Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35,177 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.28 vteřin. 


Riziková skupina osob se zdravotním postižením na trhu práce v Praze v období 2005 - 2015
Hošková, Laura ; Maule, Petr (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce ve své teoretické části komplexně mapuje postavení a zastoupení osob se zdravotním postižením na současném trhu práce v České republice. Všeobecným způsobem se zaměřuje na politiku zaměstnanosti, zejména její legislativní ukotvení v právním rámci České republiky i vybraných zemích EU. Popisuje, jaké jsou zákonné povinnosti zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, a jakým způsobem je možno realizovat plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. Na základě dvou kvalitativních průzkumů práce předkládá zjištění, že OZP jsou pro vstup na trh práce vybaveni odbornými kompetencemi, které jsou v případě potřeb, ochotni si doplňovat prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. Zaměstnavatelé vnímají zaměstnávání OZP převážně jako finanční profit, který jim je poskytován státem a legislativní podmínky jsou pro ně dostatečným stimulem. Slabina osob se zdravotním postižením, jež byla dotazníkovým šetřením zjištěna, je nedostatek částečných pracovních úvazků, přičemž OZP vyhledávají právě tento typ pracovních úvazků. Z tohoto důvodu je v práci popsáno řešení, kterým by mohlo být vytvoření sdílených pozic.

Řízení IS/ICT se zaměřením na sourcing služeb informačního systému
Šebesta, Michal ; Voříšek, Jiří (vedoucí práce) ; Havlíček, Zdeněk (oponent) ; Příklenk, Oldřich (oponent) ; Král, Jaroslav (oponent)
Předmětem odborného výzkumu je sourcing již několik desítek let. Evoluce v oblasti informačních systémů v poslední době charakterizovaná především komoditizací ICT služeb však významně mění celkový kontext rozhodování. Služby dostupné na vyžádání přes Internet umožnují organizacím implementaci požadovaných funkcí oproti dřívější době za zlomek času. Tento trend znamená významnou šanci pro organizace, které by rády využily pokročilé ICT služby, bez nutnosti vysokých investic. Problémem je současný nedostatek metod a nástrojů pro řízení služeb informačního systému a jejich outsourcing. Vzhledem k vývoji a trendům na trhu ICT služeb lze očekávat, že v budoucnu velká část řízení IT bude zahrnovat ICT služby a strukturované řízení jejich úrovně. Současně dostupné metody jsou buď příliš široké, anebo naopak zahrnují pouze malou část celého problému. Nahodilá a nepodložená rozhodnutí v této oblasti mohou způsobit značné komplikace z hlediska kvality, využitelnosti, integrace, a v důsledku toho významně ovlivnit celkové náklady na IT daného podniku. Organizace musí buď revidovat existující modely, anebo navrhnout a zavést zcela nové modely řízení svého IS/ICT. Tato disertační práce se zabývá řízením IS/ICT se zaměřením na sourcing služeb informačního systému. Diskutuje dostupné sourcingové modely uváděné v literatuře a propojuje je se souvisejícím oblastmi. Na základě těchto oblastí pak prezentuje integrovaný pohled na možné strategie sourcingu IT. Především pak práce navrhuje originální concept rozhodování o sourcingu ICT služeb nazvaný SOURCER framework. Tento přístup navazuje na zmínené strategie sourcingu, a předkládá komplexní metodiku a kritéria pro rozhodování. Ty pomohou organizacím s výběrem ICT služeb s cílem udržování a řízení co nejvhodnějšího portfolia ICT služeb. Rozhodování je založeno na čtyřech základních pohledech: funkce, cena, čas, a kvalita. Tyto pohledy jsou diskutovány, individuálně analyzovány, a slouží jako základ pro další zkoumání. Celý framework je vyvíjen a validován s využitím přístupu Design Science Research Methodology (DSRM). Individuální komponenty jsou vyhodnoceny s využitím průzkumu mezi vybranými IT manažery. Další ověření přístupu je pak zajištěno realizováním případové studie, která mapuje reálné využití frameworku v organizaci. Tato případová studie zahrnuje specifikaci strategie, business--IT alignment, specifikace architektury služeb a její propojení, sourcing, and řízení portfolia ICT služeb.

Měření komunikace a chování firem na sociálních sítích
Němec, Milan ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zabývá měřením chování a komunikací firem na sociálních sítích. Pro zachycení interakce mezi firmou a jejími uživateli využívá webové a analytické nástroje. Proto je hlavním cílem práce analýza těchto nástrojů. Pro splnění tohoto cíle charakterizuje práce jak sociální sítě, tak i jejich marketingové možnosti pro podporu podnikání. Díky tomu byla identifikována potřeba využití těchto nástrojů. Jedná se o potřeby konkurenční analýzy, optimalizování komunikace, měření dosahování cílů nebo odhalení virálního šíření u konkurence. Na základě zjištěných důvodů byly stanoveny výzkumné otázky, na které byla v analýze nástrojů hledána odpověď. Výsledkem je, že nástroje díky různým pohledům na data vytváří komplexní systém pro měření a analyzování chování a komunikace firem na sociálních sítích. Výsledky analýzy byly ověřeny v případové studii, zaměřené na facebookový profil Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve studii byla analyzována interakce školního profilu a jeho uživatelů a porovnána s jinými školami. Ve výsledku je kromě ověření nástrojů uděleno škole doporučení pro zvýšení engagementu. Práce poukázala na přínosy a nedostatky nástrojů pro měření firemního chování a komunikace na sociální síti. Bylo zjištěno široké uplatnění těchto nástrojů. Lze je využít pro poznání firemního profilu, jeho uživatelů, pro účely konkurenční analýzy, sledování naplňování firemních cílů nebo pro optimalizaci komunikace na sociální síti.

Possibilities of Big Data use for Competitive Intelligence
Verníček, Marek ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šperková, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou možností využití Big Data pro metody a postupy Competitive Intelligence. Cílem práce je navrhnout nástrojové sady pro práci s Big Data pro malé a velké firmy a následný návrh efektivního řešení pro získání konkurenční výhody podniku. Teoretická část této práce zpracovává dostupnou odbornou literaturu v České republice i v zahraničí a popisuje aktuální stav Competitive Intelligence, jeho možné zdroje a Big Data jako jeden z nich. Následně se práce věnuje charakteristice Big Data, jejich odlišnosti od práce s běžnými daty, nutností důsledné přípravy a možnosti jejich využití pro metody Competitive Intelligence. Praktická část práce se zabývá analýzou dostupných nástrojů Big Data na trhu s ohledem na celý proces práce od sběru dat, přes analýzu až po přípravu reportů a integrace celého řešení do automatizovaného stavu. Výstupem této části je návrh softwarové sady nástrojů Big Data pro malé a velké firmy podle možností jejich rozpočtu. Návrhová část práce se následně věnuje klasifikaci nejperspektivnějších oblastí trhu pro využití Big Data, možnými způsoby získání konkurenční výhody v jednotlivých oblastech a návrhem efektivního řešení pro podniky. Přínosem této práce je rozšíření palety zdrojů pro Competitive Intelligence a hloubková analýza možností využití Big Data, která má pomoci profesionálům využít tento dosud neobjevený potenciál ke zlepšení postavení na trhu, získání nových zákazníků a posílení současné uživatelské základny.

Age management
Jirásková, Barbora ; Dvořák, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce zpracovává pojetí koncepce řízení lidských zdrojů s ohledem na věkové složení zaměstnanců v intencích České republiky. V teoretické části je přiblížena historie uplatňování principu age managementu, zaměřuje se na současný demografický vývoj, predikci vývoje věkové struktury obyvatelstva, stárnutí pracovní síly a potřebě zachování pracovní schopnosti do vysokého věku. Poukazuje na nutnost přizpůsobit firemní strategie personálního řízení trendu stárnutí populace. Představuje myšlenky, hlavní výchozí programy a legislativní opatření, která tvoří základ nejnovějších koncepcí a strategických plánů v České republice a Evropě. Empirická část se věnuje specifické úrovni příspěvkové organizace zřízené ÚSC a obsahuje dvě dílčí šetření. Prvním je případová studie řízení věkové struktury zaměstnanců. Výsledná data jsou konfrontována s výsledky dotazníkového šetření mezi zaměstnanci organizace. Druhým šetřením jsou polostrukturované rozhovory se členy managementu a pracovníky personálního oddělení o otázce zavedení age managementu, jejich informovanosti o konceptu age managementu, otázce věkové diskriminace, otázce udržení kontinuity znalostí v organizaci a jejich názorech na uvedená témata. Výstupy z tohoto šetření poukáží na ochotu a připravenost organizace již přijaté principy age managementu dodržovat a dále rozvíjet.

Přírodní domy v zahradách
Formánková, Kristýna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přírodními domy, které by měly být v budoucnu součástí našeho života. Tyto domy jsou pro někoho zpátečnické a raději při výběru nového bydlení vybírají z inteligentních budov stavěných z nerecyklovatelných materiálů. Je potřeba se ale zamyslet nad naší budoucností a udržitelným rozvojem a říct si, co je opravdu prioritou pro naši Zemi. Jednou nastane doba, kdy se budou preferovat stavební materiály, které lze po době jejich trvanlivosti upotřebit jinak nebo zcela recyklovat. S tím souvisí i návrh zahrady. Ten je vytvořen tak, aby plnila funkci okrasnou, hospodářsky užitnou i sociální. Zahrada je nedílnou součástí každého domu, proto je kladen důraz na to, aby každý použitý prvek vytvořil zahradu jako propojený harmonický celek. Práce se tedy zabývá konceptem přírodních domů v souladu s maximálním využitím zahrady.

Výživa štěňat a mladých psů
Šabatová, Kateřina ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Plachý, Vladimír (oponent)
Výživa štěňat a mladých psů Souhrn Touto prací jsem se pokusila shrnout nejdůležitější aspekty ve výživě štěňat a psů v růstu. V úvodu práce je popsán zažívací trakt a také změny, ke kterým došlo vlivem domestikace. Dále je vysvětlen význam výživy a vody v nutričních potřebách psa. Důležité jsou potřeby živin a energie, které je nutné zachovat pro zajištění potřebných životních funkcí. Základními složkami potravy jsou proteiny, sacharidy, lipidy, minerální látky a vitamíny. Vysvětluji nutné poměry, množství a možné následky jejich nedostatku v potravě. Zaměřuji se na esenciální mastné kyseliny, které v posledních letech podléhají častým výzkumům a jejichž klady a zápory nejsou ještě zcela objasněny. Zmiňuji rovněž balastní a významné specificky účinné látky. Výživa březích a kojících fen je často opomíjena, ale pro štěňata představuje velice zásadní období. Byl prokázán vliv výživy březí feny na velikost a hmotnost narozených štěňat. Plynně navazuje výživa štěňat hned po narození, je vysvětleno složení mleziva a jeho účinnost na imunitní systém štěněte. Porovnávám rovněž poměry živin v kolostru a v mléce. Dále se zabývám výživou jedince v době odstavu i v různých růstových obdobích. V literatuře je popsáno mnoho možností krmení štěňat po odstavu až do dospělosti. S novými poznatky o výživě se zákonitě mění i způsoby krmení našich psů, ale rovněž se mění jejich požadavky na výživu vzhledem k podmínkám, kde a jak žijí a jaká je jejich potřeba živin dle jejich sportovního, chovného nebo jiného využití. V současné době je možností výživy kompletní komerčně vyráběná strava nebo doma připravená čerstvá strava - vařená nebo syrová- barf. V poslední kapitole jsem shrnula možné aspekty špatné výživy a možné důsledky. Popsány jsou nejčastější problémy spojené s neadekvátní výživou rostoucích psů jako je obezita ale i podvýživa, která rovněž negativně ovlivňuje jedince. Je jasný vliv správné výživy na růst štěněte. Pokud zanedbáme výživu psa v prvních dvou letech života, jsou následky často již nevratné.

Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující: i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci. ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze. iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS. Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.

Individuální lidský pach jako kriminalistická stopa vytvořená kontaktním nebo bezkontaktním přenosem a jeho odolnost vůči fyzikálním vlivům
Santariová, Milena ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Disertační práce je tvořena čtyřmi vědeckými publikacemi, které se zabývají tématy týkající se vlastností lidského pachu a schopností speciálně vycvičených psů lidské pachy ztotožňovat. První tři práce se zaměřují na odolnost pachové stopy vůči fyzikálním vlivům, čtvrtá publikace je věnována tématu vzniku pachové stopy bezkontaktním způsobem. Cílem první studie bylo ověřit perzistenci pachové stopy na předmětu vystaveného vlivu proudící vody. Vzhledem k vlastnostem chemických látek obsažených v lidském pachu byla stanovena hypotéza, že psi budou schopni pachovou stopu, zajištěnou z předmětu vytaženého z vody, ztotožňovat. Tato hypotéza byla potvrzena a pach vystavený účinkům proudící vody po dobu jedné hodiny je stále způsobilý k pachové identifikaci pomocí speciálně cvičených psů. V druhé studii byla ověřována účinnost procesu parní sterilizace při odstraňování pachové stopy. Tento proces je rutinně používaný v kriminalistické praxi a předpokladem bylo, že psi vzorek ošetřený parní sterilizací ztotožňovat nebudou. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena, výsledky potvrdily, že psi jsou schopni ztotožnit pach prošlý procesem parní sterilizace. Třetí studie se zabývala perzistencí pachů vůči sálavému teplu. Jelikož teplota varu organických látek nepřesahuje 400 °C, nepředpokládalo se, že by psi byli schopni komparace pachu vystaveného vyšší teplotě, než je zmiňovaná teplota varu. Tento předpoklad se překvapivě nepotvrdil a psi byli schopni komparovat vzorky vystavené teplotě až 900 °C. Čtvrtá studie řešila možnost vytvoření pachové stopy bezkontaktním způsobem. Přestože minulé studie tuto možnost jednoznačně neprokázaly, výsledky našeho experimentu zcela jasně ukazují, že speciálně vycvičení psi na metodu pachové identifikace jsou schopni ztotožňovat pachovou stopu vytvořenou spadem s ruky držené po dobu třech minut ve výšce 5 cm nad pachovým nosičem.