|
|
Tiskový mluvčí firmy
RAFFLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce pojednává o problematice práce tiskového mluvčího firmy. Cílem této práce je porovnání teoretických znalostí o této pozici s praxí mluvčího a zhodnocení současného stavu mluvčích ve středně velké firmě. Teoretická část je věnována charakteristice tiskových mluvčích, možnostem jejich vzdělávání a jeho komunikaci s médii a s veřejností. Dále se zabývá legislativou, která ohraničuje jejich práci a organizacím, které sdružují mluvčí a ostatní pracovníky v oblasti public relations. V praktické části je popsán běžný pracovní den mluvčího ve firmě. Pomocí řízeného rozhovoru a dotazníku byly zjištěny problémy, které mohou mluvčí v praxi čekat a návrhy jejich řešení. Dále je práce zaměřena na uplatnění tiskových mluvčích na trhu práce. Výsledky popisují stav vzdělávání tiskových mluvčích v oblasti public relations jejich komunikace se zúčastněnými stranami a navrhují řešení pro zlepšení těchto faktorů.
|
|
|
Analýza příspěvků Jiřího Ovčáčka na sociální síti Twitter
Kůsová, Lucie ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Od nástupu Jiřího Ovčáčka do jeho funkce tiskového mluvčího prezidenta republiky v prosinci 2013 je kritizován novináři, politiky, experty na etiku a veřejností, že nezastává svou funkci standardně. Jedna z hlavních výtek směřuje k jeho komunikaci na twitterovém účtu @PREZIDENTmluvci. Pro tuto práci byla stanovena hypotéza, že se Jiří Ovčáček nechová na sociální síti standardně, nevyjadřuje se kultivovaně a seriózně. Cílem této práce bylo analyzovat styl jeho twitterové komunikace z pohledu standardů práce tiskového mluvčího. Cílem práce nebylo hodnotit pravdivost tweetů Jiřího Ovčáčka, ale analýza standardnosti komunikace tiskového mluvčího na sociální síti Twitter. Pro analýzu byl vybrán vzorek 300 tweetů z období od 8. ledna do 19. února 2018, které byly podrobeny obsahové analýze, konkrétně analyticko-srovnávací metodě stylistické analýzy. Pohledem stylistiky byly zjišťovány odchylky ve vyjadřování v souvislosti s výběrem stylémů, a to konkrétně funkce sdělení, užitého útvaru národního jazyka, příznakovosti se zaměřením na expresivitu, používání obrazných pojmenování, ironie a sarkasmu. Práce také hodnotila grafickou stránku textu, a to užívání vykřičníků, otazníků a uvozovek.
|
|
|
Komunikace s médii v rámci PR FC Viktoria Plzeň, a.s.
Kaliba, Tomáš ; Ruda, Tomáš (vedoucí práce) ; Voráček, Josef (oponent)
Název: Komunikace s médii v rámci PR FC Viktoria Plzeň, a.s. Cíle: Hlavním cílem práce je na základě teoretických poznatků, vlastního pozorování, rozhovoru s představitelem klubu a vyplněných dotazníků od sportovních novinářů zhodnotit současnou komunikaci s médii klubu a následně navrhnout možná opatření, která by mohla vést k vylepšení vztahu s novináři, na němž je závislý i mediální obraz klubu. Metody: Praktická část práce se skládá z popisu současné situace na základě syntézy informací z rozhovoru s tiskovým mluvčím klubu a informací zjištěných vlastním pozorováním z pozice novináře v několika utkáních přímo na stadionu FC Viktoria Plzeň. Následně je tato situace zanalyzována v konfrontaci s teoretickými poznatky z literatury a s informacemi z dotazníkového šetření mezi novináři. Výsledky: Z výsledků práce vzešlo několik nedostatků. Ze zařízení jednotlivých míst určených pro novináře se jedná především o absenci stolů v tiskovém středisku a nevhodné společné toalety s diváky na tribuně. Dále by zlepšení servisu pro novináře přineslo také zřízení stálé mixzóny, vzájemná spolupráce s novináři při sestavování otázek u audio nahrávek nebo umístění TV obrazovky s přenosem utkání do press boxů. Naopak velmi kladně je hodnocena práce tiskového mluvčího klubu. Klíčová slova: fotbalový klub, media...
|
|
| |
|
|
Prezidentské volby 2018 na Twitteru mluvčího prezidenta
Ryšánek, Adam ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Bakalářská práce se věnuje obsahové analýze twitterového účtu @PREZIDENTmluvci Jiřího Ovčáčka, tiskového mluvčího prezidenta České republiky Miloše Zemana. V první části práce, je definována politická komunikace a sledován její vývoj od raných počátků až po současnost. Dále jsou v práci popsány moderní praxe politické komunikace. Teoretická část práce obsahuje i kapitolu o sociální síti Twitter, v níž se podrobněji věnuje twitterovým účtům amerického prezidenta Donalda Trumpa a českého premiéra Andreje Babiše. Druhá část práce se zabývá samotnou analýzou profilu Jiřího Ovčáčka na sociální síti Twitter. Profil je nejprve charakterizován v obecné rovině. Následně se práce věnuje kvantitativní obsahové analýze, v jejímž rámci je vzorek 358 příspěvků z období od 12. prosince 2017 do 12. února 2018 rozdělen do tří základních kategorií. V poslední části práce jsou prezidentské volby 2018 podrobeny časové analýze a dále kategorizovány.
|
|
|
Požadavky vybraných českých médií na mediální vztahy sportovních organizací
Slobodníková, Aneta ; Voráček, Josef (vedoucí práce) ; Ruda, Tomáš (oponent)
Název: Požadavky vybraných českých médií na mediální vztahy sportovních organizací Cíle: Cílem práce je vytvoření souhrnu požadavků v oblasti mediálních vztahů sportovních organizací. Požadavky představují názory jednotlivých zástupců vybraných českých médií ve sportovním odvětví. Smyslem souhrnu je vytvoření materiálu, který může přispět k efektivnější komunikaci mezi médii a sportovními subjekty. Metody: Ke sběru dat bylo využito kvalitativní metody rozhovorů pomocí návodu, který vychází z teoretické reflexe. Respondenti byli vybráni účelovým vzorkováním za pomocí kritérií. Rozhovory byly nahrávány a následně převedeny transkripcí do písemné podoby. Získaná data byla zpracována deduktivním způsobem tematické analýzy. Výsledky: Výsledkem práce je souhrn požadavků mediálních zástupců. Výsledky reflektují teoretické poznatky s praktickými připomínkami pro české prostředí sportu. Celkově se mediální zástupci zaměřují především na důvěru ze strany sportovních organizací a jejich zástupců. Zároveň připomínají, že součástí sportovní kariéry sportovců je i mediální výstup. Přejí si, aby na ně nebylo nahlíženo jako na nepřátele, ale jako na partnery v šíření informací veřejnosti a především fanouškům. Klíčová slova: public relations, mediální komunikace, tisková zpráva, tisková konference, sportovní...
|
|
|
Analýza příspěvků Jiřího Ovčáčka na sociální síti Twitter
Kůsová, Lucie ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Od nástupu Jiřího Ovčáčka do jeho funkce tiskového mluvčího prezidenta republiky v prosinci 2013 je kritizován novináři, politiky, experty na etiku a veřejností, že nezastává svou funkci standardně. Jedna z hlavních výtek směřuje k jeho komunikaci na twitterovém účtu @PREZIDENTmluvci. Pro tuto práci byla stanovena hypotéza, že se Jiří Ovčáček nechová na sociální síti standardně, nevyjadřuje se kultivovaně a seriózně. Cílem této práce bylo analyzovat styl jeho twitterové komunikace z pohledu standardů práce tiskového mluvčího. Cílem práce nebylo hodnotit pravdivost tweetů Jiřího Ovčáčka, ale analýza standardnosti komunikace tiskového mluvčího na sociální síti Twitter. Pro analýzu byl vybrán vzorek 300 tweetů z období od 8. ledna do 19. února 2018, které byly podrobeny obsahové analýze, konkrétně analyticko-srovnávací metodě stylistické analýzy. Pohledem stylistiky byly zjišťovány odchylky ve vyjadřování v souvislosti s výběrem stylémů, a to konkrétně funkce sdělení, užitého útvaru národního jazyka, příznakovosti se zaměřením na expresivitu, používání obrazných pojmenování, ironie a sarkasmu. Práce také hodnotila grafickou stránku textu, a to užívání vykřičníků, otazníků a uvozovek.
|
|
|
Komunikace s médii v rámci PR FC Viktoria Plzeň, a.s.
Kaliba, Tomáš ; Ruda, Tomáš (vedoucí práce) ; Voráček, Josef (oponent)
Název: Komunikace s médii v rámci PR FC Viktoria Plzeň, a.s. Cíle: Hlavním cílem práce je na základě teoretických poznatků, vlastního pozorování, rozhovoru s představitelem klubu a vyplněných dotazníků od sportovních novinářů zhodnotit současnou komunikaci s médii klubu a následně navrhnout možná opatření, která by mohla vést k vylepšení vztahu s novináři, na němž je závislý i mediální obraz klubu. Metody: Praktická část práce se skládá z popisu současné situace na základě syntézy informací z rozhovoru s tiskovým mluvčím klubu a informací zjištěných vlastním pozorováním z pozice novináře v několika utkáních přímo na stadionu FC Viktoria Plzeň. Následně je tato situace zanalyzována v konfrontaci s teoretickými poznatky z literatury a s informacemi z dotazníkového šetření mezi novináři. Výsledky: Z výsledků práce vzešlo několik nedostatků. Ze zařízení jednotlivých míst určených pro novináře se jedná především o absenci stolů v tiskovém středisku a nevhodné společné toalety s diváky na tribuně. Dále by zlepšení servisu pro novináře přineslo také zřízení stálé mixzóny, vzájemná spolupráce s novináři při sestavování otázek u audio nahrávek nebo umístění TV obrazovky s přenosem utkání do press boxů. Naopak velmi kladně je hodnocena práce tiskového mluvčího klubu. Klíčová slova: fotbalový klub, media...
|
|
|
Způsoby informování hromadných sdělovacích prostředků o mimořádných událostech
WAWREYN, Štěpán
Způsoby informování hromadných sdělovacích prostředků o mimořádných událostech mají rozhodující vliv na rozhodování lidí, institucí a organizací. Pokud oficiální místa nejsou schopna na mimořádnou událost dostatečně rychle zareagovat, informace je publikována bez ohledu na stanovisko institucí. Každá takto vzniklá informace si žije vlastním životem {--} stává se zdrojem pro další média, přejímá ji rozhlas, lidé o ní diskutují. Tento stav je většinou nevratný. Rychlé, výstižné, vyčerpávající, účelné a pravdivé informace mají nedocenitelný význam. Věcná správnost informování je složitým problémem a je zřejmé, že všechny významné subjekty by měly aktivně a správně informovat své okolí. V této práci jsou zpracovány požadavky na osobu tiskového mluvčího, náplň jeho práce, která se netýká pouze informování o mimořádných událostech, ale komplexní dlouhodobou prácí s médii. Dále jsou v této práci vyjmenovány druhy hromadných sdělovacích prostředků a zástupci jednotlivých médií s působností na území České republiky. U těchto zástupců jsou v práci popsány možnosti jejich využití při informování o mimořádných událostech na základě čtenosti, nákladu výtisků, sledovanosti a poslechovosti. Dále jsou v práci zpracovány možnosti komunikace s médii, mezi něž patří tisková konference a interview, a popsány jsou také zásady komunikace s médii. V práci jsou také popsány druhy mimořádných událostí a základní informace pro obyvatelstvo při jejich vzniku.
|
host ::
RSS.