|
|
Pojďme oživit nedávnou historii ... aneb jak na výuku soudobých dějin na středních školách
Hofnerová, Marcela ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Diplomová práce s názvem Pojďme oživit nedávnou historii … aneb jak na výuku soudobých dějin na středních školách je pojata formou metodické příručky pro učitele středních škol, kteří by chtěli zajímavě, badatelsky a efektivně pojmout svou výuku soudobých dějin. Jsou zde nastíněny překážky, kvůli kterým se pedagogové soudobým dějinám vyhýbají, dále jsou v této práci porovnány a zhodnoceny učebnice dějepisu, jež patří mezi nejčastěji užívané při výuce na středních školách. Též je patrno, kolik prostoru je soudobým dějinám v těchto učebnicích věnováno a která témata soudobých dějin preferuje rámcový vzdělávací program. Práce je zaměřena na československé a české soudobé dějiny, k nimž předkládá možnosti využívání různých internetových platforem, jež jsou učitelům přímo určeny nebo z nich mohou čerpat inspiraci pro svou výuku. V neposlední řadě též nabízí několik aktivit zahrnujících práci s prameny či jinými dobovými artefakty, jichž lze v hodinách využít. Zároveň upozorňuje na možnosti tematických exkurzí s doplňujícím materiálem, kterými je možno výuku efektivně doplnit. V práci je představen rovněž malý výzkum, jehož úkolem je zmapování postoje učitelů dějepisu k výuce soudobých dějin.
|
|
|
Srovnání didaktického potenciálu rakouských a českých učebnic dějepisu na příkladu vybraných dějinných událostí
Hrabáková, Simona ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat a srovnat didaktický potenciál českých a rakouských učebnic dějepisu s ohledem na jejich ukotvení ve vzdělávacím systému a práci s historickým myšlením a historickou gramotností, obecně s rozvíjením klíčových kompetencí žáků. Práce zohledňuje rozdílnost ve vzdělávacích systémech obou zemí, učebních osnovách a celkově pracuje s cíli, které si moderní výuka dějepisu klade. Srovnání je provedeno na dějinných událostech, které tyto dvě země spojují, a jádrem práce je analýza zpracování těchto témat z hlediska cílů badatelské výuky. Výstupem práce je konkrétní výuková jednotka, která pracuje s českou i rakouskou učebnicí a snaží se postihnout hlavní teze moderní didaktiky dějepisu. Klíčová slova Učebnice, výuka dějepisu, Česká republika, Rakousko, badatelská výuka, historické kompetence, historická gramotnost
|
|
|
Uplatnění francouzké metody analýzy textu ve výuce dějepisu v ČR
Kulhánková, Anna ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje uplatnění francouzské metody analýzy textu ve výuce dějepisu v ČR. Cílem této práce je představit francouzskou metodu nejenom teoreticky, ale na jejím základě vytvořit i konkrétní výukové lekce. Terminologicky práce používá pojem metoda pro překlad francouzského pojmu méthode. Podklady pro tuto práci jsou čerpány především z francouzských učebnic dějepisu, rozhovorů s pedagogy a náslechů v hodinách francouzského dějepisu. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje představení výuky dějepisu ve Francii včetně používaných učebnic jak na základních, tak na středních školách. Dále prezentuje jednotlivé postupy práce v hodinách dějepisu podle francouzské metody. V praktické části pak tato práce představuje jednotlivé přípravy do výuky, které byly realizovány během školního roku 2018/2019 na bilingvní sekci pražského Gymnázia Jana Nerudy. Přípravy do výuky byly tvořeny pro účely této práce na základě francouzské metody nebo byly převážně přeloženy z francouzských učebnic. Přípravy se věnují jak českým, tak světovým dějinám od starověku po dějiny 18. století. Využity jsou prameny písemné a obrazové. Práce ukázala, že i žáci nižších ročníků postupně zvládají práci s historickými prameny, učí se, jak je možné je využít při osvojování historického...
|
|
|
Proměny a styl výuky dějepisu na sušické střední škole a gymnáziu v letech 1953-1971
POTUŽÁK, Jaromír
V souvislosti se společenskými a politickými změnami, které přineslo převzetí moci komunistickou stranou v roce 1948, se v následujících letech velmi dynamicky proměňovaly názory na úlohu středního školství a způsob výuky humanitních oborů. Cílem předkládané práce je na příkladu Jedenáctileté střední školy Sušice, Střední všeobecně vzdělávací školy Sušice a Gymnázia Sušice dokumentovat, jak se zde v letech 1953 až 1971 proměňovala výuka dějepisu. Použitím především metody orální historie, s jejíž pomocí bylo získáno autentické vyprávění absolventů či vzpomínky učitelů, byly sestaveny jakési dějiny výuky dějepisu s přihlédnutím na obecný vývoj v celé republice, případně na vývoj na jiné škole tohoto typu nacházející se v regionu za použití komparativní metody. Vzhledem k využití vyprávění pamětníků bylo možné do práce zakomponovat v omezené míře i dějiny každodennosti ve škole. Práce je doplněna i stručnou historií školy a dějinami výuky dějepisu na všeobecně vzdělávacích středních školách v Československu.
|
|
|
Obraz Lucemburků v Českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století
Šťastný, Antonín ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat obraz Lucemburků v českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století. Práce vychází z předpokladu, že výuka dějepisu ve školách (základních a středních) se výrazně podílí na utváření identity mladého člověka. Diplomová práce popisuje vývoj tohoto obrazu a způsob, jakým se do vzdělávacích publikací promítaly aktuální dobové nálady a jejich proměny v kontextu historického vývoje. Dynamický vývoj obrazu českých dějin 14. a 15. století v učebnicích je ústředním námětem práce. Zaměřena bude především na historické postavy českých lucemburských králů: Jana Lucemburského, Karla IV., Václav IV. a Zikmunda Lucemburského.
|
|
|
Projektové vyučování - Za památkami a osobnostmi Uhříněvsi
Vítek, Matouš ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce Projektové vyučování - Za památkami a osobnostmi Uhříněvsi představuje projekt, jenž byl vytvořen s žáky základní školy jako ukázka možného využití regionálních dějin ve vyučování. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část je souhrnem informací z dostupné literatury. V této části diplomové práce je blíže představen přínos a význam regionálních dějin pro výuku dějepisu na základních školách spolu se zakotvením regionální historie v kurikulárních dokumentech. Jsou zde také ukázány metody práce, organizační formy a vyučovací pomůcky, kterých může pedagog využít při zařazování regionálních dějin do výuky. Praktická část představuje samotný projekt, jeho přípravu, realizaci a zhodnocení účinnosti včetně problémů, které se během realizace projektu vyskytly, a s možnostmi, jak těmto problémům předejít. Také jsou zde nastíněny možnosti dalšího využití projektu. Součástí práce jsou textové i obrazové přílohy, které dokumentují realizaci projektu.
|
|
|
Pedagogické časopisy pro výuku dějepisu jako praktická metodická pomoc československému učiteli dějepisu v období 1948-1970
Bimková, Dana ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato práce pojednává o výuce dějepisu v období 1948-1970. Zabývá se nikoli tím, jak výuka vypadala, neboť to nelze přesně detailně popsat, ale zaměřuje se na metodiku výuky dějepisu, tedy na to, jak se měl dějepis správně učit. Základním pramenem jsou pedagogické časopisy pro výuku dějepisu, především časopis Dějepis ve škole jeho předchůdci a následovníci. Základní otázkou je, jestli tyto časopisy mohly skutečně pomáhat učitelům s metodologickou přípravou výuky a jak taková pomoc vypadala. Práce má několik kapitol, první popisuje dějiny školství ve sledované době, druhá se zabývá pedagogickými časopisy pro výuku dějepisu. Dále je pozornost zaměřena na to, jak vypadala vyučovací hodina, jak měl učitel vykládat, opakovat, zkoušet, jak se mělo pracovat s učebnicí. Velkou samostatnou kapitolu tvoří pomůcky pro vyučování, mezi které byly zařazeny především mapy, obrazy, audiovizuální pomůcky a literatura. Dále je věnována pozornost regionálním dějinám, exkurzím, spolupráci s muzeem a archivem. V závěru je potvrzena základní hypotéza, že časopisy mohly sloužit jako dobrá pomoc pro učitele, že v nich byla celá řada zajímavých a inspirativních článků a že i v dnešní době jsou ve výuce dějepisu podobné problémy, které ještě nebyly překonány. Navíc je řešena problematika odborných diskuzí, které se v...
|
|
| |
|
|
Projekt ve výuce dějepisu na gymnáziích v Ústeckém kraji
HRDLIČKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se věnuje problematice uplatnění projektu ve výuce dějepisu na gymnáziích, jejichž zřizovatelem je Ústecký kraj. Pokouší se shrnout základní teoretické poznatky o realizaci projektu a spojit je se zjištěními, která vyplynula z empirického průzkumu na gymnáziích Ústeckého kraje. Průzkum, jenž na gymnáziích probíhal, se soustředil především na zjištění současného stavu začleňování a využití projektů v hodinách dějepisu a na zkušenosti žáků a učitelů s touto specifickou strategií výuky. Na základě spojení uvedených informací se práce snaží podat celistvý obraz možností využití projektu při výuce dějepisu, a to nejen jako doplnění běžných hodin. Práce obsahuje zjištění o současném stavu realizace projektů v dějepisné výuce, včetně preferovaných témat, způsobu realizace, výstupů i stručného shrnutí nabídky konkrétních projektů, s níž přicházejí externí organizace. Zpracovává poznatky o kladech a záporech realizace dějepisného projektu tak, jak je vidí žáci a učitelé gymnázií zřizovaných Ústeckým krajem. Součástí práce jsou i dva návrhy dějepisných projektů, které mohou učitelé využít jako náměty pro vytvoření vlastního projektu.
|
|
|
Pojetí regionálních dějin ve výuce dějepisu na středních školách ve městě Příbram
BLAŽKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zaměřuje na pojetí regionálních dějin ve výuce dějepisu ve městě Příbram. Přináší současný pohled na regionální dějiny z pohledu didaktiky a snaží se ukázat stávající stav regionálně historického bádání. Celá práce je rozdělena na tři velké celky. První část se zabývá pojmem region, jeho významem a pojetím. Dále mapuje významné regionální historiky a badatele, stručně přibližuje jejich díla a seznamuje nás s významnými osobnostmi příbramského regionálního bádání. Též se zabývá dějinami města Příbram a jeho nejbližšího okolí. Ve druhé části diplomové práce jsou zpracována data získaná při empirickém výzkumu, který proběhl na sedmi středních školách ve městě Příbram, kde se vyučuje dějepis v maturitních oborech. Zjištěná fakta o stavu regionální historie ve výuce dějepisu jsou konfrontována s původními cíli a hypotézami. Třetí část se zaměřuje na konkrétní metodické možnosti, jak využít regionální dějiny ve výuce dějepisu na středních školách. Předkládá dva návrhy na projektovou výuku, které mohou učitelé ve svých hodinách využít.
|
host ::
RSS.