|
|
Vývoj vlastnictví nemovitostí na Kroměřížsku
Scheichenost, Jan ; Fencl, Petr (oponent) ; Plánka, Ladislav (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem vlastnictví v osmi katastrálních územích v okrese Kroměříž sjednocených pod název Zdounecko. Zabývá se stručnou historií pozemkových evidencí a hlavních období velkých přesunů majetků od doby vedení stabilního katastru. Práce se zabývá tvorbou a exportem souboru tematických map s vývojem vlastnictví v zájmové lokalitě. Zvláštní kapitola je věnována jednoduchým statistickým údajům o velkých majetkových celcích v zájmové lokalitě.
|
|
|
Krajinářská analýza a návrh obnovy
Majerová, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá komponovanou krajinou, jejím vývojem v jednotlivých obdobích, možnou obnovou a ochranou komponované krajiny. Okrajově se věnuje také tématikou alejí. K zpracování krajinářské studie byla vybrána kulturní zemědělská krajina bývalého panství Uherčice v nejzápadnějším okraji Znojemského okresu. V území byly prováděny průzkumy a zpracovány základní analýzy primární, sekundární a terciární krajinné struktury. Na základě výsledků těchto rozborů byly zjištěny hodnoty a problémy krajiny. Dále byly definovány principy obnovy řešeného území včetně návrhu řešení.
|
|
|
Poddaní a jejich hejtman. Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690)
Vacek, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Poddaní a jejich hejtman: Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690) Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na vztah poddaných a vrchnosti, která je v daném případě reprezentována hejtmanem Samuelem Ignatiem de Bois. Ten vykonával správu panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr od roku 1670 až do své smrti v roce 1690. Z období dvou dekád jeho správy se zachovalo množství archivního materiálu, na kterém je možné studovat, v jakých situacích docházelo k interakci poddaných s vrchností, a jak tato setkání probíhala. Práce je vystavěna na třech hlavních tématech: evidence poddaných, osazování pustých hospodářství a propouštění poddaných. Ke každému z těchto témat byly analyzovány relevantní prameny a na jejich základě vystavěna dosažená zjištění. Mezi hlavní prameny patří zejména soupisy poddaných, korespondence hejtmana a České komory, pozemkové knihy a bohatý spisový materiál zbirožského velkostatku. Mezi hlavní zjištění práce patří popsání mechanismů zhostního řízení, způsob evidence poddaných a cestou, jakou se hejtman snažil obsadit pustá stavení. Ve všech těchto případech je identifikován nejen tlak hejtmana na jím prosazované řešení, ale také protitlak, který mohli vyvinout buď samotní poddaní, anebo (často na jejich popud) též česká komora. Metodologickým východiskem...
|
|
|
Osudy pošumavské šlechty po druhé světové válce
Zemanová, Nina ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Hořejš, Miloš (oponent)
Tato práce srovnává poválečné osudy tří šlechticů z oblasti šumavského podhůří. Prince Josefa Windischgrätze, Otomara šlechtice von Pelikána a Georga Heintschela šlechtice von Heinegg. Jedná se o šlechtice, kteří mají několik základních charakteristik společných. Kromě toho, že byli příslušnici šlechty, tak jejich mateřským jazykem byla němčina a všichni měli také podobně rozsáhlé pozemkové vlastnictví o velikosti několika set hektarů. Tyto pozemky se nacházely v nepříliš úrodné oblasti šumavského podhůří. Vzhledem k tomu, že byli všichni tři muži šlechtici, cítili se po roce 1918 být cizinci ve vlastním státě. Tento dojem byl ještě silnější na jejich šumavských velkostatcích, které se nacházely v dominantně českých oblastech s německou menšinou. Každý z těchto mužů na svou vykořeněnost reagoval jinak - Georg Heintschel se angažoval v rakouské Vlastenecké frontě a později vstoupil do NSDAP a byl velmi oddaným nacistickým předákem. Za to byl válce odsouzen k trestu smrti. Pelikán vkládal velké naděje do sudetoněmeckého hnutí a vstoupil do SdP a během tzv. druhé republiky do NSDAP, avšak už na začátku války začal své názory mírnit a nakonec využíval své postavení v nacistické hierarchii k pomoci lidem z okolí. V rámci této práce Pelikán figuruje jako příklad nejednoznačné kolaborace. Pelikánův poválečný soud...
|
|
|
Vývoj vlastnictví nemovitostí na Kroměřížsku
Scheichenost, Jan ; Fencl, Petr (oponent) ; Plánka, Ladislav (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem vlastnictví v osmi katastrálních územích v okrese Kroměříž sjednocených pod název Zdounecko. Zabývá se stručnou historií pozemkových evidencí a hlavních období velkých přesunů majetků od doby vedení stabilního katastru. Práce se zabývá tvorbou a exportem souboru tematických map s vývojem vlastnictví v zájmové lokalitě. Zvláštní kapitola je věnována jednoduchým statistickým údajům o velkých majetkových celcích v zájmové lokalitě.
|
|
|
Velkostatek Konopiště v moderní době
Tichá, Barbora ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Práce Velkostatek Konopiště v moderní době analyzuje především právní spor mezi potomky rakouského následníka trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d'Este, a Československou republikou. Již před uzavřením manželství v roce 1900 arcivévoda uznal sňatek s jeho budoucí chotí Žofií Chotkovou za nerovnorodý a v tzv. renunciační listině se vzdal veškerých nástupnických a dědických práv pro svoji manželku a potomky. Na základě této listiny pak vznikl nový rod, vyčleněný z rakouského arcidómu, nesoucí jméno z Hohenbergu. Jeho členkou byla právě manželka následníka trůnu společně se svými potomky. Po rozpadu monarchie a vzniku Československé republiky však zákonodárci vytvořili speciální zákon č. 354/1921 Sb., vycházející z ustanovení mírové smlouvy ze Saint- Germain z 10. září 1919, dle kterého budou majetky bývalé panovnické rodiny postoupeny Československé republice bez finanční náhrady. V poslední fázi projednávání znění zákona na půdě Poslanecké sněmovny Národního shromáždění vystoupil poslanec Theodor Bartošek, který využil protihabsburské nálady v československé společnosti a nechal do zákona vložit ustanovení, ve kterém zařadil potomky Františka Ferdinanda d'Este, Maxmiliána a Arnošta z Hohenbergu, mezi členy bývalé panovnické rodiny. Po analýze mezinárodní smlouvy ze Saint Germain, rozboru...
|
|
|
Sporné a pozůstalostní záležitosti rodu Thurn-Taxis na velkostatku Dobrovice-Loučeň od konce 18. do počátku 20. století
Kalousková, Anna ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Předkládaná diplomová práce pod názvem "Sporné a pozůstalostní záležitosti rodu Thurn- Taxis na velkostatku Dobrovice-Loučeň od konce 18. století do počátku 20. století" se zabývá spornými a pozůstalostními záležitostmi rodu Thurn-Taxis v rámci jmenovaného ve vymezeném období. Cílem práce je seznámit s původem rodu Thurn-Taxis, objasnit spory Fürstenbergů o dědictví na konci 18. století a stručně popsat vývoj velkostatku Dobrovice- Loučeň spolu s držiteli ze sekundogeniturní linie rodu Thurn-Taxis. Jádrem práce je obsahový rozbor a analýza pozůstalostních záležitostí, například testamentu nebo výkazu o rozdělení pozůstalosti, několika zástupců rodu a kněžny Marie Josefy z Fürstenbergu. Kněžna odkázala panství Dobrovice, Loučeň a statek Vlkava české linii. Přílohy připojené k práci doplňují veškeré poznatky v její textové části. Klíčová slova Pozůstalost, velkostatek, rod Thurn-Taxis, držitelé velkostatku, spory
|
|
|
Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům
Lhoták, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Jan Lhoták Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům (abstrakt) Disertační práce se pokouší přispět ke složitému problému hospodářského vývoje českých zeměpanských měst v pobělohorské době. Zaměřuje se na jeden vybraný problém: zkoumání městské feudalizace, tzn. na rozbor významu a rozsahu jejich vrchnostenských aktivit. České dějepisectví se až dosud tomuto tématu věnovalo velmi okrajově, neboť se města obecně vnímala jako cizí element ve feudálním prostředí, jenž naopak vytvářel předpoklady ke společenské modernizaci. Zkoumal se proto přednostně velkostatek šlechtický (komorní), případně církevní. Úvodní kapitola bilancuje dosavadní stav výzkumu o městském velkostatku. Nejprve je zařazen rámcový přehled stavu výzkumu v západní Evropě. Městské vrchnostenské ambice tu jsou součástí šířeji koncipovaného studia vztahu města a venkova. V českém prostředí podobné studium zatím jen nesměle aplikuje archeologie a medievistika. Pro raně novověké období se výzkum fragmentuje mezi agrární a urbánní dějiny, které svými metodami přistupují k danému tématu s různými výsledky (především práce Adolfa Zemana o Plzni a Rokycanech v 18. století). Analytickou část disertační práce tvoří celkem šest kapitol, které nazírají městský velkostatek ze tří rovin. Každá z nich je...
|
|
|
Pozemková reforma v období první ČSR
Zikmund, Martin ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce je výsledkem mé snahy o kompilaci nejdůležitějších faktů o první československé pozemkové reformě odehrávající se v období první republiky. Pozemková reforma byla gigantickým projektem, jehož realizace trvala téméř 20 let a jehož důsledky zasahují až do dnešní doby, ať už je to v podobě výsledků reformy nebo dodnes probíhajících restitučních procesů. Přetrvávající význam reformy byl, spolu s mým zájmem o období první republiky, jeden z hlavních důvodů, proč jsem si zvolil dané téma. Při zpracovávání tématu jsem kladl důraz zejména na právní stránku reformy. Diplomová práce se skládá z devíti kapitol. První kapitola zkoumá ekonomické postavení vlastníků půdy před započetím pozemkové reformy. Pozemkoví vlastníci jsou rozděleni do kapitol podle rozlohy vlastněné půdy a tyto kategorie jsou dále srovnávany dle různých hledisek. Druhá kapitola je stěžejní kapitolou diplomové práce a je kompletně věnována zákonodárství pozemkové reformy. Kapitola je rozdělena do tří částí. První část se dále dělí do několika oddílů, zabývajících se požadavky jednotlivých politických stran a hnutí. Druhá část popisuje události stojící za vznikem příslušných právních předpisů. Závěrečná třetí část blíže zkoumá nejdůležitější zákony pozemkové reformy. Třetí kapitola zachycuje přechodné akce, které...
|
|
|
Hospodářské instrukce pro poddané do poloviny 16. století (na základě edice Josefa Kalouska)
Koryta, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
V pohusitském období se zcela změnila šlechtická mentalita. Jedním z projevů změny byla snaha vést hospodaření svého panství na režijním principu. Bylo nutné zřídit co nejdokonalejší chod panství po správní i finanční stránce. Z toho důvodu začala šlechta vydávat hospodářské instrukce - stručné návody ke správě panství. Práce sleduje vývoj hospodářských instrukcí v jejich rané fázi (do poloviny 16. století). Analyzuje jednotlivé exempláře zahrnuté v edici Josefa Kalouska Archiv český XXII: Řády selské a instrukce hospodářské 1350-1626 spadající do tohoto období.
|
host ::
RSS.