|
|
Position of Airpower in Contemporary Strategy
Černý, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o roli vzdušných sil v současném vojenství. Za posledních 100 let se z letectva stala nedíliná součást ozbrojených konfliktů. Cílem této práce je určit funkci letectva ve válkách a kriticky zhodnotit jeho výkony. Analyzované konflikty zahrnující Válku v Zálivu 1991, válku v Kosovo 1999, Útok na Afghanistán v roce 2003 a protipovstalecké boje v Afghanistánu a Iráku, poskytují diverzitu, která je potřeba k dosažení cílů této práce. Práce je rozděleno na tři části. První část sleduje vývoj vzdušných sil a teorií jejich využití. Tato část by měla poskytnout základní vědomosti a kontext důležitý pro analyze současného využití leteckých sil. Druhá část práce představuje teoretické concept a formy použití letectva a obecně je analyzuje. Třetí část této diplomové práce pak tyto poznatky aplikuje na konkrétní ozbrojené konflikty, čímž poskytuje i empirická data. Závěry práce podotýkají, že i přes tendenci zveličovat jeho důležitost, letectvo se na dnešních bojištích stalo zásadně důležitým elementem.
|
|
|
The Influence of Natural Resource Dependency on US Foreign Policy. Case Study: the Persian Gulf War
Ducháč, Tomáš ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat, jakou roli hrála závislost na nerostných surovinách v zahraniční politice Spojených států amerických ve válce v Perském zálivu. Nerostné suroviny a především ropa byly od druhé poloviny 20. stol. nezastupitelným komponentem v rozvoji americké ekonomiky. Přes neustávající snahu vládní administrativy se Spojeným státům nepodařilo zmenšit závislost své země na importu zahraničních zdrojů. Odkázanost na světový trh a snaha o kontrolu této závislosti skrze kontrolu nerostných surovin za hranicemi Spojených států vedla k promítnutí těchto záležitostí do americké zahraniční politiky. První kapitola práce je teoretická a zabývá se pohledy jednotlivých autorů na determinanty americké zahraniční politiky ve vztahu k nerostným surovinám. Pozice Spojených států byla charakteristická hegemonním postavením, umožňujícím sledování amerických zájmů v globálním měřítku. Druhá kapitola analyzuje vývoj závislosti na nerostných surovinách v americké ekonomice od začátku 20. století do války v Perském zálivu. Odhaluje nejdůležitější nerostné suroviny a strategický význam Perského zálivu. Poslední kapitola zkoumá, jaký vliv měly nerostné suroviny na americkém rozhodnutí vstoupit do války v Perském zálivu.
|
|
|
Komparace úlohy a obrazu médií ve válce v Jugoslávii a v Perském zálivu v hraných a dokumentárních filmových dílech
Knapp, Radim ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Komparace úlohy a obrazu médií ve válce v Jugoslávii a v Perském zálivu v hraných a dokumentárních filmových dílech" se zabývá zobrazováním a úlohou médií a novinářů ve válečných konfliktech. Zkoumá, jakým způsobem chápou tvůrci filmů novinářskou práci, jaké schopnosti a charakterové vlastnosti přidělují pracovníkům médií. Práce se dále zabývá tím, jak vypadá profesionální rutina v náročných válečných podmínkách, jak média a novináři komunikují mezi sebou, jak s civilisty, s vojáky, jak kriticky se staví k establishmentu a sledují oficiální linii svých redakcí či přímo vlád. Byla použita metoda kvalitativní obsahové analýzy hraných filmových a dokumentárních děl. Po pečlivém několikerém zhlédnutí bylo určeno jedenáct kategorií, které nejlépe reprezentovaly skupiny podobných jevů napříč všemi zkoumanými filmy. Po zanesení do tabulek s heslovitě vypsanými popisy jednotlivých zjištěných jevů došlo k jejich porovnání. Popisná část práce podobnosti a rozdíly dále rozšiřuje. Získaný obraz vypovídá o nejčastějších stereotypech a zažitém nahlížení na práci novináře. Porovnáním úlohy médií v obou válečných střetech dále zjišťujeme, zdali se liší pohled na média a novináře, kteří operují v konfliktech, k jejichž zrodu vedly naprosto odlišné cesty.
|
|
|
Position of Airpower in Contemporary Strategy
Černý, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o roli vzdušných sil v současném vojenství. Za posledních 100 let se z letectva stala nedíliná součást ozbrojených konfliktů. Cílem této práce je určit funkci letectva ve válkách a kriticky zhodnotit jeho výkony. Analyzované konflikty zahrnující Válku v Zálivu 1991, válku v Kosovo 1999, Útok na Afghanistán v roce 2003 a protipovstalecké boje v Afghanistánu a Iráku, poskytují diverzitu, která je potřeba k dosažení cílů této práce. Práce je rozděleno na tři části. První část sleduje vývoj vzdušných sil a teorií jejich využití. Tato část by měla poskytnout základní vědomosti a kontext důležitý pro analyze současného využití leteckých sil. Druhá část práce představuje teoretické concept a formy použití letectva a obecně je analyzuje. Třetí část této diplomové práce pak tyto poznatky aplikuje na konkrétní ozbrojené konflikty, čímž poskytuje i empirická data. Závěry práce podotýkají, že i přes tendenci zveličovat jeho důležitost, letectvo se na dnešních bojištích stalo zásadně důležitým elementem.
|
|
|
The Influence of Natural Resource Dependency on US Foreign Policy. Case Study: the Persian Gulf War
Ducháč, Tomáš ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat, jakou roli hrála závislost na nerostných surovinách v zahraniční politice Spojených států amerických ve válce v Perském zálivu. Nerostné suroviny a především ropa byly od druhé poloviny 20. stol. nezastupitelným komponentem v rozvoji americké ekonomiky. Přes neustávající snahu vládní administrativy se Spojeným státům nepodařilo zmenšit závislost své země na importu zahraničních zdrojů. Odkázanost na světový trh a snaha o kontrolu této závislosti skrze kontrolu nerostných surovin za hranicemi Spojených států vedla k promítnutí těchto záležitostí do americké zahraniční politiky. První kapitola práce je teoretická a zabývá se pohledy jednotlivých autorů na determinanty americké zahraniční politiky ve vztahu k nerostným surovinám. Pozice Spojených států byla charakteristická hegemonním postavením, umožňujícím sledování amerických zájmů v globálním měřítku. Druhá kapitola analyzuje vývoj závislosti na nerostných surovinách v americké ekonomice od začátku 20. století do války v Perském zálivu. Odhaluje nejdůležitější nerostné suroviny a strategický význam Perského zálivu. Poslední kapitola zkoumá, jaký vliv měly nerostné suroviny na americkém rozhodnutí vstoupit do války v Perském zálivu.
|
host ::
RSS.