|
|
Historie Muzea loutkářských kultur v Chrudimi
Matula, Richard ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se pomocí metody orální historie, archivního výzkumu i dostupných literárních zdrojů pokouší nastínit vznik a vývoj Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, založeného roku 1972. Pozornost je zaměřena na okolnosti etablování této paměťové instituce s mezinárodními ambicemi, utváření jejího sbírkového fondu, charakteristiku odborných činností a opomenuta není ani každodennost jejích zaměstnanců v období tzv. normalizace. Práce dále sleduje i proměny, které zmíněné oblasti zaznamenaly v souvislosti s pádem minulého režimu v nových politických, ekonomických i společenských podmínkách a to přibližně do první poloviny 90. let.
|
|
|
Jan Palach v pamětech obyvatel města Všetaty
Luzar, Kamil ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vnímání osobnosti Jana Palacha obyvateli města Všetaty. Lidmi rozličných generací, genderu a vzdělání, kteří s ním sdíleli místo rodiště či bydliště. Celá studie stojí na základech důkladné heuristické práce, která dopomohla k vykreslení dějinných souvislostí. Avšak důraz je kladen především na subjektivní výpovědi oslovených narátorů, zpracovaných léty prověřenými metodologickými postupy orální historie. V centru zájmu jsou obyčejní lidé, kteří nemají přímé rodinné ani přátelské vazby na Jana Palacha. A protože on sám chtěl svým skutkem vytrhnout právě takovéhoto obyčejného československého občana z pookupační letargie, studie se zaměřuje na míru přímého či nepřímého vlivu na životy daných narátorů.
|
|
|
Bydlení u Kosmonautů a v "centru vesmíru": Každodennost panelového sídliště Jižní Město v Praze v proměnách času
Cassi Pelikán, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Nosková, Jana (oponent)
Tématem této disertační práce je zaznamenání každodennosti, forem lokální a kolektivní paměti a vztahů jednotlivců, obyvatel panelového sídliště pražského Jižního Města, ke specifickému urbanistickému a sociálnímu prostoru jejich trvalého bydliště. Práce vychází z výpovědí dlouhodobých obyvatel tohoto sídlištního celku, které byly pořízeny v polostrukturovaných rozhovorech a zaměřovaly se na mapování dobového využívání sídliště ve dvou obdobích českých, resp. československých dějin, období tzv. normalizace a postsocialismu. Rozhovory byly pořízeny jako empirická protiváha k diskursu odborníků na architekturu a urbanismus a mediálnímu diskursu, který se v českém prostředí od roku 1989 výrazně negativně vymezují vůči odkazu panelových sídlišť jako formě socialistického bydlení par excellence. Cílem předkládané práce je podat výklad o genezi a vývoji tohoto veřejného diskurzu, který mj. odráží způsob, jakým se česká společnost vyrovnává se svojí komunistickou minulostí, a porovnat ho se zkušenostmi, hodnoceními a aktuálními výzvami v životech dlouhodobých obyvatel sídliště, které se v obecném povědomí vyznačuje špatnou pověstí. Klíčová slova: panelová sídliště, Jižní Město, bydlení, lokální/kolektivní paměť, lokální/urbánní identita, každodennost, město, tzv. normalizace.
|
|
|
Československý jazz rock v období tzv. normalizace
Jurásek, Ondřej
Disertační práce se zabývá československým jazz rockem v období tzv. normalizace prostřednictvím počátků, vybraných mikrosond, konjunktury a osobní reflexe hudebníků spolu s kontextuálními konotacemi politologickými, sociologickými a historickými představujícími stylově-žánrový typ tzv. nonartificiální hudby se specifickým postavením lokálního fenoménu apolitického charakteru tvořícího zejména v období sedmdesátých let část symptomatického kulturního obrazu. Klíčová slova: jazz rock, jazzová a rocková hudba, tzv. nonartificiální hudba, Československo, Česká a Slovenská socialistická republika, tzv. normalizace
|
|
|
Akademická spolupráce mezi Univerzitou Karlovou v Praze a Univerzitou Hamburk v období tzv. normalizace
Kuklíková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem akademických kontaktů mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo v období tzv. normalizace, tedy od počátku sedmdesátých let až do pádu tzv. železné opony. Hlavním předmětem zájmu je meziuniverzitní partnerství mezi Univerzitou Karlovou v Praze a Univerzitou Hamburk, které bylo dojednáno v Praze v roce 1980 a úspěšně funguje dodnes. Jednalo se o vůbec první smlouvu, kterou Karlova Univerzita uzavřela se západoněmeckou univerzitou v období studené války. Práce sleduje, jakým způsobem se k partnerství obě univerzity postavily a jak se mohla vzájemná spolupráce prakticky realizovat. Na konkrétních příkladech zkoumá, kde nastaly překážky a čím naopak bylo partnerství přínosné. Cílem práce je zjistit, jakou dynamiku partnerství ve sledovaném období postupně nabylo a zda dokázalo i v tehdejších vnitro- a zahraničněpolitických podmínkách překonat původní očekávání hlavních aktérů. Sledovaná spolupráce je zasazena nejen do širšího kontextu vývoje vztahů mezi Československem a Spolkovou republikou Německo, ale i do událostí mezinárodní politiky. Uzavření partnerství bylo umožněno díky bilaterálním smlouvám upravující rozvoj československo-západoněmeckých kulturních a akademických vztahů. Konkrétně se jedná o tzv. Pražskou...
|
|
|
Československý jazz rock v období tzv. normalizace
Jurásek, Ondřej
Disertační práce se zabývá československým jazz rockem v období tzv. normalizace prostřednictvím počátků, vybraných mikrosond, konjunktury a osobní reflexe hudebníků spolu s kontextuálními konotacemi politologickými, sociologickými a historickými představujícími stylově-žánrový typ tzv. nonartificiální hudby se specifickým postavením lokálního fenoménu apolitického charakteru tvořícího zejména v období sedmdesátých let část symptomatického kulturního obrazu. Klíčová slova: jazz rock, jazzová a rocková hudba, tzv. nonartificiální hudba, Československo, Česká a Slovenská socialistická republika, tzv. normalizace
|
|
|
Bydlení u Kosmonautů a v "centru vesmíru": Každodennost panelového sídliště Jižní Město v Praze v proměnách času
Cassi Pelikán, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Nosková, Jana (oponent)
Tématem této disertační práce je zaznamenání každodennosti, forem lokální a kolektivní paměti a vztahů jednotlivců, obyvatel panelového sídliště pražského Jižního Města, ke specifickému urbanistickému a sociálnímu prostoru jejich trvalého bydliště. Práce vychází z výpovědí dlouhodobých obyvatel tohoto sídlištního celku, které byly pořízeny v polostrukturovaných rozhovorech a zaměřovaly se na mapování dobového využívání sídliště ve dvou obdobích českých, resp. československých dějin, období tzv. normalizace a postsocialismu. Rozhovory byly pořízeny jako empirická protiváha k diskursu odborníků na architekturu a urbanismus a mediálnímu diskursu, který se v českém prostředí od roku 1989 výrazně negativně vymezují vůči odkazu panelových sídlišť jako formě socialistického bydlení par excellence. Cílem předkládané práce je podat výklad o genezi a vývoji tohoto veřejného diskurzu, který mj. odráží způsob, jakým se česká společnost vyrovnává se svojí komunistickou minulostí, a porovnat ho se zkušenostmi, hodnoceními a aktuálními výzvami v životech dlouhodobých obyvatel sídliště, které se v obecném povědomí vyznačuje špatnou pověstí. Klíčová slova: panelová sídliště, Jižní Město, bydlení, lokální/kolektivní paměť, lokální/urbánní identita, každodennost, město, tzv. normalizace.
|
host ::
RSS.