| |
| |
|
Léčivé rostliny Karlovarska a jejich využití ve výuce
Bínová, Eliška ; Pavlasová, Lenka (oponent) ; Skýbová, Jana (vedoucí práce)
Na následujících několika stránkách byl zkompletován ucelený materiál pro výuku léčivých rostlin či jejich využití v praktické životě. Text by měl sloužit učitelům základních a středních škol. Jeho využití není jen pro školní výuku, ale lze aplikovat i v praktickém životě a slouží jako informační text v dané tématice. Práce je v prvé řadě tématicky směřovaná na Karlovarsko. Text je zaměřen na nejzákladnější termíny a pojmy v lidovém léčitelství. Dále na využití léčivých rostlin nejen pro čajovou terapii, ale i pro jiné zpracování. V práci se dozvíte základní informace o pěstování léčivých rostlin a jejich sběru. Seznámíte se základními druhy rostoucími téměř všude. Léčivé rostliny se využívají v likérnické průmyslu, jehož primát u nás nese Becherovka. Tento bylinný likér je opředen tajemstvím a má dvěstěletou tradici. Základní učební metodou v této práci je projekt. Po krátkém obecném úvodu o tvorbě projektové výuky následuje pět zpracovaných projektů s tématikou léčivé rostliny. Výsledkem této práce jsou základní informace o léčivých rostlinách zkompletované do jediného textu. Dále zpracované školní projekty, které lze aplikovat ve výuce přírodopisu a biologie na základních a středních školách. Projekty jsou zaměřené na pěstování a sběr bylin, na ochranu rostlin, na náš světoznámý bylinný likér a na sběr...
|
|
Bioassay guided separace metabolitů vybraného rostlinného druhu - Evolvulus alsinoides
Červenka, František ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Grančai, Daniel (oponent) ; Patočka, Jiří (oponent)
8. SOUHRN 130 Výzkumná práce ze zabývá farmakobotanickým hodnocením nadzemní cásti taxonu Evolvulus alsinoides L. Tato rostlina je soucástí prípravku s nootropním a adaptogenním pusobením. Studována byla suchá nat puvodem z Indie. Zámerem práce bylo rozšírit poznatky o obsahových látkách taxonu, posoudit biologickou aktivitu frakcí, izolovaných látek a stanovit charakteristické metabolity rostliny. V první cásti projektu byl pripraven základní extrakt z rostliny E. alsinoides. Extrakt byl rozdelen na tri základní cásti vytrepáním mezi ruzne polární rozpouštedla (petrolether, ether). Vytrepáním methanolového roztoku extraktu petroletherem byla získána frakce o hmotnosti 92,1 g. Vytrepáním vodného roztoku extraktu etherem byla získána frakce o hmotnosti 69,7 g. Zbylý extrakt byl zbaven rozpouštedla a predstavoval polární zbytek o hmotnosti 231 g. Frakce byly zpracovány metodami sloupcové chromatografie (CC). V prubehu delení extraktu byla provádena bioassay-guided separace vybraných cástí extraktu (test akutní toxicity, fototoxicity, antioxidacní aktivity, antiagregacní aktivity a antifungální aktivity). U vybraných frakcí byl stanoven obsah fenolových látek reakcí s Folin-Ciocalteuovým cinidlem. Byl také stanoven kvantitativní obsah získaných obsahových látek v celkovém extraktu HPLC a GC/FID metodami....
|
| |
|
Krátké periody světelných skvrn jsou při indukci fotosyntézy u smrku ztepilého účinnější
Košvancová, Martina ; Urban, Otmar
Rostliny ve spodních patrech porostu jsou vystaveny jak nízkému difúznímu světlu tak světelným „skvrnám“, které jsou charakterizovány vysokou ozářeností po dobu několika sekund až minut. Fotosyntetická odpověď na měnící se ozářenost je závislá hlavně na: 1) indukční odpovědi na nárůst světla, 2) schopnosti udržet indukční rychlost asimilace i při nízkém světle, to umožňuje rostlinám využít lépe další světelnou skvrnu, 3) reakci průduchů na danou intenzitu světla, 4) schopnosti udržet fotosyntetickou aktivitu v temnotní fázi bezprostředně po vysoké intenzitě světla, tzn. na post-iluminační fixaci CO2. Sledovali jsme vliv oscilujícího záření s různě dlouhými periodami na aktivaci a deaktivaci asimilačních procesů a efektivitu využití světla během světelných skvrn.
|
|
Antioxidační, anti-proliferační a imunomodulační účinky ovoce, zeleniny a hub in vitro
Doskočil, Ivo ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
V poslední době stoupá zájem o nalezení nových druhů rostlin a hub, které mají antioxidační nebo antiproliferační aktivitu. Tento zájem je vyvolán zejména jejich možným léčivým a potravinovým využitím při mnoha onemocněních, které mohou být spojeny s oxidačním stresem, jako jsou například zánětlivá onemocnění střev, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze nebo nádorová onemocnění.
Tato práce předkládá charakterizaci in vitro antioxidační a anti proliferační aktivity vybraných 19 džusů a 28 metanolových extraktů z ovoce a zeleniny, které jsou běžnou součástí jídelníčku. Dále 13 etanolových extraktů jedlých hub řádu chorošotvarých (Popyporales). Pro stanovení antioxidační aktivity byly využity metody
2,2 diphenyl 1 picrylhydrazyl (DPPH); absorbance kyslíkových radikálů (oxygen radical absorbance capacity ORAC) a inhibice produkce oxidu dusnatého (NO). Cytotoxicita byla měřena pomocí metody MTT využívající tetrazolovou sůl 3 [4,5 dimetyltiazol 2 yl] 2,5 difenyltetrazol bromid; a pro stanovení imunomodulační aktivity byla použita metoda fagocytární aktivity lidských neutrofilních granulocytů. Dále byl zjišťován celkový obsah fenolů (TPC) a ß glukanů, jako potenciálně aktivních složek podílejících se na těchto aktivitách.
Z výsledků je patrné, že z testovaných vzorků ovoce a zeleniny vykazovaly nejvyšší antioxidační aktivitu džusy (TPC = 1603,2 mg GAE/l džusu; ORAC = 438,5 umol TE/g) a extrakty (ORAC 836,6 umol TE/g;
DPPH = 404,6 umol TE/g) z plodů brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), následované džusem z papriky (Capsicum L.)(TPC = 642,1 mg GAE/l džusu; ORAC = 127,9 umol TE/g) a extraktem z ředkve bílé (Raphanus sativus L.)(ORAC = 724,5 umol TE/g; DPPH = 52,2 umol TE/g). Z testovaných druhů ovoce a zeleniny inhibovaly produkci NO džusy z cibule kuchyňské (Allium cepa L)(snižoval produkci NO o 57 %) a mandarinka (Citrus reticulata Blanco)(o 52 %) spolu s extrakty z brokolice (Brassica oleracea var. botrytis italica) (o 21 %) a pomeranče (Citrus sinensis Pers.) (o 10 %). Z jedlých hub byl stanoven nejvyšší obsah fenolových sloučenin u Lentinus tigrinus (Bull.) (houževnatec tygrovaný) Fr. (TPC = 216,2 umol GAE/g extraktu), Ganoderma lucidum (Curtis) P. Kras (lesklokorka lesklá)(TPC = 257,9 umol GAE/g extraktu) a Royoporus badius (Pers.) A.B. De (choroš smolonohý)(TPC = 257,8 umol GAE/g extraktu). Obsah ß glukanů byl nejvyšší u Sparassis crispa (Wulfen) Fr. (kotrč kadeřavá)(117,4 mg/g extraktu). Významný efekt na fagocytární aktivitu granulocytů byl zaznamenán u Neolentinus lepideus (Fr.) Redhead & Ginns, Polyporus squamosus (Huds.) Fr. (choroš šupinatý) a S. crispa. U poslední ze zmíněných hub byl taktéž zaznamenán mírný inhibiční účinek vůči buněčné linii HT 29 kolorektálního karcinomu člověka (IC50 = 107 ug/ml extraktu).
Výsledky naznačují, že některé námi testované rostliny a houby mohou být perspektivní ve snižování následků vzniklých v důsledku oxidačního stresu, který má podíl na celé řadě onemocnění a snížení toho oxidačního stresu může vést ke snížení progrese těchto onemocnění. Výsledky naznačují možný mechanismus účinku na lidské zdraví, při jejich interpretaci je však třeba brát v úvahu, že in vitro testy a screeningy jsou prvním stupněm systematického výzkumu těchto účinků a slouží pro výběr kandidátů pro návazné podrobnější studie.
|
|
Celkové obsahy a speciace arsenu a selenu v rostlinách rostoucích na půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
Tremlová, Jana ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá příjmem, akumulací a přeměnou arsenu a selenu rostlinami rostoucích na půdách s odlišnými chemicko-fyzikálními vlastnostmi. Obsahy arsenu byly zkoumány v 99 volně rostoucích rostlinných druzích, pocházejících z 27 různých čeledí a 6 různých druzích zeleniny rostoucích na půdách kontaminovaných arsenem. Výsledky naznačují, že existují druhově specifické mechanismy, které některé rostliny chrání od nadměrného příjmu arsenu z půdy. Na druhou stranu se vyskytovaly i rostliny využívající strategii akumulace arsenu, které teoreticky mohou zvyšovat riziko vstupu arsenu do potravního řetězce, ať už skrze pasoucí se skot a volně žijící divokou zvěř nebo přímou konzumací v případě konzumace zelenin rostoucích na arsenem kontaminovaných půdách. Nejvíce zastoupenými sloučeninami arsenu pak byly AsV a AsIII. V daleko menší míře se pak v rostlinách nacházejí ostatní běžně se vyskytující sloučeniny arsenu. Významným zjištěním pak byl výskyt arsenobetainu v Plantago lanceolata L. a Carex praecox Schreb..
Obsahy selenu byly zkoumány v 73 druzích volně rostoucích rostlin pocházejících z 29 různých čeledí. Výsledky naznačují, že přirozeně nízké obsahy selenu v půdách vybraných lokalit spolu s nízkou schopností příjmu selenu zkoumanými druhy rostlin, vedou k nízkému obsahu selenu v biomase rostlin nezávisle na lokalitě, což může ve volné přírodě přispívat k deficientu selenu napříč celým potravním řetězcem. Foliární aplikace selenanu na volně rostoucí rostlinná společenstva, ale např. i k obohacení některých druhů zelenin, v našem případě Brasicca oleracea var. italica může mít kladný vliv na zvýšení obsahu selenu v nadzemní biomase těchto rostlin a tím potažmo zvyšovat obsah selenu ve stravě člověka. Nejvíce zastoupenými sloučeninami selenu v nadzemní biomase analyzovaných rostlin byly SeVI a selenomethionin, s proměnlivým zastoupením dalších běžně se vyskytujících organických sloučenin Se, které bylo ovlivněno zejména rostlinným druhem.
|
|
Využití popela ze spalování biomasy
Ochecová, Pavla ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
V České republice, podobně jako i v jiných zemích Evropské unie, dochází k rozvoji využití obnovitelných zdrojů energie. Důvodem je mimo jiné závazek členských států EU dosáhnout podílu 20 % energie získané z obnovitelných zdrojů do roku 2020, a tím se snižuje závislost národních hospodářství na fosilních palivech a importech energetických surovin, omezuje se tvorba skleníkových plynů, a v neposlední řadě se přispívá i k rozvoji zaměstnanosti v jednotlivých regionech.
Jedním z nejčastěji využívaných zdrojů obnovitelné energie je biomasa, především dřevní biomasa. Spalování patří mezi nejběžnější technologie využívající nahromaděné energie z biomasy k produkci tepla. Vedlejším produktem těchto technologií je popel, jehož složení je odvislé od složení vstupní suroviny i od technologie použité pro spalování.
Popel se skládá z širokého spektra chemických prvků a jejich sloučenin, mezi nimiž dominují prvky jako Si, Ca, Mg, Al, K a P. Tyto prvky byly součástí biomasy rostlin, ale mohou pocházet i z prachu zachyceného během růstu na povrchu rostlin, či jsou společně s biomasou sklizeny - například zbytky zeminy, kameny apod.
Vezmeme-li v úvahu zvyšující se počet instalovaných zařízení na spalování biomasy v České republice, a tedy i nárůst produkce popelů, je nutné se začít seriózně zabývat otázkou možného druhotného využití těchto popelů. Jednou z vhodných možností se zdá být, dle zahraničních zkušeností, a vzhledem k vysokému obsahu cenných živin, aplikace na zemědělskou či lesní půdu.
Při aplikaci popelů na půdu jsou důležitými faktory kromě jiného typ popela, jeho dávka a typ půdy, neboť půdní aditivum má většinou vliv na mobilitu prvků v půdě a na půdní vlastnosti. Nevhodně zvolený popel či jeho dávka mohou způsobit omezení příjmu živin rostlinami nebo kontaminaci půdy rizikovými prvky či sloučeninami.
Je tedy zřejmé, že pro případné zemědělské využití je třeba testovat popele ze spalování biomasy na půdách a rostlinách, podrobně popsat jejich vliv a hledat nejvhodnější kombinace pro konkrétní půdy a plodiny v našich podmínkách.
|
|
Statistická analýza úrovně včelařství na Vysočině a jeho budoucí vývoj
Musil, Radovan ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vybraných ukazatelů z oboru včelařství v letech 2005-2015 v kraji Vysočina. Analyzuje vývoj počtu včelstev, počtu včelařů, počtu včelstev na včelaře a produkce medu v kraji Vysočina. Na základě výpočtu trendu vývoje těchto časových řad tato práce také předpovídá vývoj těchto ukazatelů do budoucnosti. Tyto údaje nejsou zajímavé jen kvůli produkci medu a rekreační funkci včelařství, ale zejména kvůli opylovací funkci včel. Bez včel by se snížily výnosy zemědělských plodin a z krajiny by se vytrácely hmyzosnubné rostliny. Proto je pro celé zemědělství důležité vědět, zda může počítat s opylovací službou poskytovanou včelami. Dále se práce zabývá počty včelstev a počty včelařů rozdělených do skupin podle počtu včelstev chovaných včelařem v kraji Vysočina a jejich vývojem mezi roky 2010 a 2015. Součástí práce je také dotazník provedený v populaci kraje Vysočina. Tento dotazník zjišťuje spotřebu medu obyvatel kraje Vysočina a jejich zvyklosti a preference při nákupu a spotřebě medu. Závěrem práce je odhad vývoje včelařství na Vysočině a doporučení pro možné kroky k dalšímu rozvoji tohoto odvětví
|
host ::
