|
|
Vydržení, se zvláštním důrazem na mimořádné vydržení
Fischer, Kristián ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Hrádek, Jiří (oponent)
Vydržení, se zvláštním důrazem na mimořádné vydržení Abstrakt Tématem diplomové práce je tradiční soukromoprávní institut vydržení. Přestože vydržení neztratilo význam ani po rekodifikaci soukromého práva (ba naopak získalo v mnoha ohledech nový význam), recentní zdroje mu nevěnují náležitou pozornost a mnoho tajů vydržení zůstává nepoznaných, což se tato diplomová práce snaží napravit. Práce je tudíž koncipována jako celistvé pojednání o vydržení, dotýkající se nejrůznějších aspektů tohoto institutu a přinášející nové postřehy ohledně této problematiky. Práce zkrátka nemá být jen souhrnem notoriet. V práci je konkrétně rozebrán dějinný vývoj vydržení, jež přináší některé nadčasové závěry. Nechybí ani rozbor předpokladů vydržení dle současného občanského zákoníku: v jednotlivých pasážích je tak rozebrána držba a kvalita, které musí dosahovat, aby vedla k vydržení, jakož i práva, jež lze vydržet, dále subjekty vydržení a vydržecí doba. Práce přitom není založena jen na povšechném popisu, ale vychází z kritické analýzy současné judikatury soudů všech stupňů a doktríny, jakož i z hledání odpovědí na dosud neobjasněné, problematické otázky. Práce se snaží proniknout do materie vydržení hlouběji a nad rámec recentních tuzemských zdrojů, a proto věnuje pozornost například otázce, jaký je vztah norem upravujících...
|
|
|
Institut práva stavby v kontextu rekodifikace soukromého práva v České republice
Tichý, Luděk ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Institut práva stavby v kontextu rekodifikace soukromého práva v České republice Abstrakt Diplomová práce se věnuje všestranné analýze právní úpravy práva stavby jakožto právního institutu, který byl do právního řádu České republiky znovu výslovně zaveden od 1. 1. 2014 s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to včetně zasazení práva stavby do kontextu s jeho historickými východisky či komparace s platnými právními úpravami cizích států, které představují inspirační zdroje pro právní úpravu v České republice. Právo stavby umožňuje stavebníkovi zejména vystavění stavby na pozemku, který není v jeho vlastnictví, resp. stavbu na takovém pozemku mít. Tento právní institut představuje zvláštní případ dočasného prolomení zásady superficies solo cedit. Stavba, která se po dobu trvání práva stavby stává součástí práva stavby, nepřirůstá podle obecných zákonných pravidel k pozemku, na němž je vystavěna. V úvodní části se diplomová práce zaměřuje na výklad historického vývoje práva stavby od jeho počátků, jež se objevovaly v římském právu. Poté následuje pohled na úpravu práv a povinností k půdě podle feudálního vrchnostenského práva a analýza způsobů užívání a požívání pozemků v období 18. a 19. století. Další kapitoly jsou věnovány pozitivně- právnímu vymezení práva stavby podle zvláštních právních...
|
|
|
Vydržení vlastnického práva k pozemku
Daňková, Lucie ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Vydrženívlastnického práva k pozemku Abstrakt Diplomová práce se věnuje vydržení, jakožto jednomu z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, přičemž se zaměřuje na nabytí vlastnického práva k pozemku. Cílem této práce je poskytnout ucelený popis institutu vydržení se zaměřením na nabytí vlastnického práva k pozemku, podrobně zanalyzovat změny, ke kterým v právní úpravě vydržení došlo v důsledku rekodifikace občanského práva, a také zhodnotit, jakým způsobem tyto změny zasahují do využitelnosti institutu vydržení. Diplomová práce je systematicky rozdělena do šesti kapitol. V těchto poskytuje vymezení základních pojmů bezprostředně souvisejících s řešeným tématem, historický exkurz vydržení, který je završen podrobným rozborem předchozí právní úpravy a judikatury, analýzu současné právní úpravy řádného vydržení vlastnického práva k pozemku, přičemž neopomíjí ani staronový institut mimořádného vydržení. Dále je v práci posuzována použitelnost relevantní judikatury přijaté za předchozí právní úpravy, je hodnocena rozhodovací praxe prvoinstančních soudů aplikujících současnou právní úpravu vydržení a konečně je v práci vymezen úzký okruh případů, v nichž lze institut řádného vydržení prakticky využít v kontextu dalších občanskoprávních institutů. Klíčová slova vydržení, vlastnické právo, držba
|
|
|
Vydržení v římském právu a jeho odrazy v moderních soukromoprávních zákonících
Fruthová, Veronika ; Šejdl, Jan (oponent)
Vydržení v římském právu a jeho odrazy v moderních soukromoprávních zákonících Abstrakt Vydržení se již od dob římského práva stalo institutem, jehož funkcí bylo uvést do souladu stav skutečný se stavem právním. Institut sloužil zejména k nabývání práva vlastnického pro držitele věci uplynutím předepsaného času, ale mohl sloužit i k nabývání jiných práv, jako jsou například služebnosti. Disertační práce se zaměřuje především na římskoprávní podobu vydržení. Pro jeho správné pochopení je nutné vnímat ho v souvislosti s jedinečnou koncepcí římského vlastnictví, včetně všech jeho specifik a odlišností od současného pojímání vlastnických vztahů. Začátek práce je tak věnován římskému konceptu vlastnictví a jeho základním rysům. Poté je popsán vývoj, kterým si za dobu své existence vydržení v římském právu prošlo, a práce se tak věnuje institutům, jakými jsou usus auctoritas, usucapio, praescriptio longi temporis a praescriptio longissimi temporis. Nejprve je zkoumána podoba vydržení v době archaické a předklasické, kde je předmětem zájmu zejména pojem auctoritas. Následně se práce věnuje klasické podobě vydržení, kde se vydržení označovalo jako usucapio. Postupně je prozkoumáno základních pět předpokladů, které byly pro úspěšné vydržení vyžadovány, tj. possessio, tempus, res habilis, bona fides a titulus....
|
|
|
Vydržení
Medunová, Adéla ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
RESUMÉ Vydržení Tato diplomová práce se zabývá institutem vydržení. Jejím cílem je popsat podobu tohoto institutu v českém právu a zasadit jej do širšího rámce. Vydržení je způsobem originárního nabytí vlastnického práva k věci. Institut vydržení řeší situaci, kdy držitel není vlastníkem držené věci. Pokud je držitel v dobré víře a drží způsobilou věc z řádného důvodu, získá po určité době k této věci vlastnické právo. Text práce je rozdělen do pěti kapitol. Na začátek práce je zařazen úvod, který shrnuje cíle práce a vysvětluje důvody zvoleného konceptu a struktury práce. První kapitola se zabývá otázkami, které s institutem vydržení souvisí. Je zde popsáno, co se v českém právu rozumí věcí a jaký je význam věcných práv. Dále je pojednáno o tom, v čem spočívá držba, jaký je význam držby, jak je držba chráněna. Dále je v této kapitole vysvětleno, co je vlastnické právo a jak se dělí způsoby jeho nabývání. Tuto kapitolu uzavírá krátké vysvětlení, co je vydržení a jaký je jeho význam. Druhá část se zabývá tím, jak se institut vydržení měnil v průběhu historického vývoje. Je stručně popsáno, jak vypadal institut vydržení v římském právu, v obecném zákoníku občanském z roku 1811 a v občanském zákoníku z roku 1950. Podoba institutu vydržení v občanském zákoníku z roku 1964 je vysvětlena podrobněji, neboť tento...
|
|
|
Institut vydržení - vybrané pohledy (ve srovnání české a německé právní úpravy a ideové roviny
Ragužová, Nicole ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato diplomová práce pojednává o tradičním římskoprávním institutu vydržení a jeho dnešní úpravě v českém a německém právu. Důraz je kladen na odlišná ideová pojetí obou úprav shodného právního institutu vydržení a jeho kořenů v římském právu. Česká právní úprava a právní teorie mají za hlavní inspirační zdroj platný rakouský občanský zákoník ABGB, který byl československým civilním kodexem do roku 1950. Proto je i rakouskému ABGB věnován značný prostor. Hlavním cílem této práce je porovnání rozdílných hodnotových pojetí v německé a české právní teorii, které ovlivňují předpoklady a právní následky vydržení na mnoha úrovních. Ve středu zájmu jsou sporné otázky vydržení a porovnání jejich řešení v obou právních řádech se zohledněním jak české prvorepublikové, tak římskoprávní civilistiky. Systematicky je v práci zvlášť pojednáno o úpravě vydržení v římském, německém a českém právu. Úvodní část práce shrnuje římskoprávní úpravu, která není v dalším výkladu ztrácena ze zřetele. Následuje výklad o vydržení v německém právu, jehož zákonná úprava odděluje vydržení movité a nemovité věci. Proto i tato práce pojednává zvláště o vydržení movité a nemovité věci jak v německém, tak i v českém právu. Po výkladu o pojetí, ideových východiscích a praktické relevanci vydržení movité věci v německé právní úpravě...
|
|
|
Vydržení v římském právu a jeho odrazy v moderních soukromoprávních zákonících
Fruthová, Veronika ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent) ; Salák, Pavel (oponent)
Vydržení v římském právu a jeho odrazy v moderních soukromoprávních zákonících Abstrakt Vydržení se již od dob římského práva stalo institutem, jehož funkcí bylo uvést do souladu stav skutečný se stavem právním. Institut sloužil zejména k nabývání práva vlastnického pro držitele věci uplynutím předepsaného času, ale mohl sloužit i k nabývání jiných práv, jako jsou například služebnosti. Disertační práce se zaměřuje především na římskoprávní podobu vydržení. Pro jeho správné pochopení je nutné vnímat ho v souvislosti s jedinečnou koncepcí římského vlastnictví, včetně všech jeho specifik a odlišností od současného pojímání vlastnických vztahů. Začátek práce je tak věnován římskému konceptu vlastnictví a jeho základním rysům. Poté je popsán vývoj, kterým si za dobu své existence vydržení v římském právu prošlo, a práce se tak věnuje institutům, jakými jsou usus auctoritas, usucapio, praescriptio longi temporis a praescriptio longissimi temporis. Nejprve je zkoumána podoba vydržení v době archaické a předklasické, kde je předmětem zájmu zejména pojem auctoritas. Následně se práce věnuje klasické podobě vydržení, kde se vydržení označovalo jako usucapio. Postupně je prozkoumáno základních pět předpokladů, které byly pro úspěšné vydržení vyžadovány, tj. possessio, tempus, res habilis, bona fides a titulus....
|
|
|
Vydržení v rámci rekodifikace soukromého práva
Horký, Jakub ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Vydržení v rámci rekodifikace soukromého práva Diplomová práce se zabývá institutem vydržení, a to v kontextu rekodifikace soukromého práva. Jejím cílem je popsat podobu tohoto institutu jak v historickém kontextu, tak v platné právní úpravě, tyto úpravy vzájemně komparovat a pokusit se odpovědět na některé sporné výkladové otázky. Vydržení je institutem sledujícím sladění držby jako faktického stavu s vlastnictvím jakožto stavem právním, a to po uplynutí určené vydržecí doby. Jde o tradiční institut civilistiky, který však v současné době nepozbývá na aktuálnosti. Občanský zákoníku č. 89/2012 Sb. přinesl ve vztahu k tomuto institutu podstatné změny, jejichž analýzu diplomová práce sleduje. Práce je rozvržena do úvodu, 4 hlavních kapitol, které jsou dále členěny do podkapitol, a závěru. V první kapitole vymezuji obecné pojmy stěžejní pro následující výklad, a to definici držby, detence a samotného vydržení. Kapitola druhá představuje historický exkurs, a to od nástinu institutu vydržení v římském právu, přes úpravu vydržení za účinnosti OZO, k popisu socialistické právní úpravy, a to jak za účinnosti občanského zákoníku z roku 1950, tak občanského zákoníku z roku 1964 v jeho původní podobě. V této kapitole se věnuji rovněž popisu úpravy po novelizaci účinné od roku 1983. Pozornost je dána také...
|
|
|
Čas a jeho reflexe v právu
Kučerová, Barbora ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Čas a jeho reflexe v právu Tato diplomová práce se zabývá reflexí času v právní úpravě občanského práva. Cílem této práce je zachytit čas jako veličinu, která ovlivňuje lidský život víc, než kterákoli jiná, a která je jednou z nejvýznamnějších právně relevantních událostí, se kterými právo spojuje určité právní následky. Text práce je rozdělen do devíti kapitol, první čtyři se věnují filosofickému a historickému úvodu k pojmu "čas", zbylých pět je zaměřeno na působení času v kontextu současného občanského zákoníku. První kapitola sleduje vnímání času od počátku lidstva, přičemž čerpá především z díla významného rumunského historika a filosofa minulého století - Mircey Eliadea. Druhá kapitola se věnuje času jako dělitelné veličině a vysvětluje jednotlivé možnosti, jak čas dělit prostřednictvím dnů na delší časové jednotky - roky. Třetí kapitola pojednává o pojetí času ve starověkém Římě z pohledu velkých učenců své doby - Isidora Sevillského a Ambrosia Theodosia Macrobia. Je zmíněno nejen římské dělení času, ale i vývoj římského kalendáře v až do významných reforem Gaia Julia Caesara a Augusta v prvním století před naším letopočtem. Čtvrtá kapitola o Gregoriánské reformě kalendáře navazuje na výklad o dalším vývoji kalendáře až do dnešní podoby. Pátá kapitola má být základním pohledem do problematiky...
|
|
|
Institut vydržení - vybrané pohledy (ve srovnání české a německé právní úpravy a ideové roviny
Ragužová, Nicole ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato diplomová práce pojednává o tradičním římskoprávním institutu vydržení a jeho dnešní úpravě v českém a německém právu. Důraz je kladen na odlišná ideová pojetí obou úprav shodného právního institutu vydržení a jeho kořenů v římském právu. Česká právní úprava a právní teorie mají za hlavní inspirační zdroj platný rakouský občanský zákoník ABGB, který byl československým civilním kodexem do roku 1950. Proto je i rakouskému ABGB věnován značný prostor. Hlavním cílem této práce je porovnání rozdílných hodnotových pojetí v německé a české právní teorii, které ovlivňují předpoklady a právní následky vydržení na mnoha úrovních. Ve středu zájmu jsou sporné otázky vydržení a porovnání jejich řešení v obou právních řádech se zohledněním jak české prvorepublikové, tak římskoprávní civilistiky. Systematicky je v práci zvlášť pojednáno o úpravě vydržení v římském, německém a českém právu. Úvodní část práce shrnuje římskoprávní úpravu, která není v dalším výkladu ztrácena ze zřetele. Následuje výklad o vydržení v německém právu, jehož zákonná úprava odděluje vydržení movité a nemovité věci. Proto i tato práce pojednává zvláště o vydržení movité a nemovité věci jak v německém, tak i v českém právu. Po výkladu o pojetí, ideových východiscích a praktické relevanci vydržení movité věci v německé právní úpravě...
|
host ::
RSS.