|
SOUČASNÝ STAV PSANÍ LEVÁKŮ V ZŠ
KRÝCHOVÁ, Hana
PRÁCE SE ZABÝVÁ PROBLEMATIKOU LATERALITY, KDE SE ZAMĚŘUJI HLAVNĚ NA LEVÁCTVÍ. SEZNAMUJI ČTENÁŘE S VYŠETŘENÍM LATERALITY A PŘEDSTAVUJI JEDNOTLIVÉ ZKOUŠKY HORNÍCH A DOLNÍCH KONČETIN, VEDOUCÍ OKO A UCHO.DÁLE ZDŮRAZŇUJI DŮSLEDKY POTLAČOVANÉHO LEVÁCTVÍ A NUTNOST VHODNÉ VÝCHOVY NA HARMONICKÝ ROZVOJ OSOBNOSTI LEVÁKA. NEJVÍCE VĚNUJI POZORNOST METODICE PSANÍ LEVÁKŮ. dÁLE POZORUJI, V JAKÉ OBLASTI MAJJÍ LEVÁCI NEJVĚTŠÍ PROBLÉMY A SROVNÁVÁM, JAKÝM ZPŮSOBEM SE UČÍ PSÁT A JAKÝM ZPŮSOBEM PÍŠÍ NA DRUHÉM STUPNI.
|
|
Experimenty s termosnímky rukou
Foltýn, Radek ; Drahanský, Martin (oponent) ; Váňa, Jan (vedoucí práce)
Jednou z biometrických metod pro identifikace člověka je identifikace pomocí otisku prstu nebo dlaně. K tomu, abychom mohli tuto identifikaci provést, je potřeba ruku nejdříve detekovat. Tato práce se zabývá dvěma problémy, prvním z nich je detekce ruky v termosnímku za pomocí hledání výrazných kontur (hrany dlaně, jednotlivé prsty). Druhým je separování užitečných dat z termosnímku, tedy takových, které souvisí s danou rukou (odstranění rušivých okolních částí).
|
|
Syndrom karpálního tunelu u spinálních pacientů
Zmeškalová, Petra ; Špaňhelová, Šárka (vedoucí práce) ; Lepšíková, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je poukázat na výskyt syndromu karpálního tunelu u pacientů se spinální lézí. Toto onemocnění vzniká opakovaným zatěžováním rukou, zejména při pohonu vozíku. Práce se zabývá příčinami vzniku, rizikovými faktory pro pacienty s míšním poraněním, terapií konzervativní i operační a prevencí. Dále obsahuje charakteristiku pojmu spinální pacient, sed na vozíku a vztah horních končetin při pohonu mechanického vozíku. Praktická část zahrnuje kazuistiku pacientky a návrh její terapie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Vývoj fyziologické postury a pohybu v období předškolního věku - funkce ruky
Stachelová, Dagmar ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Jelínková, Barbora (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku vývoje dovedností ruky u dětí v předškolním věku. Jednotlivé dovednosti jako je natahování (reaching), volní úchop, přenos, úmyslné pouštění, vzájemné používání rukou a dovednost používat nástroje, jsou zde definovány a klasifikovány v závislosti na věku. Poukázáno je i na vzájemné souvislosti mezi dovednostmi a muskuloskeletárním, zrakovým, motorickým, somatosenzorickým, percepčním a kognitivním systémem. Okrajově je zmíněn způsob vyšetření úchopové funkce ruky a terapie pomocí speciálních fyzioterapeutických konceptů a metod. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Sino-Russian energy cooperation. Possibilities, reality, perspectives.
Horňák, Jakub ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Energetika se stala jedním ze symbolů geopolitiky 21. století a představuje nástroj geopolitické soutěže stejně jako jaderné zbraně, velké armády nebo silná ekonomie. V posledních letech se pozornost obrací na Čínskou lidovou republiku díky její silícímu postavení v mezinárodním prostředí a možným aspiracím stát se supervelmocí. Za slabé místo ČLR je však považovaná energetická nesoběstačnosť této krajiny a neustále rostoucí spotřeba energetických surovin. Na druhé straně Ruská Federace se musela po Studené válce vyrovnat s mocenským úpadkem, ale proti tomu je její vlyv v mezinárodním prostředí stale významný a to také díky obrovským zásobám energetických surovin. Na základě využití metody politické ekonomie je cílem této bakalářské práce analyzovat čínsko-ruskou energetickou spolupráci a nastínit perspektivy jejího dalšího vývoje, přičemž tato práce vychází z hypotézy, že vzájemná energetická spolupráce mezi oběma krajinami má perspektivu pozitivně se rozvíjet, avšak existují faktory, které mohou tento rozvoj zpomalit.
|
|
Zobrazování záporných postav v televizních pořadech pro děti
Švarcová, Alžběta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Předložená práce vychází z úvahy o tom, že jedním z významných nástrojů socializace jsou i masová média. Ta jsou již od útlého věku zdrojem informací o světě, představují modely společensky přijatelného chování a zobrazují ve společnosti platné hodnoty a normy. V návaznosti na dvojznačný charakter socializace, který na jednu stranu umožňuje jedinci začlenit se plnohodnotně do společnosti, na stranu druhou však reprodukuje i stávající nerovnosti, se autorka ptá po tom, jakým způsobem jsou v televizních seriálech pro děti zobrazovány záporné postavy, tedy ty, které běžné normy porušují. V teoretické části práce autorka vychází především ze sociologických úvah o povaze moderní společnosti, charakteru socializace a společenských norem. V kapitolách týkajících se socializačního potenciálu médií čerpá v prvé řadě z teorie vzorů vycházející z obecnější teorie sociálního učení. V empirické části se autorka prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy pokouší popsat, jakým způsobem jsou zobrazovány záporné postavy v televizních seriálech pro děti, a mimo jiné v ní dokazuje, že svět dětských seriálů má přísně dichotomický a vylučující charakter. Jedním z výstupů práce je i typologie záporných postav objevujících se v dětských televizních seriálech.
|
|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
|
Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.
|
|
Legnavská divadelní pouť
Vanišová, Apolena ; Trpišovský, Lukáš (vedoucí práce) ; Makonj, Karel (oponent)
Social specific projekt Legnavská divadelní pouť se odehrává ve východoslovenské rusínské obci Legnava. Jedná se o projekt s dlouhodobou koncepcí, jehož hlavním cílem je znovunastolení místní tradice letních kulturních setkání.
Prozatím v Legnavě byly realizovány první dva ročníky projektu. Jejich ústředním tématem se stala místní kulturní a náboženská tradice. Na přípravě a výsledné prezentaci prvního i druhého ročníku pracoval česko - slovenský tvůrčí tým společně s místními obyvateli a klienty Domova sociálních služeb Legnava, který se na území obce nachází.
V současné době je hlavní prioritou projektu jeho úspěšné předání do rukou místních obyvatel a nalezení vhodného klíče pro cyklické předávání organizační zodpovědnosti nad ním.
|
|
Kontrola užitkovosti masného stáda charolais
Jelínek, Petr ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Souhrn
V diplomové práci jsem se zabýval kontrolou užitkovosti masného stáda plemene charolais na farmě Chov Charolais spol. s r. o. Slabce. Mým cílem bylo vyhodnotit růstové schopnosti býčků a jaloviček plemene charolais od narození do odstavu v závislosti na pohlaví, pořadí otelení, počtu narozených telat při jednom otelení, měsíce a roku narození na vybrané farmě. Hodnotil jsem kontrolní roky 2012-2015. V tomto období se narodilo 324 zvířat, z nich bylo živě narozeno 162 býčků, 153 jaloviček a 9 mrtvě narozených telat. Hodnocení růstových schopností se týkalo průměrné porodní hmotnosti, průměrného přírůstku od narození do 120 dnů věku, průměrné hmotnosti ve věku 120 a 210 dnů. Podklady pro zpracování byly použity z dat Kontroly užitkovosti masného skotu (KUMP) za stanovené období. Růstové parametry v závislosti na vybraných činitelích byly zpracovány za použití statistického programu SAS 9.3 (SAS 9.3, 2011).
Průměrná hmotnost při narození býčků byla 33,58 kg a jaloviček 32,99 kg. Ve 120 dnech věku dosáhli býčci průměrně 183,66 kg a jalovičky 175,58 kg, což bylo prokázáno jako statisticky průkazné (P < 0,01). Hmotnost u býčků ve 210 dnech věku byla v průměru 288,28kg tedy opět vyšší oproti jalovičkám, které vážily v průměru 264,21 kg (P < 0,05). Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl vlivu pohlaví ve prospěch býčků.
Po srovnání průměrné hmotnosti při narození, ve 120 dnech a ve 210 dnech věku u dvojčat a u jedináčků je zjevné a také statisticky průkazné (P < 0,01), že námi pozorovaná dvojčata se v průměru rodí menší a pomaleji rostou. Průměrná hmotnost při narození je u jedináčků o 4,48 kg vyšší než u dvojčat. Následná průměrná hmotnost ve 120 dnech věku je u jedináčků o 38,68 kg vyšší než u dvojčat. A konečně průměrná hmotnost ve 210 dnech věku je u jedináčků vyšší o 58,26 kg.
Vliv pořadí otelení na průměrnou porodní hmotnost, stejně tak na hmotnost ve 210 dnech věku nebyl prokázán. Jediná statistická průkaznost byla shledaná mezi pořadím otelení a průměrné hmotnosti ve 120 dnech věku na 1.,2.,5.,7.,10. pořadí otelení (P < 0,05). Dále jsem zjistil, že telata s pořadím otelení 1. mají významně odlišnou (z dat plyne, že podstatně nižší) průměrnou hmotnost ve 120 dnech, než telata s pořadím otelení 2., 5., 7. či 10. Průměrná hmotnost u telat ve 120 dnech věku od prvotelek je o 9,29 kg nižší než u telat od plemenic na 2. pořadí otelení. Na 5. pořadí otelení je o 18,37 kg průměrná hmotnost telat ve 120 dnech věku vyšší než u telat od prvotelek. Při 7. pořadí otelení jsem zjistil, že je průměrná hmotnost telat ve 120 dnech věku o 13,63 kg vyšší než u telat od prvotelek. A také při 10. pořadí otelení je přírůstek telat ve 120 dnech věku vyšší než u plemenic při 1. otelení a to o 15,78 kg.
U sledování roku narození byla prokázána statisticky významně odlišná úroveň (P < 0,01) průměrné hmotnosti při narození v roce 2013 oproti ostatním rokům, podobně byla prokázána významně odlišná úroveň (P < 0,01) průměrného přírůstku od narození v roce 2013 oproti ostatním rokům. Průměrná porodní hmotnost v roce 2013 byla 34,91 kg. V roce 2015 byla průměrná porodní hmotnost u telat nejnižší a to 31,65 kg. V roce 2012 druhá nejvyšší 32,48 kg, což je ale pořád o 2,43 kg méně než v roce 2013. Při sledování průměrného přírůstku od narození do 120 dnů věku byl v roce 2013 pouze 1046,78 g oproti nejlepšímu roku na přírůstek telat od narození tedy 2014, který představoval 1214,37 g.
Ve sledovaném stádě probíhaly porody převážně od ledna do června. U měsíce narození byl prokázán významný rozdíl (P < 0,05) v průměrné hmotnosti při narození u telat narozených v květnu 31,98 kg oproti telatům narozeným v únoru 32,55 kg či březnu 33,07 kg. Dále byl prokázán významný statistický rozdíl v průměrném přírůstku od narození u telat narozených v červnu 995,28 g oproti telatům narozeným v únoru 1197,87 g (P < 0,01) či březnu 1181,18 g (P < 0,05). Poslední statisticky významný rozdíl (P < 0,01) byl zjištěn u průměrné hmotnosti ve 210 dnech věku u telat narozených v květnu 199,55 kg a červnu 201 kg oproti telatům narozeným v lednu 282,05 kg, únoru 284,65 kg, březnu 277,21 kg a dubnu 277,76 kg. Na základě statistické analýzy, průkazných výsledků a literárních zdrojů byla potvrzena hypotéza, tzn., že vnitřní činitelé pozitivně ovlivňují růstové parametry telat.
|
host ::
