|
|
Vliv methylace huminových kyselin na interakci s povrchově aktivními látkami
Bělušová, Anna ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem interakcí mezi huminovými kyselinami, coby hlavní komponentou půdní organické hmoty a modelovým organickým polutantem v podobě kationického tenzidu – Septonexu (u něhož byla očekávána pozitivní interakce s huminovými kyselinami vzhledem k jeho náboji) prostřednictvím nekonvenčního spojení dialyzačních a difúzních technik realizovaných v difúzních celách společně s izotermickou titrační kalorimetrií schopnou objasnit charakter probíhajících reakcí z termodynamického hlediska. Experimenty byly prováděny se standardem huminových kyselin izolovaných z Leonarditu (1S104H), pořízeném od Mezinárodní společnosti pro huminové látky, s huminovými kyselinami izolovanými z lignitu a z černozemě modální. Cílem předložené diplomové práce je posouzení vlivu karboxylových funkčních skupin ve struktuře huminových kyselin při interakcích s kationickým Septonexem. Z tohoto důvodu byly zmíněné vzorky huminových kyselin modifikovány selektivní methylací jejich karboxylových funkčních skupin, které se již dále nemohou podílet na interakcích s iontovými látkami. Výsledky z difúzních cel i z izotermické titrační kalorimetrie potvrdily předpoklad, že Septonex interagoval se všemi typy nemodifikovaných huminových kyselin více než s jejich methylovanými formami. Navzdory dostupné literatuře bylo překvapivé, že rozdíly v interakci huminových kyselin se Septonexem nebyly diametrálně odlišné při porovnání nemodifikovaných huminových kyselin s jejich methylovanými formami. Míra těchto interakcí byla posuzována skrze zdánlivou rovnovážnou konstantu Kapp stanovenou při difúzních (dialyzačních) experimentech a z průběhu entalpických křivek z izotermické titrační kalorimetrie. Po provedených experimentech a jejich vyhodnocení lze dojít k závěru, že huminové kyseliny a Septonex při svých interakcích, vzhledem ke svým strukturám, pravděpodobně uplatňují nejen elektrostatické interakce, především přes dostupné karboxylové funkční skupiny huminových kyselin a kladně nabité hydrofilní části molekul Septonexu, ale nezanedbatelnou roli při nich zastávají i hydrofobní efekt, vodíkové vazby a Van der Waalsovy síly.
|
|
|
Testování emulgátorů pro kopolymeraci akrylátových monomerů
Novotný, Igor ; Arvai, Tomáš (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá testováním vlivu emulgátorů na kopolymeraci akrylátových monomerů methylmethakrylátu s butylakrylátem emulzní technikou. Zkoumán byl vliv koncentrace použitého emulgátoru na rychlost kopolymerace monomerů v průběhu kopolymerace. Charakterizace velikosti micel byla provedena dynamický rozptylem světla a střední relativní viskozitní molekulová hmotnost byla stanovena kapilární viskozimetrií. Naměřená data byla porovnána a vyhodnocena, jaký přínos má emulgátory míchat spolu.
|
|
|
Interakce a agregace v systémech hyaluronan-aminokyseliny-tenzid
Venerová, Tereza ; Velebný, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Pomocí fluorescenční spektroskopie byl zkoumán vliv přídavku nativního hyaluronanu na CMC vybraných tenzidů (Tween 20, BETADET THC 2, SDS, CTAT a CTAB) ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). Jako fluorescenční sondy byly použity nilská červeň a pyren. Největší vliv na CMC byl zaznamenán u kationaktivních tenzidů. Blíže byl zkoumán systém cetyltrimethylamonnium bromid–hyaluronan. Byly provedeny solubilizační experimenty s použitím hydrofobního barviva súdánové červeně G a pomocí zhášení fluorescence bylo měřeno agregační číslo systému. Jako zhášeč byl použit cetylpyridinium chlorid (CPC) a jako zhášená molekula pyren. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu (nativního i hydrofobizovaného) snižuje agregační číslo systému.
|
|
|
Vliv vybraných povrchově aktivních látek na čas do porušení vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu v korozivním prostředí
Kotoučková, Simona ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem vlivu koncentrace a různých typů tenzidů (Igepal CO-520, Arkopal N110, Igepal CO-890, dodecylsulfát sodný, dodecylbenzensulfonát sodný, dodecyltrimetylamonium bromid a Dehyton PL) na odolnost vysokohustotního polyetylenu vůči porušování mechanickým napětím s vlivem agresivního prostředí metodou Full Notch Creep Test. Dále byl sledován vliv ligamentálního napětí (3,5; 4,0 a 4,5 MPa), pH připraveného aktivního prostředí a typu vody používané k přípravě roztoků tenzidů na čas do porušení. Urychlující účinek byl pozorován při zvýšené koncentraci, napětí a molekulové hmotnosti. Rychlejšího porušení bylo dosaženo po vystavení ionogenním typům ve srovnání s neionogenními. Byla stanovena rychlost rozevírání vrubu. Křehké a tvárné chování při lomu bylo vyhodnoceno mikroskopickou analýzou z morfologie lomových ploch. Na základě změny pH po testu byla vyhodnocena stabilita aktivního prostředí. Byla pozorována zhoršující se kvalita roztoků tenzidů. K detekci tenzidu na povrchu zkušebního tělesa po testu byla využita Ramanova spektroskopie a infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací.
|
|
|
Agregační procesy v systémech amfifilní látka-polymer
Šejnohová, Michaela ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na průzkum systému tenzid-polyelektrolyt pomocí fluorescenční spektroskopie, kde fluorescenční sondou je pyren. Jako tenzid byl použit ionogenní kationaktivní cetyltrimethylamonium bromid (CTAB). Polyelektrolytem byl nativní hyaluronan o jedné molekulové hmotnosti a konstantní koncentraci. Celý systém byl připraven ve vodném prostředí. Byly studovány interakce v oblasti mezi kritickou agregační koncentrací (CAC) a kritickou micelární koncentrací (CMC). Dále byl zkoumán vliv koncentrace pyrenu a vliv pořadí látek při přípravě vzorků na agregační chování systému. Bylo zjištěno, že za kritickou agregační koncentrací existuje oblast, která je v určitém rozmezí koncentrace tenzidu z hlediska vlastností micel stabilní. Koncentrace pyrenu má zásadní vliv na fluorescenční vlastnosti systému. Příprava vzorků ovlivňuje agregační chování systému. Při vyšších koncentracích tenzidu, za oblastí za kritickou agregační koncentrací, byla pozorována fázová separace a tvorba gelu.
|
|
|
Stanovení tenzidů v odpadech a odpadních vodách
Sigetová, Martina ; Repková, Martina (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tenzidy patria medzi povrchovo aktívne látky so schopnosťou znižovať povrchové napätie, čo sa využíva hlavne v pracích a čistiacich prostriedkoch. Diplomová práca je zameraná na stanovenie tenzidov v odpadoch a odpadných vodách. V teoretickej časti sú opísané základné vlastnosti tenzidov, ich rozdelenie, platná legislatíva v EU a v SR v oblasti nakladania s týmito látkami a rôzne analytické metódy stanovovania týchto látok. Záver práce tvorí zhodnotenie výsledkov merania koncentrácie aniónových tenzidov, ktoré boli stanovované vo vzorkách odpadnej vody a v kaloch.
|
|
|
Vliv teploty na kvalitu hydofobní domény agregátů v systému biopolymer-tenzid
Hnyluchová, Zuzana ; Kopuletá, Ema (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Pomocí fluorescenční spektroskopie byla zkoumána změna polarity v závislosti na teplotě v systému biopolymer-tenzid, kde byla použita fluorescenční sonda pyren pro svou unikátní citlivost na polaritu prostředí. Jako biopolymer byl zvolen polyanion hyaluronan o molekulové hmotnosti 1,4 MDa a 73 kDa. Tenzidem byl kationaktivní cethyltrimethylamonium bromid. Emisní spektra pyrenu byla měřena jako funkce teploty v systému tenzid-voda a tenzid-0,15 M NaCl. Bylo zjištěno, že přídavek určité koncentrace hyaluronanu do vzorku obsahujícího CTAB ve většině případů nemá vliv na změnu klesající tendence polarity s měnící se teplotou.
|
|
|
Vliv pH na vlastnosti agregátů polyelektrolyt-tenzid
Mourycová, Jana ; Omelka, Ladislav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl studován vliv pH na agregaci polyelektrolyt- tenzid za použití fluorescenční spektroskopie a jako fluorescenční sonda byl použit pyren. Jako polyelektrolyt byl použit hyaluronan o dvou různých molekulových hmotnostech. Byly použity dva tenzidy, ionogenní kationaktivní tenzid cetyltrimethylamonium bromid(CTAB) a druhý byl neionogenní tenzid polyoxyethylene (20) (TWEEN 20). Při měření vlivu pH, v rozsahu hodnot 3-10, nebyly pozorovány žádné významné změny systému. Systém je stabilní vůči změnám pH v pozorovaném rozmezí. Při vyšší koncentraci ionogenního kationaktivního tenzidu (CTAB) a vyšší molekulové hmotnosti hyaluronanu docházelo k fázové separaci gelu.
|
|
|
Vliv tenzidů a kosmetických polysacharidů na parametry pleti a její mikrobiom
Pilipenco, Alina ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Ilona,, Matějková (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo zkoumání vlivu tenzidů a kosmetických polysacharidů na parametry pleti a její mikrobiom. V rámci stanovení účinku tenzidů byly testovány 3 povrchově aktivní látky: Dodecyl Sulfat Sodný (SDS), Kokamidopropyl betain (CAPB), Decylglucosid (DG). Pro porovnání byla použita i destilovaná voda. Pro další část experimentální práce bylo vybráno 6 surovin: vysokomolekulární Hyaluronic Acid (HMW HA), nízkomolekulární Hyaluronic Acid (LMW HA), Sodium Caproyl Hyaluronate (CaproylHA), Sodium Carboxymethyl -Glucan (NaCMG), Schizophyllan a Glucomannan. Pro porovnání byly zařazeny do testů také placebo a neošetřená kontrola (pokožka ošetřená pouze CAPB). První část práce je literární rešerší na zadané téma, která obsahuje následující části: anatomie kůže a její biofyzikální vlastnosti, kožní mikrobiom a jeho funkce, popsání použitých tenzidů a polysacharidů. Experimentální část je především zaměřena na bioinženýrské metody hodnocení kožních parametru a qRT-PCR pro stanovení relativního zastoupení hlavních bakteriálních druhů kožního mikrobiomu. Nejprve byl analyzován efekt na CT genu 16S rDNA a pro další analýzu byly zvolené kmeny Propionibacterium acnes a Staphylococcus epidermidis. Na závěr je uveden přehled všech vlastností vybraných látek a zhodnocení z ohledu na jejich aplikace v kosmetice.
|
|
|
Influence of surfactants in electroless nickel bath on properties of Ni-P coatings on AZ91 magnesium alloy
Buday, Patrik ; Wasserbauer, Jaromír (oponent) ; Buchtík, Martin (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the effect of surfactants on mechanical properties and structure of Ni-P coatings on AZ91 magnesium alloy. The theoretical part of the thesis includes summary of basic knowledge about magnesium alloys, surfactants and electroless deposition of Ni-P coatings, including a detailed description of Ni-P reduction on substrate. The theoretical part is concluded by current research in the field of Ni-P coatings. In the experimental part, morphology of Ni-P coatings was observed by electron microscopy (SEM). Using a light microscope (LM), the effect of surfactants on the deposition rate was observed. By means of energy dispersion analysis, the average phosphorus content of Ni-P coatings was determined. The hardness as a mechanical property of these coatings was determined using a micro hardener.
|
host ::
RSS.