|
|
Mapování rozšíření kříženců jelenů evropských a jelenů sika v ČR s využitím občanské vědy a audionahrávek
Nečasová, Monika ; Pipek, Pavel (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
V České republice, stejně jako jinde v Evropě (např. na Britských ostrovech), dochází k hybridizaci mezi původním druhem jelena evropského (Cervus elaphus) a jelenem sikou (C. nippon), zavlečeným z Asie. Vzhledem k tomu, že vzniklí kříženci jsou plodní, mohou se zpětně křížit s rodičovskými druhy a ohrožovat tak jejich genetickou integritu. Potomky vícenásobného křížení lze jen obtížně identifikovat na základě morfologických znaků, zatímco genetické metody jsou sice spolehlivější, ale finančně i logisticky náročné. Tato práce navazuje na studii Longa a kol. z roku 1998, která ukázala jasné rozdíly ve vokalizaci jelena evropského, jelena siky a první generace jejich kříženců, a tím zároveň naznačila třetí cestu k rozeznávání kříženců - bioakustickou analýzu. Tuto metodu jsme se rozhodli otestovat na území České republiky v rámci projektu občanské vědy, jehož hlavním cílem bylo zmapovat výskyt rodičovských druhů a jejich kříženců na základě audionahrávek jejich říjné vokalizace. Krom samotného projektu jsme pořizovali vlastní nahrávky na profesionální nahrávací zařízení se směrovým mikrofonem za účelem zisku kvalitních audiozáznamů, použitelných k podrobnější analýze. Celkově se podařilo nasbírat 451 nahrávek, z nichž pro podrobnou analýzu bylo vybráno jen 263, a to s vokalizací 162 jedinců. Ke...
|
|
|
Mapování rozšíření kříženců jelenů evropských a jelenů sika v ČR s využitím občanské vědy a audionahrávek
Nečasová, Monika ; Pipek, Pavel (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
V České republice, stejně jako jinde v Evropě (např. na Britských ostrovech), dochází k hybridizaci mezi původním druhem jelena evropského (Cervus elaphus) a jelenem sikou (C. nippon), zavlečeným z Asie. Vzhledem k tomu, že vzniklí kříženci jsou plodní, mohou se zpětně křížit s rodičovskými druhy a ohrožovat tak jejich genetickou integritu. Potomky vícenásobného křížení lze jen obtížně identifikovat na základě morfologických znaků, zatímco genetické metody jsou sice spolehlivější, ale finančně i logisticky náročné. Tato práce navazuje na studii Longa a kol. z roku 1998, která ukázala jasné rozdíly ve vokalizaci jelena evropského, jelena siky a první generace jejich kříženců, a tím zároveň naznačila třetí cestu k rozeznávání kříženců - bioakustickou analýzu. Tuto metodu jsme se rozhodli otestovat na území České republiky v rámci projektu občanské vědy, jehož hlavním cílem bylo zmapovat výskyt rodičovských druhů a jejich kříženců na základě audionahrávek jejich říjné vokalizace. Krom samotného projektu jsme pořizovali vlastní nahrávky na profesionální nahrávací zařízení se směrovým mikrofonem za účelem zisku kvalitních audiozáznamů, použitelných k podrobnější analýze. Celkově se podařilo nasbírat 451 nahrávek, z nichž pro podrobnou analýzu bylo vybráno jen 263, a to s vokalizací 162 jedinců. Ke...
|
|
|
Ontogenetický vývoj a behaviorální projevy ledňáka modrokřídlého (Dacelo leachii) v zájmovém chovu
SVOBODOVÁ, Yveta
Ledňák modrokřídlý patří mezi druhy ptáků, u kterých existuje pohlavní dimorfismus, projevující se ve dvou znacích. Prvním znakem je výrazněji zbarvené opeření ocasu samce, druhým znakem je hmotnostní rozdíl mezi pohlavími. Samice je o 70 100 gramů těžší než samec. Tyto znaky se projevují až ve stáří prvního roku života. Přestože celosvětově je v lidské péči drženo 133 jedinců ledňáků modrokřídlých (61 samců, 58 samic, 14 mláďat), ve 45 institucích v 5 regionech, je rozmnožován pouze v 9 institucích. Ostravská zoologická zahrada, jako jedna ze tří zoo a zooparků na světě, chová ledňáky modrokřídlé ve skupině osmi jedinců, což je optimální počet jedinců tvořící chovnou kooperativní skupinu. V chovných sezónách 2011 2016 vykazovala výborné výsledky v chovu těchto srostloprstých ptáků, odchovala 15 jedinců. Společně se Zoo Praha poskytla data. Předkládaná diplomová práce je souhrnem vlastního etologického pozorování v Zoo Ostrava a krátkého pozorování v Zoo Praha. Sumarizací dat z těchto dvou zoo práce hodnotí hmotnostní rozdíly oplozených a neoplozených vajec, ontogenezi, růstovou rychlost a pohlaví jedinců ledňáka modrokřídlého. Na základě růstových a hmotnostních rozdílů mezi pohlavími se zabývá určením pohlaví mláděte. Dále popisuje sociální chování a vokalizaci uvnitř chovné skupiny s převahou samic, vyhodnocuje celkové vazby ve skupině a výsledky porovnává se volně žijící populací.
|
|
|
Akustická detekce potencionálního predátora u koně domácího (Equus caballus)
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití patří mezi velké býložravce závislé na včasné detekci predátorů. Díky vyvinutým smyslům dokáží potencionální nebezpečí odhalit s předstihem a reagovat rychlým útěkem, který jim zajistí přežití. I domácí koně stále reagují velmi senzitivně na nenadálé podněty. Předpokládáme proto, že schopnost rychlé detekce predátora zůstala zachována i přes poměrně dlouhý domestikační proces, což nepřímo dokládají i úspěšně se množící feralizovaná stáda po celém světě. Nicméně, pokusy dokládající přímou reakci domestikovaných koní na psovité šelmy jakožto nejběžnější predátory stále chybí. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou koně domácí (Equus caballus) schopni reagovat na hlasový projev psa jako na predátora a zda rozlišují míru potencionálního nebezpečí v závislosti na počtu predátorů, podobně jako jejich divocí předci. Byly vytvořeny nahrávky štěkotu psů velkých plemen a upraveny tak, aby vznikl set štěkotů pocházejících výhradně od jednoho psa či tří různých. Ty byly následně přehrány experimentálním zvířatům - koním, v kontrolovaných podmínkách, společně s bílým zvukem jako kontrolou. Jejich reakce byly zaznamenány na videokameru. Celkem bylo analyzováno 12 koní pocházejících z jedné stáje a natočeno 226 minut záznamu. Z něj bylo rozlišeno 7 kategorií chování, které vstupovaly do statistické analýzy...
|
|
|
Akustická detekce potencionálního predátora u koně domácího (Equus caballus)
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití patří mezi velké býložravce závislé na včasné detekci predátorů. Díky vyvinutým smyslům dokáží potencionální nebezpečí odhalit s předstihem a reagovat rychlým útěkem, který jim zajistí přežití. I domácí koně stále reagují velmi senzitivně na nenadálé podněty. Předpokládáme proto, že schopnost rychlé detekce predátora, zůstala zachována i přes poměrně dlouhý domestikační proces, což nepřímo dokládají i úspěšně se množící feralizovaná stáda po celém světě. Nicméně, pokusy dokládající přímou reakci domestikovaných koní na psovité šelmy jakožto nejběžnější predátory stále chybí. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou koně domácí (Equus caballus), schopni reagovat na hlasový projev psa jako na predátora a zda rozlišují míru potencionálního nebezpečí v závislosti na počtu predátorů, podobně jako jejich divocí předci. Byly vytvořeny nahrávky štěkotu psů velkých plemen a upraveny tak, aby vznikl set štěkotů pocházejících výhradně od jednoho psa či tří různých. Ty byly následně přehrány experimentálním zvířatům - koním, v kontrolovaných podmínkách, společně s bílým zvukem jako kontrolou. Jejich reakce byly zaznamenány na videokameru. Celkem bylo analyzováno 12 koní pocházejících z jedné stáje a natočeno 226 minut záznamu. Z něj bylo rozlišeno 7 kategorií chování, které vstupovaly do statistické analýzy (Pohled...
|
|
|
Individuální variabilita v hlasech šelem
Švůgrová, Barbora ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Schopnost individuálního rozpoznávání jedinců je mezi šelmami velmi důležitá, podobně jako u ostatních skupin živočichů. V této práci jsem se zaměřila na individuální variabilitu v hlasech šelem. Zaměřila jsem se hlavně na práce, které popisují individuální variabilitu v hlasech pomocí diskriminační analýzy. Rozšířila jsem review od Insley et al. (2003), kteří navrhli, že schopnost individuálního rozpoznávání je rozvinutější u lachtanovitých než u tuleňovitých. Mé kvantitativní porovnání individuální variability v hlasech lachtanů a tuleňů ukazuje, že to může být tím, že lachtani mají individuálně různorodější hlasy. Dále jsem porovnala individualitu v hlasech i u ostatních šelem. Výsledky porovnání ukazují, že druhy žijící ve skupinách nemají individuálně variabilnější hlasy než solitérně-párově žijící druhy. Lépe lze dle hlasu odlišit jednotlivé dospělce než mláďata. Ačkoliv pro skupinu šelem jako celek najdeme hodně prací na téma individuální variability v hlasech, většina výzkumu byla učiněna na lachtanech a tuleních. Pro další výzkum a lepší srovnání je potřeba pokrýt i další skupiny šelem. Klíčová slova: individualita, identita, vokalizace, hlasová komunikace, savci, šelmy
|
|
| |
|
|
Vokalizace kanců prasat a jejich potenciální role v pohlavním výběru
Roreitnerová, Daniela ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Cílem této rešerše je shromáždění dosavadních poznatků o vokalizaci kanců a její potenciální roli v pohlavním výběru. Hrstka studií převážně ze 70. a 80. let minulého století naznačuje, že by tzv. píseň lásky (chant de-coeur), kterou samci během námluv vydávají, mohla fungovat jako stimulant páření. Nenašla jsem však žádné důkazy o tom, že by kanci významně používali hlasy během soubojů. Většina publikovaných prací se zabývala hlasy prasat v jiném kontextu. Abych tedy mohla lépe zhodnotit, zda hlasy kanců mohou hrát roli v pohlavním výběru, musela jsem se zaměřit i na studie u příbuzných sudokopytníků. U nich byl zaznamenán vliv hlasů na sexuální chování samic i na kompetici mezi samci. Ze srovnání vyplývá, že by se vokalizace kanců mohla uplatňovat spíše při komunikaci na kratší vzdálenosti a jejich potenciální role v pohlavním výběru není zřejmě tak velká jako například u jelenů. Zároveň byla podpořena možnost stimulačního vlivu během páření, protože tato funkce byla potvrzena i u několika dalších druhů napříč sudokopytníky. Pro bližší porozumění hlasům kanců bude ale třeba dalších studií, které by mohly být využity například v chovech prasat pro lepší účinnost umělého oplodnění prasnic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Environment and avian song: case of South African birds
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Vzťahy medzi parametrami živočíšnej signalizácie a charakteristikami prostredia, ktoré tieto druhy obývajú, sú jednou z ústredných tém funkčnej ekológie. Za využitia dvoch hlavných komplementárnych štatistických metód (fourth-corner a RLQ analýza) som v tejto diplomovej práci skúmal variabilitu vtáčej vokalizácie pozdĺž gradientu environmentálnych podmienok na území Juhoafrickej republiky (JAR) a Lesotha. V práci som použil celkovo deväť kvantitatívnych a päť kvalitatívnych charakteristík vokalizácie pre celkovo 472 druhov vtákov a deväť environmentálnych premenných, ktoré by mohli najvýznamnejšie ovplyvňovať parametre vokalizácie. Ako dôležitý faktor ovplyvňujúci rôzne kvantitatívne parametre vokalizácie tu vystupuje, podobne ako v prípade iných štúdií, telesná veľkosť. Výsledky analýz ošetrených na veľkosť tela ukázali, že počet elementov a typov elementov u spevavcov narastá s variabilitou prírodných podmienok a je najvyšší v aridných a klimaticky značne premenlivých oblastiach. Rýchlosť produkcie elementov a typov elementov u spevavcov zasa stúpala s narastajúcou nadmorskou výškou. Z frekvenčných parametrov korelovala s environmentálnymi charakteristikami len minimálna frekvencia spevu u spevavcov a frekvenčný rozsah vokalizácie u ostatných skupín vtákov. Oba tieto znaky pritom negatívne...
|
|
|
Raná ontogeneze vazby matky a potomka u podčeledi Bovinae
Staňková, Helena ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Jůnková, Pavla (oponent)
Cílem práce bylo popsat na základě dosupné literatury vznik, podobu a trvání sociální vazby mezi matkou a mládětem u podčeledi Bovinae. Důraz byl kladen na specifika chování související s porodem a ekologické rozdíly mezi druhy. Zkoumaná skupina zahrnuje střední a velké sudokopytníky žijící ve stádech. Nachází se zde i domestikované druhy, které žijí ve specifických podmínkách, proto se jejich chování může lišit. Nejpevnější pouto mezi jedinci vzniká u matky a mláděte. Tato vazba je pro potomka klíčová, neboť je zcela odkázán na mateřskou péči. Mateřské chování můžeme pozorovat již několik dní před porodem, ale často je nejviditelnějším znakem u většiny zástupců této podčeledi oddělování matky od stáda z důvodu intenzivnější interakce s mládětem. Matka se teprve po porodu učí poznávat své mládě a to především pomocí pachu, i z tohoto důvodu je mládě po porodu olizováno. Kojení mláděti poskytuje výživu, ale utužuje také vzájemný vztah. Síla vazby je závislá na sociálním prostředí, strategii mláděte, jeho pohlaví a dalších faktorech. Vazba mezi matkou a mládětem se druhově liší ve svém trvání i ve způsobu ukončení. Tato problematika je v současnosti nedostatečně probádaná a zaslouží si další výzkum.
|
host ::
RSS.