Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Osud mikropolutantů v průběhu vermikompostování
Grasserová, Alena ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Lhotský, Ondřej (oponent)
Vermikompostování se v posledních letech stává populární přírodě-blízkou metodou používanou ke zpracování biologického odpadu, včetně čistírenského kalu. Ten je díky svým vlastnostem záhodno využít jako hnojivo na zemědělskou půdu. Kromě cenných prvků ale kal obsahuje i polutanty, jež po jeho aplikaci na pole mohou být přijímány rostlinami a živočichy a kontaminovat tak potravní řetězce. Do skupiny polutantů nacházejících se v kalu spadají i mikropolutanty, látky vyskytující se napříč životním prostředím v nízkých koncentracích. Mezi mikropolutanty se řadí například farmaka a produkty osobní péče, per- a polyfluorované látky nebo pesticidy. Tyto látky mají mnoho známých nežádoucích účinků, jako je endokrinní disrupce, antibiotická rezistence či rozvoj některých typů rakoviny. Ačkoliv hnojení čistírenskými kaly je jednou z hlavních cest vstupu mikropolutantů do životního prostředí, koncentrace mikropolutantů v čistírenských kalech nejsou před jejich aplikací na půdu nijak sledovány ani regulovány. Tato disertační práce se zabývá osudem mikropolutantů v průběhu vermikompostování, a to především čistírenských kalů jako substrátu. Vermikompostování bylo aplikováno za účelem stabilizace kávové sedliny a čistírenských kalů z různých čistíren odpadních vod smíchaných se slámou. Experimenty probíhaly v...
Hygienizace odvodněného čistírenského kalu při procesu vermikompostování v polních podmínkách
Fojtová, Zuzana ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Grasserová, Alena (oponent)
Čistírenský kal je odpadní surovina, která je cenným zdrojem organické hmoty a nutrientů a v mnoho zemích světa je využíván jako hnojivo na zemědělské půdě. Aplikace čistírenského kalu však přináší rizika spojená s obsahem patogenních mikroorganismů a jiných nežádoucích látek v tomto materiálu a v mnoha zemích musí čistírenské kaly splňovat limity pro aplikaci na půdu. Vermikompostování těchto materiálů může být jedním z efektivních způsobů snížení patogenních látek v čistírenském kalu. V této diplomové práci jsem se zabývala účinností hygienizace čistírenského kalu v procesu vermikompostování v polních podmínkách. Pokus probíhal v zemním vermikompostéru o celkovém pracovním objemu 10,5 m3 u obce Hrbov, nedaleko Lhenic v Jihočeském kraji. Měření účinnosti hygienizace probíhalo pomocí testu s vneseným mikroorganismem (E. coli). Test byl modifikován pro proces vermikompostování. V rámci pokusu byla směs čistírenského kalu namíchaného s březovou štěpkou v poměru 1:1,5 (kal: štěpka) po dobu šesti měsíců i) vermikompostována, ii) pouze kompostována a iii) kompostována (po dobu jednoho měsíce) a poté vermikompostována. Kromě hodnocení účinnosti hygienizace u jednotlivých variant byla porovnána stabilita a případná fytotoxicita výsledného produktu pomocí měření enzymatické aktivity a ekotoxikologického...
Výhody a nevýhody vermikompostovacích toalet
Svačinová, Kateřina ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Šereš, Michal (oponent)
Decentralizované systémy sanitace lidských exkrementů, kam patří například latríny nebo kompostovací toalety, patří mezi udržitelné metody nakládání s tímto biologickým odpadem. Jedním z možných způsobů nakládání s lidskými exkrementy je metoda vermikompostování. Tato práce se zabývá decentralizovaným způsoben sanitace exkrementů pomocí vermikompostovací toalety. Cílem práce bylo zhodnocení použitelnosti metody vermikompostování pro sanitaci lidských exkrementů a porovnání tohoto přístupu s rozšířenějšími metodami tzv. suché sanitace, jako je například kompostovací toaleta. Byly popsány principy obou metod, potřebné podmínky pro zdárný průběh procesu a kvalita výsledných produktů sanitace. Pozornost byla zaměřena nejen na přítomnost patogenních organismů a účinnost jednotlivých systémů v jejich odstraňování, ale také na další možné polutanty ze skupiny produktů osobní péče nebo například mikroplasty. Diskutován byl také jejich potenciální vliv na životaschopnost žížal. Důležitým zdrojem nežádoucí kontaminace může být i používaný toaletní papír. Součástí práce byla spolupráce při realizaci experimentální vermikompostovací toalety v areálu Dvůr Perlová voda v Kostelci nad Ohří. Zjistila jsem, že vermikompostování se jeví jako poměrně účinná metodou v redukci patogenních organismů jako jsou...
Nové metody separace a přepracování potravinového odpadu v jednorázových obalech
Pokorný, Tomáš ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Šereš, Michal (oponent)
Odpady celkově a zejména ty plastové jsou velkým problémem dnešní doby. Česká republika se řadí mezi premianty v třídění plastového odpadu, ovšem ne všechen vytříděný odpad je dále využit. Podle portálu Plastics Europe (2022) je nejpoužívanější způsob nakládání plastovým odpadem v Evropě energetické využití, až potom následuje recyklace. Právě zvýšený podíl recyklace by lépe odpovídal principům cirkulární ekonomiky, a proto jsem ve své práci zabýval nové metodě separace a přepracování potravinového odpadu v jednorázových obalech a následnému posouzení využitelnosti separovaných plastů. V současné době je využívanou metodou drcení odpadu, separace biologické složky a její energetické využití v bioplynové stanici. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřoval na obecnou charakteristiku vermikompostování, obalů, recyklace, plastových odpadů a v neposlední řadě popisuji způsoby nakládání s bioodpady v supermarketech. Součástí práce byl experiment, který v pilotním měřítku ověřoval potenciál nově navržené metody separace bioodpadu a plastových jednorázových obalů pomocí žížal. Pokus vycházel z předpokladu, že použité žížaly budou schopny transformovat potravinový odpad v jednorázových obalech na vermikompost bez nutnosti narušení nebo drcení těchto obalů. Ty pak bude možné jednoduše oddělit a...
Zhodnocení odpadu z akvakultury
LUNDA, Roman
Technologie pro úpravu vody, prošly v posledních letech dynamickým vývojem, spolu s novými objevy a metodami. Uměle vybudované mokřady, aerobní kompostování, anaerobní čištění, enzymatická nebo chemická hydrolýza a akvaponie jsou dnes již dobře známé technologie používané při snižování, zhodnocování a recyklaci odpadu z akvakultury. Veškerý odpad z akvakultury lze zhodnotit pomocí několika technologií. Nové technologie se používají hlavně k recyklaci zdrojů nebo k produkci cenných vedlejších produktů, včetně biopaliv, rybí siláže, biouhlí, kyseliny mléčné, vodíku a kalu jako média pro růst larev hmyzu, stejně tak jako technologie fytoremediace a bioflok pro zpracování kalů z akvakultury. Kapitola 2 uvádí složení kalů a odpadních vod z několika různých akvakulturních systémů RAS. Výsledky obsažené v Kapitole 2 prokazují možnost využití odpadních vod pro rostlinnou výrobu ve formě akvaponických nebo hydroponických systémů. Výhody akvaponie se netýkají pouze efektivního využívání půdy, vody a zdrojů živin, ale také umožňují větší integraci inteligentních energetických možností, jako je bioplyn a solární energie. V tomto ohledu, představuje akvaponie slibnou technologií pro produkci ryb a zeleniny za pomocí způsobů, které nejsou náročné na množství půdy, vyžadují méně energie a vody - a zároveň minimalizují chemické přísady a hnojivové doplňky, které se používají při konvenční výrobě potravin. Kapitola 2 také hodnotí koncentraci živin podle jednotlivých typů úpravy RAS a problém nadměrného množství sodíku v systémech. Neexistuje však dokonalé složení kalu či odpadní vody pro úplnou potřebu rostlin. Ovšem živiny obsažené v kalu a odpadní vodě, mohou snížit náklady na výrobu živných roztoků v hydroponii. Vytváření hodnotného substrátu pro hnojení pomocí vermikompostování, představuje velmi slibnou techniku pro budoucnost využití kalu. Tato technologie nevyžaduje zbytečně vysoké náklady a je vysoce ekologická. Kapitola 3 dokumentuje složení a využití kalů z akvakultury pro využití ve vermikompostování. Tato kapitola zahrnuje další možnosti využití kalů z akvakultury jako například přímé použití na pole včetně nezávadnosti v oblasti toxicity. To dává kalu ze standardního sladkovodního RAS velkou příležitost pro jeho přímé použití v odvětví vermikompostování. Je dobře známo, že zpracování pevných látek v akvakultuře může být díky využití technologii bioflok, velice výhodné. Tato technologie představuje pilíř zhodnocování odpadu z akvakultury. Využití biomasy bohaté na živiny z technologie bioflok jako potenciálního zdroje krmiva je obsaženo v Kapitole 4. Bylo prokázáno, že téměř 33 % krmiva pro chov raků může být nahrazeno bioflok biomasou. Největší překážkou při zhodnocování odpadu z akvakultury je nepřeberné množství všech možných technologií a jejich variabilita. K dosažení ideálního složení je nutné zvolit správný přístup v akvakulturních systémech. Je však zapotřebí dalšího výzkumu a vývoje, jak dokazují výzvy popsané v této práci.
Vliv vermikompostu na vybrané vlastnosti půdy a rostlin
Dvořáčková, Lucie
Půda je základním zdrojem veškerého života na Zemi. V budoucnosti bude stále důležitějším přírodním zdrojem. Půda je degradována, ubývá organické hmoty. Abychom udrželi kvalitní vlastnosti půdy, je potřeba pravidelná dávka kvalitního humusu, který je základním faktorem půdní úrodnosti. Jedním ze způsobů zpracování biologicky rozložitelných odpadů je tzv. vermikompostování, kdy se k výrobě kompostu využívají žížaly. Cílem bakalářské práce bylo rozšířit vermikompostování do povědomí lidí, vysvětlit rozdíly mezi kompostováním a vermikompostováním. A následně založit pokus a podle jeho výsledků posoudit vybrané fyzikální a chemické vlastnosti zeminy a vermikompostu a jejich následných kombinací. Tento pokus měl určit, které prostředí bude pro rostliny nejoptimálnější a poskytne jim nejlepší podmínky pro svůj růst a vegetaci.
Rozdíly v biologicky rozložitelných komunálních odpadech z domácností vzhledem k typu zástavby
Malsová, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá rozdíly v biologicky rozložitelných komunálních odpadech z domácností vzhledem k typu zástavby. V první části práce jsou vymezeny základní pojmy a platné právní předpisy týkající se komunálních odpadů. Je zde charakterizován pojem komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, jejich využití apod. Další část je zaměřena na historický vývoj, současné nakládání s bioodpady a možné problémy. Značná část práce je věnována možnostem kompostování ve městech České republiky. Závěrem práce je diskutována problematika environmentální přijatelnosti nakládání s odpady v České republice a možnosti akceptace jednotlivých způsobů veřejností.
Změna produkčních charakteristik modelových rostlin po aplikaci vermikompostu s přídavkem bakteriálního inokula
Malsová, Anna
Tato diplomová práce se zabývá změnou produkčních charakteristik modelových rostlin po aplikaci vermikompostu s přídavkem bakteriálního inokula. V práci je zpracován lite-rární přehled zaměřený na proces vermikompostování, kompostování a stimulaci kořeno-vé soustavy kulturních plodin pomocí symbiotických , či růst podporujících mikroorga-nismů. Dále byl proveden praktický experiment – založen vlastní nádobový pokus s modelovými rostlinami, který byl vyhodnocen. Z výsledných dat vyplývá, že nejú-spěšnějšími variantami při tvorbě nadzemní biomasy byly ty obsahující vermikompost. Nejvyšší hmotnosti nadzemní biomasy bylo dosaženo ve vermikompostu s přídavkem přípravku Rizocore, kdy se 1,5 x navýšila produkce nadzemní biomasy oproti kontrolní půdě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.