|
|
Problematika výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče
CAHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče. Tato práce se v teoretické části zaměřuje na postup katetrizace, na správnou ošetřovatelskou péči o močový katetr, zmiňuje také nejčastější komplikace vzniklé z důsledku zavedení katetru. Dále se velká část zaměřuje na domácí péči a edukaci. Cílem bylo zmapovat výměnu permanentního močového katetru, dále také zjistit rozdíly při výměně v urologické ambulanci a v domácí péči, v neposlední řadě bylo cílem porovnat zkušenosti pacientů s oběma formami výměny. Byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Dotazovány byly čtyři sestry z domácí péče a čtyři sestry z urologické ambulance. Stejně tak čtyři pacienti z domácí péče a čtyři pacienti z urologické ambulance. Byly stanoveny tři cíle, ke každému byla zvolena jedna výzkumná otázka. Výzkumné otázky zjišťovali specifika při výměně katetru a ošetřovatelskou péči o močový katetr v urologické ambulanci i v domácí péči. Poslední výzkumná otázka zjišťovala role sester při tomto výkonu. Výsledky výzkumu ukazují rozdíl v pečlivosti sester. Sestry z urologické ambulance nedodržují dané zásady při katetrizaci močového měchýře. Edukace pacientů probíhá v urologické ambulanci i v domácí péči, ale sestry z domácí péče, edukují pacienty lépe a častěji než sestry z urologii. Edukace by se měla více zaměřit na pohyb s katetrem, aby se předcházelo komplikacím. Pacienti jsou spokojení z oběma formami výměny, ale je jasně vidět, že domácí péče je nejen pro pacienty, ale i pro nemocnice mnohem výhodnější a snazší. Výstupem práce je podklad pro zlepšení nedostatků při výkonu, ale také může sloužit jako motivace pro rozšiřování spolupráce mezi nemocnicí a domácí péči.
|
|
|
Péče o pacienta se zavedeným permanentním močovým katétrem - edukační materiál pro pacienty
Vachtová, Šárka ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Jedná se o bakalářskou práci, která se zabývá tématem ,,Ošetřovatelská péče u pacienta se zavedeným permanentním močovým katétrem - edukační materiál pro pacietny''. Je rozdělena do teoretické a empirické části. Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce bylo přinést přehled teoretických a praktických poznatků ohledně ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným permanentním močovým katétrem. Metodika: Pomocí dotazníkového šetření byla zjištěna informovanost hospitalizovaných pacientů se zavedeným permanentním močovým katétrem ve Fakultní nemocnici v Motole a v Nemocnici Na Homolce. Celkově se z obou nemocnicí do dotazníkového šetření zapojilo 100 respondentů. Veškeré získané údaje byly statisticky zpracovány a následně odprezentovány pomocí grafů. Výsledky: Z výsledků předem určených hypotéz jsme se dozvěděli, zda mělo místo hospitalizace vliv na informovanost pacientů. Dozvěděli jsme se, zda byli pacienti schopni samostané manipulace se sběrným sáčkem. Následně jsme porovnávali i informovanost ohledně hygienické péče, umístění sběrného sáčku při chůzi a také dodržování doporučeného denního příjmu tekutin. Závěr: V závěru samostné práce jsou zhodnoceny cíle a výsledky zpracovanýchh hypotéz. Klíčová slova Urologie; Permanentní močový katétr; Ošetřovatelské postupy; Edukace; Cékování.
|
|
|
Post-qualification education of urological nurses in Czechia and other EU countries
Potúčková, Pavlína ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Jedná sa o bakalársku prácu zameranú na zmapovanie možností postkvalifikačného vzdelávania sestier pracujúcich v odbore urológia v Českej republike a vo vybraných krajinách Európskej únie, ktorými sú Švédsko, Írsko, Dánsko, Holandsko, Nemecko a Poľsko. Dokumentuje históriu vzdelávania v ošetrovateľstve, ako aj históriu samotnej urológie. Podrobnejšie je opísaný súčasný systém vzdelávania sestier, ako aj možnosti špecializácie v postkvalifikačnom štúdiu v Českej republike aj vybraných šiestich krajinách. V závere práce je diskusia, v ktorej sú zhrnuté informácie získané z vedeckých štúdií a odborných zdrojov k danej problematike poukazujúce na benefity rozšírených možností postkvalifikačného vzdelávania sestier v urológii a na dôležitosť ich pokračujúceho vzdelávania.
|
|
|
Vyšetření ledvin a močových cest v radiodiagnostice a nukleární medicíně
SÝKOROVÁ, Simona
Název práce: Vyšetření ledvin a močových cest v radiodiagnostice a nukleární medicíně Teoretická část: V teoretické části práce jsou popsány 3 kapitoly. Na úvod je stručně sepsána anatomie ledvin a močových cest. Následně je poukázáno na základní onemocnění, se kterými se můžeme setkat. Nakonec jsou popsány nejčastější vyšetřovací metody, které lze použít k zobrazení ledvin a močových cest v radiodiagnostice a nukleární medicíně. Převážně se jedná o vyšetření pomocí ultrasonografie, RTG vyšetření, CT, magnetické rezonance a další. Nukleární medicína se zabývá scintigrafií ledvin. Cíl práce: Cílem práce je analyzovat jednotlivé zobrazovací metody používané při vyšetření onemocnění ledvin a močových cest. V empirické části je stanovena výzkumná otázka: Je laická veřejnost dostatečně informována o problematice onemocnění ledvin? Metodika práce: Pro zpracování empirické části práce bylo stanoveno kvantitativní šetření. Jedná se o metodu dotazníku, který byl zcela anonymní, a výsledky byly určeny pouze jako výzkum k mé bakalářské práci. Respondenti odpovídali celkem na 16 otázek. Převážně se jednalo o otázky, které měly zjistit, zda je laická veřejnost dostatečně informovaná o daném problému. Součástí dotazníku byly také otázky zaměřené na zkušenost respondentů s onemocněním a s vyšetřovacími metodami. Následně byly výsledky zpracovány do grafů. Výsledky: Celkem bylo osloveno 100 respondentů různé věkové kategorie. Nejvíce odpovídaly ženy ve věku 20-30 let. Ačkoli je výzkum zaměřen na laickou veřejnost, zapojili se také zdravotníci. Bylo zjištěno, že téměř polovina respondentů už v minulosti prodělala některé z urologických onemocnění. Téměř všichni uvedli, že se jednalo o zánět močových cest či močového měchýře. Infekce močových cest patří mezi nejčastější onemocnění, což se výzkumem také potvrdilo. Hlavním tématem byla informovanost laické společnosti. Výsledky byly jednoznačné, laická veřejnost je o daném problému informována průměrně. Respondenti převážně odpovídali správně, ačkoli na odborné otázky správnou odpověď neznali. Na tyto otázky uvedli správnou odpověď pouze zdravotníci. Závěr: Urologická onemocnění jsou velmi časté, většina žen s ním mají problémy, proto jsou tato onemocnění a vyšetřovací metody zaznamenány ve formě bakalářské práce. Bakalářská práce by měla sloužit jako učební materiál o urologickém systému a jeho jednotlivých vyšetření. Mohla by pomoci studentům nebo pacientům, kteří se chtějí o dané problematice dozvědět více.
|
|
|
Interakce léčiv používaných v gynekologii a urologii a jejich management
Kupka, Vojtěch ; Doseděl, Martin (vedoucí práce) ; Kostřiba, Jan (oponent)
Interakce léčiv používaných v gynekologii a urologii a jejich management Autor: Kupka Vojtěch Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Martin Doseděl, Ph.D., Katedra sociální a klinické farmacie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Úvod: Lékové interakce představují závažný zdravotní problém a mohou být příčinnou nežádoucích účinků a zvýšené toxicity podávaných léčiv. Cíl práce: Cílem práce bylo vytvořit přehled možných lékových interakcí u léčiv používaných v gynekologické a urologické praxi. Metodika: Z teoretického úvodu byla vybrána, pomocí webové databáze SÚKLu, léčiva registrovaná v ČR k 1. 1. 2015. Informace o lékových interakcích byly získávány a porovnávány z databází Vademecum infopharm a Micromedex. Z databáze Micromedex byly vybírány lékové interakce s kvalitou dokumentace "excellent" nebo "good". K vytvoření přehledu dostupných informací o vybraných lékových interakcí byla využita databáze PubMed (www.pubmed.gov) se zadáváním klíčových slov "základní léčivo", "drug interaction" a "interakční léčivo". Pro doplnění informací bylo také čerpáno z časopisů Praktické lékárenství, Klinická farmakologie a farmacie. V případě nenalezení relevantních informací jsem čerpal ze souhrnné informace (SPC) dílčích léčivých přípravků. Výsledky: Výsledky byly sepsány jako rešeršní...
|
|
| |
|
|
Interakce léčiv používaných v gynekologii a urologii a jejich management
Kupka, Vojtěch ; Doseděl, Martin (vedoucí práce) ; Kostřiba, Jan (oponent)
Interakce léčiv používaných v gynekologii a urologii a jejich management Autor: Kupka Vojtěch Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Martin Doseděl, Ph.D., Katedra sociální a klinické farmacie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Úvod: Lékové interakce představují závažný zdravotní problém a mohou být příčinnou nežádoucích účinků a zvýšené toxicity podávaných léčiv. Cíl práce: Cílem práce bylo vytvořit přehled možných lékových interakcí u léčiv používaných v gynekologické a urologické praxi. Metodika: Z teoretického úvodu byla vybrána, pomocí webové databáze SÚKLu, léčiva registrovaná v ČR k 1. 1. 2015. Informace o lékových interakcích byly získávány a porovnávány z databází Vademecum infopharm a Micromedex. Z databáze Micromedex byly vybírány lékové interakce s kvalitou dokumentace "excellent" nebo "good". K vytvoření přehledu dostupných informací o vybraných lékových interakcí byla využita databáze PubMed (www.pubmed.gov) se zadáváním klíčových slov "základní léčivo", "drug interaction" a "interakční léčivo". Pro doplnění informací bylo také čerpáno z časopisů Praktické lékárenství, Klinická farmakologie a farmacie. V případě nenalezení relevantních informací jsem čerpal ze souhrnné informace (SPC) dílčích léčivých přípravků. Výsledky: Výsledky byly sepsány jako rešeršní...
|
|
|
Vyšetřovací metody u onemocnění ledvin a močových cest z pohledu sestry
HOLÁNOVÁ, Klára
Teoretická část práce: V teoretické části práce jsou stručně popsány vybrané nejčastěji používané vyšetřovací metody u onemocnění ledvin a močových cest. U každé vyšetřovací metody je popsán průběh vyšetření a také jsou zde zahrnuty potřebné informace pro pacienty, kteří by určené vyšetření měli podstoupit. Jednotlivé vyšetřovací metody obsahují i popsanou náplň práce sestry související s příslušným vyšetřením. Cíle práce: V empirické části jsou stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit zvláštnosti ošetřovatelské péče o pacienta po diagnostické cystoskopii, ke kterému byla stanovena výzkumná otázka: Jaké informace mají sestry v oblasti komplikací po diagnostické cystoskopii? Druhým cílem bylo zjistit, jaké informace poskytují sestry pacientům před sonografií ledvin a močového měchýře. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Jaké informace podávají sestry před sonografií ledvin a močového měchýře? Metodika práce: Pro zpracování empirické části práce bylo zvoleno kvalitativního šetření, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily sestry z urologických oddělení vybraných nemocnic Jihočeského kraje. Sběr dat byl uskutečněn po schválení otázek k rozhovorům hlavní sestrou nemocnice, a také po domluvě s vrchní sestrou příslušného oddělení. Každé dotazované sestře bylo předem vysvětleno, o jaký výzkum se jedná, a také, že jejich odpovědi jsou anonymní a budou použity pouze pro empirickou část bakalářské práce. Z důvodu nesouhlasu sester s nahráváním rozhovorů, byly rozhovory zapisovány ručně a poté přepsány do elektronické podoby. Rozhovory obsahovaly celkem 15 otázek zjišťujících identifikační údaje, všeobecnou ošetřovatelskou péči, nejčastěji prováděná vyšetření, problémy pacientů, přípravu a podávání informací před sonografickým vyšetřením a diagnostickým cystoskopickým vyšetřením. Získaná data byla dále zpracována do kategorizačních skupin a analyzována. Výsledky: V empirické části jsme z výsledků výzkumného šetření zjistili, že péče sester o pacienty na urologickém oddělení je spíše průměrná, ale základy v ošetřování pacientů a přípravy pacientů na vyšetření znají. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry neznají přípravu pacientů na sonografické vyšetření ledvin, zde ani jedna sestra neuvedla poučení pacienta o nenadýmavé stravě den před vyšetřením. Péči o pacienty po diagnostické cystoskopii sestry ve většině spíše znají a jsou informované o možných komplikacích spojených s tímto vyšetřením. Závěr: Toto téma bakalářské práce bylo mnou vybráno a psáno z důvodu prohloubení mých vědomostí ohledně této problematiky. Práce také může sloužit jako studijní materiál pro sestry, které o této problematice nemají dostatek informací a chtějí si je prohloubit. Dále může být vhodná pro pacienty, kteří si nebudou jisti vyšetřením, které je čeká.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.