein jsou česnekové deriváty, které vykazují v organismu řadu pozitivních účinků, z nichž řada je zprostředkována jejich schopností zvyšovat koncentrace sulfanu.
Byla stanovena hypotéza, podle které lze zlepšit kvalitu oocytů v in vitro kultivačním systému přidáním donoru sulfanu a česnekových derivátů do kultivačního média. Cílem práce bylo vyhodnotit vliv sulfanu a česnekových derivátů na meiotické zrání oocytů, vyhodnotit vliv sulfanu na stárnutí oocytů a zhodnotit vliv kultivace se sulfanem a česnekovými deriváty na časný embryonální vývoj.
Bylo zjištěno, že donor sulfanu urychluje jaderné zrání oocytů a způsobuje dřívější vzestup aktivity MPF a MAPK. Donor sulfanu zvýšil úspěšnost partenogenetické aktivace oocytů. Bylo zjištěno, že během stárnutí prasečích oocytů dochází k endogenní produkci sulfanu, a že tato endogenní produkce sulfanu klesá po prvních 24 hodinách prodloužené kultivace. Inhibitory sulfan uvolňujících enzymů zhoršily kvalitu stárnoucích oocytů. Donor sulfanu zcela potlačil fragmentaci oocytů vystavených prodloužené kultivaci a zlepšil také kvalitu stárnoucích prasečích oocytů ošetřených inhibitory sulfan uvolňujících enzymů. Přítomnost donoru sulfanu během prodloužené kultivace oocytů zlepšila jejich časný embryonální vývoj po partenogenetické aktivaci. Bylo zjištěno, že zatímco alliin narušuje průběh meiotického zrání oocytů, S-allyl cystein nemá na tento proces vliv. S-allyl cystein urychlil nástup rýhování embryí a snížil hladiny ROS ve zrajících a partenogeneticky aktivovaných oocytech.
|
|
|
Exprese izoforem hemoxygenázy ve stárnoucích oocytech prasete.
Poupalová, Michaela ; Sedmíková, Markéta (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Kvalita a oplozovací schopnost oocytů dozrávajících v in vitro podmínkách je zásadní pro jejich využití v biotechnologiích. V průběhu prodloužené kultivace dochází v oocytech k mnoha morfologickým a funkčním změnám, které mají za následek zejména snížení oplozovací schopnosti oocytů a vyšší míru apoptózy, polyspermie, partenogenetické aktivace a chromozomálních aberací. Tyto změny mají negativní vliv také na následný embryonální vývoj. Pochopení mechanismu stárnutí oocytů by tak mohlo zásadním způsobem přispět k rozvoji reprodukčních biotechnologií hospodářských zvířat a postupů v lidské asistované reprodukci.
Enzym hemoxygenáza (HO) katalyzuje oxidační štěpení hemu na biliverdin, oxid uhelnatý (CO) a železnaté ionty. Existují dvě izoformy hemoxygenázy, tj. HO 1 a HO 2. HO 1 má cytoprotektivní vlastnosti a v buňkách je exprimována zejména v reakci na působení stresových faktorů. HO 2 je zodpovědná spíše za bazální produkci CO. CO se řadí mezi gasotransmitery, což jsou endogenně produkované signální molekuly plynů. Význam systému HO/CO byl prokázán v reprodukční soustavě samců i samic. Jeho význam přímo v oocytech však není znám.
Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že je HO exprimována v prasečích oocytech během jejich prodloužené kultivace v in vitro podmínkách a že se během stárnutí mění exprese jednotlivých izoforem. Hodnoceny byly oocyty ve stádiu metafáze druhého meiotického dělení (MII) a dále ve třech fázích stárnutí dle délky prodloužené kultivace, tj. 24, 48 a 72 hodin. HO 1 a HO 2 byly lokalizovány imunocytochemickou metodou.
Vyhodnocením experimentů bylo potvrzeno, že v průběhu stárnutí oocytů dochází k expresi obou izoforem HO, a to ve všech hodnocených oblastech, tj. v perichromozomální oblasti, korové oblasti a cytoplazmě. HO 1 se nachází zejména v perichromozomální oblasti a během stárnutí dochází ke statisticky významnému zvyšování intenzity signálu. V korové oblasti a cytoplazmě byl detekován statisticky významný rozdíl pouze v oocytech stárnoucích 72 hodin a intenzita signálu je v těchto oblastech slabší.
V případě HO 2 je signál rovnoměrně rozmístěn po celém oocytu a v porovnání s HO 1 je výrazně silnější. Ke statisticky významnému zvýšení intenzity signálu zde docházelo mezi oocyty ve stádiu MII a skupinou oocytů stárnoucích 24 hodin.
Během prodloužené kultivace se tedy významně zvyšuje exprese HO 2 v porovnání s dozrálými oocyty.
Vědecká hypotéza tak byla potvrzena v případě obou izoforem HO, tj. podařilo se lokalizovat HO 1 i HO 2 ve stárnoucích prasečích oocytech a zároveň zde dochází ke změnám v expresi v průběhu prodloužené kultivace. Z výsledků experimentů lze předpokládat, že se v oocytech nachází také produkty enzymatické činnosti HO 1 a HO 2, včetně CO a systém HO/CO se tak pravděpodobně uplatňuje v procesu stárnutí oocytů. Předpokladem je, že HO 1 zde působí zejména jako cytoprotektivní faktor, který by mohl pozitivně ovlivňovat kvalitu oocytů. HO 2 je pak zodpovědná zejména za bazální produkci CO, nicméně může hrát roli také v regulaci oxidačního stresu v oocytech.
Získaná data je nutné prověřit dalšími experimenty zaměřenými na lokalizaci a redistribuci obou izoforem během stárnutí oocytů. Předmětem dalších výzkumů by měl být také mechanismus účinku a konkrétní funkce HO 1 a HO 2 v oocytech.
|
|
|
Výskyt typických onemocnění plemene Kavalír King Charles Španěl
Homonická, Vendula ; Sedmíková, Markéta (vedoucí práce) ; Zdeňka, Zdeňka (oponent)
Souhrn
Diplomová práce je zaměřena na výskyt dědičných onemocnění luxace pately (LP), alel pro záchvatovité padání (EF) a kadeřavost srsti ve spojení se suchým okem (CC/DE) a dědičných očních vad (DOV) u populace plemene Kavalír King Charles Španěl (CKCHS) v České republice. Navazuje na bakalářskou práci zaměřenou na výskyt degenerativního onemocnění srdce tzv. myxomatózní degeneraci chlopně (MVD) u CKCHS.
V roce 2003 byl v České republice zaveden ozdravný chovatelský program po vzoru některých evropských zemí, jehož cílem je systematické sledování populace zvířat plemene CKCHS vedoucí k ozdravění chovu. Cílem práce bylo zhodnotit výše uvedená onemocnění
u jedinců plemene Kavalír King Charles Španěl chovaných v České republice a nalézt případnou závislost na pohlaví, věku a zbarvení srsti zvířat.
Luxace pately je polygenní a multifaktoriální onemocnění. Ze sledovaného souboru 360 jedinců bylo 16,7 % psů a 22,2 % fen s diagnostikovanou luxací čéšky. Rozdíl mezi oběma pohlavími a mezi věkovými kategoriemi nebyl statisticky významný. Byla však nalezena slabá korelace mezi diagnostikovanou luxací pately a zbarvením srsti. Nejvíce jedinců s diagnostikovanou luxací pately mělo zbarvení Black and Tan, nejméně pak zbarvení Tricolor.
Výskyt alel pro záchvatovité padání (EF) a kadeřavost srsti v souvislosti se suchým okem (CC/DE), zkráceně (EF/CC), je u plemene CKCHS dědičné a u žádného jiného plemene nebylo prokázáno. Z hodnoceného souboru 337 jedinců bylo nositeli alel 25,9 % psů a 20,8 % fen. Ani v případě těchto onemocnění nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi psi a fenami. Byla nalezena středně silná korelace mezi nositelstvím alel pro (EF/CC) a zbarvením srsti. Jedinci, u kterých byly diagnostikovány alely pro (EF/CC), měli nejčastěji zbarvení srsti Black and Tan a Ruby. Nejvíce jedinců s pozitivním výskytem alel pro uvedená onemocnění bylo ve věku do tří let, ale statistický rozdíl ve věkových kategoriích nebyl potvrzen.
Dědičné oční vady se vyskytly pouze u tří jedinců z hodnoceného souboru. Proto nebyly závislosti mezi výskytem onemocnění, věkem, pohlavím a zbarvením srsti statisticky hodnoceny.
|
|
|
Smyslové vnímání u psa
Němečková, Markéta ; Sedmíková, Markéta (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Má práce shrnuje poznatky aktuální vědecké literatury, především hlavní informace o smyslovém vnímání psů, o nejdůležitějších anatomických strukturách, které smyslové vnímání zajišťují a také informace o mechanismech převádějících podněty z vnějšího prostředí přes receptory a smyslové orgány do centrální nervové soustavy.
Zabývá se jednotlivými smysly psa přes zrak, chuť, čich, sluch a rovnováhu, a část se věnuje také problematice bolesti. Shrnuje také jednotlivé odlišnosti smyslů psa od ostatních savců včetně člověka a krátce také využití smyslů ve prospěch člověka.
Závěr práce je věnován především seřazením jednotlivých smyslů psa dle důležitosti pro každodenní orientaci psa v běžném životě a také využití smyslového vnímání psů člověkem
|
host ::
RSS.