|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň
Bortlová, Kateřina ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo zhotovení architektonické studie sakrálního objektu v Brně – Líšni. Předmětem studie bylo zpracování ideového návrhu sakrálního komplexu, který se skládal z kostela a fary. Hlavním provozovatelem celého komplexu bude centrum Salesiánů, jejichž zázemí je v těsné blízkosti řešeného území. Základní ideou návrhu bylo navrhnout duchovní místo, které svou formou předává zřetelnou informaci o využití objektu a zároveň podporuje rozvoj myšlenek společenství Salesiánů. Jedná se o stavbu, která předává poslání sama o sobě, ne jedním prvkem, ale souborem více prvků, které společně vytvářejí příběh, vizi, poslání. Ideovým řešením se tak v tomto případě stává rovnostranný trojúhelník, který symbolizuje Otce, Syna a Ducha Svatého. Svou dominantní vertikálou směřující k nebi objekt symbolicky poukazuje na duchovní cestu a seberealizaci. Zadané území je řešeno jako komplex, jehož prvky se vzájemně doplňují a vytváří tak harmonický celek. V návrhu je vytvořen prostor jak pro liturgické slavnosti v interiéru, tak v exteriéru k čemuž slouží venkovní presbytérium, které je doplněno o pobytové schody. Tyto prvky mají obyvatele vybízet k setkávání a navazování přátelských vztahů.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu Brno - Líšeň
Malečková, Kateřina ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je zpracování návrhu novostavby sakrálního objektu v Brně-Líšni. Jedná se o parcelu ve středu panelové zástavby mezi objektem polikliniky a budovou Salesiánského střediska mládeže (=Salesko). Na realizaci tohoto objektu čeká komunita Salesiánů, která bude objekt nejvíce využívat, již dlouhá léta. Klíčovým tématem je vytváření prostorů umožňující setkávání lidu k bohoslužbám, slavnostem a společenským akcím. Návrh zpracovává dva vzájemně propojené provozy – budovu kostela Seslání Ducha Svatého a farní objekt. Základní kompozici tvoří 3 kubické hmoty – vstupní část objektu kostela, hlavní liturgický prostor a faru. Výškovou dominantou se stává zvonice, která sděluje sakrální funkci stavby. Jedná se o soubor objektů s dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím ve vstupní části kostela. V projektu je okrajově zahrnuto i řešení volných prostranství v okolí parcely a jejich přeměna na kvalitní veřejné plochy. Sakrální prostor se má stát místem, které své návštěvníky vítá, přijímá a dává jim pocit bezpečí. Uvnitř objektu lidé naleznou klid, oporu, porozumění a odchází s pocitem lepšího člověka.
|
|
|
Architektonická studie kostela /duchovního centra/ "Seslání Ducha svatého" v sídlišti Vinohrady-Brno.
Valová, Markéta ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce bylo navrhnout novostavbu kostela Seslání Ducha Svatého v Brně – Líšni. Toto zadání bylo poprvé rozpracováno v rámci ateliérové tvorby se zaměřením na interiér, z této práce se odvíjelo později i stavebně-konstrukční řešení. Cílem bylo vytvořit důstojné místo ke slavení bohoslužeb a setkávání farního společenství, které by svým architektonickým, stavebně-technickým, dispozičním a výtvarným řešením poukazovalo především na duchovní a transcendentální význam celé stavby. Kostel je spjatý s řádem salesiánů působícím v Líšni, který se věnuje mládeži. Architektura kostela vychází z charakteru sakrální a veřejné stavby a z biblických motivů. Kostel připomíná loď, která symbolizuje církev ve světě, poháněnou silou Ducha Svatého. Zobrazuje také povolání prvních učedníků - rybářů a celosvětové působení salesiánů. Bazilikální osvětlení v hlavní lodi odkazuje na první křesťanské stavby – baziliky. Stavba je zasazena do specifického prostředí sídliště, nachází se na vrcholu svahu. Je členěna na jednopodlažní vysokou hlavní loď na elipsovitém půdorysu (z části dvoupodlažní v oblasti kůru), která je zaklenuta střechou z dřevěných lepených vazníků. K hlavní lodi přiléhají z každé strany dva nižší kvádrové objekty obsahující zázemí kostela (sakristie, kaple, místnost pro rodiče s dětmi, hygienické zázemí atd.). Objekt je doplněn monumentálním vstupem přiléhajícímu k hlavní lodi a samostatnou vysokou štíhlou věží – zvonicí, která tvoří vertikální dominantu území. Podélná osa kostela je orientována ve směru sever-jih, hlavní vstup se nachází na severní straně z ulice Horníkova. Ze západní strany navazuje na kostel malé náměstí, které je určeno nejen pro slavnostní průvody spojené s náboženskými obřady (mše pod širým nebem), ale i pro širokou veřejnost. V interiéru je kladen důraz na výtvarná díla – malby a vitráže. Skleněná vitráž je zopakována i v exteriéru jako součást věže – zvonice.
|
|
|
Nová synagoga v Olomouci
Kos, Jakub ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Návrh postupně ovlivnilo několik faktorů a tím nejpodstatnějším je prvek vody, který je pro židovství velice důležitý a symbolizuje převážně rituální očistu. Samotný koncept dělí území v ose ulice Nešverova na ortogonální blok, který je rozčleněn na jednotlivé provozy a veřejný prostor, pod kterým je částečně umístěno podzemní parkoviště. Bloková část v sobě ukrývá synagogu, muzeum, restauraci a adminstrativní budovu židovské obce s knihovnou. Z architektonického hlediska návrh také výrazně ovlivnila inspirace vitrážovým oknem z vypálené synagogy, které bylo v modernějším duchu propsáno na fásadu muzea. Toto okno se stává dominantním prvkem fasády, jelikož prochází přes všechna tři patra a proto zbylá část není nijak dělená a pro osvětlení výstavního prostoru slouží jednak střešní světlíky a dále umělé osvětlení. Významnost tohoto pojetí je umocněna skutečností, že návštěvník je tímto průchodem vtažen dovnitř a přiveden přímo před novou synagogu, ke které se schází po rampě. U ní hrála velkou roli v návrhu právě již zmíněná voda. Celký koncept je pojat organicky a je inspirován kapkou vody, která dopadá do vodní hladiny. Synagoga tedy doslova vyrůstá z vodní plochy, která ji obklopuje a tvoří svým způsobem určitý krystalický prvek. Celou myšlenku a konečný výraz ještě umocnuje vodní stěna, která vede po obou stranách už od konce průchodu a obíhá celou synagogu. Část administrativní budovy a restaurace už je navržena ve jednodušším stylu, ale propsaní oblouku v atikové římse celý blok sjednocuje. Římsa u této části stavby byla navržena záměrně s odkazem na okolní zástavbu. Zbylá část parcely sloužila v historii i do nynějška jako menší park a tato funkce byla zachována. Významným prvkem v této části pozemku je Terezská brána, která je pozůstatkem opevnění z 18. století. Park byl doplněn o uměle vytvořený val, který pod sebe ukryl vjezd do podzemního parkoviště a v prostoru vytvořil čistý terenní přechod. V prostoru jsou navrženy betonové líce sloužící k posezení
|
|
|
Vitráže v secesních kostelech v Praze a blízkém okolí
Hančilová, Lucie ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
This Bachelor thesis deals with stained glass windows decorated in Art Nouveau church buildings in Prague and its surroundings. The church is viewed as a valuable monuments of the past but also the present. First, the attention is directed to the more general information about stained glass, a brief history of the use of window panes in architecture, as well as its importance in different historical periods. It looks at also the Art Nouveau architecture in Bohemia, in the context of the time and situation of the Catholic Church. The aim is the studies of the three Art Nouveau churches, focusing on local painting on glass. Since their formation till today. The attention is also focused on the artistic illustration of the same themes stained glass in other sacral and secular buildings. The study is conducted on the basis of historical materials, parish chronicles, memorial books, building plans, building historical research and literature.
|
|
|
Moderní sakrální architektura
PODROUŽKOVÁ, Petra
Práce se zabývá evropskou sakrální architekturou 20. a 21. století. Konkrétně se jedná o stavby židovské, římskokatolické a islámské. Ve druhé části jsou stavby jednotlivých náboženství uvedeny do historického kontextu, zároveň jsou zmíněny jejich funkce, znaky a typologie. Na tomto základě pak třetí část u každého náboženství uvádí reprezentativní vzorek zásadních moderních sakrálních staveb, vždy s okolnostmi jejich vzniku, popisem urbanistického zakomponování v konkrétní lokalitě a architektonického řešení, uspořádání interiéru a případně použití speciálních technologických postupů při jejich výstavbě. Ve čtvrté části je provedeno vzájemné srovnání staveb jednotlivých náboženství a zhodnocení vývoje moderní evropské sakrální architektury. Všímá si též funkce a využití světla a uvádí z tohoto hlediska některé výjimečné stavby. Závěrečná, pátá část se pokouší odpovědět na otázku, jak by měl vypadat moderní chrám.
|
host ::
RSS.