| |
|
Vnitrodruhová diverzita ichtyofauny České republiky - znalost a ochrana
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra
Ve vodách České republiky se v současnosti vyskytuje 48 původních druhů ryb a 2 druhy mihulí. Z toho je celoplošně nebo lokálně v různé míře legislativně chráněno 22 druhů ryb, další 3 druhy podmíněně a 2 druhy mihulí. Prozatím nejsou k dispozici konkrétní legislativní nástroje pro ochranu vnitrodruhové (genetické) diverzity. V tomto směru lze využít pouze některých nepřímých opatření, které vyplývají z omezení manipulace s ohroženými druhy. Znalosti o vnitrodruhové diverzitě ichtyofauny v ČR jsou prozatím velmi kusé a nesouvislé. To je jedna z příčin absence legislativních nástrojů pro ochranu vnitrodruhové diverzity. Rovněž vnímání tohoto fenoménu rybářskou veřejností je zcela nedostatečné, i když právě ze strany rybářského managementu je největší hrozba pro vnitrodruhovou diverzitu. Nezbytnou nápravou tohoto stavu je urychlený výzkum a poznání vnitrodruhové diverzity jednotlivých druhů jako základu pro její uchování.
|
|
Invazivní druhy ryb v podmínkách České republiky
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra
V podmínkách České republiky jako invazivní druh hodnotíme Carassius auratus, který průkazně negativně ovlivňuje výskyt původních druhů Carassius carassius a Tinca tinca v přírodních biotopech. Určité projevy a vlastnosti (šíření v podobě invaze, početné populace, ekologická nenáročnost, aj.) charakteristické pro invazivní druhy lze najít i u dalších druhů Pseudorasbora parva, Ameirus nebulosus, Proterorhinus marmoratus. Rovněž Ctenopharyngodon idella může v určitých projevech působit negativně na biodiverzitu. V budoucnu nelze vyloučit proniknutí či zavlečení některých nepůvodních druhů hodnocených jako invazivní, zejména z rodu Neogobius, vyskytujících se ve slovenské části Dunaje, a druhu Perccottus glenii, který pronikl již do povodí Tisy a dolní části Dunaje.
|
|
Rod kapr Cyprinus Linnaeus, 1758 - aktuální přehled o druhové diverzitě
Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Prokeš, Miroslav
V rodu kapr (Cyprinus) je obsaženo aktuálně 22 taxonů druhové úrovně a jsou členěny do dvou podrodů: Cyprinus s. str. (se 17 druhy) a Mesocyprinus (s 5 druhy). Typický taxon prvního podrodu Cyprinus (C.) carpio je hodnocen jako polytypický (se 4 poddruhy). Ze 17 druhů z podrodu Cyprinus jsou 8 endemité, vyskytující se jen v čínské provincii Yunnan (=Junan), 1 druh (C. qionghaiensis) v provincii Sechwan, 1 druh (C. acutidorsalis) na ostrově Hainan, 5 druhů v severním až středním Vietnamu a 1 druh (C. intha) v Barmě. Zeměpisná distribuce 4 poddruhů (C. carpio) je v souladu s bývalými názory (Kirpichnikov 1967) a množstvím 2 - 3 domestikačních center (Baruš et al. 2002). V podrodu Mesocyprinus registrované druhy jsou čínské faunistické elementy s C. multitaeniata, zjištěným také v severním Vietnamu.
|
|
Studium záchytu iontů a iontová emise z prachových zrn
Vyšinka, Marek ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wild, Jan (oponent)
V mnoha prostředích nalézáme drobná prachová zrna. Vzhledem k jejich velikosti hraje jejich náboj a elektrické síly na ně působící důležitou roli v dynamice jejich pohybu. Náboj prachových zrn je ovlivněn mnoha různými procesy, jež je možné studovat například zachycením jednoho prachového zrna v elektrodynamickém kvadrupólu a jeho následnému vystavení definovanému prostředí (svazku iontů, elektronů, UV záření). Ze změn náboje zrna je možné usuzovat na průběh nabíjecího procesu. Hlavním výsledkem předkládané práce je příspěvek k budování nové aparatury pro studium nabíjecích procesů. Konkrétně se práce věnuje návrhu a ověření funkce nového Faradayova válce pro měření proudu iontového a elektronového děla, který by odstranil nedostatky dříve používaných Faradayových válců. Dále se pak zabývá návrhem a konstrukcí zesilovače pro měření proudu iontového děla a návrhem digitální stabilizace tohoto proudu, což je nezbytná podmínka pro interpretaci výsledků měření. Digitální stabilizace umožní flexibilnější změny v nastavení a snadnější propojení s řídícím počítačem. V závěrečné části se práce věnuje vyhodnocení dat získaných při nabíjení prachového zrna různými druhy iontů. Potřeba nové konstrukce aparatury pro studium nabíjecích procesů je v práci demonstrována na příkladu systematického měření vlivu modifikace...
|
|
Vývoj leishmanií v hmyzím přenašeči rodu Phlebotomus
Kvapilová, Kateřina ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent)
Práce byla zaměřena na studium různých aspektů vývoje leishmanií v přenašečích rodu Phlebotomus a lze ji rozdělit na dvě hlavní části. V prvé části jsme pomocí experimentálních koinfekcí fluorescenčně značenými promastigoty Leishmania major a L. turanica studovali kompetici těchto dvou druhů při vývoji ve flebotomech, kteří jsou přirozenými přenašeči L. major. Zatímco ve střevě Phlebotomus papatasi se obě leishmanie vyvíjely obdobným způsobem, u P. duboscqi převládla v pozdních stádiích infekce L. turanica. Fluorescenční značení nám zároveň mělo umožnit studovat případnou genetickou výměnu mezi druhy leishmanií v různých stádiích infekce (2., 9. a 14. den po infekčním sání). Metodou FACS byly v homogenátech střev koinfikovaných flebotomů opakovaně identifikovány desítky objektů emitujících červený i zelený signál, avšak následná kontrola konfokálním mikroskopem vyloučila možnost, že jsou to hybridní promastigoti leishmanií. Ve druhé části práce jsme u L. major zkoumali roli genů HASP a SHERP, které leží na lokusu LmcDNA16 a jsou exprimovány výhradně u metacyklů. Používali jsme mutantní linie KO (postrádající celý lokus LmcDNA16) a HASPB (KO linie se zpět vloženým genem HASPB) a jejich vývoj v přenašeči a metacyklogenezi jsme porovnávali s kontrolní linií FVI. Důležitým cílem bylo též zjistit, zda...
|
|
Populační biologie hvozdíku písečného českého
Špalová, Zuzana ; Raabová, Jana (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Hvozdík písečný český je česká endemitní rostlina, která je zařazena v Červeném seznamu cévnatých rostlin (Procházka 2001) mezi kriticky ohrožené, ve stejné kategorii je uveden i ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb. § 48 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Naposledy zjištěný počet jedinců hvozdíku písečného českého je přibližně 1500 (Bělohoubek J., nepub.). V rámci soustavy Natura 2000 je hvozdík písečný český zařazen mezi druhy prioritní ochrany. Příčinou ohrožení byla pravděpodobně změna hospodaření na lokalitách jeho výskytu. Přes snahy o jeho záchranu trvající od 70. let minulého století populace hvozdíku písečného v Čechách rapidně ubývala až do roku 1999, kdy se přistoupilo ke stržení humusové vrstvy na lokalitě výskytu hvozdíku písečného, po němž došlo ke zvětšení populace z pouhých 200 na současných 1500 trsů. V současné době je realizován záchranný program hvozdíku písečného. Součástí tohoto programu jsou managementová opatření k posílení populace tohoto druhu v Čechách, ale též studium populační dynamiky druhu, které bude předmětem mé diplomové práce. Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující současné poznatky o hvozdíku písečném českém, příčinách jeho ohrožení a metodách využitelných na jeho záchranu.
|
|
Dokumentace přírodní rezervace Miletínská bažantnice
Stejskalová, Klára ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je dokumentace druhové diverzity pomocí floristického průzkumu v přírodní rezervaci Miletínská bažantnice. Dokumentace byla na předmětném území provedena během vegetačního období roku 2015. Zde byla provedena determinace cévnatých druhů. Průzkum byl především zaměřen na ohrožené a chráněné druhy.
Celé území je součástí evropsky významné lokality podle směrnice o stanovištích programu Natura 2000. Miletínská bažantnice byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1954 s výměrou 75,43 ha a je součástí maloplošného zvláště chráněného území. Typické znaky pro oblast Podzvičinska jsou zbytky přirozené geobiocenózy a proto je důvod jeho ochrany.
Dále byla popsána historie, charakteristika území a přírodní poměry, které jsou typické pro danou lokalitu. Mezi ně patří pedologické, klimatické, hydrologické, geomorfologické, geologické a fytogeografické. Na území přírodní rezervace jsou evidovány dva památné stromy a to duby letní (Quercus robur) s vyhlašovacím názvem Žižkovy duby.
Na předmětném území byly nalezeny chráněné a ohrožené druhy a zařazeny podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012) a vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Do kategorie vzácnějších taxonů vyžadující další pozornost se řadí druhy jako ostřice Otrubova (Carex otrubae), rožec hajní (Cerastium lucorum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel severní (Galium boreale), bradáček vejčitý (Listera ovata) a prvosenka jarní (Primula veris). Jediný druh vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je řazen do kategorie mezi ohrožené jak podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR, tak podle vyhlášky MŽP.
V terénním průzkumu byla pozornost věnována i invazivním druhům, řazeny podle Catalogue of alien plants of the Czech Republik (Pyšek et al., 2012) a zařazeny do kategorií archeofyty (Arctium tomentosum, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Chelidonium majus
a neofyty (Arrhenatherum elatius, Impatiens parviflora) a popsány jejich rizika (Mlíkovský a Stýblo, 2006)
|
|
Morfologická problematika ve vybraných příručkách o češtině
Prohorenco, Dmitrii ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Holub, Jan (oponent)
Čeština je jazyk flektivního typu s bohatou tvaroslovnou soustavou. Má sedm pádů, čtrnáct vzorů pro skloňování substantiv, pět slovesných tříd, deset slovních druhů, z nichž čtyři jsou slovní druhy základní, tři nástavbové a tři zbylé jsou slovní druhy nesamostatné. Má čtyři gramatické kategorie jmenné (kategorie pádu, čísla, jmenného rodu a životnosti) a šest slovesných gramatických kategorií (kategorie osoby, čísla, způsobu, času, slovesného rodu a vidu). Navíc má spoustu nepravidelností, kolísání různého druhů, přechodů od jednoho vzoru k jinému, dubletních tvarů, zvláštností ve skloňování atd. Český pravopis je plný záludností ve srovnání s chorvatským, finským nebo španělským. Je ale poměrně jednoduchý v porovnání s pravopisem francouzkým nebo anglickým. Uplatňuje se v něm princip fonologický, ale přihlíží se i k principu morfologickému a etymologickému. Souhrně lze tedy říct, že ceský pravopis je založen na kompromisu několika zásad. Česky se mluví v Čechách a na Moravě, ale najdou se české menšiny žijící i jinde ve světě. Tak se můžeme s češtinou setkat třeba v Austrálii, Argentině, Rumunsku anebo v texaské poušti v USA. Pro cizince je studium češtiny usnadněno tím, že jsou k dispozici spolehlivé mluvnice a slovníky, které zachycují jak stav současný, tak historický vývoj. V češtině se ve velké míře...
|
|
Pasivum v hindštině
Jelínková, Renáta ; Vacek, Jaroslav (oponent) ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se zabývala pasivem a jeho použitím v hindštině. Tento gramatický jev nejprve přibližuji čtenáři z obecného hlediska se zaměřením na jeho roli mezi ostatními druhy diateze (slovesného rodu), popisuji základní druhy pasivních konstrukcí, základní participanty, které tyto konstrukce tvoří a jejich vzájemné vztahy. Dále se věnuji morfologii pasivních konstrukcí napříč různými světovými jazyky s přihlédnutím k jistým specifikům. Důležitou roli zde má i definice tzv. základního pasiva, podle níž pak klasifikuji samotný excerpovaný materiál. Jeho rozboru předchází pojednání o pasivu v hindštině, kde po morfologické stránce dostává největší prostor stránka sémantická. Stavím zde na předpokladu, že pasivum není v hindštině příliš přirozeným a tudíž ani příliš běžným jevem. Jeho zvýšený výskyt můžeme vysledovat právě v novinových textech, které svojí podstatou jsou jednou z mála domén pasivní konstrukce v tomto jazyce.
|
host ::
