|
|
Sérologické přehledy - historie, současnost, budoucnost
ŠOJSLOVÁ, Denisa
V teoretické části jsem se zabývala významem sérologických přehledů, jejich historií, současným posledním přehledem z roku 2013 a budoucností přehledů. Poté jsem popsala výhody očkování a jeho druhy, typy. A v neposlední řadě jsem se věnovala klíšťové encefalitidě. Dále se věnuji historii tohoto onemocnění, jeho výskytu a šíření, klinickému průběhu a diagnostice onemocnění.Cílem mé bakalářské práce je prokázat protilátky proti klíšťové encefalitidě, jak u lidí kteří byli očkování, tak i u těch, kteří nemoc prodělali. Praktická část se věnuje vyšetření protilátek proti viru klíšťové encefalitidy metodou ELISA. Laboratorní výsledky byly statisticky zpracovány do grafů. Vzorky krve byly testovány od dubna do října 2019. Z těch vyšlo, že testovaných bylo více žen než mužů ve věkové skupině 30-39. Výsledky mé práce také potvrdily obecně známou skutečnost, že klíšťová encefalitida je sezonního charakteru. Nejvíce vzorků se testuje v letních měsících, což souvisí se zvýšenou aktivitou klíšťat v tomto období. Byly položeny dvě hypotézy. První se týkala vlivu věku na výši ochranných protilátek po prodělání klíšťové encefalitidy. Druhá se týkala vlivu věku na výši ochranných protilátek po očkování.
|
|
|
Protilátky v terapii klíšťové encefalitidy
NEDVĚDOVÁ, Lenka
Klíšťová encefalitida (TBE) je závažné život ohrožující onemocnění způsobené virem klíšťové encefalitidy. Terapie onemocnění je založena na nespecifické terapii podáváním protizánětlivých léků nebo IVIg preparátů (obsahující nespecifické imunoglobuliny). Aplikace nespecifických imunoglobulinů však představuje určité riziko - především rozvoj protilátkami zesílenou infektivitu. Vyvinuli jsme a charakterizovali monoklonální protilátky, které cílí na nestrukturní protein NS1 a posoudili jeho potenciál pro diagnostiku a terapii KE.
|
|
|
Tick-borne encephalitis virus inhibits rRNA synthesis and host protein production in human cells of neural origin
SELINGER, Martin
Tick-borne encephalitis virus (TBEV), a member of the genus Flavivirus (Flaviviridae), is a causative agent of a severe neuroinfection. Recently, several flaviviruses have been shown to interact with host protein synthesis. In order to determine whether TBEV interacts with this host process in its natural target cells, we analysed de novo protein synthesis in a human cell line derived from cerebellar medulloblastoma (DAOY HTB-186). We observed a significant decrease in the rate of host protein synthesis, including the housekeeping genes HPRT1 and GAPDH and the known interferon-stimulated gene viperin. In addition, TBEV infection resulted in a specific decrease of RNA polymerase I transcripts, 18S and 28S rRNAs and their precursor, 45-47S pre-rRNA, but had no effect on the RNA polymerase III-transcribed 5S rRNA levels.
|
|
|
Vakcíny proti virům - klíšťová encefalitida
Solarová, Pavlína ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Klíšť ová encefalitida je jedním z nejzávažnějších onemocnění centrálního nervového systému. Původcem tohoto onemocnění je virus klíšť ové encefalitidy, který je přenášen převážně klíšť aty. Klinický obraz onemocnění se u různých jedinců značně liší - od zcela bezpříznakové infekce po těžký zánět mozkových blan, v takových případech si napadení jedinci často odnášejí celoživotní postižení. Tomuto onemocnění lze přitom plně předcházet očkováním, jak ukazuje příklad sousedního Rakouska, kde klíšť ová encefalitida téměř vymizela díky 90% proočkovanosti obyvatelstva. Vakcíny jsou komerčně dostupné od roku 1979. V České republice je nicméně očkováno pouze 17 % populace. Důvodem může být skutečnost, že tyto vakcíny nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, stejně jako nepříliš úspěšná osvěta. Jednou z možností jak tento trend zvrátit by byla vyšší informovanost žáků ve školách. Ve školních vzdělávacích programech je prevence virových onemocnění obsažena v obecné biologii, biologii virů a výchově ke zdraví.
|
|
|
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou
Červená, Lucie ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent)
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou Abstrakt Tato práce si klade za cíl zjistit, jak nejpřesněji klasifikovat snímky Landsat do různých kategorií lesních porostů lišících se rizikem nákazy klíšťovou encefalitidou. Legenda vychází z projektů Daniela, Koláře, Zemana (1995) a Daniela, Koláře, Beneše (1999), avšak byla zredukována na pět kategorií vzájemně se definicí nepřekrývajících (I. jehličnaté porosty, II. smíšené porosty, III. strukturně silně heterogenní mladé listnaté porosty a porostní rozhraní, IV. strukturně homogenní listnaté porosty, V. strukturně heterogenní listnaté porosty). Metodou klasifikace byla zvolena řízená klasifikace s klasifikátorem maximální pravděpodobnosti snímků Landsat z různých ročních období, ve kterých však musela být řešena problematika výskytu oblačnosti a různé výšky Slunce nad obzorem. Trénovací plochy a kontrolní body byly získány terénním průzkumem a vizuální interpretací ortofotomap a snímků Landsat v RGB kompozitu 5-4-3. Maska lesa byla vytvořena z dat ZABAGED polohopisu. Primárně testovaným časovým horizontem byly roky 2006 až 2010. Pro tento horizont byly k dispozici snímky Lansat 5 TM z dubna, srpna a října. Do klasifikací vstupovala jak všechna pásma nekorigovaná, tak korigovaná pomocí ATCOR 2 a...
|
|
|
Nemoci přenášené klíštětem - znalosti studentů SŠ
Vlček, Karel ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Nemoci přenášené klíštětem jsou vyvolány skupinou patogenních mikroorganismů, které jsou přenášeny mezi zvířecí a lidskou populací vektorem, kterým je nejčastěji klíště. Hodnocení nebezpečí a rizika těchto nákaz je důležité z hlediska prevence a monitorování vývoje dané situace. V České republice patří mezi nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty borelióza, klíšťová encefalitida a ehrlichióza. Vzácněji se však lze setkat i s bartonelózou, babesiózou, rickettsiózou a tularémií. Všechna tato onemocnění mohou mít závažné následky a v kritických případech mohou končit i smrtí nakaženého jedince. Mezi základní a nejdůležitější opatření snižující riziko nákazy těmito chorobami je prevence napadení klíštětem a případné očkování. Díky postupnému globálnímu oteplování lze očekávat, že se v blízké budoucnosti budou klíšťata rozšiřovat i na území, která byla do nedávna pro jejich vývoj nepříznivá. Lze tedy očekávat i častější nákazy nemocemi přenášenými klíšťaty, včetně nákaz nemocemi, které se dříve na našem území nevyskytovaly, nebo zde byly vzácné. V rámci zdravotní gramotnosti bude tedy čím dál tím více zapotřebí znát základní informace o nemocích přenášených klíšťaty a o jejich prevenci. Různá vzdělávací zařízení jsou ideálními místy, která tento proces mohou zprostředkovávat. Tato práce se zabývá...
|
|
|
Znalosti žáků vybrané základní školy o nemocech přenášených klíšťaty
Michálková, Pavla ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Hlavní výzkumný problém práce se týká charakteristiky onemocnění přenášených klíšťaty a zjištění kvantity a kvality informací, které žáci získají v hodině výchovy ke zdraví či biologie o těchto onemocněních. Teoretická část se zabývá historií, etiologií, klinickým obrazem, diagnostikou, léčbou a prevencí klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy. Dále se věnuje obecné problematice klíštěte a dalším onemocněním, která klíšťata přenášejí a způsobují. Uvedeno je také zařazení problematiky onemocnění přenášených klíšťaty do Rámcového vzdělávacího programu. Část praktická se věnuje informovanosti žáků na základní škole a změnám v jejich znalostech o dané problematice v průběhu jejich základního vzdělávání. Cílem diplomové práce je zjistit, jak jsou žáci informováni o onemocněních přenášených klíšťaty, zejména potom o lymeské borrelióze a klíšťové encefalitidě. K tomu je využita metoda dotazníků, které obsahují otázky týkající se této problematiky. Ačkoli výsledky výzkumu ukazují určitou míru znalostí žáků na druhém stupni ZŠ, zvláště v některých ročnících je nevyhovující. Na základě výzkumu je tedy vytvořeno doporučení pro pedagogickou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: klíště, klíšťová encefalitida, lymeská borrelióza, znalosti, onemocnění, základní škola
|
|
|
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků po očkování proti klíšťové encefalitidě
Brázdová, Tereza ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Rejmanová, Anna (oponent)
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků po očkování proti klíšťové encefalitidě Autor: Tereza Brázdová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Konzultant diplomové práce: PharmDr. Kateřina Malá, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cíl: Klíšťová meningoencefalitida patří mezi nejčastější příčiny virové meningitidy v Evropě. V posledních letech začal počet případů této infekce v České republice stoupat. Očkování je jedinou spolehlivou ochranou před nákazou, avšak ani vakcinace nezůstává bez rizik. Analýza spontánních hlášení nežádoucích účinků je klíčovým zdrojem informací pro detekci signálů, který slouží k identifikaci lékových rizik. Cílem této práce bylo provést analýzu spontánních hlášení podezření na nežádoucí účinky z dat Centrální databáze nežádoucích účinků poskytnuté Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Metodika: Byla provedena deskriptivní statistika z dat hlášení v období od června 2004 do října 2017. Analyzovány byly údaje např. o celkovém počtu hlášení, počtu nežádoucích účinků a charakteristiky pacientů. Nežádoucí účinky jsme porovnali s databází Vigibase a zhodnotili očekávatelnost nahlášených reakcí. Výsledky: Během sledovaného období byla přijata 184 hlášení, z nichž 79,9 % se týkalo...
|
|
|
Role metody PCR v diagnostice neuroinfekcí vyvolaných herpetickými viry
Labská, Klára ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Rožnovský, Luděk (oponent) ; Krbková, Lenka (oponent)
disertační práce Role metody PCR v diagnostice neuroinfekcí vyvolaných herpetickými viry autor: MUDr. Klára Labská školitel: doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc. Diagnostika neuroinfekcí prodělává v posledních letech příklon k molekulárně biologickým metodám. Náš výzkum se soustředil na význam přítomnosti DNA neurotropních herpetických virů (HSV1, HSV2, VZV a HHV6) v mozkomíšním moku. V první studii jsme sledovali přítomnost DNA neurotropních herpetických virů (HV) v mozkomíšním moku u imunokompetentních pacientů s laboratorně potvrzenou klíšťovou meningoencefalitidou a enterovirovou meningitidou a meningoencefalitidou. Kontrolní skupinu tvořili pacienti shodné věkové struktury bez prokázaného zánětu v mozkomíšním moku. Pacienti byli sledováni po dobu 6 měsíců. Průběh onemocnění a jeho následky včetně laboratorních vyšetření byly porovnány mezi skupinami pacientů s prokázanou a bez prokázané HV DNA. V druhé studii jsme prokazovali přítomnost HSV1 DNA v mozkomíšním moku u pacientů s purulentní meningitidou, u kterých byl průběh onemocnění komplikován výsevem herpes labialis. V našem souboru imunokompetentních pacientů s nehnisavým zánětem v mozkomíšním moku jsme detekovali HV DNA virů u 13 ze 173 pacientů (7,5 %), zachytili jsme i DNA dvou herpetických virů současně. Podíl pacientů se zánětem CNS...
|
|
|
Problematika statimové diagnostiky klíšťové encefalitidy
MYSLIVCOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala statimovou diagnostikou klíšťové encefalitidy v nemocnici Havlíčkův Brod. Praktická část byla prováděna v imunologické laboratoři na Oddělení společných laboratoří v nemocnici Havlíčkův Brod, do které byl ke konci roku 2018 zakoupen přístroj ChorusTrio, který urychlil diagnostiku vzorků od pacientů s podezřením na klíšťovou encefalitidu. Tento přístroj je bohužel vhodný pouze pro vyšetřování sér, a proto se využívá převážně ke kontrole protilátek před nebo po očkování. V roce 2019 byl zakoupen nový přístroj, ReaScan rapid test, který je využíván ke statimové diagnostice. Je to jednoduchý a rychlý imunochromatografický test, díky kterému jsme schopni potvrdit nebo vyvrátit diagnózu klíšťové encefalitidy během 30 minut. V teoretické části jsem zpracovala odbornou literaturu týkající se klíšťové encefalitidy, viru klíšťové encefalitidy, její diagnostiky a dalších příbuzných témat. V praktické části jsem se zabývala metodami, jejichž princip je popsán v teoretické části, v kapitole Laboratorní diagnostika klíšťové encefalitidy v nemocnici Havlíčkův Brod, a jejichž pracovní postupy jsou popsány v kapitole Metodika. Ze získaných dat a z dat z LISu (laboratorní informační systém) jsem vypracovala statistiku, kde jsem zhodnotila rychlost návratu výsledku laboratorního vyšetření. Cílem mé práce bylo zhodnotit stávající statimovou diagnostiku klíšťové encefalitidy, se zvláštním důrazem na TAT (dobu návratu výsledku vyšetření), a nalézt případné cesty ke zlepšení této diagnostiky.
|
host ::
RSS.