|
|
Připravenost začínajících učitelů pro prevenci a řešení školního šikanování
Fáčková, Jana ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na teoretickou připravenost začínajících pedagogů v otázce prevence a řešení školní šikany. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení některých pojmů týkajících se školní šikany, popisuje roli učitele a začínajícího učitele. V této části zmiňuji důležitou roli metodika prevence na školách, možné kroky při prevenci šikany a postupy při řešení šikany, ať už se jedná o šikanu žáků nebo učitelů. Praktická část analyzuje dvě základní školy ve Středočeském kraji. Školy jsou rozdílné v počtu žáků, ve styl výuky i v personálním obsazení. Dotazníkového šetření se zúčastnilo pouze 52 respondentů. V dotazníku jsem oslovila i zkušené pedagogy a zajímala jsem se o jejich přístup k minimálnímu preventivnímu programu. V rozhovorech s pedagogy, kteří teprve začínají svou profesionální dráhu, jsem mimo jiné zjišťovala, jak je vysokoškolské studium připravilo na možné případy školní šikany a zda splnila učitelská profese jejich očekávání. Součástí empirického výzkumu jsou i rozhovory s metodiky prevence a školním psychologem. V závěrečné části jsou navržena doporučení pro začínající pedagogy a školy v prevenci školní šikany. KLÍČOVÁ SLOVA Začínající učitel, kázeň, autorita, prevence, školní šikana, rizikové chování
|
|
|
Začínající učitel a výuka v inkluzivní třídě
Bajtlová, Anna ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Diplomová práce se zabývá začínajícími učiteli a jejich výukou v inkluzivní třídě. První kapitola teoretické části je věnována začínajícímu učiteli a jeho pregraduální přípravě na výuku v inkluzivním vzdělávání. Druhá kapitola se zabývá vymezením pojmu inkluzivní vzdělávání, inkluzivními principy, vývojem inkluzivního vzdělávání na území ČR i jeho aktuálním stavem. Třetí kapitola je zaměřena na samotnou výuku v inkluzivní třídě, její aktéry a další vybrané aspekty. Empirická část si klade za cíl popsat zkušenosti začínajících učitelů, absolventů studijního oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy na PedF UK, s výukou v inkluzivní třídě, s důrazem na limity, které při ní pociťují. Vedle toho je cílem práce také přiblížit postoje začínajících učitelů k inkluzi, neboť právě ty se jeví pro úspěšnou inkluzi jako zcela zásadní. K tomuto účelu práce využívá polostrukturovaných rozhovorů, které následně analyzuje a interpretuje v šesti oblastech, které vznikly na základě otevřeného kódování. Výsledky výzkumu ukazují, že začínající učitelé pociťují limity ve znalostech speciální pedagogiky a dovednostech s nimi spjatými, ve spolupráci s asistentem pedagoga a individualizaci výuky. Přičemž zejména v první zmíněné oblasti vnímají nedostatečnou pregraduální přípravu. Z šetření dále vyplývá, že začínající...
|
|
|
Spolupráce začínajících učitelů s rodiči
Iroušková, Kristýna ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprací s rodiči pohledem začínajících učitelů, absolventů oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zvolené téma vychází z účasti výzkumného úkolu Výzkum absolventů Učitelství 1. stupně ZŠ jako začínajících učitelů v rámci projektu Cooperatio ve vědní oblasti General Education and Pedagogy, oboru Pre-primary a Primary education. Práce se zaměřuje na splnění dvou základních cílů, poznávacího a tvůrčího, také se zaměřuje na potvrzení nebo vyvrácení formulovaných předpokladů. V rámci poznávacího cíle jsou zdůrazněny důležité faktory v oblasti pedagogiky. Osobnost učitele, jeho kompetence, vztah učitele a studenta a nový Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. Vzhledem k tématu práce jsou uvedeny teoretické i praktické příklady z prostředí škol, začínajícího učitele na základě zkušeností odborníků. Také jsou zde popsány základní definice související s řešenou problematikou. Druhá kapitola popisuje komunikaci, jako důležitou součást každé interakce. Třetí kapitola je pro tuto diplomovou práci nejdůležitější svým zaměřením na hlavní téma, spolupráci rodiny a školy, význam rodiny, její typologii a práva rodičů. Navazující druhá empirická část práce je oblastí tvůrčí, která je založena na kvalitativně orientovaném výzkumu. Cílem...
|
|
|
Připravenost začínajících učitelů pro prevenci a řešení školního šikanování
Najmonová, Dominika ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou připravenosti začínajících učitelů pro prevenci a řešení školního šikanování. V teoretické části se zaměřuje na vysvětlení pojmů začínající učitel, typologie učitelů, vzdělávání učitelů. Dále vysvětluje pojmy šikana, stádia šikany, prevence šikany, a především možnosti jejího řešení. V empirické části se práce věnuje výzkumu. Je zde popsán zvolený kvalitativní výzkum. A dále popisuje výzkumné šetření a jeho výsledky. Přináší odpovědi, zda se oslovení začínající učitelé cítí být připraveni na řešení a prevenci školní šikany, či nikoliv. Hlavním cílem výzkumu diplomové práce je zjistit, jak se začínající učitelé vypořádávají se situacemi spojenými se školní šikanou. Jaké volí diagnostické postupy, s kým spolupracují, jakým způsobem situaci řeší nebo by řešili. Také jak se cítí být na tuto krizovou situaci připraveni ze své teoretické přípravy.
|
|
|
Začínající učitel a řízení třídy
Kratochvílová, Kateřina ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá řízením třídy pohledem začínajících učitelů, absolventů oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ při Pedagogické fakultě UK. První kapitola se věnuje vymezení pojmu řízení třídy. Druhá kapitola pojednává o roli učitele, o autoritě učitele, její typologii, vztahu autority a výchovy a o důležitosti péče o duševní zdraví učitele. Další kapitola popisuje žákovskou kázeň, její možné příčiny, prevenci a způsoby řešení problémového chování. Kapitola o třídním klimatu zahrnuje vztahy, které se ve školním prostředí utvářejí. Konkrétně interakce mezi učitelem a žákem a také komunikaci žáků mezi sebou. Krátce také pojedná o nenásilné komunikaci. Předposlední kapitola se věnuje motivaci žáků. Zaměřuje se na motivaci vnitřní a vnější. Šestá a zároveň poslední kapitola popisuje hodnocení ve vyučování. Věnuje se formativnímu hodnocení, jeho metodám a výhodám. Empirická část diplomové práce je založena na kvalitativně orientovaném výzkumu. Hlavním cílem výzkumné části této diplomové práce je zjistit, jak začínající učitelé, absolventi PedF UK, hodnotí své první roky v praxi z hlediska řízení třídy. Výzkumnou metodou jsou hloubkové rozhovory se začínajícími učiteli, absolventy PedF UK, a jejich následná analýza. Výstupem jsou případové studie, které potvrzují zjištění v části teoretické. Výzkum...
|
|
|
Role kolegiálního sdílení v prevenci syndromu vyhoření u začínajících učitelů základních škol
Faitová, Martina ; Kollerová, Lenka (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na roli kolegiálního sdílení jako prevence rozvinutí syndromu vyhoření u začínajících učitelů na základních školách. Cílem práce je analyzovat, jak kolegiální sdílení může přispět k ochraně začínajících učitelů před vyhořením a jaké jsou jeho přínosy z hlediska profesního rozvoje a psychické pohody. Práce se také zaměřuje na identifikaci rizikových faktorů spojených s učitelským povoláním a jejich vliv na rozvoj syndromu vyhoření. V rámci výzkumné části byly využity kvalitativní metody, konkrétně polostrukturované rozhovory se začínajícími učiteli. Respondenti byli vybráni na základě příležitostného výběru, kdy respondenti jsou začínající učitelé na ZŠ. Získaná data byla analyzována tematickou analýzou s využitím kódování a identifikace klíčových témat. Výsledky výzkumu ukázaly, že kolegiální sdílení hraje důležitou roli ve vytváření podpůrného prostředí pro začínající učitele. Kolegové a kolegyně se stávají důležitými zdroji podpory, sdílení zkušeností a poradenství. Tato forma podpory pomáhá snižovat stresové faktory spojené s učitelskou prací a přispívá k prevenci rozvinutí syndromu vyhoření. Zároveň se ukázalo, že kolegiální sdílení přináší profesní růst a rozvoj, posiluje sebevědomí a pocit sounáležitosti mezi učiteli. Výsledky této práce mají důležitý význam...
|
|
|
Začínající učitelka v mateřské škole
HOŘEJŠÍ, Jana
Bakalářská práce se věnuje začínajícím učitelům a jejich uvádění do praxe. Shrnuje požadavky na učitele mateřských škol, věnuje se jejich uvádění do praxe a zaměřuje se i na formy jejich sebereflexe či psychohygieny. Cílem práce je zjištění, jaké jsou prostředky pro uvádění do praxe a jaká podpora plyne pro začínající učitele od vedoucích pracovníků. Zda se liší představy o zaměstnání učitelů mateřských škol od reality a v neposlední řadě také zjišťuje, jakou podporu by začínající učitelé ve svých začátcích potřebovali. V teoretické části se pojednává o požadovaném vzdělání, náležitostech práce. Pozornost je věnována i začínajícím učitelům, jejich uvádění do praxe a možné nástrahy, které začátky provází. Věnuje se také sebereflexi učitelů i psychohygieně, pro předcházení syndromu vyhoření. Polostrukturovaný rozhovor zjišťuje skutečné začátky začínajících pedagožek, i jejich očekávání a následné uvědomění reality.
|
|
|
Spolupráce začínajících učitelů s dalšími učiteli
Procházková, Daniela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprací mezi začínajícími pedagogy na prvním stupni základní školy s ostatními kolegy, jejich vzájemnou podporou a také vztahy na pracovišti, které výrazně ovlivňují celkový chod školy. V první kapitole teoretické části je popsána osobnost učitele a jeho profesní vývoj. Další kapitoly popisují začínajícího učitele, jeho podporu od vedení a uvádějícího učitele. V teoretické části je také popsána spolupráce učitelů, nejčastější formy spolupráce a role vedení při spolupráci učitelů. Cílem výzkumu v empirické části je zjistit, jak začínající učitelé vnímají podporu v jejich začátcích učitelské profese a také jak vnímají spolupráci a vztahy na škole, kde začali svou pedagogickou praxi.
|
|
|
Kritická místa přípravy učitelů cizích jazyků v oblastech plánování hodiny a řízení třídy
POKORNÁ, Eliška
Tato diplomová práce je součástí týmového projektu GAJU zaměřeného na kritická místa přípravy učitelů cizích jazyků. Jejím hlavním cílem je poukázat na kritická místa v pregraduální přípravě studentů učitelství cizího jazyka související s plánováním vyučovacích hodin a řízení třídy. V teoretické části se diplomantka zabývá tématy požadavky na učitele a etapy jeho přípravy, řízení třídy a plánování hodiny. V praktické části je prováděno dotazníkové šetření s magisterskými studenty daných oborů a začínajícími učiteli cizích jazyků, jehož cílem je zmapovat kritická místa v oblasti přípravy na vyučovací hodinu a její realizace v praxi. S vybranými respondenty poté provádí doplňující rozhovory k tématům vzešlým z výsledků dotazníku.
|
|
|
Začínající učitel (nejen) biologie
Nedavašková, Michaela ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Kotvaltová Sezemská, Karolína (oponent)
Tato práce přináší pohled na profesní start začínajících učitelů, který je klíčový pro jejich budoucí směřování. Ukazuje se totiž, že řada učitelů opouští povolání během prvních let. První část vymezuje pojem adaptační období a vyzdvihuje jeho podstatu, popisuje roli uvádějícího učitele a vedení školy, dále pak potíže a potřeby začínajících učitelů. Druhá část se věnuje německému a švédskému vzdělávacímu systému a primárně se zaměřuje na jejich přístupy a způsoby uvádění začínajících učitelů. Německo je vybráno na základě unikátního systému dvoustupňového vzdělávání učitelů a Švédsko jako zástupce severských států investující významný podíl státního rozpočtu do školství. Klíčová slova: začínající učitel, adaptační období, mentoring, uvádění začínajících učitelů
|
host ::
RSS.