|
|
Výživa a stravování v těhotenství
ŠTĚPÁNKOVÁ, Petra
Bakalářská práce s názvem Výživa a stravování v těhotenství se zabývá definicí těhotenství, výživou před početím, energetickou potřebou a váhovým přírůstkem v těhotenství, výživou během gravidity, alternativními směry ve výživě během těhotenství a návykovými látkami v těhotenství. Výživa je nezbytnou součástí správného průběhu těhotenství, a je potřebná ke správnému vývoji plodu. V těhotenství je nutné se vyhýbat některým látkám, jako je například alkohol a těžké kovy v dravých rybách, protože mohou mít negativní vliv na celé těhotenství, ženu a dítě. V této práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaká je informovanost těhotných žen o výživě a druhým cílem bylo zjistit, jak se těhotné ženy během těhotenství stravují. První cíl byl dosažen pomocí kvantitativního výzkumu, konkrétně skrze dotazníkovou metodu a druhý cíl byl dosažen sběrem a analýzou jídelníčků od deseti těhotných respondentek. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 128 těhotných žen. Prostřednictvím výzkumu bylo zjištěno, že se respondentky o výživě v těhotenství nejvíce informují na internetu a nejméně informací získávají od nutričního terapeuta a lékaře. V jídelníčcích bylo zařazováno málo ovoce a zeleniny, a naopak bylo zařazováno hodně mléčných výrobků. Výživa je nezbytnou součástí celého života a to i v těhotenství. Proto by bylo vhodné těhotné ženy o výživě více informovat například prostřednictvím přednášek poskytovaných nutričním terapeutem.
|
|
|
Faktory ovlivňující přírůstky váhy v těhotenství
Vodrážková, Nicole ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
V této bakalářské práci jsem popsala faktory ovlivňující přibývání váhy v jednotlivých trimestrech těhotenství. Jsou to faktory ovlivňované životosprávou, mezi které patří například strava, fyzická aktivita, kouření a BMI před těhotenstvím. Dále jsou to i faktory, které jsou dané individuálními dispozicemi, změnou v metabolismu a hormonálním stavem organismu. Na základě toho se v této práci věnuji i následkům, které má nadměrný či nedostatečný hmotnostní zisk v těhotenství pro matku a její plod.
|
|
|
Psychopatologie schizofrenie s časným začátkem a její terapie se zaměřením na atypická neuroleptika
Koblic Zedková, Iveta ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Bareš, Martin (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
SOUHRN CÍLE: Cílem studie byla deskriptivní analýza klinického obrazu schizofrenních onemocnění s časným začátkem (EO-SSD), porovnání nástupu účinku a účinnosti vybraných atypických (AAP) a typických (TAP) antipsychotik, stejně jako analýza dvou hlavních nežádoucích účinků - nárůstu hmotnosti a lékově indukovaných extrapyramidových symptomů (EPS) během léčby pacientů s EO-SSD. METODY: Byla provedena retrospektivní studie pacientů léčených na našem oddělení pro schizofrenní onemocnění vybranými AAP (risperidon, olanzapin, ziprasidon, quetiapin a clozapin) a TAP (haloperidol, perfenazin a sulpirid) v letech 1997-2007. V tomto období bylo identifikováno 173 pacientů (85 chlapců, 88 dívek; průměrný věk 15,8±1,6 let); jejich léčba zahrnovala 297 léčebných událostí. Na základě lékařské dokumentace bylo vyhodnoceno premorbidní přizpůsobení, prodromální symptomy a psychopatologický obraz při přijetí, stejně jako komorbidní onemocnění. První zlepšení bylo možno vyhodnotit u 258 léčebných událostí; z toho 195 (76%) bylo léčeno AAP a 63 (24%) TAP. První zlepšení bylo ve shodě s metodologií etablovanou pro retrospektivní studie vyhodnocováno jako počet dnů léčby předcházející prvnímu záznamu o pacientově zlepšení v dokumentaci. Účinnost léčby bylo možné vyhodnotit u 125 pacientů (60 chlapců, 65 dívek; průměrný věk...
|
|
|
Neuroanatomical aspects of nonGmotor effects of deep brain stimulation
Růžička, Filip ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Druga, Rastislav (oponent)
Souhrn Hluboká mozková stimulace subthalamického jádra (DBS STN) představuje standardní součást terapie středních stádií Parkinsonovy nemoci vedoucí k podstatnému zlepšení a stabilizaci hybnosti pacienta. Mezi nežádoucí účinky stimulace patří její vliv na afektivní a kognitivní funkce. Velmi častý je i nárůst tělesné hmotnosti. Mechanismus těchto změn není jasný, ale mohl by souviset s pozicí stimulujícího kontaktu v STN. Cíle práce: Vzhledem k funkční organizaci subthalamického jádra, kde mediální část je zapojena k limbickému systému, střední část má vztah k asociačním strukturám a laterální část STN k motorickým oblastem mozku, bylo naším hlavním cílem zjistit, zda nárůst tělesné hmotnosti a změna funkce hypotalamicko- hypofyzární osy závisí na poloze stimulujícího kontaktu hluboké mozkové stimulace v tomto jádře. Naším vedlejším cílem bylo ověřit, zda změna funkce hypotalamicko- hypofyzární osy souvisí s pooperačním nárůstem hmotnosti a úzkostností. Metodika: Studie 1- Hmotnost byla měřena v pravidelných intervalech ...
|
|
|
Weight changes in patients with Parkinson's disease treated with Deep Brain Stimulation.
Undus, Lucie ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Baláž, Marek (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
1 Souhrn Váhové změny jsou popisovány v literatuře jak v průběhu Parkinsonovy nemoci (PN), tak u pokročilé Parkinsonovy nemoci léčené oboustrannou hlubokou mozkovou stimulací subthalamického jádra (STN DBS). Váhové změny se u pacientů po STN DBS vyskytují často, jsou popisovány v 50-100% případů. V posledních 15 letech byla vyvinuta velká snaha o porozumění mechanismů těchto změn, ale navzdory tomu se i nadále v literatuře objevují protichůdná sdělení. Mezi důvody váhového přírůstku se mimo jiné spekulovalo o zlepšeném hybném stavu, snížení či vymizení mimovolních pohybů, změn v příjmu potravy, redukci dopaminergní léčby, hormonálních faktorech a regionálním efektu stimulace. Hypotézou práce bylo, že i naši pacienti budou přibývat na hmotnosti (studie 1-2). Jelikož mechanismus váhového přírůstku u STN DBS nebyl dosud uspokojivě objasněn, tak jsme v naší druhé práci pracovali s hypotézou, že k váhovým změnám dochází v důsledku dysregulace hormonů a parametrů příjmu potravy (studie 2). Ve třetí práci jsme hypotezovali, že váhový přírůstek souvisí s pozicí aktivního kontaktu elektrody v STN jádru (studie 3). Cíle práce: Jsou potvrzení váhového přírůstku a souvisejících antropometrických změn u pokročilých PN pacientů po STN DBS, prozkoumání regulace energetické homeostázy měřením laboratorních parametrů příjmu...
|
|
|
Hmotnostní profil obézního pacienta.
Gorčíková, Michaela ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Zikán, Vít (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou obezity, která v současnosti patří mezi nejčastější metabolická onemocnění. Teoretická část práce shrnuje základní charakteristiku obezity, epidemiologii, etiopatogenezi, zdravotní komplikace a možnosti léčby. Práce si klade za cíl popsat hmotnostní vývoj u pacientů s obezitou 3. stupně a zjistit hlavní příčiny, které se nejvíce podílejí na vzestupu a poklesu hmotnosti. Údaje ke zpracování grafu vývoje hmotnosti poskytlo 57 obézních jedinců. Informace byly získány formou retrospektivní metody při osobním rozhovoru na III. interní klinice - klinice endokrinologie a metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Veškerá shromážděná data byla následně statisticky vyhodnocena do podoby tabulek a grafů. Nejčastější příčinou vzestupu hmotnosti v celém souboru je kombinace nezdravého stravování a sedavý způsob života (56 %). Pouze u žen bylo nejčastější příčnou nárůstu váhy těhotenství (68 %). Mezi významné příčiny, které se značně uplatnily při vzestupu hmotnosti, patří stres (46 %), farmakoterapie (46 %), úraz nebo operace (40 %). Naproti tomu nejčastější příčinou poklesu hmotnosti byla u většiny pacientů dieta či úprava stravy (65 %), LCD a VLCD režim na lůžku (51 %) a bariatrická operace (40 %). Další výsledky ukázaly, že muži dosahují během...
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující přírůstky váhy v těhotenství
Vodrážková, Nicole ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
V této bakalářské práci jsem popsala faktory ovlivňující přibývání váhy v jednotlivých trimestrech těhotenství. Jsou to faktory ovlivňované životosprávou, mezi které patří například strava, fyzická aktivita, kouření a BMI před těhotenstvím. Dále jsou to i faktory, které jsou dané individuálními dispozicemi, změnou v metabolismu a hormonálním stavem organismu. Na základě toho se v této práci věnuji i následkům, které má nadměrný či nedostatečný hmotnostní zisk v těhotenství pro matku a její plod.
|
|
|
Faktory ovlivňující přírůstky váhy v těhotenství
Vodrážková, Nicole ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Flegr, Jaroslav (oponent)
V této bakalářské práci jsem popsala faktory ovlivňující přibývání váhy v jednotlivých trimestrech těhotenství. Jsou to faktory ovlivňované životosprávou, mezi které patří například strava, fyzická aktivita, kouření a BMI před těhotenstvím. Dále jsou to i faktory, které jsou dané individuálními dispozicemi, změnou v metabolismu a hormonálním stavem organismu. Na základě toho se v této práci věnuji i následkům, které má nadměrný či nedostatečný hmotnostní zisk v těhotenství pro matku a její plod.
|
|
| |
host ::
RSS.