Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj postavy upíra v populární kultuře - Od bestie k idolu
ČERNÁ, Eva
Tématem bakalářské práce je analýza vývoje a proměn postavy upíra, od bestie k idolu v populární kultuře, jako reakce na kulturně - historický vývoj společnosti. Upír netvor je v práci charakterizován na základě románu Brama Stokera a při vymezení idolu jsem vycházela z knih a filmových adaptací děl Stephanie Meyerové - Twilight sága a L. J. Smithové - Upíří deníky.
Od hororové postavy k dívčímu idolu. Postava upíra v současné literatuře pro mládež
Koubová, Denisa ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se věnuje vývoji postavy upíra v literatuře pro mládež. Jejím cílem není postihnout všechny dostupné knihy o upírech, ale vybírá pouze nejzajímavější reprezentace postavy v jednotlivých obdobích. Sleduje, která díla mají na současnou podobu postavy největší vliv a snaží se popsat určitou vývojovou linii. Vybranými díly jsou Upír, Carmilla, Dracula, Interview s upírem, Upíří deníky, Pravá krev, Stmívání, Škola noci, Vampýrská akademie a Upíří internát. Tyto knihy rozděluje podle jednotlivých koncepcí postavy upíra (její vnější znaky, charakterové vlastnosti, narativní role). V úvodu práce je stručně popsán antropologický kontext tématu, zejména původ postavy v evropské lidové slovesnosti. Dále se práce zabývá žánry, které se nejvíce uplatňují v upíří literatuře, a obecnou charakteristikou postavy v literárním díle. Po samotné analýze popisující proměnu postavy od její naturalistické podoby do podoby civilizované/domestikované se v závěru věnuje upírovi jako literárnímu symbolu.
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
Proměna vnímání upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost : posouzení marginálního kulturního jevu v intencích civilizační teorie Norberta Eliase
Konečná, Zuzana ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce se zabývá vývojem proměny vnímaní upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost. Upír se dnes v západní kultuře těší velké oblibě a zaujímá v ní neochvějné místo. Upíři současnosti jsou přitažliví a v podstatě ne nebezpeční. Předmětem této práce je snaha zjistit, zda tomu tak bylo i v předchozích staletích. Práce si všímá změn ve vzhledu a charakteru, a to jak fiktivní postavy, tak také "reálných upírů". Na základě analýzy vybraných fiktivních děl (literárních i obrazových) od konce 18. století, kdy upír vstoupil do západní fikce, ukazuje, jak se postupně proměňuje obraz, který této nadpřirozené bytosti Západ přisuzuje. Nezbytnou součástí toho, jak kultura vnímá určitý jev, je také víra v tento jev. Proto se v práci zabývám také tím, jak Západ v průběhu času tento fenomén vysvětloval. Práce dále seznamuje s teorií civilizačního procesu Norberta Eliase. Analýza proměny vnímání upíra v západní kultuře sleduje její stopy a zjištěné výsledky s ní porovnává, přičemž si dává za cíl odpovědět na otázku, zda se vnímání upíra proměňovalo v intencích této teorie.
Komparace románu Dracula od Brama Stokera s jeho filmovými adaptacemi
Víznerová, Pavlína ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje komparaci hlavních postav tří významných děl o hraběti Draculovi. Zabývá se srovnáním románu Brama Stokera Dracula s jeho filmovými adaptacemi, a to s němým filmem Nosferatu - Symfonie hrůzy (1922) od režiséra F. W. Murnaua a s filmem Dracula (1992) od F. F. Coppoly. Tato práce porovnává pojetí upíra prostřednictvím postavy Draculy, analyzuje a mapuje vývoj ženských hrdinek s ohledem na pravidla a očekávání společnosti, a zkoumá role dvou nejvýraznějších mužů příběhu, A. Van Helsinga a R. M. Renfielda. Úvodní tři kapitoly jsou věnované autorům probíraných děl a samotným dílům, tedy okolnostem jejich vzniku a přiblížením obsahu. Kapitola o Bramu Stokerovi navíc obsahuje krátkou charakterizaci a přehled gotického románu, část o filmu Nosferatu obsahuje podkapitolu o expresionistickém filmu a v kapitole o díle F. F. Coppoly se přídavkem nachází stručný pohled na pojem upíra v popkultuře 20. století. První kapitola komparace se věnuje srovnání postavy Draculy v románu a dvou filmových adaptacích, na základě zkoumání postav Bohumila Fořta. Porovnání bude provedeno pomocí přímé definice a nepřímé reprezentace, tedy prostřednictvím vzhledu, promluvy, jednání a vlastního jména. Ve druhé kapitole se komparace postav přesune k ženským hrdinkám. S přihlédnutím k společenskému...
Vývoj postavy upíra a její vyobrazení v literatuře pro děti a mládež.
Dušková, Hana ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce je vývoj postavy upíra a její vyobrazení v literatuře pro děti a mládež. Práce je zaměřena na analýzu pěti děl německy psané literatury pro děti a mládež, jejíž hlavní postavou je upír v různých proměnách. Jedná se o knihy Der kleine Vampir Angely Sommer-Bodenburg, Das Vamperl Renate Welsch, Der Spinat Vampir od Gudrun Pausenwang, Pozor, přilétá Molly! od Dagmar H. Mueller a Drákula a já Andrease Schlütera. Cílem práce je zodpovědět otázku, jakou transformací postava upíra prošla v literatuře pro děti a mládež. Jejím záměrem není pokrýt všechny dostupné knihy v žánru, ale vybírá nejzajímavější reprezentace postavy, tak aby vykazovaly různé odlišné znaky. Proměna je analyzována na základě charakteristiky postav, v níž je pro nás podstatné, jak moc se postava odlišuje od původního archetypu upírů. Archetyp upírů je vytvořen na základě tří děl, která položila základy tradičnímu vyobrazení upíra a sice Upír od Johna Polidoriho, Carmilla od J.S. Le Fanu a Dracula Brama Stokera. V úvodu je stručně popsán antropologický kontext tématu, s ohledem na původ upíra v evropském folkloru. Dále je vymezena problematika literatury pro děti a mládeže a žánry, které se uplatňují v upíří literatuře pro děti a mládež. Cílem analýzy je postihnout proměnu postavy od její naturalistické...
Obraz upíra ve vybraných populárních médiích
Hezinová, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Od počátku dvacátého prvního století upíři se již objevují i v jiných žánrech než hororových, a obraz upíra se v populárních médiích začíná postupně měnit. Vnímání upírů v populární kultuře se také začíná posouvat novým směrem. Tyto změny jsou na sebe napojené a vzájemně se ovlivňují. Budou se zkoumat způsoby zobrazování upírů ve filmech a seriálech z konce dvacátého a průběhu dvacátého prvního století. Během zkoumání bude sledováno, jak se obraz upíra mění napříč žánry i v průběhu času. Práce se pak pokusí ze zjištěných podob upíra rozpoznat, zda vznikají v nových zobrazováních nějaké společné trendy, které se nesou napříč žánry.
Filmové reprezentace Draculy. Proměny pojetí postavy ve filmových adaptacích
VLÁŠKOVÁ, Michaela
Práce analyzuje způsoby adaptace původně literární postavy Draculy v rámci pěti chronologicky pojatých filmových zpracování. Jádro práce sleduje proměny této postavy z hlediska vztahu k postavám jiným a šířeji z hlediska proměn narativních a ideologických. Dále zkoumá diferenci jednotlivých zadaných filmů, a jaké místo v nich postava Draculy má.
The legend of the vampire in the works of 19th century British literature
Hezinová, Jana ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Postava upíra je jedním z nejsilnějších obrazu v současné kultuře. Používá se v knihách filmech, obchodním zboží a dokonce je s ním spojena celá subkultura zakořeněná v moderním pojetí gotiky. Proces rozvoje této postavy má dlouhou a složitou historii, která odráží rozvoj kultury a společnosti. Popularita této figury je částečně založená na její všestrannosti, přizpůsobivosti a schopnosti obsáhnout široké spektrum témat a prvků které reprezentují současnou společnost. Tato fascinace upířím toposem se také zaslouží na převedení této postavy z folkloru do literatury devatenáctého století, a na následné expanzi do populární literatury. Tato práce se snaží stručně obsáhnout ranní rozvoj postavy upíra v evropském kontextu a srovnat tento rozvoj s ranými projevy upíra v literatuře. Zaměří se zejména na projevy upíra v britské literatuře devatenáctého století. Práce se také pokusí ujasnit podstatu upíra, která je spojená s kulturními koncepty té doby. Bude také sledovat, jak se změny v tradičních výkladech projevují a jak jsou transformovány v konceptu městské gotiky. Zpřesnění základního pozadí struktury Viktoriánské společnosti, jak v politice, tak v ekonomii a mezilidských vztazích, bude přezkoumáno v souvislosti spojitosti těchto témat s postavou upíra. Práce se zaměří na rozbor hlavních obav a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.