|
|
Problematika jazykových her v filosofii L. Wittgensteina
Klapilová, Adéla ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Život Ludwiga Wittgensteina, vývoj filosofie jazyka a vliv Wittgensteina na Vídeňský kruh. Analýza díla Tractatus logico-philosophicus. Koncepce jazykových her ve Wittgensteinově filosofii a spis Filosofická zkoumání. Vysvětlení pojmu "hra" a pojmu "jazyková hra". Pravidla a jejich místo v jazykových hrách. Důležitost kontextu pro správné pochopení řečeného. Otázka vyslovitelného a podstata v nevyslovitelném. Využití znalosti koncepce jazykových her pro výuku. Klíčová slova: Ludwig Wittgenstein, hra, jazyková hra, pravidla, kontext, výuka
|
|
|
Funkce inferencí při porozumění textu
Honková, Tereza ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá inferencemi a jejich funkcí v procesu porozumění textu. Teoretická část obsahuje přehled různých definic pojmu inference, dále vymezení pojmů, které s inferencemi souvisejí a také klasifikace inferencí na základě odborné literatury. Empirická část je založena na analýze textů kuchařských receptů (okrajově také technických návodů). Vymezili jsme pět formálních prostředků, které signalizují nutnost vytvořit si inference (zájmena, elipsa, hyponymně-hyperonymní vztahy, totalizátor vše a adjektivizovaná příčestí) - ve všech případech jde o inference nezbytné k porozumění textu. Tyto inference jsme na základě klasifikací popsaných v teoretické části dali do souvislosti s typy inferencí. Dalšími inferencemi, které si recipient při čtení těchto textů tvoří, jsou inference, které nejsou vázány na konkrétní jazykové prostředky: jsou to inference přemosťovací a instrumentální. Velkou roli při tvoření inferencí hrají kromě znalosti daného jazyka také všeobecné znalosti a zkušenosti.
|
|
|
Sémantický web v konfrontaci s Peircovým pojetím sémiotiky
Řeháčková, Dana ; Pudlák, Štěpán (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Sémantický web byl vytvořen za účelem konceptualizace dat dostupných na internetu, a to prostřednictvím formalizovaných reprezentací, které jsou určeny ke sdílení a znovupoužití. Vizí sémantického webu je vysoká přesnost a relevance odpovědi na vyhledávací dotaz. Kontroverznost a víceznačnost pojmu "sémantický web" vede k otázce, do jaké míry v sobě sémantický web skutečně zahrnuje sémantické prvky odehrávající se přímo ve webovém prostředí? Nejedná se pouze o souhrn označení specifické množiny standardů pojící se s datovými jednotkami? Cílem této práce je komparovat používání pojmů v prostředí sémantického webu v metadiskursu sémantiky s tradičními akademickými sémiotickými přístupy vycházejících z pragmatiky Ch. S. Peirce, Ch. W. Morrise a H. P. Grice. Práce by měla přispět ke zmapování dané problematiky a ukázat možnosti fungování sémantického webu založeného na sémiotických koncepcích.
|
|
| |
|
|
Zkušenosti žen s domácím násilím
LÁZNIČKOVÁ, Milada
Cílem výzkumu je s použitím narativního přístupu zachytit pohled žen na vlastní zkušenosti s domácím násilím. Teoretická část se věnuje problematice domácího násilí, charakteristice osobnosti týrané ženy a narativnímu přístupu. Jako inspirace pro pochopení role oběti násilí je využita hlubinná interpretace pohádky o Modrovousovi. Praktická část popisuje vlastní výzkum, který je tvořen rozhovory s třemi ženami, které jsou v současné době klientkami intervenčního centra.
|
|
|
Možnosti a meze interpretace v arteterapii
PRÁŠEK, Jiří
Bakalářská práce pojednává o možném uplatnění prostředku interpretace během procesu arteterapeutické léčby. Zabývá se potenciálem, který může interpretační proces v arteterapii nabývat, různými podobami jeho uplatnění a významu pro léčbu. Dále jsou v práci rozpracovány kritéria pro určování pravdivosti interpretací a východiska a předpoklady, které je nutné či doporučené brát v úvahu, pokud má mít interpretační zákrok přínosný, tedy měnící, léčebný charakter. V závěrečné části je rozvedena otázka interpretace symbolů obsažených v kresbě. V úplném závěru je předloženo několik stručných zásad, podle kterých lze interpretační proces v arteterapeutické realitě řídit.
|
|
|
Použití insightů (vhledů) v komerční komunikaci cílené na ženy
Dúbravská, Pavla ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Zadražilová, Dana (oponent) ; Přikrylová, Jana (oponent)
Komerční komunikace jsou často obviňovány ze stereotypizace zobrazování žen v reklamě. Na jednu stranu ženy do určité míry očekávají a vyžadují v reklamách "lepší a jednodušší svět". Ve většině případů se však ženy v komerčních komunikátech cítí zjednodušené. Z reklamní praxe i teorie je pro souznění značky a cílové skupiny, pro pocit porozumění, klíčový insight. Pokud je komunikace postavena na vhodně zvoleném insightu, spotřebitel se snáze otvírá komerčnímu sdělení, protože má pocit, že mu daná značka lépe rozumí. Hlavním cílem této práce tak je poskytnout vhled -- insight -- do myslí žen jako spotřebitelek a zjistit, jak ženy nazírají samy sebe v komerčních komunikátech. V rámci tohoto cíle jsou definovány dvě roviny, obecnější teoretická a konkrétnější praktická, které se poté promítly do stanovení dílčích cílů. Z dostupné zahraniční literatury je patrný důraz, jaký se na insight klade v odborné i praktické sféře komerčních komunikací. Postoj expertů a subjektů, jež s insighty pracují v České republice však nebyl dohledán. Prvním dílčím cílem bylo tedy zmapování postavení insightu v České republice. Výzkum byl proveden prostřednictvím 12-ti hloubkových rozhovorů. Ve výzkumu byli osloveni zadavatelé reklamy a odborníci z komunikačních a výzkumných agentur. V rámci hloubkových rozhovorů bylo potvrzeno, že insight je využíván při tvorbě komunikačních kampaní. Druhým dílčím úkolem této práce bylo zmapování u jaké reklamy mají české ženy pocit, že jim rozumí, jinými slovy je insightful. Povaha porozumění plné komunikace byla pro účely testování přeformulována do míry a způsobu ztotožnění s obsahem mediálním a komerčním. V první části tohoto výzkumu byly respondentky vyzvány, aby se samy zamyslely nad mediálním a komerčním obsahem, který v nich vyvolává pocit porozumění a ztotožnění. Výzkum měl také ověřit dvě hypotézy. H1: Stereotypy v reklamě ženy obtěžují. H2: Insighty vzniklé v zahraničí lze použít i na českém trhu. Data pro tuto část výzkumu byla sbírána formou dotazníkového šetření distribuovaného prostřednictvím online prostředí. Celkem bylo osloveno 200 respondentek. Jako výzkumný stimul byl vybrán formát televizní reklamy s potřebnými parametry. Bylo zjištěno, že ke ztotožňování se s mediálním obsahem docházelo skrze ztotožnění se s hlavní hrdinkou, ztotožnění se s reálnými situacemi, které prožívá a skrze humor. První hypotéza se v rámci testovaného vzorku nepotvrdila. Stereotypy v reklamě ženy neobtěžují. Druhá hypotéza se také nepotvrdila. Insighty vzniklé v zahraničí nelze automaticky použít na českém trhu. Existují národní rysy, kulturní odlišnosti, vývojová fáze daného trhu, které mohou silně ovlivnit přijetí či zamítnutí reklamy. Práce je dělena obsahově do 7dmi kapitol včetně úvodu a závěru. Přínos práce v teoretické rovině je viděn v zmapování tématu usilujícího o komplexní rekognoskaci dané problematiky. Praktický přínos je viděn v tom, jak práce hodnotí insighty, jejich tvorbu, ale také očekávání jednotlivých subjektů na trhu stran této problematiky.
|
|
|
T. G. Masaryk a Církev československá
HANUŠOVÁ, Kateřina
Magisterská diplomová práce se zabývá vztahem T. G. Masaryka k Církvi československé. Cílem práce bylo postihnout důvody, proč Masaryk do Církve československé nevstoupil, i přestože tato církev vznikla na základě Masarykových názorů. Východiskem této práce bylo vedle životopisných prací také studium textů Masarykových a dále studium textů, které se věnovaly Církvi československé. Práce se skládá ze čtyř hlavních částí. První část analyzuje Masarykův náboženský vývoj. Druhá část se zabývá jeho názory na jednotlivé náboženské problémy. V předposlední části jsou shrnuty základní informace o Církvi československé a poslední část se zabývá už konkrétně vztahem Masaryka a této církve.
|
|
|
Paideia jako kultura. Řecká a hebrejská tradice - rozdílné kultury?
SMETANA, Radek
Tato práce se věnuje pojmu paideia a chápe jej v širším slova smyslu jako kulturu, jejíž snahou bylo formování lidského charakteru v průběhu staletí. Jde o dynamický proces, jehož cílem je realizace ideálu člověka. Autor v této souvislosti sleduje řeckou kulturu směřující k ideálu člověka hlavně v pojetí sokratovském a kulturu hebrejskou tak, jak je reflektována především na stránkách Bible. Snaží se poukázat, že tyto dvě kultury mají i přes značné odlišnosti společné body. Definování těchto společných bodů je v závěrečné části práce východiskem pro obecnější úvahy směřující k dnešnímu procesu výchovy.
|
|
|
Jazyk legendy z doby barokní
DOLEŽALOVÁ, Zdeňka
Téma se bude týkat jazykové stránky textu z doby barokní, a to v komplexním pohledu na obsahové pojetí a příznakové rysy plánu hláskoslovného a tvaroslovného. Plán syntaktický a lexikální z důvodu značné rozsáhlosti práce zkoumán nebude. Předmětem analýzy bude dílo pátera Jiřího Davida Medicus Hercinius, to jest: Velko-lesní hojitel a uzdravitel, aneb Život S. Vintíře, jináč Gunthera neb Guntýře {\dots} Spis byl vytištěn v Praze roku 1713. V úvodní části se věnujeme obecným informacím o autorovi, o době, ve které žil a tvořil, a o jeho současnících. Zmíníme se také o legendistické literatuře u nás, o životě svatého Vintíře a o obsahu samotného díla vůbec. Další dvě kapitoly informují o významných humanistických a barokních autorech. Poté se již seznámíme s jednotlivými hláskoslovnými a tvaroslovnými jevy, jak z hlediska teoretického tak i praktického. Cílem práce bude dílčím způsobem přispět k poznání češtiny doby pozdního baroka.
|
host ::
RSS.