|
|
Komparace sitcomů "Přátelé" a "Jak jsem poznal Vaši matku"
Bartalová, Jana ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Křemen, Pavel (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je porovnání dvou divácky oblíbených amerických sitcomů Přátelé a Jak jsem poznal Vaši matku. V této práci jsem nejdříve zmínila historii televizního sitcomu u nás i ve světě, uvedla ústřední zápletky obou zkoumaných sitcomů a na sitcomu Přátelé reflektovala události spojené s 11. září 2001. Hlavním obsahem této práce je však komparativní analýza zkoumaných sitcomů, a to z hlediska postav, prostředí i vztahů. V závěru jsem uvedla epizodní role známých osobností a shrnula myšlenku této práce.
|
|
|
Narativy křížových výprav v českých středoškolských učebnicích dějepisu 20. století
Kroupová, Pavlína ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce srovnává různé narativy křížových výprav v českých středoškolských učebnicích dějepisu publikovaných v průběhu 20. století. Na příkladu tématu křížových výprav odhaluje vypravěčské strategie a jazykové prostředky, jimiž autoři různých učebnic dosahují různého vyznění výkladu stejné historické materie. Práce je zakotvena v paradigmatu historického narativismu, jehož teoretická východiska představuje v první kapitole. Druhá kapitola se zabývá teoretickým pohledem na učebnice dějepisu a jejich dosavadním zkoumáním, třetí kapitola nabízí rozbor jednotlivých učebnic. Ten dále rozvíjí a propojuje syntetická čtvrtá kapitola, která napříč všemi analyzovanými učebnicemi pojednává o jednotlivých tématech a fenoménech.
|
|
|
Výstavba zápletky v tetralogii Josefa Škvoreckého o poručíku Borůvkovi
Zamora, Juan ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Cílem práce je popsat výstavbu zápletky ve volné tetralogii Josefa Škvoreckého o poručíku Josefu Borůvkovi, jež byla knižně publikována v letech 1966-1981. Zkoumáme, jak jsou v sérii dodržována pravidla charakteristická pro detektivní příběhy a jak s linií vyšetřování případů souvisejí pasáže, které se věnují osobnímu životu hlavních postav. Teoreticky vycházíme z odborné literatury o detektivním žánru (především Škvorecký, Sýkora, Todorov) a z literatury o autorovi (Kosková, Trenský). Popisujeme rovněž souvislosti tetralogie s dalšími prózami Josefa Škvoreckého.
|
|
|
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
|
|
|
K teorii narativní počítačové hry
Olšan, Jan ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
K teorii narativní počítačové hry Bc. Jan Olšan Diplomová práce Univerzita karlova v praze, Fakulta humanitních studií, Katedra elektronické kultury a sémiotiky Vedoucí práce: Mgr. Jakub Češka, Ph.D. Praha 2013 Abstrakt Práce se zabývá počítačovými hrami s narativním obsahem (tedy takovými, které obsahují příběh). Má za cíl odhalit teoretické vymezení podstaty a fungování narativní počítačové hry jako specifické formy, které by mohlo prohloubit porozumění jejím vlastnostem a možnostem a poskytnout její rámcovou definici. Tuto základní podstatu objevuje v tom, jak je utvářeno spojení "aktér - herní situace". To se vyskytuje jak ve hře, tak ve vyprávění, a jako společný základ umožňuje spojení obou forem do nové tak, že aktérem se stává hráč, ovládající protagonistu příběhu a herní situací se stává narativ, tvořený příběhovou zápletkou a v ní obsaženým konfliktem, jemuž hráč čelí. Toto spojeni vytváří novou homogenní formu, ze které vyplývá přítomnost jak simulační, tak narativní složky v narativní počítačové hře. Tím je vysvětlena zdánlivá protichůdnost těchto dvou složek a rovněž také zdánlivě dualistická či smíšená povaha této formy.
|
|
| |
|
|
Dům - místo lidské množiny
Adamcová, Veronika ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce se zabývá rozborem literárních děl, jejichž centrálním dějištěm je prostor domu, a to sice domu nájemního. Jedná se o velice specifický a členitý prostor, kde dochází k setkávání a střetávání velkého počtu nájemníků. Tento fakt v sobě nese velký potenciál k vytváření dílčích zápletek. Konkrétně se jedná o prózy Týden v tichém domě a Figurky z Povídek malostranských Jana Nerudy, Dům na předměstí Karla Poláčka a Jaro v domě Jaroslava Havlíčka. Sledujeme, jaké funkce prostor zastává v jednotlivých dílech, jak je prostor zobrazován a jak se v jednotlivých prózách podílí na vytváření zápletek a charakterizování postav.
|
host ::
RSS.