|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Syndrom vyhoření
Papíková, Zuzana ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření. Na základě přehledové rešerše odborné literatury objasňuje podstatu syndromu vyhoření a faktory, které k němu vedou. Zaměřuje se na možnosti diagnostiky, prevence a aktivního přístupu k odstranění syndromu vyhoření. Empirické šetření sleduje, jak pociťují ohrožení syndromem vyhoření zaměstnanci konkrétní společnosti, která se zabývá výrobou a prodejem rychloobrátkového potravinářského zboží. Na základě výsledků empirického šetření byly popsány hlavní rizikové faktory vzniku syndromu vyhoření u zaměstnanců této společnosti a byla navržena opatření, která by vedla k prevenci jeho vzniku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Úroveň zdravého životního stylu zdravotnického záchranáře
ČERNÁ, Alena
V současné době se neustále zvyšuje celkový počet výjezdů zdravotnické záchranné služby. Záchranáři jsou často vystaveni stresu i fyzické zátěži, což vyžaduje jejich psychickou a fyzickou zdatnost. V posledních letech zdravotničtí záchranáři vyjíždějí v režimu rychlé zdravotnické pomoci, tedy bez lékaře, což s sebou nese zvýšenou míru zodpovědnosti, a tudíž je záchranář vystaven větší míře stresu. Tato profese je prováděna v nepřetržitém provozu, a proto je nezbytné dbát na dostatečný odpočinek, relaxaci, a to jak fyzickou, tak psychickou. Cílem práce bylo zjistit, jaká je úroveň zdravého životního stylu zdravotnického záchranáře v Jihočeském kraji, jakým způsobem se zdravotnický záchranář vyrovnává se stresem a jakou formou zdravotnický záchranář relaxuje a využívá volného času. V práci byl uplatněn výzkum kvantitativní metodou pomocí dotazníků. Ten byl rozdán zdravotnic-kým záchranářům v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumu vyplývá, že úroveň zdravého životního stylu záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nelze jednoznačně určit. Výzkumem bylo také zjištěno, že k vyrovnávání se se stresem záchranáři nejvíce využívají návykové látky, sport a přátele a že k relaxaci využívají převážně aktivní způsob relaxace, kterým je například turistika nebo sportovní aktivity. Pro praxi z tohoto výzkumu plyne, že by vedení Zdravotnické záchranné služby mohlo zvážit uplatnění teambuildingových aktivit a různých firemních akcí.
|
|
|
Pomoc versus kontrola sociálních pracovníků v praxi
MACKOVIČOVÁ, Jana
Tématem této diplomové práce je využívání profesionálních způsobů pomoci a kontroly sociálními pracovníky v praxi. V teoretické části je popsána historie pomoci a kontroly v sociální práci, dále pomoc a kontrola v kontextu systemického přístupu a riziko zneužívání moci u sociálních pracovníků v rámci provádění kontroly u klientů. Rovněž je zmíněn syndrom pomocníka a syndrom vyhoření, velmi častý u pomáhajících profesí, s tím související význam dodržování psychohygieny a význam supervize. Cílem diplomové práce je monitoring profesionálních způsobů práce pomoci a kontroly u sociálních pracovníků v přímé práci s klienty. V souladu s cílem práce byly stanoveny celkem tři výzkumné otázky vztahující se obsahově k cíli diplomové práce. Sociální pracovníci odpovídali na otázky, jak využívají pomoc a kontrolu v přímé práci s klienty a jak vnímají ve své praxi pomoc versus kontrolu. Pro dosažení cíle byl využit kvalitativní výzkum, který byl realizován pomocí metody dotazování prostřednictvím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla vyhodnocena metodou kategorizace dat. Závěrem lze konstatovat, že cíl práce a výzkumné otázky byly naplněny. Na základě výsledků byly vysloveny dvě hypotézy, a to, že sociální pracovníci v praxi neznají profesionální způsoby práce kontroly a pomoci a že tato neznalost způsobuje horší efektivitu jejich práce. Výstupy diplomové práce mohou posloužit jako studijní materiál pro teoretickou výuku a zároveň jako zpětná vazba pro sociální pracovníky, neboť práce přináší informace o tom, jaké profesionální způsoby práce sociální pracovníci ve své praxi využívají.
|
|
|
Význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení
MLEJNKOVÁ, Natálie
Téma této bakalářské práce je "Význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení". Práce se skládá z teoretické části a z praktické části. V teoretické části jsou vysvětleny v jednotlivých kapitolách a podkapitolách pojmy, které se pojí s tématem předkládané práce. Dále se práce soustředí na povolání sestry, osobnost sestry, duševní hygienu, infekční oddělení, psychickou zátěž, stres a v neposlední řadě na syndrom vyhoření a jeho léčbu. Praktická část je zpracována kvalitativním výzkumem. Cílem bylo zjistit význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení. Byly vytyčeny následující výzkumné otázky: 1. Jaký význam připisují sestry pracující na infekčním oddělení duševní hygieně? 2. V jakých oblastech sestry pracující na infekčním oddělení pečují o svoji duševní hygienu? Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami z infekčního oddělení ve dvou nemocnicích. Výzkumný soubor je tvořen 20 respondenty, jejich výběr byl záměrný a probíhal metodou sněhové koule (snowball sampling). Sběr dat proběhl v období březen - duben 2017 a byl ukončen v okamžiku teoretického nasycení. Tématy rozhovoru byly: duševní hygiena, životní styl, stravování, relaxování a odpočinek, stres a mezilidské vztahy. Bylo zpracováno celkem 11 hlavních kategorií, přičemž ke každé kategorii patří i podkategorie a ke každé podkategorii byly vytvořeny kódy. Z výsledků lze vyčíst, že všechny sestry jsou dostatečně teoreticky orientovány duševní hygienou, zdravým životním stylem a stravováním, ale ne každá sestra o své duševní zdraví pečuje v dobré míře. Výstupem této práce je informační materiál, který je určen nejen pro odbornou, ale i pro laickou veřejnost.
|
|
|
Stress management vedení lidí ve stresovém zaměstnání
DOLEJŠKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce zkoumá stresové faktory a vliv stresu na pracovní výkonnost zaměstnanců ve vybrané organizaci. Konkrétně jde o firmu zabývající se prodejem po telefonu. Nejdříve byla potřeba prozkoumat literární podklady pro danou tématiku, které se zabývaly stresem, stresory, řízení pracovníků ve stresové práci apod. Tyto informace se staly základem pro vytvoření dotazníku, který byl k dispozici zaměstnancům v malé firmě do 30 zaměstnanců. Tento dotazník byl vyplněn 20 respondenty a výsledky byly využity právě k analýze situace, která byla potřeba k navrhnutí řešení pro vedoucí pracovníky, která jsou v závěru práce.
|
|
|
Příznaky syndromu vyhoření u pracovníků přímé obslužné péče
ZICHOVÁ, Eliška
Tato diplomová práce byla zaměřena na výskyt syndromu vyhoření u pracovníků přímé obslužné péče (PPOP). Míra vyhoření byla stanovena na základě vyplnění Copenhagen Burnout Inventory dotazníku u PPOP respondentů ze šesti pražských domovů pro seniory. Výskyt syndromu vyhoření se u nich pohyboval mezi 3045 %, zatímco tato hodnota byla nižší u zaměstnanců Armády ČR (1832 %), kteří byli použiti jako srovnávací soubor. PPOP respondenti měli významně vyšší míru personálního, pracovního, klientského a celkového vyhoření než armádní zaměstnanci. Dalším cílem bylo ověřit, zda supervize vede ke snížení výskytu příznaků syndromu vyhoření. Výsledky této práce neprokázaly významné zlepšení míry vyhoření v zařízeních péče o seniory, které mají k dispozici supervizi. Při hledání toho, co vede nejčastěji ke změně oboru u pracovníků přímé obslužné péče se syndromem vyhoření, bylo zjištěno, že respondenti s vyšší mírou vyhoření hledají méně stresující práci. Délka praxe měla jen hraniční význam pro závažnost syndromu vyhoření u PPOP, zatímco dosažené vzdělání ani věk respondentů neměly významný vliv na závažnost tohoto syndromu. Závěrem lze konstatovat, že tato práce potvrdila důležitost vztahu respondenta k jeho práci, který byl nepřímo úměrný jeho míře vyhoření. Respondenti hledající méně stresující práci byli více vyhořelí než respondenti, kteří by hledali jiné kvality svého dalšího zaměstnání. Tento významný rozdíl byl nalezený ve všech zkoumaných souborech. Naopak ti, kdo nacházeli naplnění ve své práci, byli méně vyhořelí než respondenti, kdo nepovažovali svou práci za své poslání. Tyto nálezy jsou v souladu s představou, že výrazné pracovní zaujetí představuje určitou ochranu proti pracovnímu vyčerpání a vyhoření.
|
|
|
Analýza požadavků kladených na sociální pracovníky Mezinárodním etickým kodexem
HOJKOVÁ, Anna
Předložená diplomová práce se zabývá Mezinárodním etickým kodexem sociální práce. Nejprve se věnuje vzniku, historii, aktualizacím a také kritice etických kodexů. Poté následuje analýza jednotlivých principů Mezinárodního etického kodexu. Tato analýza byla provedena na základě odborné literatury sociální práce a článků publikovaných v České republice. Následně jsou u každého principu zpracovány výsledky provedeného výzkumu mezi sociálními pracovníky v Jihočeském kraji. Ty vyjadřují, jak samotní sociální pracovníci jednotlivé principy vnímají. Práci uzavírá stručný náhled do etických teorií.
|
host ::
RSS.