|
|
Příznaky syndromu vyhoření u pracovníků přímé obslužné péče
ZICHOVÁ, Eliška
Tato diplomová práce byla zaměřena na výskyt syndromu vyhoření u pracovníků přímé obslužné péče (PPOP). Míra vyhoření byla stanovena na základě vyplnění Copenhagen Burnout Inventory dotazníku u PPOP respondentů ze šesti pražských domovů pro seniory. Výskyt syndromu vyhoření se u nich pohyboval mezi 3045 %, zatímco tato hodnota byla nižší u zaměstnanců Armády ČR (1832 %), kteří byli použiti jako srovnávací soubor. PPOP respondenti měli významně vyšší míru personálního, pracovního, klientského a celkového vyhoření než armádní zaměstnanci. Dalším cílem bylo ověřit, zda supervize vede ke snížení výskytu příznaků syndromu vyhoření. Výsledky této práce neprokázaly významné zlepšení míry vyhoření v zařízeních péče o seniory, které mají k dispozici supervizi. Při hledání toho, co vede nejčastěji ke změně oboru u pracovníků přímé obslužné péče se syndromem vyhoření, bylo zjištěno, že respondenti s vyšší mírou vyhoření hledají méně stresující práci. Délka praxe měla jen hraniční význam pro závažnost syndromu vyhoření u PPOP, zatímco dosažené vzdělání ani věk respondentů neměly významný vliv na závažnost tohoto syndromu. Závěrem lze konstatovat, že tato práce potvrdila důležitost vztahu respondenta k jeho práci, který byl nepřímo úměrný jeho míře vyhoření. Respondenti hledající méně stresující práci byli více vyhořelí než respondenti, kteří by hledali jiné kvality svého dalšího zaměstnání. Tento významný rozdíl byl nalezený ve všech zkoumaných souborech. Naopak ti, kdo nacházeli naplnění ve své práci, byli méně vyhořelí než respondenti, kdo nepovažovali svou práci za své poslání. Tyto nálezy jsou v souladu s představou, že výrazné pracovní zaujetí představuje určitou ochranu proti pracovnímu vyčerpání a vyhoření.
|
|
|
Smyslová aktivizace pro seniory
ZICHOVÁ, Eliška
Ke smyslové aktivizaci seniorů je využívána řada přístupů, mezi něž patří i multisensorická aktivizace poskytovaná formou obohaceného prostoru Snoezelen či Montessori technik. Existují údaje o pozitivním vlivu těchto technik na psychický a emoční stav seniorů a to i v případech senilní demence Alzheimerova typu. Důležitou složkou multisensorické stimulace je i lidský kontakt mezi seniorem a osobou provádějící s ním aktivizační činnost. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo popsat smyslovou aktivizaci, její jednotlivé techniky a využití, způsoby práce a přínos smyslové aktivizace při práci se seniory. Cílem praktické části bakalářské práce bylo najít nejvhodnějších formy smyslové aktivizace orientované na využití jednotlivých smyslů pro obyvatele Domova pro seniory Bethesda v Praze 9 Horních Počernicích. Dále byla hodnocena spokojenost seniorů s jednotlivými formami smyslové aktivizace. Kvalitativní výzkum byl prováděn v Domově pro seniory Bethesda od dubna do července 2014 u devíti seniorů (8 žen, 1 muž, ve věku 65-93 let). Z jejich zdravotní a sociální dokumentace bylo zjištěno, že hodnoty jejich orientační diagnostický test (Mini-Mental State Examination, MMSE) se pohybovaly mezi 12 - 27 body. U každého seniora bylo provedeno celkem 10 aktivizačních sezení. V každém sezení byly čtyři různé úlohy zaměřené na využití zraku, sluchu, hmatu, chuti a čichu. Z výzkumu vyplynulo, že všechny použité úlohy (kromě rozpoznání typu textu) byly vhodné pro smyslovou aktivizaci seniorů a to jak při skupinové, tak individuální aktivizaci. U seniorů s nižším MMSE však bylo nutné opakované vysvětlení úloh a obrázková nápověda. Úlohy zaměřené na využití hmatu byly u seniorů úspěšnější než úlohy orientované na další smysly. Jako složitější se ukázaly úlohy vyžadující hledání souvislostí mezi zobrazenými předměty a úlohy posuzující typ reprodukovaného textu, či znalost písně. Tyto úlohy byly obtížné zejména pro seniory s nižším MMSE. Určité obtíže jsem také pozorovala u úloh využívajících čichu a chuti, neboť tyto smysly byly u některých seniorů oslabené. Když jsem použila multisensorické stimulace v podobě přípravy desertu, byla jsem překvapena dobrým výkonem všech seniorů bez ohledu na případné poruchy smyslů či snížené MMSE. Proto je nutné při vytváření aktivizačního programu usilovat o jeho pestrost a přizpůsobit jeho náročnost schopnostem seniorů. Získané poznatky o smyslové aktivizaci mohou být využity v domovech pro seniory v rámci péče o seniory tak, aby se zlepšilo nejen využití volného času seniorů, ale i jejich integrace do nového životního a společenského prostředí. To vše by mělo napomoci k co nejdelšímu zachování osobní, sociální i věcné integrity seniorů.
|
host ::
RSS.