|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Bolest, utrpení a zlo v životě adolescenta
JAROŠOVÁ, Magdaléna Lucie
Diplomová práce popisuje bolest, utrpení i zlo a také období adolescence, jak je patrno z názvu. Je zde popsán vývoj léčby bolesti, její aspekty, psychoterapie. Následuje psychologický pohled na bolest a náboženský pohled na bolest. V kapitole adolescence vývoj fyzické, duševní, sociální i spirituální složky, následován rizikovými faktory v adolescenci. V empirické části se práce věnuje kvalitativnímu výzkumu hledajícímu odpověď na výzkumnou otázku "jak vnímají mladí lidé v období rané adolescence proces setkání se s bolestí a utrpením, a jaké mechanismy používají k jejich zvládání".
|
|
|
Konflikty mezi bratry v knize Genesis
HAMŘÍKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá biblickými texty ze Starého zákona z knihy Genesis o sourozenecké rivalitě, porovnává je s výkladem Jonathana Sackse, Miroslava Volfa, Josefa Hřebíka a Prokopa Remeše a Aleny Halamové. Práce je doplňená překladem z hebrejského jazyka a komentářem. Práce obsahuje přílohu s odkazem na textově-kritické a překladatelské aspekty.
|
|
|
Etikoterapie v pojetí Ctibora Bezděka. Problematika morálního života člověka a jeho zdravotního stavu.
Holcová, Katarína ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Bibliografická citace Etikoterapie v pojetí Ctibora Bezděka. Problematika morálního života člověka a jeho zdravotního stavu. [rukopis]: Diplomová práce/Katarína Holcová; vedoucí práce: doc. ThLic. Mgr. Karel Sládek, Th. D. et MUdr. Jan Fošum, Dr. Theol. -- Praha, 2022 - 82 s. Anotace Cílem diplomové práce je poukázat na souvislosti mezi morálním životem člověka a jeho zdravotním stavem. Jde o aktuální téma aplikované etiky, které se zabývá vztahem etického jednání a jeho následků ve zdraví a terapii nemocí. Práce se zabývá životem a dílem Ctibora Bezděka, který je odbornou veřejností považován za zakladatele etikoterapie. Diplomová práce představuje pojmy z etikoterapie a snaží se srozumitelným přístupem přiblížit význam jeho práce do dnešních dní. Zároveň je kladen důraz na důležitost mravní rovnováhy v různých oblastech našeho života, úlohu víry v Boha a důvěru, kterou do něho vkládáme, v dynamice zdraví a nemoci. Klíčová slova: etika, etikoterapie, modlitba, morálka, nemoc, sugesce, uzdravení, zlo
|
|
|
Biblický pohled na utrpení na základě starozákonní knihy Jób a vybraných textů mezopotámské literatury.
Fictumová, Regina ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor Jiří (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala Biblickým pohledem na utrpení ve starozákonní knize Jób a reflexí utrpení zbožného ve vybraných skladbách mudroslovné literatury staré Mezopotámie. Pokud se pokoušíme vykládat knihu Jób, jsme nuceni uznat, že je to kniha "nevšedně obtížná"1 a v mnohém ohledu i provokativní. Tento hutný text, který považuji m. j. za teologický traktát, obsahuje vedle myšlenkově velmi hlubokých úvah i syrové, děsivé, místy až temné výpovědi, ve kterých se může i dobře informovaný čtenář snadno utápět a ztrácet. Toho jsem se snažila vyvarovat snahou o určité zpřehlednění a projasnění hlavní myšlenkové linie či záměru knihy průběžným odkazováním na biblické perikopy, které jsem dohledala a doložila studiem odborné literatury a Písma. Kniha Jób není jedinou skladbou, ze které mluví moudrost protříbená bolestí, neboť problém utrpení patří k nadčasovým problémům lidské existence. Proto jsem vyhledala texty z mudroslovné literatury staré Mezopotámie jako je "Člověk a jeho bůh", "Chci chválit pána moudrosti" a "Babylónská theodicea" a pokusila jsem se s nimi knihu srovnat. Toto úsilí se může zdát odvážným, jsem však přesvědčena, že má své oprávnění. Při řešení tohoto úkolu mi byla vedle další odborné literatury cennou pomůckou studie švýcarského reformovaného starozákoníka Johanna...
|
|
|
Konflikt dobra a zla v Silmarillionu ve vztahu k bibli
Kučera, Benjamin ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Předmětem této práce je nahlédnout konflikt dobra a zla v Silmarillionu z biblické perspektivy. Vycházím zde především z textu samotného Silmarillionu a snažím se v něm určit motivy související s ústředním tématem. Tyto motivy pak dále analyzuji a pokouším se odhalit jejich původ, totiž zda pocházejí z biblické tradice, či z tradice jiné. První část práce se věnuje Silmarillionu jako takovému, a podává krátké shrnutí, které má čtenáři připomenout základní dějovou osnovu a motivy. Druhá část řeší problematiku dobra a zla z kosmického hlediska. Definuje dobro a zlo a snaží se určit obecné principy fungování tohoto zápasu s přihlédnutím k jejich konkrétním realizacím. Tato část by měla umožnit určit, v jakých motivech a do jaké míry funguje daná problematika podle křesťanského pojetí, a kde a jak podle pojetí severské mytologie, či jiných zdrojů. Třetí část se pak zabývá fungováním dobra a zla ve vztahu ke konkrétním osobám či skupinám osob, a popisuje tak, jak lidé zlu propadají a jak mu mohou vzdorovat. Mělo by se zde ukázat, které hodnoty Tolkien považuje za důležité. Opět i zde se pak ukáží jednotlivé vlivy, které na něj působily.
|
|
|
Srovnání filosofie a etiky u Augustina a Tomáše Akvinského
Havránek, Zdeněk ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Magisterská práce se zabývá filosofií a etikou sv. Tomáše Akvinského a sv. Augustina. Nejdříve charakterizuji dobu. Pak již rozepisuji jednotlivé kategorie týkající se morální zasazenosti člověka do světa, jako je Bůh, duše, vůle, dobro, zlo, blaženost. Mým cílem je ukázat smysl lidské existence a ukázat jakým způsobem rozumí jednotlivým tématům oba filosofové, čím se liší a kdy mají stejný názor.
|
|
|
Problém odpovědnosti a svobody
Rohlenová, Lucie ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
ROHLENOVÁ, LUCIE. Problém odpovědnosti a svobody. Praha, Karlova univerzita, 2012, 69 str. Diplomová práce. Práce je věnována vývoji fenoménu svobody v novověku od Spinozy po Lévinase. Diplomová práce je založená především na stěžejních dílech filosofů, B. Spinozy, I. Kanta, K. Jasperse, J. P. Sartra, E. Lévinase. Zaměřuje se na termíny odpovědnosti a svobody, které v jejich filosofii nabývají jiného, hlubšího významu. Baruch Spinoza spojuje svobodu s nezávislostí, s kauzální nezávislostí. Svobodná věc je pak ta, která je sama příčinou svého jednání. A proto v tomto smyslu můžeme hovořit jen pouze, že Bůh je svobodný. Immanuel Kant představil novou dimenzi svobody v etice, která prohloubila východisko etické filosofie. Člověk je bytost, která sama ze své svobody a odpovědnosti vůči sobě i druhým lidem buduje dle svého rozumu mravní svět. U Karla Jasperse je důraz kladen především na jeho stěžejní dílo Otázka viny. V práci je podrobně rozebrána vina, kterou klasifikuje do čtyř hledisek: kriminální, politickou, morální a metafyzickou. Jean Paul Sartre je autorem myšlenky, že naše tělo, a tedy náš vztah k Druhému, je ve třech rovinách: bytí pro sebe, bytí pro druhé, bytí o sobě v pohledu druhých. Poslední část práce je věnována vztahu Stejného a Jiného v díle Emmanuela Lévinase. Otázce, jak může...
|
host ::
RSS.