Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pohled pedagogů a třídního kolektivu na inkluzivní vzdělávání žáků se vzácným nervosvalovým onemocněním
Sajlerová, Lucie ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání žáků se vzácným nervosvalovým onemocněním. Zaměřuje se primárně na žáky se spinální svalovou atrofií a Duchennovou svalovou dystrofii. Podtrhuje se zde důležitost multioborové spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou. Účelem je mapovat specifika a problematické situace při začleňování žáků s NSO do základních škol a analyzovat podmínky začleňování žáků s NSO do třídního kolektivu, limity tohoto začleňování a především případná úskalí. To vše z pohledů pedagogů. Během výzkumu proběhlo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnili pedagogové a asistenti pedagoga, kteří jsou s těmito žáky v přímé práci. Konkrétní oblasti, které byly respondenty vnímány jako problematické, byly okomentovány v následné diskuzi. Jednalo se především o bariérovost školní budovy, učeben, nedostatečnou komunikaci, práci s vlastními emocemi a obtíže či omezení, plynoucí z dalších limitů zdravotního stavu žáků s NSO Vzhledem k tomu, že diplomová práce je zaměřena také na třídní kolektiv, byla zde využita metoda Persona dolls, jež učí děti vystupovat proti diskriminaci, předsudkům a stereotypům. Skrz panenku s osobností je vysvětlováno, že být odlišným není špatně. Tento koncept byl užit ve třídním kolektivu žáků prvního ročníku společně s panenkou, která má...
Problematika začleňování žáků s hraničním intelektem do běžné ZŠ: spolupráce mezi asistentem pedagoga a pedagogem
ZACHARIÁŠOVÁ, Marie
Práce se zabývá problematikou začleňování žáků v hraničním pásmu intelektu do běžné základní školy. Prostřednictvím rozhovorů s pedagogy popisuje vzájemnou spolupráci mezi jednotlivými aktéry pedagogického procesu. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou, kde jsou vymezeny pojmy související s tématem, a část praktickou, která se zabývá pilotním šetřením vycházejícím z polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy, kteří mají zkušenosti se vzděláváním žáků v hraničním pásmu intelektu a spolupracují přitom s asistenty pedagoga. Součástí praktické části práce je případové studie žáka s hraničním intelektem a reflexe osobní čtyřleté asistentské zkušenosti s tímto žákem. V diskuzi předkládám zjištění, která vyplynula z pilotního šetření a která nejsou veřejnosti příliš známá.
Postavení asistenta pedagoga v běžné třídě
Jiskrová, Markéta ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Migdauová, Alena (oponent)
Název bakalářské práce: Postavení asistenta pedagoga v běžné třídě Pracoviště: UK FTVS, Katedra zdravotní TV a tělovýchovného lékařství Autor: Markéta Jiskrová Studijní obor: Tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami Vedoucí práce: PhDr. Klára Daďová, Ph.D. Rok obhajoby: 2017 Abstrakt Cíl: Cílem bakalářské práce je zanalyzování postavení asistenta pedagoga v běžné třídě. Metody: Hlavní použitá metoda byla explorativní (dotazovací). K tomu byly využity 2 ankety složené z šestnácti otázek. Bylo osloveno 54 učitelů, kteří pracují s asistentem pedagoga a 49 asistentů. Z toho odpovědělo 43 % učitelů a 41 % asistentů ve věku 20-60 let. Výsledky: Z ankety vyplynulo, že asistenti byli téměř polovinou oslovených učitelů zprvu vnímáni negativně. Nicméně u většiny učitelů se tento postoj změnil během spolupráce s asistentem na pozitivní. Pozitivním způsobem se změnila práce žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Asistenti jsou pro žáky autoritou a zároveň s nimi udržují pozitivní vztahy. Klíčová slova: Asistent pedagoga, podpůrná opatření, inkluzivní a integrativní vzdělávání, žák se speciálně vzdělávacími potřebami.
Asistent pedagoga a jeho uplatnění v předškolním zařízení
Zemanová, Oldřiška ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Diplomová práce s názvem "Asistent pedagoga a jeho uplatnění v předškolním zařízení" pojednává o profesi asistenta pedagoga, jeho působení při edukaci nejen dětí se speciálně vzdělávacími potřebami, ale i dětí bez speciálně vzdělávacích potřeb a spolupráci asistenta pedagoga s ostatními pedagogy. Zabývá se tím, co vše by měl asistent pedagoga dělat a souhrnem názorů a praktických zkušeností asistentů pedagoga. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část se skládá z pěti kapitol a výzkumná ze čtyř. První kapitola definuje pojem asistent pedagoga, druhá kapitola poukazuje na rozdíly mezi osobním asistentem, pedagogickým asistentem a školním asistentem. Třetí kapitola je věnována významu asistenta pedagoga při inkluzivním vzdělávání a čtvrtá kapitola pojednává o spolupráci mezi učiteli a asistenty pedagoga. Empirická část obsahuje výzkumné šetření provedené kombinací kvalitativní metody, která má podobu polostrukturovaných rozhovorů a kvantitativní metody prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Kvalitativní metoda byla provedena s vybranými pedagogy a asistenty pedagoga, kvantitativní metody se zúčastnili i rodiče. Při zpracování rozhovorů byla využita metoda otevřeného kódování. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jakou mají úlohu a postavení při inkluzivním...
Postavení asistenta pedagoga v běžné třídě
Jiskrová, Markéta ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Migdauová, Alena (oponent)
Název bakalářské práce: Postavení asistenta pedagoga v běžné třídě Pracoviště: UK FTVS, Katedra zdravotní TV a tělovýchovného lékařství Autor: Markéta Jiskrová Studijní obor: Tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami Vedoucí práce: PhDr. Klára Daďová, Ph.D. Rok obhajoby: 2017 Abstrakt Cíl: Cílem bakalářské práce je zanalyzování postavení asistenta pedagoga v běžné třídě. Metody: Hlavní použitá metoda byla explorativní (dotazovací). K tomu byly využity 2 ankety složené z šestnácti otázek. Bylo osloveno 54 učitelů, kteří pracují s asistentem pedagoga a 49 asistentů. Z toho odpovědělo 43 % učitelů a 41 % asistentů ve věku 20-60 let. Výsledky: Z ankety vyplynulo, že asistenti byli téměř polovinou oslovených učitelů zprvu vnímáni negativně. Nicméně u většiny učitelů se tento postoj změnil během spolupráce s asistentem na pozitivní. Pozitivním způsobem se změnila práce žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Asistenti jsou pro žáky autoritou a zároveň s nimi udržují pozitivní vztahy. Klíčová slova: Asistent pedagoga, podpůrná opatření, inkluzivní a integrativní vzdělávání, žák se speciálně vzdělávacími potřebami.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.