|
|
Měření výšky postavy v obraze
Olejár, Adam ; Přinosil, Jiří (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Cieľom tejto práce bolo zhrnutie teórie nutnej pre úpravu, detekciu postavy a výpočet výšky detekovanej postavy v obraze. Následne boli tieto informácie aplikované pri implementáciu algoritmu. Prvá polovica práce teoreticky rozoberá skúmanú problematiku. Pojednáva o základných metódach predspracovania obrazu, rovinnej a projektívnej geometrie a ich transformácií. Popisuje skreslenie, ktoré do obrazu vnášajú nedokonalosti optických sústav kamier a možnosti jeho odstránenia. Následne vysvetľuje algoritmus HOG a opisuje samotnú metódu určenia výšky postavy. V Druhej polovici práce je zdokumentovaný vytvorený algoritmus spolu s jeho štatistickým vyhodnotením.
|
|
|
Proporce dolní končetiny a energetická nákladnost lokomoce lidí svrchního pleistocénu
Hora, Martin ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Jelen, Karel (oponent) ; Jandačka, Daniel (oponent)
Předchozí studie přisoudily neandertálcům o třetinu vyšší náklady na lokomoci oproti anatomicky moderním lidem. Uvažuje se, že vyšší lokomoční náklady mohly neandertálce znevýhodnit v kompetici s anatomicky moderními lidmi a přispět tudíž k jejich zániku. Za zdroj vysokých lokomočních nákladů neandertálců byla označena kombinace jejich krátké dolní končetiny a vysoké hmotnosti těla. Neandertálci se nicméně od anatomicky moderních lidí lišili i v dalších morfologických parametrech, jež nebyly zahrnuty v předchozích odhadech lokomočních nákladů. V této práci modelujeme lokomoční náklady neandertálců a anatomicky moderních lidí využitím dříve popsaného vztahu mezi produkcí svalové síly a energetickou nákladností pohybu. Klíčové lokomoční parametry odhadujeme námi vyvinutým modelem z osteometrických dat získaných z literatury (n = 50) a vlastním měřením (n = 21) a z kinematických dat získaných analýzou chůze 26 jedinců. Dále analyzujeme vliv relativní délky dolní končetiny vzhledem k hmotnosti a krurálního indexu na energetickou nákladnost lokomoce. Naše výsledky naznačují, že chůze neandertálských mužů byla o 9-14% energeticky nákladnější než chůze anatomicky moderních mužů. Náklady na chůzi neandertálských žen byly nicméně srovnatelné s náklady anatomicky moderních žen. Zahrnutí proporcí dolní...
|
|
|
Evoluční vývoj homininů na plio-pleistocenní hranici ve vztahu k výšce těla
Garciová, Rosana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Eva (oponent)
Výška postavy je hlavním charakteristickým rysem člověka. Sama o sobě může být proměnlivá ke vztahu k prostředí. Vývoj výšky je především dán geneticky, ale z části je ovlivněn i vnějším prostředím. Evoluční pohled je velmi důležitý, zejména při identifikaci fosilních nálezů v období na přelomu plio-pleistocénu a celkově na vývoj jedince před 2,5 miliony let a charakteristiku našich předchůdců. Bakalářská práce poskytuje bližší pohled na metody, jak odhadnout co nejspolehlivěji výšku jedince u fosilních Homo a celkové porovnání zástupců mezi sebou. Také se zaměřuje nejen na období, ale i zeměpisné oblasti výskytu rodu Homo, a zda jsou zde souvislosti s nárůstem či poklesem výšky jedinců. Hlavním zjištěním práce je odlišnost v rámci druhů Homo. Homo habilis dosahoval výšky v rozmezí 120-155 cm, oproti tomu Homo ergaster měřil až kolem 170 cm. Australopitéci naopak byli nižšího vzrůstu. Gracilní australopitéci byli vysocí v průměru kolem 114 cm a robustní australopitéci je převýšili o 10 cm. Nepatrné rozdíly v tělesné výšce můžeme vidět i v rámci pohlavního dimorfismu. Klima v plio-pleistocénu nemělo žádný vliv na změnu výšky. Spíše zde hrálo roli geografické území výskytu našich předchůdců. Klíčová slova: Plio-pleistocén, výška postavy, Homo, evoluce, metody měření, robustní australopitéci, gracilní...
|
|
|
Pohlavní dimorfizmus tělesné velikosti obyvatel středověkých Čech.
Kaupová, Sylva ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dobisíková, Miluše (oponent)
Rozdíly ve výšce postavy mezi populacemi či změny výšky postavy populace v čase mohou být doprovázeny rozdílnou velikostí mezipohlavních rozdílů ve výšce postavy. Cílem předkládané diplomové práce bylo porovnání výšky postavy a jejího pohlavního dimorfismu (SSD) mezi dvěma skupinami populace středověkých Čech - obyvateli venkova a obyvateli Prahy. K tomu nám posloužil soubor 179 dospělých jedinců z 5 pražských a 175 jedinců ze 4 venkovských lokalit, datovaných do 11.-14. století. Pro určení pohlaví jsme využili princip primární a sekundární pohlavní diagnostiky, s jehož pomocí jsme vypočetli populačně specifické rovnice pro určení pohlaví dle rozměrů humeru, femuru, tibie a talu. Následná analýza výšky postavy neprokázala statisticky významné rozdíly ve výšce postavy ani stupni pohlavního dimorfismu mezi pražskou a venkovskou částí populace středověkých Čech. Navzdory závažným změnám, jimiž prošla česká středověká společnost ve 13. století, jsme neprokázali diachronní změny výšky postavy mezi populací 11.-12. a 13.-14. na území Čech. Srovnání našich výsledků s dříve publikovanými údaji o výšce postavy české populace v období raného novověku ukazuje na statisticky významné snížení velikostního pohlavního dimorfismu v populaci 17. století, spojené zejména s poklesem výšky postavy mužů. Naopak...
|
|
|
Měření výšky postavy v obraze
Olejár, Adam ; Přinosil, Jiří (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Cieľom tejto práce bolo zhrnutie teórie nutnej pre úpravu, detekciu postavy a výpočet výšky detekovanej postavy v obraze. Následne boli tieto informácie aplikované pri implementáciu algoritmu. Prvá polovica práce teoreticky rozoberá skúmanú problematiku. Pojednáva o základných metódach predspracovania obrazu, rovinnej a projektívnej geometrie a ich transformácií. Popisuje skreslenie, ktoré do obrazu vnášajú nedokonalosti optických sústav kamier a možnosti jeho odstránenia. Následne vysvetľuje algoritmus HOG a opisuje samotnú metódu určenia výšky postavy. V Druhej polovici práce je zdokumentovaný vytvorený algoritmus spolu s jeho štatistickým vyhodnotením.
|
host ::
RSS.