|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953- 1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních rovin, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé rovině je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o roviny politickou a diplomatickou, ekonomickou a kulturní. Politická rovina se v úvodu věnuje základnímu nástinu mezinárodního uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části analyzovaného období uvádí ještě vliv německé otázky a suezské krize. Politická rovina je pak zakončena podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných československo-britských vztazích. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části analyzovaného období také vzájemným vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i ekonomická rovina zakončena podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných ekonomických vztazích. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v hlavní části analyzovaného období také dvě podkapitoly o Whitehavenském fondu a Hnutí Lidice budou žít. Kapitola je opět zakončena závěrečnou podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných kulturních vztazích.
|
|
|
Vliv domnělé existence "bomber gap" na diplomacii a strategii Spojených států amerických v krizovém roce 1956 během prvního prezidentského období D. D. Eisenhowera
Krebs, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Krize "bomber gap" není příliš známá v obecném povědomí o studené válce. Navíc obecně přijímaný a z mého pohledu zjednodušený průběh vzniku "bomber gap" lze s použitím relevantních zdrojů zpochybnit, a stejné je to i datací události, s níž se zachází též velmi volně. Pokud došlo ke zpochybnění průběhu této události, je nutné hledat příčinu "bomber gap" i v jiné, než obecně přijímané rovině, odvolávající se na pozorování během letecké přehlídky. Někteří autoři tak nabízí vysvětlení "bomber gap" jak z pohledu politickoekonomického, tak z hlediska lidského faktoru v tajných službách. Druhý pohled na "bomber gap" se týká obou krizí probíhajících v závěru roku 1956, Suezské krize a Maďarského povstání. Ačkoli by se zdálo, že strategické letectvo a jaderné bomby budou klíčovým faktorem a budou hrát důležitější roli při řešení obou krizí, kdy došlo nepřímo ke střetu obou strategií a doktrín obou velmocí, doktríny osvobození východní Evropy od komunismu a sovětské doktríny o pronikání do zemí Třetího světa. Strategické letectvo zde na první pohled hrálo podružnou roli, kapacity obou zemí na jaderný úder nebyly v té době ještě dostačující a vzájemná odstrašující síla zde zabránila přímému střetu obou velmocí. Obě krize tak z hlediska vzájemného vztahu velmocí probíhaly v diplomatické rovině.
|
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ v letech 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy - Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history. Pokytuje bakalářská práce náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny i z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ mezi lety 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy, jako Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history, bakalářská práce poskytuje náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny a z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953-1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních oblastí, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé z nich je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o oblast politickou a diplomatickou, dále ekonomickou a konečně pak kulturní. Politická oblast začíná podkapitolou o základní podobě mezinárodního politického uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části kapitoly zkoumá kromě úrovně vzájemných vztahů ve sledovaném období také vliv německé otázky a suezské krize na československo- britské vztahy. Kapitola je pak zakončena vyhodnocením úrovně československo-britských vztahů v politické oblasti. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části kromě samotné analýzy vzájemných vztahů ve sledovaném období také československo-britským vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i tato kapitola zakončena podkapitolou, která hodnotí kvalitu československo-britských vztahů v ekonomické oblasti. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v její hlavní části vyjma samotné analýzy vzájemných vztahů ve...
|
|
|
Sovětská geopolitika a geostrategie v éře N. S. Chruščova a L. I. Brežněva
Drábek, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Sovětská geopolitika a geostrategie v éře N. S. Chruščova a L. I. Brežněva" pojednává o vývoji a konceptu geopolitických zájmů SSSR za vlády Chruščova a Brežněva. Představuje prvopočátky sovětské geopolitiky a cíle, kterých se snažila dosáhnout, zejména pod vedením J. V. Stalina. Hodnotí, do jaké míry se podařilo tyto cíle naplnit a zda cíle nenaplněné zůstaly v agendě nového sovětského vůdce, či nikoliv. Práce se zaobírá nejvýznamnějšími událostmi mezi léty 1953 - 1982 a hodnotí jejich význam pro sovětskou říši.
|
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ v letech 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy - Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history. Pokytuje bakalářská práce náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny i z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ mezi lety 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy, jako Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history, bakalářská práce poskytuje náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny a z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
|
|
Suezská krize: dopady na politiku Velké Británie a vývoj mezinárodních vztahů
Korbel, Tomáš ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Suezská krize: dopady na politiku Velké Británie a vývoj mezinárodních vztahů" se zaměřuje na ústřední momenty a především důsledky jedné z horkých krizí studené války z roku 1956. Stěžejním bodem této události byl izraelský útok na Egypt s podporou Velké Británie a Francie. Do konfrontace však ještě diplomaticky zasahovaly Spojené státy a Sovětský svaz, což bylo nakonec pro celou situaci rozhodující. V textu jsou nejprve rozebrány faktory, které vedly k propuknutí Suezské krize, dále její samotný průběh a posléze její následky. Cílem práce je identifikovat, kdo se stal hlavním vítězem a poraženým tohoto konfliktu. Dále jaké dopady vyvodila ze Suezské krize Velká Británie a jakým směrem se dále vyvíjeli vztahy mezi aktéry, kteří do konfliktu zasahovali.
|
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953-1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních oblastí, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé z nich je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o oblast politickou a diplomatickou, dále ekonomickou a konečně pak kulturní. Politická oblast začíná podkapitolou o základní podobě mezinárodního politického uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části kapitoly zkoumá kromě úrovně vzájemných vztahů ve sledovaném období také vliv německé otázky a suezské krize na československo- britské vztahy. Kapitola je pak zakončena vyhodnocením úrovně československo-britských vztahů v politické oblasti. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části kromě samotné analýzy vzájemných vztahů ve sledovaném období také československo-britským vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i tato kapitola zakončena podkapitolou, která hodnotí kvalitu československo-britských vztahů v ekonomické oblasti. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v její hlavní části vyjma samotné analýzy vzájemných vztahů ve...
|
host ::
RSS.