|
|
Studium vlivu přímé a nepřímé aplikace plazmatu na cibuli sazečku
Krejsová, Lenka ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
V dnešní době je zemědělství založeno na konvenčních metodách, které zahrnují aplikaci pesticidů, zemědělských chemikálií a hnojiv. Zmíněné látky mají negativní vliv na přírodu a zdraví člověka, proto se hledají ekologičtější metody. Tato diplomová práce se zabývá analýzou vonných látek v cibuli, jež byla před sadbou ošetřena působením plazmatu. Úprava proběhla za účelem zjištění, zda se zlepší růst cibule při zachování nebo zvýšení obsahu vonných látek. Teoretická část se zabývá půdou a jejím způsobům charakterizace, plazmatem, kvantitativními a kvalitativními metodami stanovení těkavých látek. Obsahuje principy UV–VIS spektrometrie, atomové absorpční spektrometrie (AAS), hmotnostní spektrometrie (MS), a také tandemového zapojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC–MS). Experimentální část probíhala po dobu tří let na 22 lokalitách. V práci je popsána příprava a analýza půdních vzorků, která byla také vyhodnocena. Dále jsou popsány postupy ošetření cibulek pomocí korónového výboje a plazmatem aktivovanou vodou před sadbou. Dohromady proběhly čtyři varianty ošetření a cibulky z páté varianty nebyly dodatečně ošetřeny. Každá varianta úpravy se vysazovala ve čtyřech opakováních po deseti cibulích. Dvacet vybraných vypěstovaných cibulí z jedné lokality bylo individuálně převedeno na kapalné vzorky a syté páry byly analyzovány pomocí hmotnostní spektrometrie s protonovou ionizací a průletovým analyzátorem (PTR–TOF–MS). Díky této analýze byla zjištěna koncentrace těkavých látek. Některé vzorky byly také analyzovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií pro správnou identifikaci přítomných vonných látek. Následně byla data zpracována a vyhodnocena. Ze získaných výsledků je patrné, že úprava plazmatem může být užitečná pro ošetření cibulí v zemědělství, neboť se potvrdilo zlepšení výnosu při zachování obsahu vonných látek. Je tedy nutné zrealizovat pokusy ve větším měřítku.
|
|
|
Vliv skladování na mikrobiální složení francouzského sýru Saint-nectaire
Šislerová, Lucie ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Předmětem mé práce je porovnání mikrobiálního složení mezi farmářským a mlékárenským typem sýru Saint-nectaire a vliv doby a teploty skladování na vývoj mikrobiálního složení, obsah mastných kyselin a aromatických látek. Pomocí RT-PCR byly identifikovány vybrané mikroorganismy. U farmářského typu Saint-nectaire byly oproti mlékárenskému typu navíc identifikovány Penicillium roqueforti a fuscoglaucum. U obou typů sýru bylo detekováno nejvyšší množství vybraných mikroorganismů u sýru čerstvého. Při skladování při 20 °C se objevil nárůst oproti sýru čerstvému u těchto mikroorganismů: Streptococcus thermophilus, Lactobacillus bulgaricus, Cladosporium herbarum a Penicillium commune a camemberti, a dále byla zaznamenána přítomnost kontaminantů a patogenních organismů. Po týdnu skladování při 20 °C šlo o Micrococcus luteus, Salmonella enterica a Staphylococcus aureus a po dalších dvou týdnech skladování byla navíc identifikována Listeria monocytogenes. Obsah mastných kyselin a těkavých látek byl porovnán u pěti vzorků: sýr čerstvý, sýr skladovaný v lednici po dobu jednoho týdne a tří týdnů a sýr skladovaný při 20 °C po dobu jednoho týdne a tří týdnů. Byl změřen obsah vázaných a volných mastných kyselin, obojí pomocí GC-FID. Obsah vázaných mastných kyselin byl srovnatelný u všech měřených vzorků. Nejvyšší obsah volných mastných kyselin byl u sýru po třech týdnech skladování při 20 °C. Nejvíce zastoupenou mastnou kyselinou je kyselina palmitová. Těkavé látky byly stanoveny pomocí metody HS-SPME-GC-MS. Nejvíce těkavých látek bylo identifikováno v sýru po třech týdnech při 20 °C a v sýru po týdnu v lednici. Nejvíce zastoupenými skupinami byly alkoholy, ketony a kyseliny.
|
|
|
Aplikace bylinného extraktu do vhodného potravinářského produktu
Chmelařová, Adéla ; Saláková, Alena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výrobou a charakterizací nečokoládových cukrovinek – kandytů. Optimalizace výrobního postupu, zaměřená především na teplotu sváření, která má zásadní vliv na konzistenci a stabilitu výrobku, byla provedena pomocí senzorické analýzy a stanovení obsahu vody pomocí Karl-Fischerovi titrace. Rostlinné extrakty Plectranthus amboinicus a Aronia melanocarpa, které byly aplikovány do kandytů, se vyznačují vysokým obsahem bioaktivních látek, na základě kterých byly vyrobené kandyty charakterizovány. Optimální podmínky pro výrobu kandytů s extrakty byly – teplota sváření 155 °C, obsah kyseliny citrónové 0,4 %, obsah rostlinného extraktu rýmovníku 2 % a extraktu arónie 3 %. Ve vzorku s 2 % rýmovníkového extraktu bylo identifikováno celkem 42 těkavých sloučenin, z toho významně zastoupené byly karvakrol (8,44 %), karotol (1,47 %) a levomenthol (0,99 %). Celkový obsah polyfenolů byl stanoven na 7,10 ± 0,55 mgg-1 v přepočtu na 1 g kandytu, antioxidační aktivita vzorku byla 66,19 ± 1,80 gml-1. Ve vzorku s 3 % aróniového extraktu bylo identifikováno 42 těkavých látek, nejvýznamněji zastoupené byly karotol (30,67 %), menthol (1,52 %) a thymol (1,39 %). Celkový obsah polyfenolů byl stanoven na 13,87 ± 1,12 mgg-1 v přepočtu na 1 g kandytu, antioxidační aktivita vzorku byla 115,00 ± 2,86 gml-1.
|
|
|
Analýza vonných látek v plazmatem ošetřené cibuli
Krejsová, Lenka ; Kozáková, Zdenka (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vonných látek v cibuli, která byla před sadbou vystavena působení plazmatu. Úprava proběhla za účelem zjištění, zda se zlepší růst cibule a její výnosy. Teoretická část se zabývá kvantitativními a kvalitativními metodami stanovení těkavých látek. Obsahuje princip a instrumentaci hmotnostní spektrometrie a také tandemového zapojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části byl vylisováním získán kapalný vzorek. Po 60 minutách byly syté páry analyzovány pomocí hmotnostní spektrometrie s reaktivní ionizací (PTR-MS). Díky této analýze byla zjištěna koncentrace těkavých látek. Některé vzorky byly analyzovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií pro identifikaci přítomných vonných látek, protože PTR-MS neumožňuje rozlišit izomery. Následně byla data zpracována a vyhodnocena. Ze získaných výsledků je patrné, že úprava plazmatem má vliv na koncentraci vonných látek. Po šesti měsících skladování se zvýšila přítomnost některých těkavých látek v důsledku zvýšené biologické aktivity.
|
|
|
Studium těkavých látek čokolády v závislosti na geografickém původu kakaových bobů
Kubínová, Martina ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium těkavých látek kakaových bobů z různých oblastí (Tanzanie, Haiti, Ekvádoru, Madagaskaru a Peru) a čokolád vyrobených z nich. Hlavním cílem bylo posoudit rozdíly mezi vzorky v závislosti na geografickém původu kakaových bobů. Zároveň byly analyzovány vzorky čokolád s různým obsahem kakaové sušiny (50%, 70% „bio“, 70%, 78%, 90%) a vzorek kakaového prášku z běžné tržní sítě. Těkavé látky byly identifikovány a semikvantifikovány pomocí metody HS-SPME-GC-MS. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 86 těkavých látek, podle charakteru vůně byly rozděleny do 7 skupin: nejpočetnější byly látky s ovocnými tóny (17), dále ořechové a čokoládové (16), neurčené (14), svíravé a kyselé (12), sladké a medové (10), zemité (9) a květinové (8). Analýzou hlavních komponent byla potvrzena rozdílnost těkavých látek kakaových bobů v závislosti na geografickém původu.
|
|
|
Chemická charakterizace vín z vybraných PIWI odrůd
Michálková, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá chemickou charakterizací vín z vybraných PIWI odrůd. V teoretické části je popsán obecný původ a důvod šlechtění PIWI odrůd, bližší charakterizace vybraných tří PIWI odrůd, Johaniteru, Hibernalu a Solarisu. Další část je věnována popisu analytických metod, které byly použity pro stanovení chemických charakteristik. Experimentální část je věnována chemických charakteristik vína z vybraných PIWI odrůd, a to obecným charakteristikám, jako jsou alkohol, zbytkový cukr a celkové kyseliny, dále pak organickým kyselinám, antioxidační aktivitě, celkovým fenolickým látkám a prvkovému složení. Z výsledků vyplývá, že mezi víny z vybraných PIWI odrůd jsou z hlediska chemického složení rozdíly. Největší rozdíly byly pozorovány v obsahu organických kyselin a fenolických látek. Nejvíce zastoupenou organickou kyselinou byla v rozmezí 735,1-1286,2mg/l kyselina jablečná. Následovala kyselina octová v rozmezí 100-400mg/l. Amtioxidační aktivita byla stanovena v rozmezí 0,2988-0,9683mmol/l Trolloxu a obah celkových fenolů 273,5-390,3 mg/l. Z fenolických látek byla nejvíce zasotupena kyselina galová, která se pohybovala v rozmezí 6,9-13,9mg/l. Jako další, hojně zastoupená fenolická látka byl detekován katechin v rozmezí 1,6-6,0mg/l. Ze stanovených prvků byl nejvíce zastoupen fosfor v rozmezí 165,4-450,5mg/l. Jako nejzastoupenější těkavé látky byly detekovány zástupci esterů, a to ethyester kyseliny oktanové, ethylester kyseliny dekanové a ethyester kyseliny hexanové. Z naměřených dat bylo evidentní, že vína z PIWI odrůd se od standadních odrůd liší, zejména u profilu aromatických látek
|
|
|
Moderní byliny v potravinářství
Adamczyková, Michaela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou těkavých (aromatických) látek rýmovníku (Plectranthus spp.) a echinacey (Echinacea purpurea). Teoretická část se zaměřuje na obecnou charakteristiku uvedených bylin, obsah jejich bioaktivních a těkavých látek, jejich význam a možnosti využití v potravinářství. V experimentální části byly pomocí metody HS-SPME-GC-MS identifikovány a kvantifikovány těkavé látky v uvedených bylinách a v extraktech z nich připravených. Ve všech vzorcích bylo nalezeno celkem 111 těkavých látek. Látkou zastoupenou v největším množství ve vzorku čerstvého a sušeného rýmovníku byl 3-karen (13,78 % a 14,85 %), v extraktu rýmovníku -selinen (17,84 %). V čerstvé echinaceji je největší relativní obsah germakrenu D (18,64 %), v sušené je to kafr (58,46 %) a v extraktu echinacey -kopaen (20,42 %).
|
|
|
Porovnání aromatického profilu nečokoládových cukrovinek
Phi, Lan Anh ; Ďubašáková, Mária (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním aromatického profilu želé cukrovinek od tří různých výrobců. Zároveň byla hodnocena i jejich senzorická kvalita se zaměřením především na chuť a vůni. V teoretické části byly popsány technologie výroby nečokoládových cukrovinek, aromaticky aktivní látky se zaměřením na potenciální alergeny, dále je zde popsána použitá analytická metoda k jejich stanovení a závěr je věnován metodám senzorické analýzy. Experimentální část se zabývá identifikací a semikvantifikací těkavých látek ve vybraných vzorcích cukrovinek, zakoupených v běžné tržní síti, za pomoci metody HS-SPME-GC-MS. Pro hodnocení senzorické kvality byly použity grafické stupnice a profilový test. Ve vzorcích bylo detekováno celkem 134 těkavých (vonných) látek, z nich sedm je považováno za potenciálně alergenní (limonen, linalool, citronellol, benzylalkohol, geraniol, eugenol a hexylcinnamal). Vzorky se lišily v počtu i obsahu těkavých látek, stejně tak v senzorických vlastnostech, v závislosti na složení a výrobci.
|
|
|
Stanovení vybraných fenolických a těkavých látek v čaji a v čajovém nálevu
Stará, Kristýna ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením fenolických a těkavých látek v čajích a čajových nálevech. Práce srovnává čaje na základě jejich technologie výroby a země původu. Fenolické látky byly stanoveny metodou LC/MS. Fenolické látky byly rozděleny na katechiny a ostatní látky. V methanolových extraktech obsahovaly zelené čaje vyšší koncentrace katechinů než černé čaje. Ze skupiny katechinů byla nejvyšší koncentrace zjištěna u epigalokatechin galátu v zeleném čaji, a to 7,96 mg/g. Černé čaje obsahovaly nejvíce kyseliny galové ze zkoumaných čajů. Nejvyšší obsah kyseliny galové u černých čajů byl stanoven 1,84 mg/g. Čajové nálevy byly připraveny dle klasických postupů typických pro jednotlivý druh čaje. V nálevech byly koncentrace všech látek vyšší u černých čajů. V nálevech ze zelených čajů nebyly detekovány některé látky jako galokatechin galát, kvercetin, kyselina kumarová a kaempferol. Těkavé látky byly analyzovány metodou HS-SPME-GC-MS. Identifikací těkavých látek v sypaném čaji bylo charakterizováno aroma čaje. Pro černé čaje bylo charakterizováno bohaté květinové a sladké aroma. V zelených čajích šlo spíše o svěží a trávové aroma. Látkami, vyskytujícími se ve všech čajích, byly linalool, linalyl anthranilát a -Terpinyl acetát.
|
|
|
Studium autenticity kávy různého geografického původu
Flegr, Šimon ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce rozebírá problematiku autenticity kávy, s důrazem na autenticitu geografického původu a její aspekty. V teoretické části je rozebrán botanický původ kávy, technologie zpracování, chemický obsah hlavních komponent a jejich změny v průběhu pražení, dále jsou rozebírány světové produkční oblasti a specifika produkce kávy v jednotlivých regionech. Je nastíněna problematika kontroly kávy a jejího falšování s možnostmi odhalení. Je provedena geologická klasifikace půdních typů produkčních oblastí v 17 studovaných pěstitelských regionech. Experimentální část je zaměřena na analýzu prvkového složení vybraných stopových prvků, jako dodatečný faktor je přidán profil těkavých látek. Prvková analýza byla provedena pomocí hmotnostní spektrometrie a optické emisní spektrometrie, těkavé látky byly stanovovány pomocí plynové chromatografie kombinované s hmotnostně-spektrometrickým detektorem. Výsledná dat byla statisticky zpracovávána za účelem oddělení produkčních makroregionů, k čemuž byla využita kombinace naměřených dat a vytvořeno několik modelů.
|
host ::
RSS.