|
|
Parlamentní volby 1925
Širůčková, Erika ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
(česky) Tato diplomová práce pojednává o parlamentních volbách 1925 v Československu. Práce stručně popisuje politický systém, pod jehož taktovkou se tyto volby konaly. Hlavním úkolem práce je analýza předvolební kampaně, průběhu voleb a jejich výsledků, politických stran, které se v roce 1925 do klání o křesla v parlamentu zapojily a atmosféry ve společnosti během celých voleb.
|
|
|
Postoje pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa
Bělohlavová, Eliška ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce je tematicky zaměřena na problematiku postojů pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa. Jejím cílem je představit, jaké postoje zaujímají vybraní pamětníci, kteří byli očitými svědky válečných a poválečných událostí, k této problematice, zjistit, proč zaujímají právě daný postoj, a zda se tento postoj v průběhu let nějakým způsobem změnil. Tato diplomová práce je rozdělena na kontextuální část, kde analyzujeme relevantní literaturu a tvoříme obraz kontextu doby, která předcházela odsunu, i doby odsunu samotného ve světle nacionalistického fenoménu. Druhou část práce představuje kvalitativní výzkum, empirické šetření. Pro výzkum byl zvolen biografický přístup a jako metoda sběru dat narativní a narativní polostrukturované rozhovory. Výzkum i jeho následná analýza je proveden na základě metodologické literatury.
|
|
|
Plány československého zahraničního odboje na poválečné uspořádání Československa a střední Evropy 1938-1945
Roudnická, Zuzana ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat plány československého zahraničního odboje na poválečné uspořádání Československa a střední Evropy, které se po skončení druhé světové války nedočkaly realizace. Nejprve je nastíněna situace v zahraničním odboji. Práce sleduje, jakým způsobem a kde se odboj formoval, jaká byla hlavní náplň jeho činnosti a s jakými problémy se musel potýkat. Znalost této problematiky je klíčová k pochopení hlavní části této práce. Ve své hlavní části pak práce rozebírá jednotlivé koncepty poválečného uspořádání Československa. Od návrhů týkajících se územních změn, plánů federalizace střední Evropy (včetně projektu Československo-Polské konfederace), transformace politického systému v obnovené republice, až po alternativní řešení sudetoněmecké otázky. U těchto konceptů je kladen důraz na prostředí, ze kterého vzešly, tedy který z proudů v odboji byl původcem tohoto plánu. Dále na přijetí těchto návrhů u ostatních proudů odboje, na jejich genezi v průběhu války a postoj Spojenců. Obzvlášť přístup Spojenců k československé politické reprezentaci a jejím plánům se ukazuje být klíčovým aspektem celé problematiky. Práce se snaží přednést a vysvětlit důvody, které zabránily realizaci konceptů poválečného uspořádání Československa.
|
|
|
Postoje pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa
Bělohlavová, Eliška ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce je tematicky zaměřena na problematiku postojů pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa. Jejím cílem je představit, jaké postoje zaujímají vybraní pamětníci, kteří byli očitými svědky válečných a poválečných událostí, k této problematice, zjistit, proč zaujímají právě daný postoj, a zda se tento postoj v průběhu let nějakým způsobem změnil. Tato diplomová práce je rozdělena na kontextuální část, kde analyzujeme relevantní literaturu a tvoříme obraz kontextu doby, která předcházela odsunu, i doby odsunu samotného ve světle nacionalistického fenoménu. Druhou část práce představuje kvalitativní výzkum, empirické šetření. Pro výzkum byl zvolen biografický přístup a jako metoda sběru dat narativní a narativní polostrukturované rozhovory. Výzkum i jeho následná analýza je proveden na základě metodologické literatury.
|
|
|
Parlamentní volby 1925
Širůčková, Erika ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
(česky) Tato diplomová práce pojednává o parlamentních volbách 1925 v Československu. Práce stručně popisuje politický systém, pod jehož taktovkou se tyto volby konaly. Hlavním úkolem práce je analýza předvolební kampaně, průběhu voleb a jejich výsledků, politických stran, které se v roce 1925 do klání o křesla v parlamentu zapojily a atmosféry ve společnosti během celých voleb.
|
|
|
Nezaměstnanost v Československu v prvních poválečných letech (1918-1925)
Brdlíková, Denisa ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Předmětem bakalářské práce je otázka nezaměstnanosti během prvních let trvání Československé republiky, konkrétněji se jedná o léta 1918 až 1925. Po úvodních informacích ohledně historie nezaměstnanosti na území českých zemí následuje vyobrazení hospodářské a sociální situace První republiky spolu s demografickými údaji. Další část práce je věnována řešení nezaměstnanosti včetně konkrétních příkladů, kdy stát uváděl do praxe legislativní úpravy týkající se nezaměstnaných, a snažil se nalézt jiná řešení, než výplatu podpor v nezaměstnanosti. Opomenuta není ani životní situace nezaměstnaných, především tedy problémy spojené s tímto stavem. Jedna kapitola je věnována otázce žen v dané době, neboť došlo k výraznému posunu jejich postavení ve společnosti. Na konci práce je zmíněna zahraniční spolupráce ve věcech týkajících se podpor v nezaměstnanosti občanům jiných států, jakož i problematika tzv. "světáků". Hlavními zdroji práce jsou vedle odborných publikací především dobové prameny získané z Národního archivu a stenografické záznamy schůzí Národního shromáždění.
|
|
|
Hlasování o nedůvěře v českém parlamentu - analýza příčin a strategií
Vaňková, Petra ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na proces hlasování o nedůvěře vládě v České republice. Hlavním cílem je zanalyzovat průběh dosavadních vlád a zanalyzovat příčiny, které vedly k žádostem o vyslovení nedůvěry. Z hlediska teorie se práce zabývá parlamentními systémy jako takovými, vzájemným postavením parlamentu a vlády a popisem institutů vyslovení důvěry a nedůvěry vládě. V práci je porovnávána situace za Československé republiky (1918--1938) a současné České republiky z hlediska úpravy institutů vyslovení důvěry a nedůvěry vládě v rozdílných ústavách. V praktické části jsou pak analyzovány jednotlivé vlády od roku 1992 do současnosti a události, které vedly k žádostem o vyslovení nedůvěry. Autorka dochází k závěru, že i přesto, že jsou v české politické praxi používány i další nástroje kontrolní funkce parlamentu, jako jsou interpelace či vyšetřovací komise, patří institut vyslovení nedůvěry stále k nejviditelnějším a představuje spíše nástroj k mocenskému soupeření, než k vlastnímu řešení vládních problémů.
|
|
|
Československá republika před Stálým dvorem mezinárodní spravedlnosti
Janáčková, Kateřina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Holas, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o úloze Československé republiky při formování a fungování Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti. V první části práce je krátce nastíněna historie této instituce, mechanismy její činnosti, její pravomoci a prameny práva, kterými se řídila. Po rozboru zapojení Československa do činnosti Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti následuje podrobnější analýza dvou případů týkajících se zájmů Československa, kterými se Stálý dvůr zabýval. Prvním je vypracování posudku ve věci delimitace hranic mezi Československem a Polskem na území Javořiny z roku 1923 a druhým sporné řízení z roku 1933, které se týkalo navrácení majetku Královské uherské univerzity věd Petra Pázmányho v Budapešti.
|
host ::
RSS.