|
Analýza potřeby služeb pro děti do tří let věku v regionu České Budějovice
LÍSKOVCOVÁ, Ilona
Výzkum byl rozdělen do dvou částí. Mapoval současnou situaci v České republice a v regionu České Budějovice z hlediska služeb péče o děti do tří let věku a názory respondentů vztahující se k těmto službám, včetně prokázání souvislosti s věkem, bydlištěm, vzděláním a úvahou o nástupu do zaměstnání dříve něž ve třech letech dítěte. Statistický rozbor byl zaměřen na posouzení závislostí faktorů a následné hledání kategorií, kde nastal významný rozdíl. Jednalo se o kvantitativní výzkum. Objektem zkoumání byl soubor 716 vybraných respondentů, tedy rodičů dětí do tří let věku z regionu České Budějovice.
|
|
Analýza sociálních služeb pro seniory v České republice v letech 2007 - 2015
Fialová, Tereza ; Prudká, Šárka (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na téma sociálních služeb pro seniory a jejich vývoj od roku 2007 do roku 2015. Cílem práce je popsání vývoje sociálních služeb, jak v České republice, tak v jednotlivých krajích a jejich následná komparace. Práce má také za úkol informovat o současné situaci a z obojího vyplývající prognózy do budoucna a jejich hodnocení. Teoretická část se zabývá definicí a zařazením sociálních služeb v rámci sociální politiky. Nedílnou součástí je popis základních forem sociálních služeb, poskytovatelů sociálních služeb a taktéž legislativního a finančního rámce sociálních služeb v České republice. Metodou užitou v této části práce je rešerše odborné literatury zaměřené na charakteristiku sociální politiky a zvláště sociálních služeb. Část empirická pak navazuje na poznatky z části teoretické. Výzkum se nejdříve zaměřuje na Českou republiku jako celek a až poté přechází ve zkoumání specifik jednotlivých krajů a jejich porovnání. Zde použitými metodami jsou analýza stávajícího systému sociálních služeb a regionální komparace. Zdrojem dat jsou především údaje Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Výsledkem zkoumání je potvrzení nezbytnosti sociálních služeb v životě seniorů. Práce se snaží popsat a upozornit na současné systémové nedostatky poskytování a financování sociálních služeb, které je potřeba řešit především s ohledem na současný demografický trend zvyšování počtu starších osob.
|
|
Motivace dárců krevní plazmy ve věku 18 - 26 let v České republice v roce 2016
Vilímková, Helena ; Barák, Vladimír (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Tématem bakalářské práce je motivace dárců krevní plazmy ve věku 18 až 26 let v České republice v roce 2016. První část práce se zabývá vymezením a popisem systému dárcovství krve a jejích složek v České republice. Dále se práce věnuje základním teoretickým koncepcím dané problematiky, soukromým plazmaferetickým centrům a motivaci dárců krevní plazmy. V praktické části je analyzován vlastní empirický výzkum. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že pro dárce plazmy ve věku 18 až 26 let je hlavní motivací finanční náhrada, a to i přesto, že dobrý pocit ze sebe zůstává na druhém místě a ve většině případů doprovází motivaci finanční náhrady. Vysvětlením je větší potřeba studentů, jakožto nevydělávajících občanů, vylepšit svou ekonomickou situaci.
|
|
Řízení IS/ICT se zaměřením na sourcing služeb informačního systému
Šebesta, Michal ; Voříšek, Jiří (vedoucí práce) ; Havlíček, Zdeněk (oponent) ; Příklenk, Oldřich (oponent) ; Král, Jaroslav (oponent)
Předmětem odborného výzkumu je sourcing již několik desítek let. Evoluce v oblasti informačních systémů v poslední době charakterizovaná především komoditizací ICT služeb však významně mění celkový kontext rozhodování. Služby dostupné na vyžádání přes Internet umožnují organizacím implementaci požadovaných funkcí oproti dřívější době za zlomek času. Tento trend znamená významnou šanci pro organizace, které by rády využily pokročilé ICT služby, bez nutnosti vysokých investic. Problémem je současný nedostatek metod a nástrojů pro řízení služeb informačního systému a jejich outsourcing. Vzhledem k vývoji a trendům na trhu ICT služeb lze očekávat, že v budoucnu velká část řízení IT bude zahrnovat ICT služby a strukturované řízení jejich úrovně. Současně dostupné metody jsou buď příliš široké, anebo naopak zahrnují pouze malou část celého problému. Nahodilá a nepodložená rozhodnutí v této oblasti mohou způsobit značné komplikace z hlediska kvality, využitelnosti, integrace, a v důsledku toho významně ovlivnit celkové náklady na IT daného podniku. Organizace musí buď revidovat existující modely, anebo navrhnout a zavést zcela nové modely řízení svého IS/ICT. Tato disertační práce se zabývá řízením IS/ICT se zaměřením na sourcing služeb informačního systému. Diskutuje dostupné sourcingové modely uváděné v literatuře a propojuje je se souvisejícím oblastmi. Na základě těchto oblastí pak prezentuje integrovaný pohled na možné strategie sourcingu IT. Především pak práce navrhuje originální concept rozhodování o sourcingu ICT služeb nazvaný SOURCER framework. Tento přístup navazuje na zmínené strategie sourcingu, a předkládá komplexní metodiku a kritéria pro rozhodování. Ty pomohou organizacím s výběrem ICT služeb s cílem udržování a řízení co nejvhodnějšího portfolia ICT služeb. Rozhodování je založeno na čtyřech základních pohledech: funkce, cena, čas, a kvalita. Tyto pohledy jsou diskutovány, individuálně analyzovány, a slouží jako základ pro další zkoumání. Celý framework je vyvíjen a validován s využitím přístupu Design Science Research Methodology (DSRM). Individuální komponenty jsou vyhodnoceny s využitím průzkumu mezi vybranými IT manažery. Další ověření přístupu je pak zajištěno realizováním případové studie, která mapuje reálné využití frameworku v organizaci. Tato případová studie zahrnuje specifikaci strategie, business--IT alignment, specifikace architektury služeb a její propojení, sourcing, and řízení portfolia ICT služeb.
|
|
Návrh indexu predikce finanční výkonnosti pro podporu rozhodování managementu nemocnic
Hajdíková, Taťána ; Černá, Anna (vedoucí práce) ; Lieskovská, Vanda (oponent) ; Lazar, Jaromír (oponent)
Disertační práce se zabývá manažerskými potřebami v oblasti finančního zdraví. Manažeři potřebují nástroj, pomocí něhož odhalí blížící se finanční úpadek nebo zhodnotí finanční kvalitu organizace. Svá rozhodnutí vážou na výkonnost, platební schopnost, zaměstnaneckou produktivitu, finanční zdroje a finanční riziko. V teoretické části práce je nutné vysvětlit neziskový sektor a jeho spojení s nemocničním prostředím. Je zapotřebí představit modely používané jak v České republice, tak v zahraničí, které spojuje společný prvek pro jejich tvorbu. Základním cílem této disertační práce je navržení modelu predikce finančního zdraví pro rozhodování managementu nemocnic, jejich vlastníků a zdravotních pojišťoven. K naplnění základního cíle musí být splněny tři dílčí cíle. Prvním cílem je za pomocí vícekriteriálních metod rozdělit nemocnice na zdravé a nezdravé. Druhým cílem je na základě expertního přístupu za podpory statistických metod výběr vhodných ukazatelů pro nemocniční prostředí a třetím cílem je najít vhodnou metodu ke stanovení váhového zastoupení jednotlivých ukazatelů v navrženém indexu a sestavit konečnou podobou nového finančního indexu pro nemocniční prostředí.
|
|
Possibilities of Big Data use for Competitive Intelligence
Verníček, Marek ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šperková, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou možností využití Big Data pro metody a postupy Competitive Intelligence. Cílem práce je navrhnout nástrojové sady pro práci s Big Data pro malé a velké firmy a následný návrh efektivního řešení pro získání konkurenční výhody podniku. Teoretická část této práce zpracovává dostupnou odbornou literaturu v České republice i v zahraničí a popisuje aktuální stav Competitive Intelligence, jeho možné zdroje a Big Data jako jeden z nich. Následně se práce věnuje charakteristice Big Data, jejich odlišnosti od práce s běžnými daty, nutností důsledné přípravy a možnosti jejich využití pro metody Competitive Intelligence. Praktická část práce se zabývá analýzou dostupných nástrojů Big Data na trhu s ohledem na celý proces práce od sběru dat, přes analýzu až po přípravu reportů a integrace celého řešení do automatizovaného stavu. Výstupem této části je návrh softwarové sady nástrojů Big Data pro malé a velké firmy podle možností jejich rozpočtu. Návrhová část práce se následně věnuje klasifikaci nejperspektivnějších oblastí trhu pro využití Big Data, možnými způsoby získání konkurenční výhody v jednotlivých oblastech a návrhem efektivního řešení pro podniky. Přínosem této práce je rozšíření palety zdrojů pro Competitive Intelligence a hloubková analýza možností využití Big Data, která má pomoci profesionálům využít tento dosud neobjevený potenciál ke zlepšení postavení na trhu, získání nových zákazníků a posílení současné uživatelské základny.
|
|
Úloha sestry ve zlepšování kvality života dětí po prodělané meningitidě
ŠPAČKOVÁ, Jana
Problematika kvality života se stala v posledních letech předmětem zájmu mnoha vědních oborů i široké veřejnosti. Ve zdravotnictví se kvalita života označuje jako HRQoL - Health Related Quality of Life - volně přeloženo kvalita života související se zdravím. Termín diagnostika kvality života u dětí a dospívajících je používán především pro oblast profesionálně poskytované zdravotní péče a je důležitým indikátorem závažnosti onemocnění a výsledku poskytované péče. Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu života dětí po prodělané meningitidě, identifikovat hlavní oblasti, v nichž je snížená kvalita života těchto dětí a navrhnout ošetřovatelské intervence ke zlepšování. Sběr dat se uskutečnil v období listopad 2009 ? červen 2010 na Klinice dětských infekčních nemocí, FN Brno. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo technikou studia písemných dokumentů a následně byl proveden nestandardizovaný hloubkový rozhovor s respondenty. Před začátkem kvalitativního šetření bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. První: Jakou péči od sestry očekávají děti, jaké intervence? Druhá: Jakou péči od sestry očekávají rodiče, jaké intervence? Třetí: Jak subjektivně hodnotí kvalitu života po prodělané meningitidě děti v porovnání se stavem před onemocněním? Čtvrtá: Jak hodnotí kvalitu života svého dítěte po prodělané meningitidě v porovnání se stavem před onemocněním jejich rodiče? Pátá: Ve kterých oblastech je nejvíce snížena kvalita života dětí? Šestá: Jakými ošetřovatelskými intervencemi může sestra přispět ke zlepšení kvality života dětí? Všechny otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného dotazníku ?DOTAZNÍK ZDRAVÍ A SPOKOJENOSTI.? Tento dotazník se využívá v rámci projektu ?QOLOP? - Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients. Před začátkem kvantitativního výzkumného šetření byla stanovena hypotéza H 1: Kvalita života dětí po prodělané meningitidě je nižší než u zdravých dětí. Tato hypotéza, nebyla potvrzena. Z uvedeného je patrné, že cíl diplomové práce byl splněn. Práci bude možné využít v praxi. Vytvořený Algoritmus úvodní péče o dítě s meningitidou a Následná péče o dítě s meningitidou by měl sestrám pomoci v orientaci a identifikaci základních potřeb dítěte s tímto onemocněním. Dále práci bude možné využít jako teoretický podklad pro vzdělávání studentů ošetřovatelství.
|
|
Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice
HALÁSZOVÁ, Monika
Bakalářská práce na téma "Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice" pojednává o příjmu doplňků stravy s jódem a o příjmu dalších významných dietárních zdrojů jódu, ve vztahu k nadměrné saturaci jódem u sledovaného souboru 11-12letých dětí z ČR. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá současným stavem dané problematiky a využívá poznatků odborné literatury. Věnuje se jódu a jeho dietárním zdrojům, vlivu deficitního nebo nadměrného příjmu jódu na štítnou žlázu a její funkci, řešením jódového deficitu v České republice. Dále suplementací a doplňky stravy a také výživou školních dětí. Praktická část práce je zaměřena na kvantitativní výzkum u vybrané skupiny dětí, u které pracoviště Státního zdravotního ústavu stanovila hladinu jodurie (jódu v moči). Výzkumný soubor představoval 300 dětí různého pohlaví ve věku 11-12 let z České republiky. Důvodem pro výběr právě této věkové kategorie je důležitost dostatečného, optimálního přísunu jódu v období tělesného a pohlavního vývoje. Jednu skupinu tedy tvořily děti s jodurií do 300?u/l a druhou skupinou byly děti s jourií nad 300?u/l. Data v rámci mé práce byla získána dotazníkovou metodou. Vzhledem k věku respondentů, dotazník společně s dítětem vyplňoval i jeho rodič. Dotazník měl také sloužit jako informace rodičům o významu jódu pro zdraví jejich dítěte. Rodiče, kteří projevili zájem, obdrželi individuální vyhodnocení jodurie a dotazníku. Získaná data byla zpracována pomocí počítačového programu Microsoft Excel a vyhodnocena. V praktické části jsou stanoveny dva cíle práce a dvě výzkumné otázky, jejichž úkolem bylo zjistit míru užívání doplňků stravy s jódem a zjistit, jaké významné zdroje jódu konzumují děti s nadměrným přísunem jódu, tedy s jodurií nad 300ug/l. Jako hlavní zdroje jódu byly sledovány mléko a mléčné výroky, sůl s jódem, slané pochoutky, dosolování pokrmů, mořské ryby a pokrmy z nich a doplňky stravy s obsahem jódu. Prvním cílem bylo zjištění přísunu jódu doplňky stravy a suplementy u souboru 11-12letých dětí v České republice. Druhým cílem bylo zjistit, zda sledovaní jedinci s jodurií nad 300ug/l užívají doplňky stravy s obsahem jódu, respektive v kombinaci s jinými potravinami s vyšším obsahem jódu nebo bohatými na jód. Výsledky výzkumu ukazují, zda respondenti užívají doplňky stravy, které potraviny s vyšším obsahem jódu nejčastěji konzumují a zda to má vliv na hladinu jodurie. Vlastní výzkum prokázal u celého sledovaného souboru poměrně časté, i když nepravidelné užívání doplňků stravy s jódem. Užívání doplňku stravy s jódem však nejspíše nesouvisí s používáním kuchyňské soli bez jódu nebo s výskytem onemocnění štítné žlázy u samotného respondenta nebo v jeho rodině. Jako hlavní zdroje jódu se potvrdily mléko a mléčné výrobky, ale také sůl s jódem. Ukázalo se, že zdroje jódu konzumují děti s nadměrnou jodurií téměř stejně často, jako ostatní děti. Při hlubším prozkoumání výsledků vyplynulo, že důvodem nadměrné saturace může být současná konzumace doplňku stravy a několika dalších významných potravních zdrojů jódu, především mléka a mléčných výrobků. U některých respondentů, také může být příčinou vyšší jodurie konzumace významných zdrojů jódu jako je pokrm z mořských ryb nebo užití doplňku stravy s jódem v předchozích dvou dnech. Výsledky tedy mimo jiné poukazují na potřebu zlepšit informovanost o vhodnosti míry užívání doplňků stravy s jódem, o zdravotním významu snížení množství soli ve stravě, byť soli s jódem. Spolu s usměrněním obsahu jódu v mléce by tak mohlo být dosaženo optimálního zásobení jódem u vyššího procenta sledované populační skupiny, než tomu bylo doposud.
|
|
Role sestry v proktologické ambulanci
ŠULCOVÁ, Jana
Teoretická východiska: Problematika onemocnění v rektální a anální oblasti má zvyšující se tendenci. Především tedy hemoroidální onemocnění, kterému jsme se věnovali v bakalářské práci. Dnes toto onemocnění řadíme mezi civilizační choroby a trpí jim nejméně 37 % dospělé populace. Ambulantní chirurgie zahrnuje širokou škálu léčebných postupů od konzervativní léčby, až po semiinvazivní léčbu. Semiinvazivní léčba je klienty dobře snášena a může pomoci až 90 % klientů. Bakalářská práce se zabývá specifikem práce sestry v proktologické ambulanci. To se týká témat, jako jsou vyšetření stolice, základní endoskopické metody, komunikace a informovanost klienta v oblasti životního stylu. Základní teoretická východiska práce popisují také hemoroidální onemocnění. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku hemoroidálního onemocnění, nejčastějšími projevy a dostupnou léčbou hemoroidálního onemocnění. Cíle práce: Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhým cílem bylo zmapovat, jak sestry v proktologických ambulancích informují pacienty o životním stylu. K těmto cílům jsme si položili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhá výzkumná otázka se věnuje podávání informací sester o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci. Metodika: Pro bakalářskou práci jsme se rozhodli zvolit formu kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami pracujícími v proktologických ambulancích. Rozhovory probíhaly v období od 28. 2. 2014 do 15. 3. 2014 v pěti proktologických ambulancích z různých měst, a to v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a Třemošné u Plzně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester, které pracují v proktologických ambulancích. Rozhovory byly se souhlasem všeobecných sester nahrávány na nahrávací zařízení. Následně byly získané údaje zpracovány do kategorizačních skupin, které byly analyzovány. V rozhovorech byly dány otázky předem připravené, které byly v průběhu rozhovoru doplněny o podotázky. Rozhovor jsme rozdělili do pěti oblastí: Identifikační otázky, úloha sestry, vyšetřovací metody, doporučení a informace o životním stylu. Výsledky: Výsledky poukazují na to, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Zjistili jsme, že úkolem všeobecné sestry pracující v proktologické ambulanci je příprava speciálních instrumentů a potřebných pomůcek při endoskopickém vyšetření. Dále pak asistence lékaři při vyšetření a léčebných metodách Baronova ligatura a Hemoron a také manipulace s přístroji na pracovišti, prováděná hygienická opatření, agenda spojená s provozem a vedení dokumentace. V dalších oblastech rozhovoru všeobecné sestry uváděly odběry biologického materiálu a to především odběr krve, odběr stolice a odběr biologického materiálu na histologické vyšetření. Příprava klienta na endoskopické vyšetření, komunikace a zajištění intimity při vyšetření. Dále jsme zjistili, že více než polovina všeobecných sester dbá na psychickou přípravu klienta na rektoskopické vyšetření, ale výsledky odhalily také slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru uvedla, že před anoskopickým vyšetřením neinformují klienta o přípravě na vyšetření. Pouze necelá třetina výzkumného souboru uvedla, že informuje klienta o vyprázdnění přirozenou cestou před vyšetřením. V problematice podávání informací o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci jsme došli k závěru, že všeobecné sestry se snaží informovat klienta v oblastech pohybové aktivity, hygienické péče, vhodných i nevhodných potravin a to dostatečně, i když uvádějí, že mají velice málo času. Proto kladou důraz na ty nejdůležitější informace.
|
|
Využití biografické anamnézy v péči o klienty s demencí v domovech pro seniory v Českých Budějovicích
ČÁPOVÁ, Pavlína
Základní teoretická východiska: Počet lidí trpících demencí neustále stoupá, zejména z důvodu snížení porodnosti a prodlužování průměrné délky života. Problematice péče o klienty s demencí se věnuje i Světová zdravotnická organizace, která na toto téma sepsala podrobnou zprávu. Souhrn této zprávy vypracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. V tomto souhrnu je uvedeno, že v roce 2011 se počet léčených klientů v ambulantní péči v České republice vyšplhal na číslo 14 932 (z toho 67% žen) s diagnózou F00 (Alzheimerova choroba) a s diagnózami F01 F03 (ostatní demence) na 17 955 (z toho téměř žen). K roku 2010 byl odhadován celosvětový počet nemocných demencí na 35,6 milionů. Společností je člověk s demencí neustále vnímán jako nekomunikativní klient, o kterého je péče velice náročná a složitá (Kopecká, 2012). Demence tedy představuje problém nejen ve sféře bio-psycho-sociální, ale také v ekonomické (Wija, 2012). Základem psychobiografického modelu péče je změnit úhel pohledu na klienta, především jako na osobnost, která má svou vlastní biografickou historii a to individuální, regionální či kolektivní. Za pomoci psychobiografického modelu se péče stává tolerantnější, jelikož je tento model zaměřený především na udržení a podpoření schopnosti sebepéče a udržení a reflektování stávajících schopností klienta, a to zejména schopností psychických (Procházková, 2011). U klientů s demencí je podstatné najít cestu k jejich emočnímu životu, které můžeme dosáhnout znalostí informací z klientovy biografie. Znalost životní cesty klienta také objasní potřeby v péči, které si klient žádá (Kopecká, 2012). Psychobiografický model péče zlepšuje péči o klienta s demencí zejména v oblasti individuální péče a aktivizace klienta. Cíle práce: Pro výzkumné šetření této práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit názor sester na využití biografické anamnézy v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a druhým cílem zjistit vliv biografické anamnézy v péči o klienty v domovech pro seniory v Českých Budějovicích, u kterých se biografická anamnéza využívá. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky: Jak nahlíží sestry pracující v domovech pro seniory v Českých Budějovicích na vliv biografické anamnézy v péči o klienty? Další výzkumnou otázkou byla: V jakých oblastech, si myslí sestry pracující v domovech pro seniory v Českých Budějovicích, že biografická anamnéza zlepšuje péči o klienta? Metodika: Výzkumné šetření k tématu využití biografické anamnézy v péči o klienty s demencí v domovech pro seniory v Českých Budějovicích bylo prováděno formou kvalitativního šetření. Technikou sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se sestrami pracujícími v domovech pro seniory v Českých Budějovicích. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že všechny respondentky shledávají využívání biografické anamnézy jako přínosné v péči o klienty s demencí, zejména v oblasti zlepšení individuální péče, spolupráce s klientem a rodinnými příslušníky a zisku informací o klientovi. Všechny respondentky by chtěly začít využívat biografickou anamnézu v péči o klienty s demencí, i když pro některé z nich by bylo zavedení modelu do praxe problematické, z důvodu nedostatku personálu a rozšíření stávající dokumentace. Závěr: Výsledky výzkumného šetření by mohly sloužit ke změně přístupu v péči o klienty s demencí a ke zkvalitnění této péče. Vrchním sestrám by tato bakalářská práce mohla sloužit jako podkladový materiál k seznámení se s touto problematikou a ke zvážení možnosti zavedení biografické anamnézy do péče o klienty s demencí, jelikož všechny dotazované respondentky uvedly práci s biografií klienta jako přínosnou v péči o klienty s demencí.
|
host ::
