Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hygienizace odvodněného čistírenského kalu při procesu vermikompostování v polních podmínkách
Fojtová, Zuzana ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Grasserová, Alena (oponent)
Čistírenský kal je odpadní surovina, která je cenným zdrojem organické hmoty a nutrientů a v mnoho zemích světa je využíván jako hnojivo na zemědělské půdě. Aplikace čistírenského kalu však přináší rizika spojená s obsahem patogenních mikroorganismů a jiných nežádoucích látek v tomto materiálu a v mnoha zemích musí čistírenské kaly splňovat limity pro aplikaci na půdu. Vermikompostování těchto materiálů může být jedním z efektivních způsobů snížení patogenních látek v čistírenském kalu. V této diplomové práci jsem se zabývala účinností hygienizace čistírenského kalu v procesu vermikompostování v polních podmínkách. Pokus probíhal v zemním vermikompostéru o celkovém pracovním objemu 10,5 m3 u obce Hrbov, nedaleko Lhenic v Jihočeském kraji. Měření účinnosti hygienizace probíhalo pomocí testu s vneseným mikroorganismem (E. coli). Test byl modifikován pro proces vermikompostování. V rámci pokusu byla směs čistírenského kalu namíchaného s březovou štěpkou v poměru 1:1,5 (kal: štěpka) po dobu šesti měsíců i) vermikompostována, ii) pouze kompostována a iii) kompostována (po dobu jednoho měsíce) a poté vermikompostována. Kromě hodnocení účinnosti hygienizace u jednotlivých variant byla porovnána stabilita a případná fytotoxicita výsledného produktu pomocí měření enzymatické aktivity a ekotoxikologického...
Vliv zavlažování přečištěnou odpadní vodou na vývoj hydrofobity půdy
Fojtová, Zuzana ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Šereš, Michal (oponent)
V této práci jsem se zabývala vlivem zavlažování přečištěnou odpadní vodou na vývoj hydrofobity půdy. V teoretické části se zabývám vlivem používání přečištěné odpadní vody na vývoj hydrofobity u půd takto zavlažovaných, metodami, které se k měření používají a obecně přínosy a riziky aplikace přečištěných odpadních vod na půdu. V praktické části jsem se zaměřila na měření hydrofobity pomocí metody Water Drop Penetration Time (WDPT). Vzorky půdy pocházely z lokality Hostětín, kde probíhá dlouhodobý závlahový test s přečištěnými odpadními vodami. Pro účely otestování metody WDPT byly použity vzorky půd, odebrané na začátku experimentu (v roce 2018) a dále vzorky, které byly v laboratorních podmínkách dlouhodobě zavlažovány přečištěnou odpadní vodou z kořenové čistírny. Jako kontrola sloužila závlaha studniční vodou a část vzorků z obou variant byla navíc zavlažována dešťovou vodou, která simulovala množství srážek, které v průměru spadly na území Zlínského kraje za dobu trvání pokusu. Voda, použitá pro tento pokus pocházela z kořenové čistírny u areálu Perlová voda nedaleko Kostelce nad Ohří v Ústeckém kraji. Vzorky byly zavlažovány po dobu jednoho roku. Metoda byla dále testována na vzorku zeminy ze stejné lokality, která byla uměle hydrofobizována použitím kyseliny stearové. Výsledky testu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.