Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12,663 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.44 vteřin. 

Brownfields as places for renewable sources location?
Kunc, Josef ; Frantál, Bohumil ; Klusáček, Petr
Issue of finding suitable methods and solutions of brownfields revitalization has been discussed for several years. Given its multidisciplinary character the solution is very complicated and the succes is not always ensured. Due to frequent contamination and degree of devastation of brownfields, increased demands on implementation of the projects are placed and private capital shows little interest in revitalization process yet. State support is also very important. One of the possible way of brownfields revitalization is installation of renewable energy sources (primarily solar and wind powers) on brownfields sites how is to be seen in developed countries. The aim of the contibution is to point out the occasions mentioned above in the Czech Republic as well.

Makroekonomické dopady vybraných ropných šoků ve Spojených státech amerických
Šikulová, Markéta ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je analýza makroekonomických dopadů čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku Spojených států amerických a jejich následná komparace. První část práce se zabývá nejprve teoretickým pozadím vlivu nabídkového šoku na ekonomiku, jeho dopady a možnostmi hospodářské politiky, jak na něj reagovat. Dále se v první části zabývám také událostmi, které vedly k jednotlivým ropným krizím, konkrétně embargem zemí OPEC na vývoz ropy do USA, poklesem produkce vlivem revoluce v Íránu, irácko-íránské války a války v Perském zálivu a poptávkovými i nabídkovými faktory stojícími za ropným šokem letech 2007 až 2008. V druhé části práce jsou představeny konkrétní dopady čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku USA, které jsou poté srovnány. Na základě zjištěných skutečností je potvrzena hypotéza, že zkoumané ropné šoky minulého století, a to především ty, které se uskutečnily v 70. letech, měly ve srovnání s pozdějšími ropnými šoky negativnější dopady na americké hospodářství. Tedy, že efekt, který vyvolala změna ceny ropy v ekonomice, se v průběhu historického vývoje zmírnil. Důvodů, proč reaguje americké hospodářství na ropné šoky s postupem času méně, je mnoho, mezi nejdůležitější ale patří účinnější monetární politika, pokles rigidity mezd, vznik strategických ropných rezerv a v posledních letech také snižující se závislost na ropě ze zahraničí.

Fiskální pravidla ve vybraných zemích EU v letech 2004-2015: rozumná metoda pro konsolidaci veřejných rozpočtů nebo módní výstřelek politiků?
Veselý, Lukáš ; Strejček, Ivo (vedoucí práce) ; Chmelová, Pavla (oponent)
Téma fiskálních pravidel je velmi aktuální. Vzhledem k rostoucímu zadlužení některých vyspělých zemí se hovoří o tzv. "dluhové krizi". Dluh těch zemí, který přesahuje roční hrubý domácí produkt, je považován některými ekonomy za nesplatitelný. Hlavním cílem této bakalářské práce proto bylo na základě analýzy fiskálních pravidel fungujících ve vybraných zemích EU mezi lety 2004 a 2015 potvrdit či vyvrátit hypotézu, že zkoumaná fiskální pravidla jsou efektivním řešením konsolidace veřejných rozpočtů a ze zjištěných výsledků vyvodit doporučení pro návrh české finanční ústavy. Výsledky zkoumání hypotézu potvrdily. Vhodně zvolená fiskální pravidla jsou cestou k fiskální konsolidaci, avšak jen za předpokladu, že jsou dodržována. Při tvorbě fiskálních pravidel je proto třeba klást důraz na dobře formulované výstupní klauzule a případné sankce. Současný návrh české finanční ústavy je založen na správně zvoleném druhu fiskálního pravidla, stanovená referenční hodnota však postrádá ekonomický smysl a k fiskální konsolidaci s vysokou pravděpodobností nepovede.

Vývoj, výsledek, budoucnost a hrozby aneb multilaterální systém v otázkách
Kozáková, Michaela ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Trojanová, Kamila (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout souhrnný pohled na aktuální vývoj v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a poukázat na směr, kterým se ubírají jednání v rámci Rozvojové agendy z Dohá (DDA) s důrazem na 10. Ministerskou konferenci. V práci jsou průběžně rozebírány postoje a požadavky nejen hlavních hráčů spolu s doplňujícími myšlenkami autorky k průběžnému vývoji. Práce se dotýká též otázky, proč se nejen vyspělí členové WTO odvracejí od multilaterálních k plurilaterálním, bilaterálním a regionálním obchodním dohodám a jaký to může mít dopad na samotný multilaterální systém. K tomuto účelu je práce rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá teoretickým úvodu nezbytným pro komplexní porozumění aktuálnímu vývoji jednání v rámci Rozvojové agendy z Dohá (DDA). Druhá část detailně rozebírá samotná jednání v těchto hlavních oblastech, která proběhla v posledních měsících před letní pauzou a po ní. Je zde dána pozornost na hlavní aktéry, zásadní změny, problémy a posuny, ke kterým došlo. Následuje kapitola třetí plynule navazující na vývoj před letní pauzou a zpracovává vývoj v jednotlivých oblastech, posuny a aktuální otázky okolo příprav a očekávání od Ministeriálu. Dále se kapitola zaměřuje na samotnou Ministerskou konferenci. Otázce následujících scénářů činnosti a cílů Světové obchodní organizace bude věnována závěrečná kapitola.

Výběr a implementace open source nástroje pro řízení portfolia projektů
Marek, Jan ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Metody a způsoby realizace změn a inovací v podnicích pomocí projektů jsou v dnešní společnosti již zažité. Jsou dobře známé metodiky, postupy i nástroje pro řízení jednotlivých projektů. Nicméně ve své praxi projektového manažera jsem se často setkával s tím, že společnosti často velmi intuitivním způsobem řeší řízení celkového portfolia projektů, což samo o sobě často vede k předčasně ukončeným projektům, řešení nesprávných projektů, případně řešení správných projektů, ale v nesprávný čas. Velmi často jsem se také setkal se situací, že chybí povědomí o tom, že existují i Open Source aplikace, které mohou s organizací portfolia pomoci. Tato práce se zabývá definováním požadavků, vyhledáváním a výběrem a následně i návrhem implementací takové OSS aplikace. V prvé části práce definuji teoretický rámec pro řízení portfolia a na jeho základě následně identifikuji a ověřím set požadavků pro výběr aplikace. Následná část řeší již samotné hledání vhodných aplikací z různých zdrojů, jejich vyhodnocení vůči požadavkům a následný výběr. Následně je pak připraven návrh implementačního projektu, který má za cíl sloužit dalším kolegům v oblasti projektového řízení jako jedna z možných implementačních cest. Výstupy jsou následně průběžně konfrontovány s experty na problematiku projektů v oboru IT tak, aby se podařilo co nejvíce skloubit teorii a následnou praxi. Prakticky ve všech metodikách projektového řízení je kladen značný důraz na přebírání již odzkoušených postupů, proto za hlavní přínos této práce pro praxi považuji fakt, že obsahuje nejen návrh implementačního projektu, ale zároveň i popisuje logickou cestu, jak jsem k němu došel. Práce je tak využitelná při řešení jakéhokoli projektu implementace PPM aplikace.

Chemické složení PM2,5 na venkovské pozaďové stanici Košetice.
Schwarz, Jaroslav ; Cusack, Michael ; Karban, Jindřich ; Chalupníčková, E. ; Havránek, Vladimír ; Smolík, Jiří ; Ždímal, Vladimír
Měření atmosférických aerosolů na venkovských pozaďových lokalitách jsou důležitá, protože nejsou ovlivněna městskými emisemi, a jsou proto vhodnější pro zkoumání vlivu dálkového transportu a dlouho¬dobých trendů koncentrací jednotlivých polutantů. Shrnutí měření celkových koncentrací a koncentrací ně¬kterých složek PM10 a PM25 bylo provedeno v pracích Putauda et al. (2004, 2010). Ačkoliv pozdější z prací zahrnovala měření z více než 60 stanic po celé Evropě, z postkomunistických zemí obsahovala údaje o PM25 pouze ze čtyř lokalit (Praha, Debrecen, a dvě venkovské maďarské lokality). Ačkoli Košetice, místo kde byla provedena tato studie, jsou ve studii Putauda et al. (2010) také zmíněny, jednalo se u nich pouze o PM10 a celkový uhlík (TC).\nProto bylo cílem této studie tuto informační mezeru vyplnit, a poskytnout další informace týkající se frakce PM25 a jejího složení na středoevropské pozaďové stanici Košetice.
Plný tet: SKMBT_C22016110313110 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF

Vliv chovatelského prostředí na produkci a kvalitu mléka
Renčová, Alena ; Toušová, Renata (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo provést analýzu stáda holštýnského skotu za užitkový rok 2015. V práci jsem se zaměřila na technologii chovu, výživu a krmení, reprodukci, mléčnou užitkovost a zdravotní stav dojnic. Pozorování jsem prováděla na farmě Jany Míkové, která se nachází ve Středočeském kraji.

Technologie zmrazování spermií býků ve vztahu k jejich přežitelnosti a oplozovací schopnosti
Doležalová, Martina ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Cílem optimalizace procesu výroby inseminačních dávek je zajištění co nejvyšší oplozovací schopnosti spermií v průběhu relativně náročného procesu zpracování čerstvého ejakulátu a jeho následná kryokonzervace. Zejména v průběhu chlazení a mrazení spermií dochází k jejich poškození vlivem změny teplot, kdy jsou spermie vystaveny chladovému šoku a dalším limitujícím faktorům, které mají za následek buněčnou smrt a tudíž i snižování oplozovací schopnosti následně rozmrazené inseminační dávky. Pro zvýšení odolnosti spermií, respektive plazmatické membrány, vůči chladovému šoku byla do komerčně vyráběných ředidel přidávána frakce vaječného žloutku LDL cholesterol (low density lipoprotein) v různých koncentracích, takto vyrobené dávky byly testovány pomocí chladového a tepelného testu přežitelnosti spermií. Má se za to, že LDL příznivě ovlivňuje plazmatickou membránu spermií a napomáhá k lepší oplozovací schopnosti spermií po rozmrazení. Dalším krokem v procesu výroby inseminačních dávek je pozvolné chlazení naředěného ejakulátu a ekvilibrace, kdy jsou dávky uloženy v chladicím boxu po bobu 30 minut až 24 hodin, tato doba je nezbytně nutná pro penetraci určitých komponent ředidla do spermatických buněk a nastolení balance mezi jejich intracelulární a extracelulární koncentrací. Současně je důležitý následný teplotní gradient mrazení inseminačních dávek. Jako nejvhodnější způsob mrazení je dostupný systém počítačově řízeného poklesu teplot v mrazicím boxu, který umožňuje přesnou kontrolu tvorby ledových krystalů, které by mohly roztrhat, a tím zabít buňku. V průběhu 2012 až 2016 byl opakovaně odebírán ejakulát od skupiny plemenných býků (n=27, býci holštýnského a českého strakatého plemene) na inseminační stanici. Ejakulát splňující standardní vstupní podmínky byl v prvním kroku rovnoměrně rozdělen na několik částí. K ředění ejakulátu byly využity 3 typy komerčně vyráběných ředidel AndroMed, Bioxcell a Triladyl bez a s přídavku LDL do ředidel o koncentraci 4 až 10 % v závislosti na typu ředidla. Naředěný ejakulát byl naplněn do skleněných kapilár o objemu 0,1 ml a teplotě +4 °C a vložen na 10 minut do chladicího boxu o teplotě 0 °C. Po uplynutí stanovené doby byl objem kapiláry smíchán s fyziologickým roztokem o teplotě 37 °C, kde byl vzorek 120 minut inkubován. Byl hodnocen vliv chladového šoku na podíl živých spermií v ejakulátu pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem v průběhu tepelného testu přežitelnosti spermií a to ihned po zahřátí vzorku a po uplynutí 120 minutové inkubace. Z výsledků bylo patrné, že vhodnějšími ředidly pro zvyšování odolnosti spermií vůči chladovému šoku byly AndroMed a Bioxcell. Současně byl také zjištěn pozitivní vliv přídavku LDL do ředidel na nižší pokles podílu živých spermií v průběhu tepelného testu (P<0,05). Jako nejvhodnější koncentrace mající příznivý vliv na odolnost spermií vůči chladovému šoku byla vyhodnocena 6% koncentrace LDL v ředidle Bioxcell, kdy byly hodnoty podílu živých spermií vyšší jak na začátku tepelného testu (+1,31 % až +3,2 %) tak po 2 hodinové inkubaci (+5,82 % až +8,41 %) oproti ostatním ředidlům bez a s přídavkem LDL. V dalším kroku byl optimalizován proces ekvilibrace, který je důležitou součástí výroby dávek a byl vyhodnocen vliv délky ekvilibrace na následnou oplozovací schopnost spermií hodnocenou pomocí motility spermií po rozmrazení zjištěné na základě CASA a podíl živých spermií v průběhu tepelného testu přežitelnosti trvajícím 120 minut (37 °C). Vhodný ejakulát byl naředěn standardně využívaným ředidlem AndroMed na bázi sojového lecitinu, naředěný ejakulát byl naplněn do pejet (0,25 ml), zchlazen a ekvilibrován v chladicím boxu po dobu 30, 120 a 240 minut, následně byl mrazen v programovatelném mrazicím boxu dle 4 typů mrazicích křivek lišících se teplotou a rychlostí poklesu teplot v komoře. K mrazení byla využita standardně využívaná a výrobcem doporučovaná 3. fázová mrazicí křivka, dále 2. fázová mrazicí křivka, a 3. fázová mrazicí křivka s pomalejším a naopak rychlejším poklesem teplot v komoře, oproti standardní mrazicí křivce. Nejvhodnější délka ekvilibrace byla 240 minut, kde byla zjištěna motilita vyšší o +2,72 % a +4,58 % oproti ostatním délkám ekvilibrace (P<0,05 až 0,01). Nejvyšších průměrných hodnot podílu živých spermií bylo dosaženo při délce ekvilibrace 120 minut (+6,87 % a 8,68 %). Nejvyšší průměrné motility spermií po rozmrazení v průběhu tepelného testu přežitelnosti bylo dosaženo při mrazení na základě 2. fázové mrazicí křivky (od +2,97 % do +10,37 %, P<0,05), taktéž při hodnocení podílu živých spermií (od +4,37% do +8,82 %, P<0,01). Při vyhodnocení interakce mezi délkou ekvilibrace mrazicí křivkou ( 2. fázová a 3. fázová standardní) bylo nejvyšších hodnot průměrné motility a podílu živých spermií u obou křivek v kombinaci s délkou ekvilibrace 240 minut, avšak nebyl mezi nimi zaznamenán žádný statisticky průkazný rozdíl. Ve všech hodnocených částech práce byly nalezeny individuální rozdíly mezi jednotlivými býky i mezi jednotlivými odběry ejakulátu od jednoho býka (P<0,05). Pro zachování dobré oplozovací schopnosti ejakulátu v průběhu procesu kryokonzervace je zapotřebí zvýšit odolnost spermií vůči chladovému šoku a to přidáním správné koncentrace LDL do vhodného komerčně vyráběného ředidla, kterým bylo ředidlo AndoMed a Bioxcell. Následně je ve velké míře oplozovací schopnost vyrobené inseminační dávky ovlivněna chlazením a délkou ekvilibrace před samotným mrazením. Délka ekvilibrace 120 minut a déle a následný šetrný způsob mrazení dle mrazicí křivky, která zajišťuje pozvolný pokles teplot v komoře, zajistí vyšší průměrnou motilitu spermií a podíl živých spermií po rozmrazení.

Srovnání cen rodinného domu v různých částech města Brna v letech 2015 a 2016
Drcmánková, Hana ; Komosná, Milada (oponent) ; Lorencová, Marie (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá srovnáním cen rodinného domu v Brně – Králově Poli v letech 2015 a 2016. Tento rodinný dům se nachází v blízko centra města Brna a následně bude simulací přemístěn do okrajové části, Brna - Líšně. Ceny domu se určí cenou zjištěnou a cenou obvyklou. Úkolem je vyhodnocení rozdílnosti cen, v závislosti na době ocenění a umístění a následné stanovení faktorů, které ceny ovlivňují.

Navigace mobilních robotů
Rozman, Jaroslav ; Matoušek,, Václav (oponent) ; Šolc, František (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Mobilní robotika je v posledních letech velice diskutované a rozšířené téma.    Souvisí to především se stále se zdokonalující výpočetní technikou, která tak umožňuje    vyvíjet stále složitější a dokonalejší roboty. Cílem tohoto snažení je vytvořit robota,    schopného se autonomně pohybovat ve zvoleném prostředí. Pro tento úkol je nutné, aby si    robot vytvořil mapu, ve které bude svůj pohyb plánovat. V současné době se za standard    v mapování považují pravděpodobnostní algoritmy založené na metodě SLAM.    Tato disertační práce se zabývá návrhem plánovacího algoritmu právě pro metodu SLAM.    Popisuje plánování pohybu pro robota vybaveného dvojicí kamer, tzv. stereokamerou,    umístěnou na pohyblivé platformě. Plánování pohybu je navržené s ohledem na použití    algoritmů, které budou v obraze ze stereokamery vyhledávat význačné body a z těch pak    pomocí triangulace tvořit mapu, nebo také model prostředí.      Přínos práce by se dal rozdělit do tří částí. V první je popsán způsob vyznačování    plochy, ve které pak bude robot plánovat svůj pohyb. Druhá část se zabývá samotným    plánováním pohybu robota v této mapě. Bere při tom v úvahu vlastnosti algoritmu SLAM    a snaží se tedy toto plánování navrhnout tak, aby vytvořená mapa byla co nejpřesnější.    Ve třetí části je pak popsán pohyb platformy, která nese kamery. V této části    se využívá toho, že robot může svými kamerami sledovat i jiná místa, než jsou ta    ve směru jeho pohybu. To mu umožní prozkoumat mnohem větší prostor bez přílišné ztráty    informace o své přesné poloze.