|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s MRSA
Zajacová, Aneta ; Trojánek, Milan (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Ošetřovatelská péče o pacienty s MRSA" se zabývá problematikou bariérového režimu v souvislostí primárně s infekcí zlatým stafylokokem. Cílem práce bylo zjistit postoje ošetřovatelského personálu k bariérové ošetřovatelské péči, analyzovat dodržování bariérových opatření v klinické praxi a identifikovat faktory, které jsou spojené s případnou sníženou motivací k jejich dodržování. Teoretická část práce slouží jako úvod do problematiky, empirická část obsahuje výsledky vlastního šetření a slouží k prozkoumání výše uvedených cílů. Metodou výzkumu byl dotazník vlastní konstrukce o 33 otázkách, který byl distribuován mezi sestry, ošetřovatele a sanitáře na chirurgických a interních lůžkových odděleních dospělé části Fakultní nemocnice v Motole. Byly zahrnuty odpovědi od 67 respondentů a získaná data byla statisticky zpracována. Výsledkem šetření jsou následující zjištění: Pouze 13 respondentů (19 %) tvrdí, že na jejich oddělení vždy všichni dodržují bariérová opatření. Nejčastější odpovědí na otázku "kdo je nejčastěji nedodržuje" jsou lékaři, což odpovídá 23 respondentů (34 %), z toho 17 z jednotek intenzivní péče. Nejčastější situace, kdy se nedodržují, je "akutní stav pacienta" s 27 respondenty (40 %) a "v noci" s 12 respondenty ze standardního oddělení a jen 1 z JIP. Motivací k...
|
|
|
Význam polyploidizace v evoluci trav tribu Triticeae
Papoušek, Lukáš ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Polyploidizace, proces znásobení sádek chromozomů, představuje jednu z nejvýznamnějších sil, které formovaly evoluci většiny krytosemenných rostlin. Proto je také důležité poznání mechanismů vzniku polyploidie. Ta nejčastěji vzniká prostřednictvím neredukovaných gamet (méně somatickou polyploidizací). Autopolyploidi jsou výsledkem polyploidizace v rámci jednoho druhu, resp. populace, zatímco vzniku alopolyploidů předchází mezidruhová hybridizace. Polyploidizace hrála hlavní roli i v tribu Triticeae (Poaceae), do kterého náleží ekonomicky významné plodiny (pšenice, žito a ječmen). Taxonomie celého tribu, zejména rodový koncept, stojí v posledních desetiletích na genomických konceptech. Taxonomie je však značně komplikovaná zejména díky hybridizaci, resp. alopolyploidizaci. Důsledkem alopolyploidizace a i samotné hybridizace je retikulátní "pattern" a není vůbec snadné určit hranice mezi taxony, dokonce ani na rodové úrovni. Za modelový druh studia alopolyploidie lze považovat Triticum aestivum jednak kvůli ekonomickému významu, ale i kvůli jeho vzniku několika kol hybridizačních a polyploidizačních událostí. Přestože alopolyploidie převládá, lze se v některých "cladech" tribu setkat v menší míře i s autopolyploidy (rody Hordeum, Agropyron a Thinopyrum). Polyploidie je v tribu natolik častá, že se...
|
|
|
Vnímání strategií práce s obecně-geografickou mapou žáky různého věku
Poldová, Viktorie ; Trokšiar, David (vedoucí práce) ; Machová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá strategiemi používanými při práci s mapou a jejich vnímáním žáky různého věku. Pro výzkum byla vybrána obecně-geografická mapa, se kterou se žáci často setkávají v hodinách geografie. Celkem 92 žáků 6. a 9. tříd a posledního ročníku SŠ se účastnilo experimentu zahrnujícího test a dotazník. Oční kamera využívaná během testu umožnila získat reálné strategie, zatímco strategie vnímané žáky byly získány za pomoci dotazníku. Vnímané strategie byly kvalitativně i kvantitativně zpracovávány a zkoumány z hlediska čtyř dimenzí, tj. repertoáru, distribuce, adaptability a efektivity. Výsledky odhalily široký repertoár vnímaných strategií a nejčastěji uváděné typy strategií. Největší repertoár se ukázal u žáků v posledním ročníku SŠ, zatímco nejmenší u žáků 6. ročníku. Na základě distribuce typů strategií v úlohách a používání potřebných prvků v uvedené strategii prokázali nejvyšší schopnost přizpůsobovat své vnímané strategie studenti posledního ročníku SŠ, naopak nejnižší žáci 6. ročníku. Pro hodnocení efektivity byly stanoveny ideální nejrychlejší a nejpřesnější strategie. Přes problematičnost zkoumání efektivity u vnímaných strategií bylo zjištěno, že žáci ve většině úloh upřednostnili rychlejší strategie, ale uváděli i neefektivní strategie. Nejefektivnější strategie volili...
|
|
|
Využití fyzioterapeutických technik při léčbě endometriózy
Bártová, Lenka ; Fabičovic, Klaudia (vedoucí práce) ; Aujezdská, Eva (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Lenka Bártová Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Klaudia Fabičovic Název bakalářské práce: Využití fyzioterapeutických technik při léčbě endometriózy Abstrakt: Tato teoretická rešeršní bakalářská práce se zabývá problematikou žen s onemocněním endometriózy. Jedná se o chronické zánětlivé estrogen-dependentní onemocnění, které je spojeno s celou řadou klinických projevů, z nichž nejčastějšími jsou bolest a poruchy plodnosti. Léčba tohoto onemocnění je spíše symptomatická, a ne vždy poskytne požadovaný efekt. Fyzioterapie může být využita jednak v perioperační péči a také jako doplňková metoda léčby s cílem především zlepšit kvalitu života a ovlivnit některé bolestivé symptomy. Cílem bakalářské práce je vytvořit ucelený přehled o endometrióze se zaměřením na vznik, klinické projevy a možnosti léčby včetně fyzioterapie. Dalším cílem je vypracovat systematickou rešerši klinických studií, které se zabývají různými fyzioterapeutickými technikami při léčbě endometriózy, a zjistit, jaký mají terapeutický efekt. Pro zpracování speciální části bylo vybráno 20 studií, které se zaměřují na vliv kinezioterapie, manuálních technik a fyzikální terapie. Klinické studie byly rozděleny do pěti kategorií podle typu použité intervence. Nejčastěji zkoumaný je vliv fyzické aktivity, dále...
|
|
|
Ovariální stimulace a problematika hyperstimulačního syndromu
Pohlová, Nikola ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Ješeta, Michal (oponent)
Ovariální stimulace je klíčovým prvkem asistované reprodukce a pomáhá ženám v léčbě neplodnosti. Hormonální stimulace ovarií zajišťuje růst a vývoj ovariálních folikulů. Vybraný dominantní folikul během ovulace uvolní oocyt, který je určen k oplození. Při metodách umělého mimotělního oplození dochází ke stimulaci více folikulů a k odebrání většího množství oocytů. Odebrané oocyty jsou následně oplozeny in vitro. V této práci jsou diskutovány přínosy a rizika nejčastěji používaných stimulačních protokolů. Důraz je kladen na optimalizaci stimulace pro jednotlivé pacientky, zohledňující jejich zdravotní stav, funkční ovariální rezervu a individuální potřeby. Představeny jsou speciální stimulační protokoly pro pacientky se syndromem polycystických ovarií a pro pacientky s onkologickým onemocněním. Stimulaci ovarií podstupují také dárkyně oocytů. Nejzávažnějším rizikem ovariální stimulace je ovariální hyperstimulační syndrom. Stimulace ovarií je využívaná také při záchraně ohrožených savčích druhů nebo v chovu domestikovaných zvířat. Studium ovariální stimulace je důležité pro zdokonalování reprodukčních metod v humánní i veterinární medicíně. Klíčová slova: folikuly, ovariální stimulace, asistovaná reprodukce, ovulace, rizika
|
|
|
Kvalita života člověka nepřetržitě pečujícího o blízkého nemocného
Bálková, Klára ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Za téma bakalářské práce jsem zvolila sondu do problematiky kvality života osob dlouhodobě pečujících o blízkého nemocného. První část obsahuje přehled vývoje konstruktu kvality života v historickém kontextu ze zdrojů odborné literatury, s důrazem na její multioborové vymezení ve společenskovědních oborech, medicíně a ošetřovatelství. Druhá část popisuje zpracování údajů od osob pečujících o své blízké na podkladě mého vlastního dotazníku zaměřeného na odhad kvality života se záměrem nejen ověřit jeho parametry, ale získat pilotní údaje o subjektivním vnímaní situace na vzorku dlouhodobě pečujících osob. Během sezení byl rovněž administrován dotazník psychické odolnosti. Sběr dat proběhl v přímém kontaktu s respondenty metodou příhodnosti v průběhu prosince 2023. Získaná data od 114 osob (muži 41, ženy 73), průměrný věk M = 56,6, SD = 25,45 byla zpracovaná jednak z hlediska frekvence výskytu odpovědí a vztahů mezi proměnnými, jednak vícečetnou lineární regresní analýzou. Záměrem bylo zjistit, jak pečující osoby hodnotí vlastní kvalitu života a co jim v péči o blízkého nemocného děla největší starost. Současně identifikovat oblasti, ve kterých pečujícím osobám nejčastěji schází odborná i laická podpora společnosti a jaký by, podle jejich potřeb, měla mít charakter.
|
|
|
Hnědá tuková tkáň a její pozitivní účinky
Máchová, Magdaléna ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Haasová, Eliška (oponent)
Hnědá tuková tkáň (BAT) je specializovaný typ tukové tkáně, která hraje významnou roli v netřesové termogenezi vyvolané nejčastěji po chladové aklimaci. Mnoho studií také zdůrazňuje roli BAT i v ovlivňování kardiovaskulárního systému a tím i obezity, diabetu mellitu 2. typu, aterosklerózy a inzulínové resistence. BAT má ochranný účinek proti oxidativnímu stresu a nedávné studie naznačují, že má také potenciální terapeutický význam pro léčbu rakoviny a osteoporózy, přičemž může hrát roli i v imunomudulačních účincích organismu. Klíčová slova: hnědá tuková tkáň, netřesová termogeneze, chladová aklimace, β- adrenergní receptor, terapeutický potenciál
|
|
|
Požárová ekologie temperátních lesních ekosystémů severní polokoule
Scalabroni, Jane ; Adámek, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Lesní požáry se různí svým průběhem a vlivem na vegetaci z několika hledisek. Jsou ovlivněny abiotickými podmínkami v závislosti na geografickém umístění a rovněž místními specificitami stanoviště. S tím souvisí i vliv místní vegetace na požár - ovlivňuje jej například z hlediska hořlavosti opadu či způsobů šíření ohně (např. do koruny). Kromě vlivu vegetace na požár můžeme vývoj vegetace sledovat i opačným směrem, tedy z hlediska sukcesního vývoje na požárem postižených stanovištích. Rozlišujeme též několik funkčních odpovědí stromových druhů na požár. Tato práce poskytuje srovnání požárních režimů borů, bučin, smrčin a doubrav v různých oblastech v boreální a temperátní zóně severní polokoule. Zahrnuje informace o typu a průběhu požáru, požární historii lokalit a vzájemnému vlivu požáru na místní vegetaci. Nejčastěji hořícím společenstvem jsou zde bory, nejméně hořlavým bučiny. V kontextu doubrav se práce dotýká i tématu řízeného vypalování a v kapitole o smrčinách je věnován prostor smrčinám postiženým podkorním hmyzem. Množství dostupných zdrojů o jednotlivých společenstvech se různí, nejvíce poznatků je k dispozici z boreálního prostředí, nejméně o biotopech jako například zmiňované bučiny, které příliš nehoří. Toto je poměrově reflektováno i v samotné práci. Je tedy vidno, že ačkoli jsou...
|
|
|
Mechanismy autoinkompatibility u krytosemenných rostlin a možnosti jejich prolomení
Velebová, Veronika ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Slovák, Marek (oponent)
Rostliny vyvinuly reprodukční strategii známou jako cizosprašnost, při které dochází k oplození pomocí pylu z geneticky odlišného jedince téhož druhu. Tato strategie je klíčová pro zabránění příbuzenskému křížení a pro zajištění outcrossingu. Mechanismem, který umožňuje cizosprášení a zamezuje samooplození, je tzv. autoinkompatibilita. Tu lze rozdělit na dva typy - heteromorfní a homomorfní. Inkompatibilní reakce může být řízena haploidním (n) genotypem pylu (gametofytická autoinkompatibilita) či diploidním (2n) genotypem rostliny produkující pyl (sporofytická autoinkompatibilita). V rámci homomorfní inkompatibility byly podrobně popsány tři systémy, které se liší svým fungováním na molekulární a fyziologické úrovni. Existují však i další systémy, které ale zatím nebyly plně popsány. Ačkoli je autoinkompatibilita vcelku účinným mechanismem, existují podmínky, za kterých se může stát nefunkčním. Výsledkem je pak samooplození u běžně cizosprašných rostlin. Tento jev byl souhrnně nazván jako pseudokompatibilita. Konkrétním příkladem prolomení autoinkompatibility je tzv. efekt mentora. Jedná se o jev, kdy cizí pyl indukuje samooplození u běžně cizosprašných rostlin. Efekt mentora byl doposud nejčastěji zkoumán v rámci šlechtitelských záměrů, nicméně informace, do jaké míry může tento jev fungovat i v...
|
|
|
Covid-19: očkování, prodělání nemoci a post-Covid syndrom
Fořtová, Karolína ; Urbánková Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Cíl práce: Cílem této práce je nejdříve v teoretické části uvést čtenáře do problematiky onemocnění Covid-19. A v experimentální části prošetřit proočkovanost respondentů, prevalenci onemocnění, příznaky onemocnění, prevalenci post-Covid syndromu či zasažení konkrétních orgánových systémů post-Covid syndromem. Dále bylo cílem prozkoumat vliv jednotlivých faktorů (věk, pohlaví, aktivní kouření, BMI, komorbidity, očkování, varianta viru) na průběh onemocnění a post-Covid syndrom. Metody: Dotazníková studie zahrnuje 752 respondentů obou pohlaví a všech věkových kategorií. Sběr dat probíhal v rámci České republiky v období od června 2023 do ledna 2024. Pro statistické vyhodnocení byl využit program MS Excel a pro vizualizaci dat Power Bl. Výsledky: 84,18 % respondentů se nechalo naočkovat. 72,61 % respondentů prodělalo Covid-19 a větší podíl tvořili neočkovaní jedinci (52,20 %). Nejčastějšími příznaky byly silná únava (62,09 %), zvýšená teplota/horečka (62,27 %), bolest svalů a kloubů (56,96 %) a bolest hlavy (56,04 %). Post-Covid syndromem trpělo/trpí 62 respondentů (11,36 %) a nejčastěji zasaženými orgánovými systémy byly plíce (46,77 %), nervová soustava (32,26 %), smysly (30,65 %), svaly (20,97 %) a klouby (17,74 %). Statistickou analýzou byla prokázána závislost mezi očkováním a hospitalizací,...
|
host ::
RSS.