|
|
Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení
Štindlová, Jitka ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popisovány některé nízkomolekulární antioxidanty obsažené v jahodách, malinách, borůvkách a brusinkách. Teoretická část práce popisuje také obecné vlastnosti a charakteristiku zkoumaného ovoce. Praktická část je věnována sledování změn obsahu vybraných antioxidantů v analyzovaném ovoci. Změny daných látek byly sledovány při uchovávání ovoce ve dvou prostředích – v lednici a v mrazicím boxu. V lednici byly skladovány celé plody po dobu osmi dnů. Pokus v mrazicím boxu byl prováděn po dobu dvou měsíců a ovoce bylo skladováno ve čtyřech různých formách – jako celé plody, celé plody impregnované sacharosovým roztokem, dřeň a proslazená dřeň. Obsah antioxidantů v ovoci byl zjišťován pomocí HPLC a spektrofotometrie. Největší celkový obsah antioxidačních látek byl zjištěn v jahodách, nejnižší naopak v malinách. V průběhu uchovávání si plody udržely část původního obsahu antioxidantů, nejvyšší obsah zůstal zachován v průběhu mražení celých plodů a impregnovaných celých plodů borůvek.
|
|
|
Změny obsahu aktivních látek v plodech jablek a hrušek v průběhu uchovávání
Matějková, Markéta ; Halienová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích rostlinného materiálu. Bližší pozornost je věnována antioxidantům přítomným v jablkách a v hruškách a změnám jejich obsahu v závislosti na podmínkách skladování. Blíže jsou specifikovány odrůdy studované v této bakalářské práci. Dále je teoretická část zaměřena na dozrávání a následné skladování plodů. Jsou zde popsány i nejznámější skladové choroby, které způsobují poškození skladovaných jablek a hrušek. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech jablek Idared (červeno-žlutá odrůda) a Golden Delicious (zeleno-žlutá odrůda), které byly uchovávány po dobu 2 měsíců ve třech různých prostředích - v laboratoři při pokojové teplotě, ve sklepě a v lednici. U takto skladovaných jablek byly v týdenních intervalech odebírány vzorky a porovnávány hodnoty nízkomolekulárních antioxidantů (vitaminu C, celkových polyfenolů, celkových flavonoidů) a celkové antioxidační aktivity. Na povrchu jablek byla po celou dobu skladování sledována povrchová mikroflóra. Jako nejvhodnější z uvedených prostředí se jeví skladování ve sklepě (9 °C, 38,4 %). Změny obsahu polyfenolů v plodech byly méně výrazné než změny obsahu flavonoidů, zatímco obsah askorbátu výrazně klesal s délkou uchovávání. Antioxidační aktivita zaznamenává zejména průběh změn koncentrace askorbátu, ale na hodnotách jsou patrné i vlivy změn fenolických látek. Pro srovnání byly sledovány uvedené parametry i v hruškách, které však bylo možné uchovat jen velmi krátkou dobu.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
Změny aktivit enzymů v ovoci v průběhu dlouhodobého uchovávání
Ferdová, Jitka ; Melounová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány změny aktivit antioxidačních enzymů a změny obsahu nízkomolekulárních antioxidantů v různých druzích ovoce při dlouhodobém skladování. V teoretické části jsou popsány jednotlivé nízkomolekulární antioxidanty a antioxidační enzymy. Také jsou zde shrnuty příčiny kažení ovoce a používané způsoby konzervace. Jako vzorky byly použity zejména běžné lokální druhy ovoce - jablka červená a zelená, broskve, švestky a hrozny. Ovoce bylo skladováno dlouhodobě (několik měsíců) jednak v nezpracovaném stavu v laboratoři, ve sklepě, v lednici a v mrazícím boxu. U uchovávání mražením byly testovány různé způsoby přípravy a zpracování ovoce na aktivity enzymů a obsah nízkomolekulárních látek. Zkrácená analýza byla provedena rovněž v borůvkách, brusinkách, malinách a jahodách. U skladovaného ovoce byly sledovány skupinové parametry - celková antioxidační aktivita, obsah sušiny, vitaminu C, celkových flavonoidů a polyfenolů spektrofotometricky. Stanovení individuálních flavonoidů a katechinů bylo provedeno pomocí RP/HPLC/UV-VIS a on-line LC/PDA/ESI-MS. Aktivity antioxidačních enzymů – superoxiddismutasy (SOD), katalasy, polyfenoloxidasy (PPO) a lipoxygenasy (LOX) byly stanoveny spektrofotometricky. Z důvodu napadení některých vzorků plísněmi byla provedena povrchová mikroskopie a kultivace vzdušné i povrchové mikroflóry. Vliv podmínek uchovávání na zachování biologických vlastností je podmíněn druhem ovoce. Obecně nejšetrnějším způsobem dlouhodobého uchovávání je mražení, avšak u velkých plodů dochází často k senzorickým změnám. Dlouhodobé uchovávání v regulovaném teplotním režimu nebo v regulované atmosféře je vhodné pro plody s delší udržitelností, v těchto plodech se udrží déle stabilní hladiny antioxidačních enzymů. Některé z těchto enzymů působí synergisticky. Zatímco na začátku uchovávání lze např. v plodech jablek nalézt vysoké hladiny SOD a LOX, u přezrálých nebo poškozených plodů jsou naopak vyšší hladiny katalázy a PPO. Hladiny nízkomolekulárních antioxidantů v plodech v průběhu uchovávání kolísají, ale obecně vykazují vzrůstající tendenci s rostoucí délkou uchovávání.
|
|
|
Vliv podmínek uchovávání na obsah biologicky aktivních složek v plodech jablek
Ferdová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány antioxidanty vyskytující se ve stravě a jejich účinky na lidský organismus. Dále jsou shrnuty činitele znehodnocování plodů jablek v průběhu skladování a možnosti ochrany proti nim. V praktické části byly nejprve kalibrovány a validovány metody stanovení enzymů superoxiddismutázy (SOD), katalasy a polyfenoloxidázy (PPO) v jablkách. Po nalezení vhodných metod byly uvedené enzymy změřeny v jablkách zpracovaných pod tekutým dusíkem po 158 dnech skladování v normální nebo v modifikované atmosféře. Také byla provedena kvantitativní a kvalitativní analýza bílkovin v jablkách. Dále byly ve zamražené surové šťávě změřeny některé nízkomolekulární antioxidanty (celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a vitamín C) a celková antioxidační aktivita. Tyto hodnoty byly porovnány s hodnotami naměřenými v plodech ihned po sklizni. V poslední části bylo provedeno umělé zaplísnění jablek a sledovala se úspěšnost uchycení mikroorganismů.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
Změny aktivit enzymů v ovoci v průběhu dlouhodobého uchovávání
Ferdová, Jitka ; Melounová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány změny aktivit antioxidačních enzymů a změny obsahu nízkomolekulárních antioxidantů v různých druzích ovoce při dlouhodobém skladování. V teoretické části jsou popsány jednotlivé nízkomolekulární antioxidanty a antioxidační enzymy. Také jsou zde shrnuty příčiny kažení ovoce a používané způsoby konzervace. Jako vzorky byly použity zejména běžné lokální druhy ovoce - jablka červená a zelená, broskve, švestky a hrozny. Ovoce bylo skladováno dlouhodobě (několik měsíců) jednak v nezpracovaném stavu v laboratoři, ve sklepě, v lednici a v mrazícím boxu. U uchovávání mražením byly testovány různé způsoby přípravy a zpracování ovoce na aktivity enzymů a obsah nízkomolekulárních látek. Zkrácená analýza byla provedena rovněž v borůvkách, brusinkách, malinách a jahodách. U skladovaného ovoce byly sledovány skupinové parametry - celková antioxidační aktivita, obsah sušiny, vitaminu C, celkových flavonoidů a polyfenolů spektrofotometricky. Stanovení individuálních flavonoidů a katechinů bylo provedeno pomocí RP/HPLC/UV-VIS a on-line LC/PDA/ESI-MS. Aktivity antioxidačních enzymů – superoxiddismutasy (SOD), katalasy, polyfenoloxidasy (PPO) a lipoxygenasy (LOX) byly stanoveny spektrofotometricky. Z důvodu napadení některých vzorků plísněmi byla provedena povrchová mikroskopie a kultivace vzdušné i povrchové mikroflóry. Vliv podmínek uchovávání na zachování biologických vlastností je podmíněn druhem ovoce. Obecně nejšetrnějším způsobem dlouhodobého uchovávání je mražení, avšak u velkých plodů dochází často k senzorickým změnám. Dlouhodobé uchovávání v regulovaném teplotním režimu nebo v regulované atmosféře je vhodné pro plody s delší udržitelností, v těchto plodech se udrží déle stabilní hladiny antioxidačních enzymů. Některé z těchto enzymů působí synergisticky. Zatímco na začátku uchovávání lze např. v plodech jablek nalézt vysoké hladiny SOD a LOX, u přezrálých nebo poškozených plodů jsou naopak vyšší hladiny katalázy a PPO. Hladiny nízkomolekulárních antioxidantů v plodech v průběhu uchovávání kolísají, ale obecně vykazují vzrůstající tendenci s rostoucí délkou uchovávání.
|
|
|
Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení
Štindlová, Jitka ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popisovány některé nízkomolekulární antioxidanty obsažené v jahodách, malinách, borůvkách a brusinkách. Teoretická část práce popisuje také obecné vlastnosti a charakteristiku zkoumaného ovoce. Praktická část je věnována sledování změn obsahu vybraných antioxidantů v analyzovaném ovoci. Změny daných látek byly sledovány při uchovávání ovoce ve dvou prostředích – v lednici a v mrazicím boxu. V lednici byly skladovány celé plody po dobu osmi dnů. Pokus v mrazicím boxu byl prováděn po dobu dvou měsíců a ovoce bylo skladováno ve čtyřech různých formách – jako celé plody, celé plody impregnované sacharosovým roztokem, dřeň a proslazená dřeň. Obsah antioxidantů v ovoci byl zjišťován pomocí HPLC a spektrofotometrie. Největší celkový obsah antioxidačních látek byl zjištěn v jahodách, nejnižší naopak v malinách. V průběhu uchovávání si plody udržely část původního obsahu antioxidantů, nejvyšší obsah zůstal zachován v průběhu mražení celých plodů a impregnovaných celých plodů borůvek.
|
|
|
Změny obsahu aktivních látek v plodech jablek a hrušek v průběhu uchovávání
Matějková, Markéta ; Halienová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích rostlinného materiálu. Bližší pozornost je věnována antioxidantům přítomným v jablkách a v hruškách a změnám jejich obsahu v závislosti na podmínkách skladování. Blíže jsou specifikovány odrůdy studované v této bakalářské práci. Dále je teoretická část zaměřena na dozrávání a následné skladování plodů. Jsou zde popsány i nejznámější skladové choroby, které způsobují poškození skladovaných jablek a hrušek. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech jablek Idared (červeno-žlutá odrůda) a Golden Delicious (zeleno-žlutá odrůda), které byly uchovávány po dobu 2 měsíců ve třech různých prostředích - v laboratoři při pokojové teplotě, ve sklepě a v lednici. U takto skladovaných jablek byly v týdenních intervalech odebírány vzorky a porovnávány hodnoty nízkomolekulárních antioxidantů (vitaminu C, celkových polyfenolů, celkových flavonoidů) a celkové antioxidační aktivity. Na povrchu jablek byla po celou dobu skladování sledována povrchová mikroflóra. Jako nejvhodnější z uvedených prostředí se jeví skladování ve sklepě (9 °C, 38,4 %). Změny obsahu polyfenolů v plodech byly méně výrazné než změny obsahu flavonoidů, zatímco obsah askorbátu výrazně klesal s délkou uchovávání. Antioxidační aktivita zaznamenává zejména průběh změn koncentrace askorbátu, ale na hodnotách jsou patrné i vlivy změn fenolických látek. Pro srovnání byly sledovány uvedené parametry i v hruškách, které však bylo možné uchovat jen velmi krátkou dobu.
|
|
|
Vliv podmínek uchovávání na obsah biologicky aktivních složek v plodech jablek
Ferdová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány antioxidanty vyskytující se ve stravě a jejich účinky na lidský organismus. Dále jsou shrnuty činitele znehodnocování plodů jablek v průběhu skladování a možnosti ochrany proti nim. V praktické části byly nejprve kalibrovány a validovány metody stanovení enzymů superoxiddismutázy (SOD), katalasy a polyfenoloxidázy (PPO) v jablkách. Po nalezení vhodných metod byly uvedené enzymy změřeny v jablkách zpracovaných pod tekutým dusíkem po 158 dnech skladování v normální nebo v modifikované atmosféře. Také byla provedena kvantitativní a kvalitativní analýza bílkovin v jablkách. Dále byly ve zamražené surové šťávě změřeny některé nízkomolekulární antioxidanty (celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a vitamín C) a celková antioxidační aktivita. Tyto hodnoty byly porovnány s hodnotami naměřenými v plodech ihned po sklizni. V poslední části bylo provedeno umělé zaplísnění jablek a sledovala se úspěšnost uchycení mikroorganismů.
|
host ::
RSS.