|
Pohled žáků středních škol na rizikové chování adolescentů a jeho primární prevenci ve výchovně vzdělávacím procesu
BURDOVÁ, Monika
Cílem práce je zpracování problematiky pohledu žáků středních škol na jednotlivé projevy rizikového a zdraví škodlivého chování a na primární prevenci v edukačním procesu. Cílem praktické části práce je především prozkoumat odpovídajícími metodami šetření, jak se v průběhu středoškolského studia mění a vyvíjí názory a postoje žáků v oblasti rizikového chování. Dalším záměrem je ověřit u žáků jednak jejich úroveň znalostí o případných rizicích některých forem chování v období dospívání a jednak jimi pozorovatelný efekt realizovaných preventivních programů.
|
|
Pulsed liquid jet generated by pulse multiplication technique
Dvorský, R. ; Sitek, Libor ; Sochor, T.
First theoretical papers summarizing the high mechanical energy cumulation when high-speed drops impacting the solid surface as a result of the water hammer effect have been known since 1960’s. Heymann has demonstrated that pressure maximum in the impact of a spherical drop of a liquid is several times higher than the presupposed maximum for the classical water hammer effect. The latter maximum pressure itself exceeds the mere stagnation pressure of the continuous jet many times hereat. When developing devices for pulse jet generation a new generalization of the classical water hammer theory for high pressures has been implemented. Based on this the new patented principle of “pulse multiplication” has been formulated. The pulse multiplier is the source of high-pressure pulses with 100% depth of modulation of liquid jet discharge velocity that allows increasing the jet disintegration effect significantly without the abrasive material application.
Plný tet: UGN_0398574 -  DOC
Plný text: content.csg - DOC
|
|
Využití prvků arteterapie u žáků ve střední speciální škole (praktické)
Koubská, Patricie ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Využití prvků arteterapie u žáků ve střední speciální škole (praktické) Tématem bakalářské práce je využití arteterapeutických postupů u žáků z praktické dvouleté školy. Cílem práce je posoudit možnosti využití prvků skupinové arteterapie k rozvoji sebepoznání, komunikace, k posílení prosociálních vazeb a zvýšení pocitu skupinové sounáležitosti. Arteterapie je zde pojímána v užším slova smyslu jako terapie výtvarným uměním. Teoretickými východisky práce budou metody arteterapie, jejich možnosti a postupy, vývojové aspekty dospívání, specifika dospívání u žáků se znevýhodněním (problematika mentální retardace, specifických poruch chování, problematika žáků se sociálním znevýhodněním, se zdravotním znevýhodněním). V praktické části práce popisuji využití těchto metod v hodinách výtvarné výchovy.
|
| |
|
Výživa těhotných - doporučení a realita
FAJMONOVÁ, Simona
Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala téma: Výživa těhotných doporučení a realita. Teoretická část práce zahrnuje specifika výživy v prekoncepčním období a v těhotenství, rizikové skupiny těhotných žen i rizikové chování a kapitolu o doplňcích výživy v těhotenství. Těhotenství je v životě ženy významným obdobím. Změny, které těhotenství provázejí, kladou také zvýšené nároky na zásobení organismu živinami. Pro zpracování výzkumné části mé bakalářské práce jsem si zvolila metodu dotazníkového šetření. Praktická část zahrnuje výsledky dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 80 žen v 7.-9. měsíci těhotenství. Dotazníky zjišťovaly kromě základních údajů o hmotnosti, výšce a přírůstku hmotnosti v těhotenství také stravovací zvyklosti, pitný režim, nevhodné návyky (alkohol, kouření), užívání doplňků stravy, informovanost těhotných žen a pohybovou aktivitu. Dotazníky byly zpracovány v programu Microsoft Excel pomocí tabulek a grafů. Získané informace o stravovacích návycích byly srovnány s doporučením pro těhotné ženy. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká je realita stravovacích zvyklostí u těhotných žen v porovnání s doporučením. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou těhotné ženy informovány o doporučeních pro výživu v těhotenství a kde tyto informace získávají. Také prozkoumat, zda těhotné ženy užívají před těhotenstvím nebo v průběhu těhotenství doplňky výživy a jaké. Posledním cílem bylo zjištění nevhodných návyků v těhotenství (alkohol, kouření). Z výsledků provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, že realita a doporučení se u většiny těhotných žen shodovala v pitném režimu a preferenci nápojů, kdy ženy nejvíce preferovaly vodu nebo čaje. Konzumace kávy byla taktéž u většiny bezproblémová. Konzumace masa a vajec u podstatné části žen odpovídala doporučením. Co se týká luštěnin, ryb a rybích výrobků, jejich konzumace odpovídala doporučením pouze zhruba u poloviny žen. Konzumace ovoce a zeleniny byla u většiny těhotných žen bohužel nedostatečná, stejně jako konzumace mléka a mléčných výrobků, ořechů a semen. U těchto jmenovaných skupin potravin by bylo velmi vhodné zvýšit jejich konzumaci. Naopak snížit by se měla konzumace uzenin a sladkostí, která byla u těhotných žen častější. O doporučeních pro výživu v těhotenství byla informována většina žen a nejčastěji se těhotné ženy informovaly z médií nebo v těhotenské poradně od lékaře. Zde bych navrhovala vytvoření internetových stránek pro těhotné ženy, které by nabízely ženám opravdu spolehlivé informace. Výživové doplňky související s těhotenstvím užívala zhruba polovina žen. Kyselinu listovou v prekoncepčním období suplementovala pouze necelá polovina žen. Navrhovala bych vytvoření informačních letáků o vhodnosti suplementace kyselinou listovou v prekoncepčním období a jejich umístění do gynekologických ambulancí. Těhotné ženy zpravidla nekouřily a nekonzumovaly alkohol. Příležitostnou konzumaci alkoholu uvedlo 14 % žen. Zdá se, že o rizikovosti kouření a alkoholu jsou ženy informovány dostatečně.
|
|
Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu.
BENEŠOVÁ, Lucie
Název mé bakalářské práce zní Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení pojmu kolorektální karcinom, na jeho epidemiologii, dále pak na výživu i další rizikové faktory, které mají vliv na vznik, nebo naopak prevenci tohoto onemocnění. Do teoretické části jsem zahrnula informace o screeningovém testu na okultní krvácení. V části praktické jsem zodpověděla stanovené cíle. Cíle jsem měla zvolené dva. Prvním cílem bylo zjistit informovanost respondentů o prevenci v podobě výživy, která slouží k omezení výskytu kolorektálního karcinomu. Druhý cíl se zaměřoval na zhodnocení chování podle znalostí, které respondenti mají. Výzkumné otázky tedy byly stanoveny takto: "Jaká je informovanost lidí o výživě, která slouží k prevenci kolorektálního karcinomu?" a "Chovají se podle znalostí, které mají?". Pro výzkumnou část byla použita metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturovaný rozhovor. Rozhovoru se zúčastnilo deset mužů nad 45 let. Pět z nich bylo z ambulance paní doktorky MUDr. Ilony Pasekové. Jedná se o muže, kteří mají ke kolorektálnímu karcinomu genetickou predispozici. U většiny z těchto respondentů se již problémy s tímto onemocněním vyskytly. Ostatních pět respondentů bylo bez predispozic. Po zjištění informací, na které jsem se respondentů ptala, jsem chtěla tyto dvě skupiny porovnávat i mezi sebou. Chtěla jsem zjistit, zda se lidé, kteří mají genetickou predispozici, o toto onemocnění zajímají více. Zda si sami zjišťují informace, které by mohly sloužit k prevenci či léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. Všichni dotazovaní byli velice vstřícní a ochotní odpovídat na otázky, na které jsem se ptala. Sběr dat byl prováděn od ledna 2014 do března 2014. Z výsledků této práce vyplývá, že informovanost o kolorektálním karcinomu a jeho prevenci je nedostatečná. Informovanost o potravinách, které mohou sloužit jako prevence proti kolorektálnímu karcinomu je ještě výrazně nižší a to i u rizikových skupin respondentů. Při zjištění této informace jsem se respondentů ptala celkově na jejich stravovací návyky a také životní styl. Dále jsem se tázala na kolorektální screening, zda vůbec respondent ví, že se nějaký screening v České republice provádí. Z výsledků vyplynulo, že někteří, i když nemají informace o potravinách, které mohou sloužit k prevenci proti kolorektálnímu karcinomu, se stravují podle zásad zdravé výživy. A tím splňují i podmínky, které podle odborníků mohou sloužit jako prevence tohoto onemocnění. Při otázání na potraviny, které mohou sloužit k prevenci, respondenti nejvíce zmiňovali brokolici, košťáloviny a zelí. Naopak za potraviny podněcující vznik tohoto onemocnění respondenti povětšinou uváděli uzeniny a červené maso. Jeden respondent uvedl jako prevenci žraločí chrupavku. Toto tvrzení mne velice překvapilo, proto jsem hledala na internetu informace o žraločí chrupavce a k mému překvapení jsem zjistila, že se respondent nezmýlil, že toto tvrzení vážně existuje a to na internetu na stránkách doplňků výživy s obsahem žraločí chrupavky. Žraloci podle tohoto tvrzení nikdy nedostanou rakovinu. Proto je jejich chrupavka zkoumána a také se z ní vyrábí různé preparáty, ve kterých je obsažena. Dále jsem chtěla porovnávat dvě skupiny respondentů. Ty s genetickými predispozicemi jsem porovnávala s těmi bez nich. Po provedení rozhovorů se porovnání jeví zcela zbytečné. V obou skupinách jsem zjistila respondenty, kteří se stravují podle zásad zdravé výživy a stejně tak ty, kteří se stravují jinak a životosprávu nedodržují. Zjistila jsem, že rizikovost chování nesouvisí s predispozicí ke kolorektálnímu karcinomu. U respondentů s predispozicí záleží vždy jen na osobním rozhodnutí, zda své stravovací návyky a celý životní styl dodržují, případně změní či nikoli.
|
|
Využití nově syntetizovaného amocharu ke stabilizaci a sorpci kovů a metaloidů.
Ouředníček, P. ; Trakal, L. ; Komárek, M. ; Pohořelý, Michael
Možnost sanace půd, která je většinou založena na principu stabilizace a imobilizace potenciálně rizikových látek, je v posledních letech intenzivně studovanou a zkoumanou problematikou. Jedním z takovýchto stabilizačních činidel je i biochar, tedy forma aktivního uhlí, která má schopnost poutat na svůj povrch celou řadu kontaminantů včetně právě kovů a metaloidů. Biochary mají obecně vysoce aktivní povrch a přítomnost různých funkčních skupin (např. COO–) zodpovědných za tvorbu chelátů a alkalických prvků (Ca2+, K+, Na+ a Mg2+) reprezentující kationtovou výměnu; v kombinaci s vysokými hodnotami pH (7,00 až 10,0) poukazují na jejich efektivní sorpční kapacitu vázat na svůj povrch kovy a metaloidy z roztoku (z půdní vody), zejména pak v kyselých půdách (tedy v oblastech postižených intenzivní důlní činností). Dále lze sorpční účinnost biocharů ještě zvýšit/vylepšit (zejména pak v případech odstraňování As (V) nebo Cr (VI)) a to pomocí různých modifikací. A právě modifikací biocharu pomocí amorfního oxidu manganu (AMO), byl vytvořen nový sorbent AMOchar. Produkt byl připraven přidáváním biocharu přímo do roztoku reaktantů při syntéze AMO. Samotný AMOchar je tak tvořen především Mn-oxaláty, které jsou přítomny ve formě povlaků na povrchu částic biocharu. Sorpční účinnost tohoto sorbentu pak byla i přes poměrně zásadité pH AMOcharu vysoká pro všechny testované rizikové prvky. Konkrétně byla sledována vysoká sorpce nejen pro Pb (téměř 99 %) a Cd (51,2 %) ale i pro As (91,4 %). Modifikace biocharu pomocí AMO též signifikantně snížila extrakci Mn, díky čemuž by nemělo, v případě reálného používání tohoto sorbentu pro sanaci půd, docházet k post-kontaminaci půdy právě manganem, který se uvolňuje z Mnoxalátů při rozpouštění jinak vysoce účinného sorbentu AMO.
Plný tet: SKMBT_22316111113040 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Srovnání názorů a postojů žáků středních odborných škol v oblasti návykových látek
Mazánková, Michaela ; Jirsáková, Jitka (vedoucí práce) ; Miroslava, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce s názvem Srovnání názorů a postojů žáků středních odborných škol v oblasti návykových látek se zabývá srovnáním názorů a postojů žáků SOŠ a SOU na Obchodní akademii a Hotelové škole Havlíčkův Brod. První část je věnována obecné charakteristice rizikového chování, příčinami jeho vzniku, jednotlivými typy a prevencí rizikového chování. Analytická část je věnována vyhodnocení dotazníkového šetření a zjištěné výsledky porovnávají názory a postoje studentů SOŠ a SOU a poukazují na současný výskyt rizikového chování na zkoumané střední škole. Na základě vyhodnocených dat jsou v závěru práce navržena konkrétní preventivní opatření zvlášť pro studenty SOŠ a SOU.
|
|
Spolupráce středních škol s externími firmami v přípravě školních vzdělávacích programů
Tulach, David ; Lačev, Alek (vedoucí práce) ; Hochel, Matej (oponent)
Tato práce, Spolupráce středních škol s externími firmami v přípravě školních vzdělávacích programů, se zabývá otázkou, zdali je možné a přínosné, aby střední školy spolupracovaly s firmami na přípravě či úpravě svých vzdělávacích programů za cílem zlepšení kvality vzdělávání. Po prvotních příspěvcích ze strany odborníků, které na tuto otázku odpovídaly negativně, byl pohled zaměřen na kořen věci - na čem stojí historické pilíře školství a pedagogiky, co o učení se a výuce říká věda, jak pedagogika reaguje na krizi věd. Při porovnání literárních zdrojů a závěrů z rozhovorů s odborníky v kombinaci s analýzou stop a výsledků činnosti odborníků dalších byla stanovena teorie, že veřejné školství dospívá do bodu krize, ve své podstatě se od svého vzniku nezměnilo a nejlepším řešením může být vytvoření alternativních vzdělávacích institucí.
|
host ::
