|
Dítě ve světě dospělých
BRABCOVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce se zabývá interpretací a komparací tří narativních textů anglofonní literatury, kterými jsou Velmi modré oči Toni Morrisonové, Třináct měsíců Davida Mitchella a Cesta Cormacka McCarthyho, se zaměřením na dětského hrdinu, jeho cítění a prožívání. Cílem této práce je charakterizovat proměny a reakce dítěte, ke kterým dochází konfrontací s jeho okolím a se světem dospělých, které reflektuje dětskou optikou. Tato charakteristika je následně porovnána s názory současné vývojové psychologie.
|
|
Enviromental politics in the EU. Comparative study of two member states: Germany and Spain
Garrido López, Silvia ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
In a world that is increasingly growing in awareness on the detrimental effects that global warming may have on nature and human population in the short and long run, it seems reasonable to have a look at how the country which is going to be more affected by it in the EU is tackling it. Spain is going to be the country more affected by the increase of global surface temperatures but is going to be the one lagging behind in regards to CO2 reduction as established by the Kyoto Protocol. In order to know the reasons why Spain is at the bottom of the list against global warming among western European countries we have carried out a comparative study with one of the more successful member states on environmental protection in the EU, Germany. By comparing them we wanted to highlight how their different historical past combined with the political choices of their different leaders and participation of their citizens means a lot in their environmental outcome. We have made a research on their historical economic background since after WWII and also had a look at the different government approaches towards the environment and global warming. We have also looked at the evolution of green parties and how the civil society, media and NGOs had a say on this matter. The results we found is that after WWII...
|
|
Trendy v oblasti podnikových informačních systémů
Cmunt, Václav ; Basl, Josef (vedoucí práce) ; Fortinová, Jana (oponent)
Práce se zabývá tématem trendů v informačních systémech se zaměřením na Green ICT. Je rozdělena do dvou částí -- teoretické a praktické. V teoretické jsou nejdříve stanoveny cíle, struktura práce, provedena rešerše dostupných domácích i zahraničních zdrojů. Další kapitola se věnuje pojmu trend a jeho vlivu na ICT odvětví, přičemž jsou identifikovány minulé i současné trendy z této oblasti. Klíčovou částí první poloviny práce je kapitola týkající se udržitelného ICT. Obsahuje definici pojmu, důvody vzniku, příležitosti k většímu prosazení, současný stav ve světě, žebříčky dodavatelů a "zelených" společností. Praktická část začíná popisem využitého dotazníku spolu s uvedením ověřovaných hypotéz. Následuje vyhodnocení získaných dat spolu s porovnáním vybraných otázek mezi sebou. Na závěr kapitoly jsou vyhodnoceny předem připravené hypotézy. V poslední části jsou zmíněna významná zjištění, vyhodnocení míry splnění stanovených cílů a možné budoucí rozšíření práce.
|
|
Analýza společenské odpovědnosti firem v nejvýznamějších ICT společnostech z úhlu pohledu Green IT
Kovalenko, Iryna ; Basl, Josef (vedoucí práce) ; Buchalcevová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce je založena na konceptu společenské odpovědnosti firem v prvotřídních společnostech v oboru informačních a komunikačních technologií. Tento relativně nový způsob řízení podniku se stal velmi populární mezi velkými korporacemi, které se snaží snížit dopad své činnosti na životní prostředí a zároveň následovat cestu k udržitelnému rozvoji. Cílem této diplomové práce je ukázat význam enviromentálního aspektu IT v současném dynamicky se rozvíjejícím světě informačních a komunikačních technologií, a prozkoumat oblast udržitelnosti z pohledu perspektivy enviromentálního IT. To je důvod, proč jsou definovány tři hlavní oblasti: udržitelný rozvoj, společenská odpovědnost firem a Green IT. První část práce se zaměřuje na propojení mezi těmito oblasti. Následující část představuje proces zavádění enviromentálních iniciativ do podnikového byznys modelu. Popisuje všechny potřebné kroky realizace, zejména poukazuje na důležité legislativní aspekty, které pomáhají předcházet mnoha potenciálním problémům. Tyto postupy jsou založeny na metodice MMDIS a na jejím konceptuálním modelu integrace. V neposlední řádě je cílem této práce vymezit přední dodavatele informačních a komunikačních technologií ze všech pohledů - jako nejvíce společensky odpovědné firmy a nejvýhodnější zaměstnavatele. Získané výsledky pak ukážou, že u pěti světově známých společnosti se tyto výsledky komparativně liší, a tak se provede analýza úzce zaměřená na jejich výkon a využívané technologie v Green IT. Těmito společnostmi jsou Hewlett-Packard, Dell, IBM, Intel a Microsoft. Klíčovým výsledkem a přidanou hodnotou diplomové práce je identifikace nejproblematičtějších oblastí analyzovaných společností a prezentace jejich enviromentálního IT řešení, aby se zabránilo následujícím problémům.
|
|
Smart Europe in Todays World
Karasová, Natalie ; Krejčová, Nikola (vedoucí práce) ; Kouřilová, Jana (oponent)
With the twenty-first century bringing a completely new economic environment, the traditional way of economic growth shifted from the industrial concept towards knowledge-based economy. Skills, creativity, and knowledge as well as innovation capacity have become the significant aspects of economic activity. However, such transformation has created various problems and risks, putting regions into a position to review the management of their overall development. Against this background, the "smart model" increased in popularity in the policy area. This thesis outlines a summary of the smart concept and evaluates selected European NUTS2 regions based on the smart city approach. It discusses a focused overview of diverse definitions of the term smart city and its conceptual relatives in order to find out factors determining the performance of a successful smart area. The analysis exploits the most recent version of Eurostat and ESPON regional datasets to evaluate the smartness of selected 177 NUTS 2. Subsequently, the thesis offers a strategic division of selected NUTS 2 regions into three main categories; very smart, smart and less smart. The paper finds that the high concentration of R&D, high level of well-educated individuals, good focus on green regional economy and good global accessibility are among the main characteristics of the selected groups. The results show that out of 177 studied regions, 52 are categorized as very smart, 66 as smart regions and 59 as less smart regions. Additionally, the paper searches for the key factors determining the regional smartness. The findings explore that high level of innovation, good Internet accessibility, and high concentration of educated population together with good overall economic performance are among the most influential factors determining the regional smartness. Together the whole analysis creates a new view on the measurement of smartness in regional context.
|
|
Národně socialistická česká dělnická a rolnická strana
Kyselák, Milan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tematem teto diplomove pnice je problematika ceskych fasistickych stran Ci hnuti za okupace. Konkretne se zameruje na Narodne socialistickou ceskou delnickou a rolnickou stranu zeleneho hakoveho krize, ktera v tomto obdobi vyvijela svou cinnost. Badatelskou Cinnost jsem zameroval predevsim na zivotopis vudce strany Frantiska Mikulase Mlcocha, dale na Cinnost strany v Kojetine a okoli a v klastere kongregace sester radu sv. Hedviky v Nezamyslicich okres Prostejov. Take je zpracovan vYvoj strany jako celku. Pro uvedeni do problematiky jsem v prvni kapitole nastinil zrod a vYvoj dvou reZimu, fasismu a nacismu, z nichz ten druhy byl pfimym vzorem NSCDRS-ZHK. V druM kapitole je popsan zakladni vYvoj fasismu v ceskych zemich v doM od vzniku Ceskoslovenske republiky (s vazbou na stay pred rokem 1918) az do konce druM svetove valky. V techto kapitolach, a to zdurazlluji, jsem nemel za cil vnest nove poznatky badani, ale jen stavajici informace shrnout pro zasazeni problematiky do sirsiho celku. Tato prace se po badatelske strance zameruje na Cinnost NSCDRS-ZHK. Duvody proc pisi 0 tomto tematu, jsou z me strany velice prozaicke. Ve sve proseminarni praci jsem se zabyval celkovym historickym vYvojem Kojetina. 0 Kojetine jsem psal z toho duvodu, ze jsem rodakem a obyvatelem tohoto mesta. Pri teto praci jsem narazil na...
|
|
Analýza oděvního a textilního průmyslu a předpověď nových trendů a modelů pro více udržitelný, ekologický a etický výrobní proces.
Hoang Vinh, Hien ; Halík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Campbell, Jan (oponent)
Nárůst mezinarodních obchodu vede k mnoha ekologickým, sociálním a etickým problémům včetně poškození životního prostředí. Hlavním cílem většiny průmyslových odvětví je vytvořit udržitelný, ekologický a etický výrobní proces. Z vynaložených prostředků zákazníků je zřejmý zájem o ekologické výrobky. Oděvní a textilní průmysl je jako jeden z největších světových ekonomických zdrojů také jedním z nejvýraznějších znečišťovatelů životního prostředí (půda, jezera, řeky a vzduch). V současnosti začalo mnoho módních návrhářů nabízet výrobky s nižší zátěží pro životní prostředí. Tento nový fenomén může změnit směr světového módního průmyslu. Cílem práce je zjistit skutečnou poptávku po ekologických výrobcích a jejich vliv na tradiční technologie výroby oděvů. Pro popis odbytových trhů byly vybrány tři oblasti (US a EU (UK)) a pro charakterizaci výrobního prostředí byla zvolena Čína. Pro podrobnou analýzu výrobních procesů a ekologického složení byl zvolen zvláštní druh oděvu -- riflové džíny. Primární a sekundární postupy výzkumu zachycují celkový pohled na tento fenomén. Výsledky prokázaly nejvyšší dopad na nákupní chování zákazníka a jeho životní styl. Novým trendem v oděvním průmyslu je přebudování tradičního obchodního modelu. Přední značky džínového odvětví módního průmyslu, jako je Levi's Strauss, je implementují do dlouhodobé strategie firmy.
|
|
Dětský aspekt ve vybraných dílech anglo-amerických autorů
BRABCOVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na fenomén dětského vypravěče/postavy jako hlavního aktéra a zprostředkovatele fikčního světa v literatuře pro dospělé. V první kapitole se věnuje především teoretickému vymezení pojmu vypravěč jako významné naratologické kategorii. Druhá kapitola přináší vymezení literatury pro děti a mládež vůči literatuře primárně určené dospělému čtenáři a hledá jejich vzájemné inspirace. Především však přináší vymezení pojmu dětský aspekt. V praktické části se práce zabývá stylistickou analýzou, tematickou interpretací a komparací čtyř narativních textů anglofonní literatury, kterými jsou Velmi modré oči Toni Morrisonové, Třináct měsíců Davida Mitchella, Dobré ráno, Harri Stephena Kelmana a Cesta Cormacka McCarthyho. Tyto texty, které spojuje dětský vypravěč/postava, nejsou primárně určené dětskému čtenáři. V tom spatřuji jistou autorskou strategii, která se ovšem stává plně funkční v případě, že je zde zachována autenticita dětského vypravěče/postavy. Dochází zde tedy k záměrnému užití prvků, které bychom mohli spojit právě s pojmem dětský aspekt. Cílem této práce je propojení pojmu dětský aspekt se specificky vymezenou literaturou pro dospělé. Dále si kladu otázky, proč se v literatuře pro dospělé užívá dětských vypravěčů/postav a jaké jsou jejich funkce, jakým způsobem a do jaké míry nám dětský vypravěč/postava může zprostředkovat fikční svět, jaké je dítě ve sledovaných textech, jak vidí svět kolem sebe, jak nám sděluje, co vidí, myslí si a cítí a jaké možnosti přináší autorovi popis světa skrze dětskou optiku.
|
|
Vliv vodního deficitu na fyziologické charakteristiky vybraných druhů listové zeleniny
Kraus, Kamil ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Vlivy působící na rostliny negativním způsobem se nazývají stresovými faktory. Samotný stres nezpomaluje pouze životní funkce rostlin, ale přímo ovlivňuje i výši a kvalitu výsledného produktu.
Z celosvětového hlediska řadíme mezi nejvýznamnější stresory rostlinné produkce tzv. abiotické stresy, které v posledních letech zahrnují extrémně vysoké teploty, nerovnoměrné rozložení srážek, jak plošné, tak v průběhu vegetace rostlin.
Vodní deficit (sucho) patří mezi nejvýznamnější stresové faktory v zemědělství, ovlivňuje zemědělskou produkci na celém světě. Na vodní deficit citlivě reagují také zeleniny, a to především zeleninové druhy, které obsahují velké množství vody ve svých pletivech. Proto cílem práce bylo posouzení vlivu vodního stresu na výměnu plynů a fotosyntetickou aktivitu rostlin mangold "Beta vulgaris subsp. Cvikla", roketa setá "Eruca sativa" a locika setá "Lactuca sativa", vystavených vodnímu deficitu.
Rostliny mangoldu rokety seté a lociky seté byly pěstovány v částečně řízených podmínkách skleníku katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Rostliny byly pěstovány při teplotě ve dne 25 °C a v noci 18 °C, za přirozených světelných podmínek. Rostliny byly pěstovány v nádobách o rozměru 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A a křemičitého písku v poměru 2:1. Schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty: kontrolní a stresovanou. Kontrolní skupina rostlin byla zalévaná, a druhá polovina rostlin byla ponechána působení stresu po dobu 22 dnů, kdy vodní deficit byl navozen postupným vysycháním po dobu jednoho měsíce, pokus probíhal od 1.6 2015do 22.6. 2015. U rostlin byla měřena rychlost výměny plynů gazometricky pomocí přístroje LCpro+. Z hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE) a fluorescence chlorofylů.
Ze získaných výsledků vyplývá, že je prokazatelný rozdíl v reakci na vodní stres mezi sledovanými druhy listové zeleniny.
Rychlost fotosyntézy a transpirace u sledovaných druhů rostlin byla měřena, která se snižovala vlivem působení vodního deficitu. Průměrná rychlost fotosyntézy stresovaných rostlin byla nejnižší u lociky seté
(11,16 "mikro"mol CO2.m-2.s-1) a naopak nejvyšší u mangoldu
(13,2"mikro"mol CO2.m-2.s-1) V případě rostlin kontrolních byla nejnižší rychlost fotosyntézy zaznamenána u lociky seté (12,03"mikro"mol CO2.m-2.s-1) a u mangoldu byla nejvyšší (14,00"mikro"mol CO2.m-2.s-1).Nejvýrazněji se vlivem působení vodního deficitu snížila rychlost fotosyntézy v porovnání s kontrolou lociky seté (rozdíl činí 7,23 %). Na straně druhé u druhu mangold bylo zaznamenáno snížení fotosyntézy u rostlin stresovaných nejnižší 5,93 %.
V případě rychlosti transpirace je možné konstatovat, že nejnižší transpiraci vykazují v rámci kontrolní skupiny rostliny mangoldu, u nichž byla průměrná rychlost transpirace ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1,
a naopak u rokety byla naměřená transpirace nejvyšší, a to
3,20 mmol H2O. m-2.s-1. U stresovaných rostlin se průměrná rychlost transpirace pohybovala v rozmezí hodnot od (1,54 mmol H2O.m-2.s-1) u lociky a do 1,79 (mmol H2O.m-2.s-1) u mangoldu. Také mezi kontrolními a stresovanými rostlinami téhož druhu byly nalezeny rozdíly, přičemž na stres suchem citlivěji reagoval druh roketa setá a méně citlivě mangold. U těchto dvou druhů rostlin bylo zaznamenáno snížení transpirace ve výši 23,80 % a 1,76 %.
Z naměřených hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE). Z vypočtených hodnot vyplývá, že rostliny stresované mají vyšší hodnoty WUE v porovnání s rostlinami kontrolními. U rostlin kontrolních měla nejnižší hodnotu efektivity využití vody roketa (6,51 x 10-3) a naopak nejvyšší mangold (10,31 x 10-3). V případě rostlin stresovaných byla nejnižší hodnota WUE zaznamenána u rokety
(8,96 x 10-3), kdežto u mangoldu (10,71 x 10-3) byla nejvyšší.
U pokusných rostlin byla měřena také fluorescence chlorofylů. Tato charakteristika nebyla ovlivněna rostlinným druhem, neboť v rámci kontrolních rostlin nebyly mezi sledovanými druhy nalezeny rozdíly. Rozdíly v hodnotách fluorescence byly nalezeny mezi rostlinami stresovanými, kdy nejnižší fluorescenci měly rostliny lociky seté (0,69) a naopak nejvyšší mangold a roketa (0,70). Závěrem je možné konstatovat, že na vodní deficit citlivěji reagují rostliny lociky seté. Jako tolerantnější k vodnímu deficitu se jeví mangold a roketa.
|
|
Vliv podmínek prostředí na vztah kultury hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus), Trichoderma pleuroti a mikrobiota v substrátu
Wiesnerová, Lucie ; Jablonský, Ivan (vedoucí práce) ; Radomír, Radomír (oponent)
Pěstování jedlých hub je ve světě stále populárnější. Lidé si stále více uvědomují jejich pozitivní účinky, a proto jsou houby využívány nejen v gastronomii, ale také stále častěji v humánní a veterinární medicíně. S jejich pěstováním se ale pojí také napadení pěstovaných kultur škůdci a chorobami. V pěstírnách se nejčastěji objevují zelené plísně rodu Trichoderma, které způsobují značné ztráty. Při pěstování hlívy ústřičné je největším problémem Trichoderma pleuroti, při pěstování žampionů je to Trichoderma aggressivum. Proto je výzkum ochrany proti těmto plísním důležitý a v posledních letech nabývá na významu.
Předložená práce se zabývá studiem tolerance vybraných kmenů Pleurotus ostreatus vůči Trichoderma pleuroti a různými tepelnými ošetřeními substrátu. V pokusech byl zjišťován vztah mezi Pleurotus ostreatus, Trichoderma pleuroti a Bacillus subtilis, dále různé formy tepelného ošetření substrátu a jeho obohacení. Pokusy byly statisticky vyhodnoceny metodou ANOVA.
V případě společného růstu Trichoderma pleuroti a Bacillus subtilis byl růst Trichoderma pleuroti značně omezen, zejména v případě plošné inokulace Bacillus subtilis. Také u společného růstu Bacillus subtilis a Pleurotus ostreatus byl růst Pleurotus ostreatus omezen, u plošné inokulace Bacillus subtilis bylo omezení růstu Pleurotus ostreatus výraznější.
V případě fermentace substrátu a jeho následného tepelného ošetření bylo zjištěno, že obohacení substrátu a jeho následná fermentace není vhodné ošetření pro růst mycelia Pleurotus ostreatus. V případě, že byl substrát infikován Trichoderma pleuroti, se jako nejvhodnější ošetření ukázala fermentace substrátu a následné tepelné ošetření při 60 °C. Přidání prorostlého vyplozeného substrátu se neprojevilo jako významné pro růst mycelia Pleurotus ostreatus.
|
host ::
