Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Superman: Sémantika, vývojová poetika a sociokulturní specifičnost superhrdinského komiksu.
Cibulčík, Jaroslav ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Práce se zabývá podobami superhrdinského komiksu od jeho vzniku na sklonku 30. let minulého století po současnost. Na základě vybraných sešitů se pokusí mapovat a interpretovat vývoj, proměny a specifika superhrdinských vyprávění. Zaměří se zejména na komiksovou narativitu a základní aspekty vyprávění (vypravěče, intertextualitu, postavy, čas). K vizuální podobě zde nebude přihlíženo. Výjimku tvoří závěrečná kapitola věnující se poetice a evoluci komiksových obálek.
Postmodernism in British and American comics : postmodernist overtones in the works of Alan Moore and Grant Morrison
Holub, Martin ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je rozbor a analýza postmoderního podtextu v comicsovém médiu. Práce se zabývá jak postmoderním obsahem v comicsu, tak jeho možnostmi a atributy v roli postmoderního média. První část práce nahlíží obecně na comics jako médium, a na základní prvky postmodernismu, jako jsou dekonstrukce, metafikce a intertextualita, v jeho kontextu. Druhá část práce se zabývá vybranými postmoderními díly významných comicsových autorů: Alana Moorea, a Granta Morrisona. Klíčová slova Comics, comicbook, grafická novela, postmodernismus, metafikce, intertextualita, kontinuum, narace, binární opozice, dekonstrukce, superhrdina, autor, dílo, Watchmen, Animal Man
Komparativní analýza konceptu "superhrdinů" v japonské manze a americké komiksové tvorbě
Tran, Viet ; Hrdina, Matouš (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Cílem této diplomové práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem se liší "japonští superhrdinové" v manze od jejich západních superhrdinských protějšků, a to z hlediska vyprávění, designu či motivů. Hypotéza pracuje s předpokladem, že ačkoliv japonská manga následuje základní pravidla superhrdinského žánru, mezi těmito dvěma komiksovými světy lze vysledovat řadu rozdílů, které vycházejí mimo jiné z kulturního prostředí, v němž vznikají. Teoretická část je rozdělena do několika kapitol, které se věnují především základním definicím a historii zkoumaných oblastí. Práce začíná s definicí komiksu jako média a narativního prostředku, jeho technickým zpracováním i předchůdcům. Další kapitola se zaměřuje na základní aspekty superhrdinského žánru, jeho konvence a typologie. Samozřejmostí je také vymezení pojmu "manga", přiblížení historie japonského komiksu a také jeho specifických žánrů a podžánrů. V neposlední řadě je na místě také definovat pojmy jako kultura, kulturní hodnoty a kulturní prostředí. Práce pak prostřednictvím narativní, sémiotické a komparativní analýzy zkoumá vlastnosti šesti komiksových děl - tří z americké a tří z japonské produkce. Předmětem zkoumání jsou vyprávěcí struktury, vzhled a motivy superhrdinů či zasazení děje v kontextu se superhrdinským žánrem, stejně jako jejich chování...
Záporné postavy a jejich motivace ve filmech Marvel Cinematic Universe
Navrátil, David ; Hrdina, Matouš (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce pojednává o zobrazení záporných postav ve filmech Marvel Cinematic Universe. Zkoumáním prvních 20 filmů této série se snaží přijít na to, jak jsou záporné postavy ve filmech MCU zobrazovány a jaké jsou jejich motivace. To je provedeno skrze kombinaci studia relevantní literatury, kvalitativní obsahové analýzy daných filmů a narativní analýzou, založenou na struktuře monomýtu Josepha Campbella, respektive její interpretace pro filmovou a televizní tvorbu popsanou Christopherem Voglerem. V práci je tak nejdříve krátce popsána historie superhrdinského filmu jako celku a jsou vymezena specifika sdíleného univerza Marvel Cinematic Universe. V teoretické části jsou popsány Campbellova a Voglerova narativní struktura. Následně jsou popsána metodologická východiska. Ta jsou použita při popsání získaných poznatků a jejich interpretací. Zde jsou zkoumány motivace záporných postav, které jsou rozděleny do několika kategorií, aby následně jejich dějové oblouky byly zasazeny ho schématu Hrdinovy cesty. Je zde ukázáno, že záporné postavy ve filmech MCU jsou vyobrazovány primárně manichejským způsobem. V diskuzi jsou popsány možné problémy výzkumu a navrženy další směry potenciálního zkoumání, aby pak v závěru byly získané poznatky jak z teoretické, tak z analytické části shrnuty.
Superman: Sémantika, vývojová poetika a sociokulturní specifičnost superhrdinského komiksu.
Cibulčík, Jaroslav ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Práce se zabývá podobami superhrdinského komiksu od jeho vzniku na sklonku 30. let minulého století po současnost. Na základě vybraných sešitů se pokusí mapovat a interpretovat vývoj, proměny a specifika superhrdinských vyprávění. Zaměří se zejména na komiksovou narativitu a základní aspekty vyprávění (vypravěče, intertextualitu, postavy, čas). K vizuální podobě zde nebude přihlíženo. Výjimku tvoří závěrečná kapitola věnující se poetice a evoluci komiksových obálek.
Analýza požadavků kladených na sociální pracovníky Mezinárodním etickým kodexem
HOJKOVÁ, Anna
Předložená diplomová práce se zabývá Mezinárodním etickým kodexem sociální práce. Nejprve se věnuje vzniku, historii, aktualizacím a také kritice etických kodexů. Poté následuje analýza jednotlivých principů Mezinárodního etického kodexu. Tato analýza byla provedena na základě odborné literatury sociální práce a článků publikovaných v České republice. Následně jsou u každého principu zpracovány výsledky provedeného výzkumu mezi sociálními pracovníky v Jihočeském kraji. Ty vyjadřují, jak samotní sociální pracovníci jednotlivé principy vnímají. Práci uzavírá stručný náhled do etických teorií.
Postmodernism in British and American comics : postmodernist overtones in the works of Alan Moore and Grant Morrison
Holub, Martin ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je rozbor a analýza postmoderního podtextu v comicsovém médiu. Práce se zabývá jak postmoderním obsahem v comicsu, tak jeho možnostmi a atributy v roli postmoderního média. První část práce nahlíží obecně na comics jako médium, a na základní prvky postmodernismu, jako jsou dekonstrukce, metafikce a intertextualita, v jeho kontextu. Druhá část práce se zabývá vybranými postmoderními díly významných comicsových autorů: Alana Moorea, a Granta Morrisona. Klíčová slova Comics, comicbook, grafická novela, postmodernismus, metafikce, intertextualita, kontinuum, narace, binární opozice, dekonstrukce, superhrdina, autor, dílo, Watchmen, Animal Man

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.