|
|
The Influence of Natural Resource Dependency on US Foreign Policy. Case Study: the Persian Gulf War
Ducháč, Tomáš ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat, jakou roli hrála závislost na nerostných surovinách v zahraniční politice Spojených států amerických ve válce v Perském zálivu. Nerostné suroviny a především ropa byly od druhé poloviny 20. stol. nezastupitelným komponentem v rozvoji americké ekonomiky. Přes neustávající snahu vládní administrativy se Spojeným státům nepodařilo zmenšit závislost své země na importu zahraničních zdrojů. Odkázanost na světový trh a snaha o kontrolu této závislosti skrze kontrolu nerostných surovin za hranicemi Spojených států vedla k promítnutí těchto záležitostí do americké zahraniční politiky. První kapitola práce je teoretická a zabývá se pohledy jednotlivých autorů na determinanty americké zahraniční politiky ve vztahu k nerostným surovinám. Pozice Spojených států byla charakteristická hegemonním postavením, umožňujícím sledování amerických zájmů v globálním měřítku. Druhá kapitola analyzuje vývoj závislosti na nerostných surovinách v americké ekonomice od začátku 20. století do války v Perském zálivu. Odhaluje nejdůležitější nerostné suroviny a strategický význam Perského zálivu. Poslední kapitola zkoumá, jaký vliv měly nerostné suroviny na americkém rozhodnutí vstoupit do války v Perském zálivu.
|
|
|
Labour market restrictions and migration flows in the European Union: the case of Belarus, Moldova and Ukraine
Ducháč, Tomáš ; Strielkowski, Wadim (vedoucí práce) ; Jurajda, Štěpán (oponent)
Práce má z cíl odhadnout budoucí migrační toky z Ukrajiny, Běloruska a Moldávie do EU. Na základě zkušeností plynoucích z minulých rozšíření EU a ekonometrického modelování využívajícího metody Nejmenších čtverců s Fixními efekty, je vytvořeno několik předpovědí. Ty zachycují očekávaný vývoj migračních toků jak v případě kolapsu restrikcí na trhu práce, tak i při jejich zachování. Z výsledků je patrné, že jsou očekávány umírněné migrační toky, nepředstavující žádné ohrožení stability trhů práce ve členských státech EU. Nárůst migrace v důsledku přístupu k EU bude pravděpodobně krátkodobý, bez významných dlouhodobých dopadů. Největším migračním potenciálem oplývá Ukrajina, a proto bude také nejspíše zdrojem největšího počtu pracovní migrace.
|
|
|
Labour market restrictions and migration flows in the European Union: the case of Belarus, Moldova and Ukraine
Ducháč, Tomáš ; Strielkowski, Wadim (vedoucí práce) ; Jurajda, Štěpán (oponent)
Práce má z cíl odhadnout budoucí migrační toky z Ukrajiny, Běloruska a Moldávie do EU. Na základě zkušeností plynoucích z minulých rozšíření EU a ekonometrického modelování využívajícího metody Nejmenších čtverců s Fixními efekty, je vytvořeno několik předpovědí. Ty zachycují očekávaný vývoj migračních toků jak v případě kolapsu restrikcí na trhu práce, tak i při jejich zachování. Z výsledků je patrné, že jsou očekávány umírněné migrační toky, nepředstavující žádné ohrožení stability trhů práce ve členských státech EU. Nárůst migrace v důsledku přístupu k EU bude pravděpodobně krátkodobý, bez významných dlouhodobých dopadů. Největším migračním potenciálem oplývá Ukrajina, a proto bude také nejspíše zdrojem největšího počtu pracovní migrace.
|
|
|
The Influence of Natural Resource Dependency on US Foreign Policy. Case Study: the Persian Gulf War
Ducháč, Tomáš ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat, jakou roli hrála závislost na nerostných surovinách v zahraniční politice Spojených států amerických ve válce v Perském zálivu. Nerostné suroviny a především ropa byly od druhé poloviny 20. stol. nezastupitelným komponentem v rozvoji americké ekonomiky. Přes neustávající snahu vládní administrativy se Spojeným státům nepodařilo zmenšit závislost své země na importu zahraničních zdrojů. Odkázanost na světový trh a snaha o kontrolu této závislosti skrze kontrolu nerostných surovin za hranicemi Spojených států vedla k promítnutí těchto záležitostí do americké zahraniční politiky. První kapitola práce je teoretická a zabývá se pohledy jednotlivých autorů na determinanty americké zahraniční politiky ve vztahu k nerostným surovinám. Pozice Spojených států byla charakteristická hegemonním postavením, umožňujícím sledování amerických zájmů v globálním měřítku. Druhá kapitola analyzuje vývoj závislosti na nerostných surovinách v americké ekonomice od začátku 20. století do války v Perském zálivu. Odhaluje nejdůležitější nerostné suroviny a strategický význam Perského zálivu. Poslední kapitola zkoumá, jaký vliv měly nerostné suroviny na americkém rozhodnutí vstoupit do války v Perském zálivu.
|
host ::
RSS.