Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 64 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Fenomén tetování - tělo jako sociokulturní a výtvarný dokument
Haltmarová, Petra ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Bakšteinová, Marie (oponent)
NÁZEV: Fenomén tetování - Tělo jako sociokulturní a výtvarný dokument ABSTRAKT: Práce pojednává o fenoménu tetování a jeho historické i aktuální prezentovanosti prostřednictvím současné vizuální kultury. Popisuje důvody vzniku tohoto fenoménu, rituální a společensko-kulturní aspekty tetování s důrazem na jejich estetickou a výtvarnou funkci. V odborné terminologii text pojednává o technikách tetování a principech znázorňování, včetně témat, motivů a symboliky. V lokální terénní výzkumné sondě představí vzorník a pohnutky k tetování. KLÍČOVÁ SLOVA: tetování, tatér, motiv, symbolika, rituál, principy znázorňování
Význam tetování v hardcore subkultuře
Řápek, Marek ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem tetování v hardcore subkultuře. V teoretické části reflektuje proměnu konceptu subkultur v kontextu jeho historického vývoje, přičemž důraz je kladen na koncept stylu v pojetí Centra pro současná kulutrální studia a post subkulturních teorií, především díle Davida Muggletona. V diachronní perspektivě se tato práce zabývá také fenoménem tetování a jeho funkcemi a významy, které jsou mu v současné společnosti připisovány. Nedílnou součástí teoretické části je deskripce hardcoru nejen z hlediska jeho vývoje v USA a také Československé, respektive České republiky, ale také z hlediska hudební stránky a sdílené ideologie, která je klíčových rysem této subkultury. Koncepty popsané v teoretické části jsou poté využity v samotném výzkumu, který je veden pomocí kvalitativní metodologie. Zkoumání si klade za cíl popsat významy a funkce v hardcore subkultuře a zjistit, zda-li jsou obsahy a motivace připisované tetování ovlivněny subkulturní ideologií, nebo jestli se především jedná o výraz soudobého individualistického diskurzu. Tetování je tedy v této práci zkoumáno z hlediska jeho individuální podstaty s přihlédnutím na subkulturní, respektive širší, celospolečenský kontext, který spolu definuje jeho podstatu a společenské vnímání.
Subkultura tetování - Obsahová analýza časopisu Inked
Fléglová, Marie ; Poštulka, Filip (vedoucí práce) ; Heřmanský, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Subkultura tetování, Obsahová analýza časopisu Inked je primárně zaměřena na současný fenomén tetování, potažmo celý vývoj této společenské subkultury. Cílem je kriticky zhodnotit a rozebrat pojem subkultura, detailně nahlédnout na historické počátky a vývoj tatuáže, popsat funkce, motivace i příčiny samotného aktu tetování. Zvláštní pozornost pak bude věnována americkému lifestylovému časopisu Inked. Snahou bude rozbor a analýza tohoto tištěného média zaměřeného na tatérskou subkulturu, kulturu, styl a umění. Práce bude analyzovat toto vybrané médium a zaměří se konkrétně na zkoumané období v průběhu dvou let. Zkoumaným úsekem je rok 2009 a 2010 a zájem bude o jeho tématickou agendu a vývoj během této časové osy. Výzkumnou metodou pak bude kvantitativní obsahová analýza. Klíčová slova: Tetování, tatuáž, subkultura, historie, fenomén, kůže, motiv, barva, vývoj, funkce, analýza, výzkum, Inked, magazín.
Native Art as a Source of Cultural Memory. Case Study of Māori Toi moko
Vacková, Kateřina ; Rychlík, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá navrácením Toi moko (tetovaných a mumifikovaných maorských hlav) ze zahraničních institucí zpět do země jejich původu, na Nový Zéland. Toi moko nepředstavují pouze lidské ostatky, ale také kulturní artefakty, díla nativního umění, jež jsou významná pro kulturní reprodukci. Význam Toi moko pro maorskou kulturu je vysvětlen na základě teorie kulturní paměti, kterou do sociálních věd uvedl německý kulturolog a egyptolog Jan Assmann. Cílem této práce je poskytnout obecný rámec pro pochopení hodnoty Toi moko v maorské společnosti, shrnout jeho historický vývoj a reflektovat snahy repatriačního programu Karanga Aotearoa Repatriation Programme, jenž je veden novozélandským národním muzeem Te Papa Tongarewa pod záštitou novozélandské vlády. Klíčová slova etika, kultura, kulturní paměť, kulturní identita, Karanga Aotearoa Repatriation Programme, Maorové, nativní umění, Nový Zéland, tetování, Toi moko
Tetovaní lidé a společnost: konflikt s většinovou normou a jeho reflexe
Hanzalová, Kristýna ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poskytnout vhled do sociální reality těch slabě tetovaných a o tetování teprve uvažujících lidí, pro které tetování není životním stylem, ale zároveň ani pouhým módním trendem pronikajícím v současné době do mainstreamové kultury. Prostřednictvím postojů a názorů těchto tetovaných a potenciálně tetovaných se snaží přiblížit, co pro ně znamená být tetovaný, zda jsou s tetováním spojené nějaké konkrétní hodnoty a významy, jak tetovaní chápou a reflektují možný konflikt s normou většinové společnosti a zda je pro ně právě riziko konfliktu s touto normou nějakým způsobem určující při rozhodování o tetování. V teoretické části jsou představeny různé přístupy k fenoménu tetování v současné době, historický vývoj tetování a proměny jeho situace v západní společnosti. Empirická část pak vychází z dat získaných během polostrukturovaných rozhovorů s tetovanými a potenciálně tetovanými žijícími v České republice.
Tetování a netetování jako odlišné světy
Horáková, Lucie ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozdíly mezi světem tetovaných a netetovaných očima tetovaných jedinců. Text je rozdělen do tří hlavních částí, v teoretické části autorka vysvětluje pojem tetování, poté představuje jeho stručnou historii, a další pojmy a teorie, které se poté vztahují k empirické části. Druhou částí je metodologie, která popisuje kvalitativní výzkum, který v rámci zkoumání problematiky proběhl, ve třetí části pak probíhá samotná analýza dat doplněna o úryvky z rozhovorů. Autorka v této části zkoumá zvlášť pohled jedinců na sebe samotné a jejich pohled na společnost a porovnává je s odbornou literaturou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 64 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.