|
Listová zelenina jako zdroj výživově významných fenolických látek
TRÖSTLOVÁ, Daniela
Tato práce pojednává o obsahu fenolických látek v salátových rostlinách. Část této rozsáhlé skupiny rostlinných látek tvoří flavonoidy, které jsou významné svoji lehkou dostupností a významnou biologickou aktivitou. Do popředí pozornosti se dostává především rutin a kvercetin. Tyto látky se vyznačují příznivými biologickými účinky. Mají antioxidační vlastnosti, zabraňují peroxidaci lipidů a likvidují volné radikály. Flavonoidní látky jsou používány v lékařství a mohou předcházet vzniku chronických onemocnění, jako je kardiovaskulární onemocnění nebo ateroskleróza. Obsah fenolických látek ve vybraném vzorku byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC) a metodou kapalinové chromatografie (HPLC) u deseti druhů salátových rostlin. Pro analýzu byl použit lyofilizovaný materiál. Největší obsah kvercetinu byl nalezen u listového salátu pěstovaného na venkovním záhoně. Hodnota 48 600 mg/kg sušiny vysoce převyšovala obsahy kvercetinu ostatních rostlin. Z dalších fenolických látek byly nalezeny kyseliny rozmarinová, chlorogenová a kávová. Dále byly nalezeny deriváty kyseliny kávové a barviva.
|
| |
|
Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska
LHOTSKÝ, Richard
Předkládaná dizertační je souborem prací na zadané téma ?Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska?. Dizertační práce je rozdělena do tří zvláštních kapitol, které řeší odpovědi na tři základní otázky: 1. Do jaké míry je možné zvýšit retenci vody v krajině pomocí rybníků? 2. Zemědělskou krajinu opouští velké množství živin i půdních částic, které způsobují eutrofizaci povrchových vod a zanášení vodních nádrží sedimenty. Jaké jsou možnosti zmírnění těchto negativních jevů? 3. Podaří-li se zakomponovat mokřadní a mimoprodukční plochy do zemědělské půdy, jaké jsou možnosti využití rostlinné biomasy z těchto ploch? Rybníky, případně celé jejich soustavy jsou specifickým prvkem české krajiny a v zemědělské krajině plní několik základních funkcí. S ohledem na zaměření předkládané práce jde o funkci akumulační a retenční ? rybníky trvale zachycují vodu odtékající z krajiny a zároveň slouží k dočasnému zadržení vody při významných srážkách. Zemědělství postavené na pěstování původně stepních rostlin nesnášejících dlouhodobé zamokření, předpokládá úpravu vodních poměrů. Přes své nesporné klady je nutné ovšem počítat s vyšší mineralizací organických látek v zemědělské půdě a zvýšený odtok živin z povodí, což může představovat poměrně vysoké ekonomické ztráty nehledě na zhoršení jakosti povrchových vod. Mokřady a malé vodní nádrže (rybníky) by mohly sehrát významnou roli při retenci živin v zemědělském povodí a zabránit tak jejich odtoku z krajiny a potažmo i ČR. V souvislosti s navržením mokřadů jako retenčního prostoru jak pro vodu, tak pro živiny je nutné řešit i nakládání s rostlinnou biomasou. Jedním z mnoha způsobů je energetické využití biomasy pro produkci bioplynu.
|
|
Antioxidační vlastnosti extraktů rostlinných drog
Neckářová, Zuzana ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Antioxidační vlastnosti extraktů rostlinných drog Zuzana Neckářová Hlavní předmětem diplomové práce bylo stanovení antioxidační aktivity Stelaria media. Antioxidační ochrana organismu je složitý proces mechanismů, které musí být v rovnováze s produkcí volných radikálů. Nadbytek volných radikálů se označuje termínem oxidační stres. Organismus se může bránit proti volným radikálům indukujícím oxidační stres preventivními a opravnými mechanismy, fyzikálními bariérami nebo působením antioxidantů enzymatického i neenzymatického původu. Velká pozornost je zaměřena především na působení volných radikálů v živém organismu. Jedná se hlavně o reaktivní dusíkové radikály (RNS) a reaktivní kyslíkové radikály (ROS), mezi které patří také superoxid, který však není jen škodlivým radikálem, hraje i důležitou roli při obraně organismu proti infekci. Je součástí účinné zbraně fagocytů proti bakteriím a cizorodým strukturám. Předmětem mé diplomové práce byla Stellaria media, jednoletá bylina, která je označována za úporný plevel, přesto obsahuje řadu významných látek jako např.: kyselinu askorbovou, sacharidy, peptidy, glykosidy, lipidy a vyšší mastné kyseliny, karotenoidy a flavonoidy.V poslední době jsou intenzivně zkoumány. Odedávna byla rostlina používána v lidovém léčitelství při nejrůznějších onemocněních a v...
|
|
Popis a obsahové látky farmaceuticky významných a toxických rostlin I.
Homolová, Lucie ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Macáková, Kateřina (oponent)
HOMOLOVÁ Lucie, Popis a obsahové látky farmaceuticky a toxikologicky významných rostlin, Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2008, 90 s. Práce se zabývá popisem 31 vybraných farmaceuticky a toxikologicky významných anebo zajímavých rostlin. Zaměřena je především na jejich obsahové látky a použití - terapeutické, v lidové i tradiční medicíně, případně v potravinářství. Také jsou uvedeny monografie jednotlivých rostlin v různých lékopisných i nelékopisných publikacích a dávkování. Ke zpracování jednotlivých monografií byly vybrány rostlliny, z nichž některé jsou používány v lidovém léčitelství i přesto, že tomu neodpovídají jejich obsahové látky, jiné sice byly tradičně používány k léčebným účelům, nyní se z nich však získávají jiné prospěšné látky. Také byly vybrány rostliny toxické, které pro použití nelze doporučit, ačkoli jsou v lidovém léčitelství používány. V závěru práce je zhodnoceno právě nynější využití vybraných rostlin. Klíčová slova: léčivé rostliny, toxické rostliny, současné poznatky, nové účinky, historické pojetí. ABSTRACT HOMOLOVÁ Lucie, Description and metabolites of pharmaceutically and toxicologically important plants, Thesis, Charles University in Prague, Faculty of...
|
|
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek
Blecha, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek ABSTRAKT Tato práce shrnuje dosavadní významné poznatky o chemickém složení plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.). Bylo zjištěno, že zastoupení a množství jednotlivých chemických komponent je v bobulích různých vyšlechtěných kultivarů velice variabilní a také závislý na podmínkách, kde rostlina vyrůstala. Rakytníkové produkty jsou bohaté zejména na antioxidanty, jako je vitamín C (v množství až 2500 mg/100g čerstvých bobulí) a tokoferoly (481 mg/100 g plodů), flavonoidy (až 1100 mg/100 g čerstvých plodů) a karotenoidy (až 2139 mg/100g oleje). Mastné kyseliny v oleji jsou převážně nenasycené (až 89% všech mastných kyselin), v dominantních množstvích jsou v semenném oleji zastoupeny kyseliny linolenová a linolová a v dužinovém oleji kyseliny palmitoolejová a nenasycená palmitová. Tato práce se zaměřuje hlavně na shrnutí informací o chemickém složení a vlastnostech rakytníkového oleje. Dále je také poukázáno na obsah a účinky významných flavonoidů vyskytujících se v rostlině. Mezi významné biologické účinky rakytníku patří antioxidační působení, stejně jako vliv na správnou funkci kardiovaskulárního systému, hepatoprotektivní vlastnosti a u některých substancí i prokázaný protinádorový účinek. Díky tomu má...
|
| |
|
Úroveň kontaminace sedimentů z údolní nádrže Orlík organickými a anorganickými polutanty
Dvořák, Tomáš ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Vlivem sorpčních procesů mohou sedimenty zadržovat celou řadu toxických látek, které jsou spolu se sedimentem transportovány na velké vzdálenosti od místa jejich vzniku. Přehradní nádrže představují významný rezervoár těchto sedimentů a mohou tak vypovídat o celkovém zatížení povrchových vod v daném povodí. Tato práce je proto založena na hypotéze, že sedimenty údolní nádrže mohou napomoci k odhadu zdrojů a míry znečištění vody v dané oblasti.
Cílem této práce bylo zhodnocení úrovně kontaminace sedimentů z údolní nádrže Orlík organickými a anorganickými polutanty a posouzení potenciálního vlivu jednotlivých přítoků na celkovou míru kontaminace těchto sedimentů. V rámci literárního přehledu byla hodnocena současná úroveň poznání zejména v oblasti speciace toxických prvků a specifik chování polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a polychlorovaných bifenylů (PCB) ve vodách, sedimentech a vodních organismech. Diskutována byla také biologická aktivita a eutrofizační potenciál sedimentů.
Hodnoceno bylo celkem 34 směsných vzorků sedimentu odebraných v různých částech Orlické nádrže včetně jejích významných přítoků. V jednotlivých přítocích byla sledována také biologická dostupnost významných polutantů na základě jejich obsahu ve tkáních mlžů.
Metodou atomové spektrometrie byly zjištěny zvýšené obsahy As, Cd a Zn v sedimentech ÚN Orlík. Výrazně nadlimitních hodnot dosahoval arzen ve spodní části nádrže a to od soutoku řeky Otavy s Vltavou ve směru k tělesu hráze. Zvýšené obsahy kadmia a zinku byly zjištěny v sedimentech řeky Otavy. Na základě analýzy tkání mlžů v přítokových oblastech byla prokázána významná bioakumulační schopnost kadmia. Mimo jiné byla zjištěna také významná závislost obsahu fosforu na obsahu celkového železa a hliníku v sedimentech.
|
|
Využití elektroforetických metod v analýze farmaceuticky významných látek
Šafra, Jiří ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce) ; Jokl, Vladimír (oponent) ; Ušelová, Kateřina (oponent)
The thesis deals with the use of electrophoretic methods in the analysis of pharmaceutically important compounds. In the theoretical part, the principles of basic techniques (like CZE, MEKC, ITP etc.) as well as on-line preconcentration methods (stacking, sweeping, ITP-CZE, tITP) are described. The first part of the experimental work deals with the use of on-line sample preconcentration techniques (ITP-CZE and LVSS with polarity switching) for the analysis of the complex matrices of plant origin. 1. The on-line ITP-CZE was used for the separation and quantification of phenolic acids derived from benzoic and cinnamic acids in methanolic extract of Epilobium parviflorum. BGE-S-BGE electrolyte system was used for the separation. The leading electrolyte in the ITP pre-separation step was 0.01M HCl, 0.02M imidazol, 0.2% HEC with pH 7.2; the terminating electrolyte was 0.01M HEPES with pH 8.2. The background electrolyte in the electrophoretic step contained 25mM MES, 50mM TRIS, 30mM boric acid, 10mM α-cyclodextrine, 0.2% HEC of pH 8.3. A single analysis took 25 min. No special sample pretreatment was required. 2. The next work focused on the application of a stacking-CZE method used for the separation and determination of eight phenolic acids in an extract of Epilobium parviflorum. Large-volume sample stacking...
|
| |
host ::
