|
|
Manažerské kompetence v malých podnicích
Novák, Petr ; Szarková, Miroslava (oponent) ; Mohelská, Hana (oponent) ; Tomšík, Pavel (oponent) ; Putnová, Anna (vedoucí práce)
Dizertační práce pojednává o manažerských kompetencích v malých výrobních podnicích v České republice. Záměrem výzkumu bylo zjištění současné úrovně těchto kompetencí u vrcholových manažerů těchto podniků. Zvolená problematika představuje velmi aktuální téma z pohledu dalšího rozvoje kompetencí potřebných pro výkon manažerské profese. Autor při zpracování dizertační práce vycházel z teoretických poznatků nabytých důkladným studiem českých a zahraničních odborných monografií, publikovaných vědeckých článků v odborných časopisech, ostatních elektronických zdrojích a především z provedených primárních výzkumů. Hlavním cílem dizertační práce bylo zjištění úrovně manažerských kompetencí vrcholových manažerů malých výrobních podniku z pohledu podnikového řízení, identifikace klíčových proměnných majících vliv na tuto úroveň a navržení doporučení vedoucích k rozvoji zjištěné úrovně. K dosažení hlavního cíle pak dále byly stanoveny 4 dílčí cíle a 5 hypotéz. Na základě výsledků z provedeného pilotního výzkumu kompetencí byl vytvořen model manažerských kompetencí, který byl následně ověřen primárním výzkumem. V rámci vyhodnocení získaných dat byla určena výsledná úroveň jednotlivých kompetencí. S použitím statistického vyhodnocení hypotéz byly zjištěny závislosti mezi kompetencemi a proměnnými, jimiž byly pohlaví manažera, délka současné a celkové manažerské praxe, věk, vlastnický vztah manažera k podniku a nejvyšší dosažené vzdělání manažera. Souhrnné výsledky byly uvedeny do širšího kontextu v porovnání se zjištěným stavem současného vědeckého poznání a na jejich základě byla vytvořena doporučení pro zvýšení úrovně manažerských kompetencí. Závěrem byly uvedeny přínosy dizertační práce a návrh doporučení v pokračování výzkumné činnosti.
|
|
|
Sociální pracovník jako zaměstnanec a člen (multidisciplinárního) týmu
Kolářová, Barbora ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálním pracovníkem jako zaměstnancem a členem multidisciplinárního týmu v oblasti vězeňství. Cílem práce bylo zjistit pohled na sociálního pracovníka z pohledu vrcholového managementu Vězeňské služby České republiky. Teoretická část je rozdělena na tři hlavní kapitoly, které se navzájem prolínají. První kapitola se věnuje základnímu vymezení sociální práce a multidisciplinárnímu týmu, ale zacházím zde i do konkrétní oblasti sociální práce s pachateli trestných činů. Druhá kapitola se zabývá obecným managementem, managementem sociální práce a také vrcholovým managmentem, který hraje velkou roli ve výzkumném šetření. Ve třetí kapitole se věnuji mé zkoumané oblasti, tedy vězeňství, stručnému vývoji, jeho struktuře a spíše pro zajímavost zabrušuji i do života za mřížemi věznice. V empirické části byl použit pro naplnění mého cíle kvalitativní výzkum, přesněji polostrukturované interview. Interview probíhala s vrcholovým managementem v oblasti Vězeňské služby České republiky. Veškerá získaná data jsou analyzována postupem, který se inspiruje a vychází ze zakotvené teorie. Při zpracování této diplomové práce jsem zjistila, že pohled vrcholového managementu na oblast sociálních pracovníků je zcela pozitivní. Dle vedení Vězeňské služby je sociální pracovník nezbytným a...
|
|
|
Návrh metodiky školení kybernetické bezpečnosti pro střední a vrcholový management
Kosková, Zdeňka ; Lukáš,, Kubík (oponent) ; Sedlák, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší problematiku návrhu metodiky školení kybernetické bezpečnosti středního a vrcholového managementu. Cílem je vytvoření metodiky pro potřeby energetické společnosti, která bude zaměřena na vzdělávání rizikové skupiny zaměstnanců. Úvodní část je věnována teoretickým východiskům, a to především terminologii, aktuální legislativě a metodice budování bezpečnostního povědomí. Analytická část popisuje současný stav vzdělávacího programu kybernetické a informační bezpečnosti v energetické společnosti. Vlastní řešení obsahuje návrh samotné metodiky a její konkrétní řešení s ohledem na současný stav a potřeby organizace.
|
|
|
Psychická zátěž vrcholových manažerů - strategie zvládání stresu
Pospíchal, Martin ; Michalík, David (oponent) ; Rymeš, Milan (oponent)
Psychická zátěž vrcholových manažerů - strategie zvládání stresu Ing.Mgr.Martin Pospíchal, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013 Tématem rigorózní práce je problematika psychické zátěže, resp. psychické zátěže u profesí, které jsou jejímu působení vystaveny ve zvýšené míře. Z nepřeberného množství profesí, ve kterých na člověka působí intenzivní psychická zátěž, je v rigorózní práci zkoumána problematika skupiny vrcholových manažerů, konkrétně pracovníků vrcholového managementu z oblasti firem zabývajících se prodejem informačních technologií. Cílem práce je především postihnout způsoby a strategie zvládání stresu u této cílové skupiny. Z metodického hlediska bylo pro výzkum použito metody polostrukturovaného rozhovoru a standardizovaného dotazníku pro zjišťování strategií zvládání stresu. Provedené výzkumy nasvědčují tomu, že intenzivní psychická zátěž tvoří nedílnou součást výkonu profese vrcholového manažera. Její působení je hodnoceno jako více zatěžující ve srovnání s nižším pracovním zařazením, a to především z pohledu širšího spektra působících forem psychické zátěže. Za převažující typy zvládání působící psychické zátěže se ve výzkumu ukazují především aktivní způsoby vyrovnávání se se zátěží, jako je kontrola a řízení situace samotné, dále kontrola vlastních reakcí v dané...
|
|
|
Psychická zátěž vrcholových manažerů - strategie zvládání stresu
Pospíchal, Martin ; Michalík, David (oponent) ; Rymeš, Milan (oponent)
Psychická zátěž vrcholových manažerů - strategie zvládání stresu Ing.Mgr.Martin Pospíchal, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013 Tématem rigorózní práce je problematika psychické zátěže, resp. psychické zátěže u profesí, které jsou jejímu působení vystaveny ve zvýšené míře. Z nepřeberného množství profesí, ve kterých na člověka působí intenzivní psychická zátěž, je v rigorózní práci zkoumána problematika skupiny vrcholových manažerů, konkrétně pracovníků vrcholového managementu z oblasti firem zabývajících se prodejem informačních technologií. Cílem práce je především postihnout způsoby a strategie zvládání stresu u této cílové skupiny. Z metodického hlediska bylo pro výzkum použito metody polostrukturovaného rozhovoru a standardizovaného dotazníku pro zjišťování strategií zvládání stresu. Provedené výzkumy nasvědčují tomu, že intenzivní psychická zátěž tvoří nedílnou součást výkonu profese vrcholového manažera. Její působení je hodnoceno jako více zatěžující ve srovnání s nižším pracovním zařazením, a to především z pohledu širšího spektra působících forem psychické zátěže. Za převažující typy zvládání působící psychické zátěže se ve výzkumu ukazují především aktivní způsoby vyrovnávání se se zátěží, jako je kontrola a řízení situace samotné, dále kontrola vlastních reakcí v dané...
|
|
|
Manažerské kompetence v malých podnicích
Novák, Petr ; Szarková, Miroslava (oponent) ; Mohelská, Hana (oponent) ; Tomšík, Pavel (oponent) ; Putnová, Anna (vedoucí práce)
Dizertační práce pojednává o manažerských kompetencích v malých výrobních podnicích v České republice. Záměrem výzkumu bylo zjištění současné úrovně těchto kompetencí u vrcholových manažerů těchto podniků. Zvolená problematika představuje velmi aktuální téma z pohledu dalšího rozvoje kompetencí potřebných pro výkon manažerské profese. Autor při zpracování dizertační práce vycházel z teoretických poznatků nabytých důkladným studiem českých a zahraničních odborných monografií, publikovaných vědeckých článků v odborných časopisech, ostatních elektronických zdrojích a především z provedených primárních výzkumů. Hlavním cílem dizertační práce bylo zjištění úrovně manažerských kompetencí vrcholových manažerů malých výrobních podniku z pohledu podnikového řízení, identifikace klíčových proměnných majících vliv na tuto úroveň a navržení doporučení vedoucích k rozvoji zjištěné úrovně. K dosažení hlavního cíle pak dále byly stanoveny 4 dílčí cíle a 5 hypotéz. Na základě výsledků z provedeného pilotního výzkumu kompetencí byl vytvořen model manažerských kompetencí, který byl následně ověřen primárním výzkumem. V rámci vyhodnocení získaných dat byla určena výsledná úroveň jednotlivých kompetencí. S použitím statistického vyhodnocení hypotéz byly zjištěny závislosti mezi kompetencemi a proměnnými, jimiž byly pohlaví manažera, délka současné a celkové manažerské praxe, věk, vlastnický vztah manažera k podniku a nejvyšší dosažené vzdělání manažera. Souhrnné výsledky byly uvedeny do širšího kontextu v porovnání se zjištěným stavem současného vědeckého poznání a na jejich základě byla vytvořena doporučení pro zvýšení úrovně manažerských kompetencí. Závěrem byly uvedeny přínosy dizertační práce a návrh doporučení v pokračování výzkumné činnosti.
|
|
|
Vliv životního cyklu organizace a socio-ekonomické charakteristiky země na charakteristiku vrcholového managementu
Velinov, Emil Iordanov ; Malý, Milan (vedoucí práce) ; Špaček, Miroslav (oponent) ; Hučka, Miroslav (oponent)
Disertační práce zkoumá vliv organizačního životního cyklu (OŽC) a socio-ekonomických charakteristik států (SECS) na vlastnosti vrcholového management (VM). Disertační práce rozpracovává a stanovuje teoretické souvislosti mezi OŽC, SECS a charakteristiky vrcholového management (VM) v největších společnostech ve Švýcarsku, Německu a České republice. Dále jsou v disertační práci rozpracovány kvantitativní empirické studie ve smyslu testování vlivu OŽC fází a SECS na charakteristiky TMT a zároveň mapuje detailní plán metodologie na základě problematiky OŽC, SECS a TMT.V disertační práci je implementována teorie OŽC, SECS a TMT k zodpovězení klíčových otázek výzkumu v oblasti působnosti disertační práce. Nashromážděná data, která byla použita k výzkumu v disertační práci, obsahuje 300 největších švýcarských, německých a českých firem podle objemu obratu, prodeje a velikosti firmy k datu 31.12.2011. Data obsahují podrobné údaje o socio-ekonomických ukazatelích a kariérní historii všech členů (cca 1600) představenstva u vybraných 300 největších švýcarských, německých a českých firem společností k 31.12.2011. Detailní postup je rozpracován přesně, aby klasifikoval organizaci v jednotlivých fázích životního cyklu, přičemž se klade důraz na rozsáhlou odbornou literaturu v oblastech OŽC, SECS a TMT. Víceúrovňové technik analýz dat jsou implementována pro objasnění vlivu jednotlivých fází životního cyklu na charakteristiky TMT a jeho změny v složení a rozmanitosti (diversity) v důsledku příchozí a odchozí mobility členů vrcholového managementu v časové ose. V disertační práci jsou aplikovany regresní a korelační analýzy pro jednotlivé fáze OŽC společností ve Švýcarsku, Německu a České republice v kontextu charakteristiky vrcholového managementu zkoumaních firem. V disertační práci se uvádí čtyři hypotézy směřující k tvzení, že čím je společnost zralejší, tím je její vrcholový management rozmanitější bez ohledu státu, ve kterém firma působí. Další hypotéza konstatuje, že socio-ekonomické factory mají vliv na diverzitu vrcholového managementu, což se projevuje u výsledkku disertační práce, a to, že představenstva ve Švýcarsku a Německu jsou vice rozmanitější než v České republice v kontextu diversity: pohlaví, věku, národností, úroveň vzdělání, pracovní zkušenosti, dominantní funkce a délka kariéry. Disertační práce přispívá k výzkumu prostřednictvím odhalení vztahů mezi teorii vlastností vrcholového managementu, socio-ekonomickych parametrů zemí a fází životního cyklu organizací.
|
|
| |
|
|
Přechod malé organizace ve střední - management změn v oblasti řízení pracovního výkonu
Červinková, Hana ; Beroušek, Petr (vedoucí práce) ; Jančaříková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice změn v oblasti lidských zdrojů a řízení pracovního výkonu souvisejících s fyzickým růstem organizace. Zaměřuje se především na malé a střední podniky. V první části jsou uvedena teoretická východiska firemního růstu, managementu změn a specifikace malých a středních podniků, včetně rozdílů v oblasti řízení lidských zdrojů. Druhá část této práce se věnuje praktickým poznatkům v oblasti změn souvisejících s růstem organizace. Na příkladech dvou konkrétních firem jsou popisovány různé přístupy k implementaci změn v rámci řešení růstových problémů. Každá z popisovaných firem zaznamenala opačný vývoj, a to v závislosti na způsobu realizace změn. První z firem se dále rozvíjí v rámci již střední organizace, druhá zaznamenala úpadek. Součástí této části práce je také analýza příčin úspěchu či neúspěchu těchto firem při zvládání růstových problémů.
|
host ::
RSS.